Syn je hrozný uřvanec - už to nedávám

Ty jo,chudáků teda 😕já myslím,že je to prostě povaha,aspoň z mé zkušenosti trojmatky.drz se ❤️

@klokanka31 já nepíšu že toho nevyužívám, využiju, jdu na nákup, na kafe, jo to joo, ale vrátím se do řevu a zase jdu nanovo... on chodí ke tchýni i k našim, ale i ti ho považují za extremní dítě, tchýně má 5 dětí a řekla, že toto nikdy nezažila, řekla o něm že je herec, že kvuli všemu řval dělal scénky..

@sylvka právě toho se děsím, každý den s manželem přemýšlíme kdy bude toho pekla konec, kdy to přejde, kdy přestane vřískat pořád.. on je extrémní už od narození.. jako kdo neměl uřvané mimčo to asi nikdy nepochopí jak moc to leze na mozek a na psychiku celé rodiny.. a když to trvá rok a pul v kuse každodenní řev, vřískot, hysterie...

Dětskej řev je hroznej, mě úplně začne pumpovat krev v žlách a vidím rudě :D Takže chápu, že z toho šílíš. Já mám 3 malý děti a pořád tady někdo řve, občas i já 🙂 Každopádně, trochu vyroste a bude lépe, půjde se s ním domluvit. Teď je to sobecké mimino, které nechápe, že nemůže dělat co chce. Jinak moje obě dvě starší děti milují tatínka, je vzácný, jakmile je doma, tak musí vše dělat on. Já si to užívám, až dokud mi dcera naposledy neřekla, že jí nemůžu utřít nos, že to má udělat táta, protože mě nemá ráda. Prostě ho hrozně milujou a jak pořád odchází a přichází, tak si ho chtějí užít. Já jsme pořád s nimi doma, tak jsem asi už okoukaná. Brala bych to s nadhledem, tak ať ho nakrmí tatínek o víkendu, když po tom malej tak touží.

Nejstarší dcera byla taky pěkně uřvaná. Nebyla snídaně, svačina, oběd ani večeře bez řevu. Od miminka řvala při oblékání. Časem vždy řev než se šlo ven (nechtěla), když se šlo domů (nechtěla domů). Když jsem s ní byla venku a byla větší, tak nechtěla chodit pěšky (řev), ani být v kočárku (řev), prostě všechno byl problém. Nejhorší to bylo když byla miminko a pak když jí bylo cca těch 1,5roku-3roky. Teď jsou jí 4,5 a je to už lepší, ale taky má své dny 🙈. Nakoupila jsem si několik knížek a přečetla několik článků, abych věděla co dělám špatně a uměla s ní dobře komunikovat. Ale od té doby co umí popsat své pocity nebo tu situaci co jí vadí, tak je vše lepší. Je prostě hodně citlivá a nedokáže ovládat emoce. Tak to třeba bude i váš případ 🙂. Ještě nám časem pomohlo, když jsem se jí vše podrobně snažila vysvětlit a říct dopředu co se bude dít.

Povaha… pomohla skolka.

No, musí to být náročné. Kamarádka taky má náročné dítě, od narození pořád hysteraky a problemy se spaním. Pořád jsem ji uklidňovala, že bude líp. V něčem asi ani, ale je to taková povaha, náročný je pořád a hysteraky má taky pořád. Ale aspoň už je víc zabavitelný - další děti, TV, knížky,jídlo, atd. Tak bych řekla, vydrz, už se to bude lámat a bude víc klidnějších okamžiku. No a rada ode mě, ale mě se to mluví, já mám klidne děti, tak kolem toho roku a půl už děti dostávají trochu rozum a dají se i trochu vychovávat. U dcery jsem viděla, že tak jen roku už chápala, že něco smí a něco je, schválně mě testovala, co bude. Takže kolem toho roku a půl už jsem fakt vychovávala, nějaké jednodušší instrukce, důsledky. Od dvou let už jsem s ní mluvila normálně, prostě jako s malým ditetem, ale přísně a dusledne. Já jsem fakt přísná, takže nevím, jestli je to zrovna cesta pro tebe. Nicméně hysteraky taky zkoušela, to je do teď poslána do předsíně, ať si to odrve a pak přijde. Že by si něco vyrvala, to se za tu dobu nestalo ani jednou. Chápu, že je ještě malý, ale věřím, že postupně to půjde.

Víš určitě, že dobře slyší, rozumí?

Ještě bych zkusila fyzioterapeuta. Znám případ, kdy se dítě už narodilo se zablokovanou páteří (pravděpodobně z porodu) a způsobovalo to bolest i řev.

Jak já ti rozumím od narození uřvana nonstop pořád a kvůli všemu....v porodnici mi řekli že má trauma z porodu,ve 4 m.ze je hypertonické a dráždivé miminko...několik návštěv u dr.ta ze mě dělala hysterku,že děti pláčou...ona,ale neplakala,ale šíleně rvala😔 psychicky jsem byla úplně vyřízena...věděla jsem,že tohle normální prostě není v 18 m.prvni návštěva u psychologa opožděný vývoj řeči, podezření na adhd.ve 3 letech začalo peklo šílený vztekaci scény válení se po zemi všude lehla si i na silnici když nechtěla jít...bylo toho víc...ale dcera má DG.adhd,Ve, úzkosti...neříkám,že musí mít i tvoje malé nějaké DG.ale jen,že vím a soucítím jak je to náročné...a kdo nezažil nepochopí to věčne uřvané dítě. Posílám moc síly ať je lépe❤️🍀

Ty jo, chudě... musí být strašně náročné na psychiku 🤦‍♀️ velmi tě lituju. Napadá mě jen, jestli nemůže mít nějakou blokádu. Co zkusit návštěvu u nějakého osteopata? Posílám podporu alespoň na dálku.🍀

@vikinkav jo mě taky pumpuje právě, hodně jsem se naučila ovládat jinak bych po něm už nekdy fakt zařvala nebo mu dala přes tu uřvanou pusu 😂 jako myšlenky na to mám to jo, ty jo toho se bojím, že mi někdy řekne že mě nemá rád a já pro něj dělám první poslední.. to je pro mámu hrozné, předtím mě nikdy nenapadlo jak moc náročné je být mámou..

@jirovapa děkuju, koukám, že sis taky užila.. doufám, že to bude jen lepší a lepší když už bude mít v létě dva roky 🙏 taky jsme s manzelem četli kde co, kde je problém, zkoušeli kde co už ale nejhorší je že to je asi fakt takové dítě.. hledali jsme problém který bysme vyřešili a byl by klid :D

@biciklissie já když se snažím být přísná tak následuje jen další řev, každé zvýšení hlasu řev, zákaz řev, slovo ne řev.. ale já jsem rázná, nechci at se mnou cvičí, ale manžel ten ho nechá dělat vše než aby poslouchal řev.. řekl že radši at leží na stole a jí mu z talíře než aby mu řval u jídla no... ja bych to nedovolila, pak je manzel milaček a ja krava co zakazuje

@ev.ka děkuju, my jsme chodili snad od měsíce až do roka a ted jsme byli kontrolovat chůzi a držení těla v roce a půl.. tak by snad problém být neměl.. opravdu jsme zkoušeli vše, myslela jsem že jako miminko má blokádu, kiss syndrom nebo něco takového když pořád jen řval

@tahejhula podle mě ano, co konkrétně máš na mysli?

Možná na něj zbytečně tlačíš kvůli věcem, které není nezbytně nutné řešit. Chlapeček pak křičí, ty jsi na něj vytočená, on to samozřejmě vnímá, o to víc křičí a dokolečka dokola.

@luciksima Moc děkuju za takovou zprávu, právě mě už to taky napadlo.. a od narození jsem taky za hysterku, pořád říkám, že to není normální přece, v nemocnici taky proste koliky a dráždivé miminko a hotovo.. nikdo z okolí takové dítě prostě neměl, bratr dvě mimča ani jedno neplakalo, švagrové taky jedna tři děti druhá dvě a nikdy to nezažili, když ho u nás slyšeli a viděli co předvádí.. každá den si říkám proč já... proč si nemůžu to mateřství taky užívat jak všichni ostatní.. je to hrozně náročné a těžké a takovým dítětem.. no ted pujdeme na neurologii tak uvidím co nám tam řekne, a psychologa jsi vyhledala ty nebo na doporučení?

Zakladatelko, tyhle projevy často mívají právě děti s ADHD, PAS, dysfázií, apod. Případně děti, které neslyší úplně ideálně. Ty první ti nemusí dobře rozumět, nechápou gro toho, co po nich chceš, případně se samy neumí srozumitelně vyjádřit, což je stresuje. Děti, které špatně slyší, prostě špatně slyší a z toho důvodu není v pořádku ani expresivní složka řeči. Blokády krku ve smyslu kiss syndromu neumí zmapovat jakýkoli fyzioterapeut, je to stále trochu specifická záležitost.

@tahejhula ono je vidět, že on moc dobře chápe, netlačíme na něj, ale stanovuji mu už nejaké hranice to prostě mít musí, už tomu rozumí, rozumí tomu co nesmí.. říká spoustu slovíček už, mluví hezky ale už mě podobné diagnozy také napadli, proto jsem donutila pediatra by nás poslal na tu neurologii aspon, on je dost laxní vždycky mě odbyl že takový je a hotovo,,, přitom mi to nepřijde vůbec v vpořádku že se tak chová pořád..

já udělám cokoliv abych mu pomohla, ale už opravdu nevím co, je to s ním opravdu psycho, jeste hodně na mě působí jak jsou ostatní děti v klidu, v pohodě, jenom náš malý všude vříská, dělá scénky, pořád jen řev každý den stokrát se vším problém.. řvaní ze spaní, vždyt to rok a pul v kuse přece není v pořádku

Jo, ale to jsou většinou naše hranice, často dané ne úplně zdravou výchovou nás samých. Rozumět může, zároveň může nesouhlasit, ta touha něco zkusit, je silnější než zákazy. On v tomhle věku opravdu nemusí chápat PROČ mu něco zakazuješ. Zkus se zamyslet, jestli nejsi s ohledem na jeho věk přísná příliš - to nemá být výtka, vůbec ne, hlavně první děti jsou prostě testovací kusy a kdo nikdy neudělal chybu. Já si například pamatuji, jak moje nejmladší dítě někdy ve dvou a čtvrt letech všude venku lezlo po čtyřech. Ve městě, na hřišti, ne nonstop, ale dost často. S prvním bych to nejspíš řešila, u něj už mě to ani nenapadlo. A co? Nic, fakt už takhle nechodí. A těch situací bylo a ještě bude dost. Žádné negativní dopady to nemá. Řeším jen to, co objektivně řešení vyžaduje.

No jo, tak to pak jo. Ony jsou ty děti chytré hlavičky. Miminko je náročné, brečí a časem, jak trochu probere rozum, tak zjistí, že se mu to občas i vyplatí. To se pak nedivím, že to dělá a že tatínka má jakoby radši. Škoda, že se na tom neshodnete, ale aspoň ty to delas dobře. Ono taky, ty s nim jsi doma za chvíli by ti skákal po hlave. Ja to vidím doma, že muži často mají přirozený respekt (nevím tedy, jak u vás) a já se musím vuc snažit. Asi taky, jak nejsem tak vzácná, ani tak zařvat neumím. A tak co se s tatínkem domluvit, když u toho dítě nebude, jak to budete řešit. Nevím, jaký máte být či dům, ale když řve u jeho jídla a on chce mít klid, tak chlapečka vzít někam bokem a ať se tam vyrve. On i tatínek ocení chvili klidne samoty u jídla.

@tahejhula já myslím, že nejsem, podle okolí a ostatním maminkám a dětem, často slyším, že jsme s manželem málo rázní,že jejich dítě by to nedělalo.. nedovolili by to, že už dostavali přes ruce od osmi měsíců a náš malý v roce a pul ještě nikdy.. jenže my ani nemůžeme být více, když jsem to zkusila tak byl jen řev, takže něco na tom co píšeš určitě je, že tomu ještě dostatečně nerozumí, právě ví věci co nesmí, kam nesmí sahat chodit, že nesmí nůžky šplhat na linku v kuchyni a takové věci, myslím, že to není moc co po něm chci a tomu rozumí,.. no to první dítě je takový pokusný králík no.. máš pravdu, a ještě když je to tak náročné dítě tak je to fakt hrozně těžké se dopracovat k harmonii všech, když dítě řve každý den a se vším má problém je to prostě těžké

@biciklissie no právě to taky občas vnímám jako herecký výkon na tatínka na kterého to zabírá tak budu řvát a vynucovat si a vřískat dokud mě nebude nosit nebo nepustí televizi když řve s ovladačem v ruce.. nebo manžel ho nechá bez plenky a řekne nechtěl se přebalit řval, říkam no jo mě taky řve ale tu plenku mu nasadím než aby počural obývák.. což u manžela je věčně,.. (nočník trenujeme postupně).. máme dům, ale i tak se divím že k nám nikdo ještě nezavolal sociálku když slyší každý den několikrát hysterický řev.. joo ono nejde jen o jidlo to byl jen příklad, on je řev fakt kvůli všemu je to vyčerpávající.. většinou pak už jen sedím a rezignuju protože nemám sílu něco řešit

Lidi jednak strašně lžou, za druhé rychle zapomínají a poslední bod - pamatovat si nechtějí. 😉 Zkus si to opakovat. Někdy je docela dobré zamyslet se nad tím, proč po tom batoleti něco chci, co je oním jádrem. Chci to pro dítě, pro sebe, pro okolí, aby někdo neměl řeči? Co se týče té poslední části, platí jedno, matka dělá všechno špatně. Ať udělá nebo neudělá cokoli, vždycky se najde někdo, kdo ji za to bude kritizovat. Proto se celkem vyplatí najít přesně tu polohu, která vyhovuje mně, nikomu jinému, jen mně. Stáhnout z toho slupku obav ze světa a najít sebe.
A mimochodem, jakkoli fyzicky trestat kojence já osobně považuji za trestuhodné.

Ježíš, úplně mi to vrátilo ty 2 a 3/4 prořvaný naší Evelíny, to bylo peklo. Pak se to mírně zlepšilo, stále řvala vysoko nad průměr proti ostatním dětem, ale jo, lepší to bylo. Pak další zlepšení kolem 5 roku. Je složitá povaha, na pořád, temperament se rodí, výchova něco koriguje, ale nastavení nezměníš. Zkus prostě častěji zdrhnout 🤣 kdo takový dítě nemá, nepochopí. Mít ji jako první, je jedináček.

Ráda bych poradila, ale aspoň přeji pevné nervy. 🍀 Jinak dcera taky měla období jenom táta a táta a hrozně mě to štvalo. Ale pak byl chlap 14dní doma a pak to zase byla samá máma, máma. Jak už jí manžel nebyl tolik vzácný. Máma je samozřejmost, ta je s ní doma. 🤣🙈

Šla jsem sama bez doporučení obvolala jsem psychologi a dceru objednala a šla první psycholog nebyla hned žádná výhra,ale druhá paní psycholožka byla super...uklidňovala mě,že za to jaká dcera je opravdu nemůžu já se snažila jak mohla aby byl klid a stejně nebyl když ji nevadilo jedno vadilo ji druhý apod.hrozne se mi tenkrát ulevilo,že konečně vím co jí je a nejsem ta neschopná máma co nezvládá svoje řvoucí dítě....teď už mám i syna 3 letého a řeknu ti on je úplný opak takže vím, že proste ty dětičky se tak narodí a není to chyba rodičů...oni takový jsou...takže pokud máte pochybnosti objednej ho k psycholožce a uvidíš co vám poví...moc držím palce ❤️🍀