Syn, 1 rok, se šíleně vzteká. Nějaká rada, jak s ním "zacházet"?

@mamikry tohle vůbec nepomáhá 🥺 je to ještě horší

Tak to me mrzi, kazde dite to ma jinak holt. U nas to zabralo temer pokazde. 😔

Chytit, pevně, (např. ruce) aby nemohl ublížit. Ukázat, že může bouchnout třeba do země nebo do polštáře, apod. (pokud má tu potřebu bouchnout). Pro házení stanovit pravidla - např. jen plyšáci nebo jen jedna konkrétní hračka/balonek. A samozřejmě trpělivost a důslednost.

U nas vztekle období bylo od cca jednoho roku do 3let. Někdy to byl fakt očistec. U nás to dopadlo cca 3× i na dani na zadek a to v nebezpečných situacích s je pravda, ze vždy když dostal na zadek ti věc uz neudělal. Jinak mne se osvědčilo vyhodnocovat situace proč se vzteka. Jestli jde udělat nějaký kompromis či ustoupit a nebo naopak je to situace, kde ustoupit nelze a pak si prostě stát za svým. Ja jsem to pak řešila tak, že jsem to zkusila nejdřiv vysvětlením te situace pochopeni , ze vim , proc se vzteka , ale bohužel, ze jiná možnost není. A když se vztekal dal , tak jsem ho nechala se vztekat a nevsimala jsem si ho. Po chvíli, když viděl, že neustoupim, tak se přestal vztekat . Je důležité uz postupně nastavovat hranice bude cim dal vic zkoušet co může a co nemůže si dovolit.

To starší dítě se ti nikdy nevztekalo? Takový ten pravý, vynucený vztek mi to připadá až u těch 3letých a starších. To neporozumění a kňourání u takhle malých, to je běžné a proti tomu pravému vzdoru to ještě nic není. 😁 Prostě odvést pozornost jinam. Ukázat něco zajímavého, vzít si do náruče, něco povídat. 🤷‍♀️ Když něco opravdu nesmí, důrazně říct NE, případně třeba plesknout. Ale nezneužívat to. Neříkat ne na všechno. Klidně ať si vyzkouší pod dohledem i ledacos nebezpečného, ať ho to o to víc neláká. A NE nechat jen na opravdu nutné - neutíkat do silnice, nestrkat prsty do zásuvky apod. Když někoho třeba bije, tahá - vezměte mu ruku a řekněte - udělej radši "malá, malá" nebo "zavoláme - jméno sestřičky". Nejspíš si se ségrou jenom chce hrát a neumí jí to dát najevo jinak. 😉

Vydržet dalších x let 😂 starší období vzdoru přešlo kolem šesti let a hned začal mladší 😂

@prejeta_zaba první dcera se nevztekla ani jednou, je hrozně klidná už od narození, proto si teď nevím rady,neznám to 😏

@prejeta_zaba jinak plesknuti nepomáhá,má z toho srandu 🥺

U staršího fungovalo jen zabránit v činnosti (chytit/odnést) a nechat pár (2) minut intenzivně vztekat. Pak přijít, obejmout, uklidnit, nabídnout nějakou oblíbenou činnost. Ale musel být důvod vzteknutí odstraněn z dohledu a musel se nechat chvíli vzteknout - okamžité uklidňování nezabíralo, ani snaha odvést pozornost, ani jakékoliv vysvětlování (zpětně zjištěná porucha porozumnění řeči).
U mladšího je to teď úplně jinak, ten se dá převést na jinou činnost během minuty, ale před tím je dobrý pojmenovat důvod vzteku.

Má starší dcera (3 roky) je vztekloun tak od roka a něco. Tenkrát sebou prostě hodila dozadu a bylo jí jedno jestli je na měkké posteli nebo tvrdém chodníku, to bylo o nervy jestli si neublíží. Pak to chvíli přešlo a teď má zas ty vzteky, že skáče, řve, kope... Většinou je to nepředvídatelné, občas je úplně v pohodě a jindy ji stejná situace dovede k hysterickému řevu. Já se snažím uklidnit tak, že na ní v klidu mluvím, vysvětluji situaci, snažím se projevit empatii, nabídnout alternativu. Občas to zabere, občas mi rupnou nervy a zařvu na ní taky, občas ji nechám chvíli vyvztekat a pak jí obejmu a snažím se s ní tu situaci probrat. Je to strašně těžké. Hlavně když se vztekne třeba u mých rodičů, tak pak poslouchám, že je to má vina a že mi teď skáče po hlavě. Takže já budu taky ráda za tipy. Jako prevenci se snažím třeba na procházce mluvit o různých situacích a probrat s ní různé reakce, ale to s 14ti měsíčním neuděláte.. Mladší má teď rok a občas už pozoruji trochu vyhrocenou reakci, tak se děsím, co mě čeká, až se budou vztekat obě..

@lovemusicsun mě se prave malý vtekne už zhruba od 9 měsíce 😲

Moje dítě má rok a půl a kvůli každé ptákovině si okamžitě lehá na zem. U nás teda pomáhá to, že prostě odejdu do jiné místnosti nebo se jdu někam zavřít a ona se uklidní, běží za mnou, chviličku ji nechám a pak jdu k ní, obejmu jí a je klid (na 10 minut než ji nasere zas něco jiného 😄). Dneska se vztekala i před sestřenkami a začala mít tendence je štípat a mlátit, tak jsem ji odnesla do pokojíčku, řekla, ať se vyvzteká a přijde za námi a přišla za námi během chviličky už klidná. 🤷

Dcera střídá období kdy je hodně plačtivá a kdy je uvztekaná. Zhruba ve dvou letech se zvládla vztekat i šest hodin v kuse. A občas vypadala vyloženě jak z vymítání ďábla. Jako prevence pomáhá rutina a dbát na to aby dítě nebylo přetažené, nemělo hlad a nebyla mu zima nebo horko. Což znamená, je jedno kde jste, na hřišti, na návštěvě, jakmile začne být ukňouranej nebo protivnej, okamžitě omezit podněty (ideálně odejít), dát najíst a zachumlat do deky nebo do náruče. Když už ke krizi dojde, tak u nás pomáhalo nechat vyvztekat, ale být pořád u ní aby věděla, že se může kdykoli přijít přitulit.

A co přesně dělá, u čeho se "vzteká"? Že prostě řve? Tak co má dělat, mluvit umí pár hlásek, rozumově by už třeba chtěl něco podat nebo vidět, co děláš a fyzicky to ještě neumí. Neříkáš mu často jenom "počkej, potom, to nemůžeš.."? Vidí na tvoji činnost, třeba v kuchyni? Roční dítě si opravdu samo hrát nebude. 🤣

U nás pomáhalo "zrcadlo". Co udělala mala, udělali jsme taky. Plivla jídlo na bráchu - plivli jsme na ni taky.... Začala se vztekat na zemi - lehla jsem si vedle ni a dělala to samé co ona... Kousnula bráchu - kousnula jsem ji taky ( samozřejmě ne do otisků zubů, ale jen tak lehce, aby věděla, že to není příjemné).... Připadala jsem si ze začátku u toho jak blbec. Ale dělali jsme cca týden, a máme klid 🙂

@prejeta_zaba možná jsem to trochu jinak zformulovala. Je mi jasný,že si sám hrát nebude 😁 ale dřív třeba vydržel sedět u knížek, ty ho strašně baví teda do teď, ale už u toho ani nevydrží... Vzteká se,že sebou flakne na zem,rve, nebo se prohne na zemi a rve, nebo začne řvát a u toho mě mlátit nebo kopat nohama. A opravdu mu neříkám pořád,že nic nemůže. Zrovna já jsem taková trochu "flegmaticka". Když dělá nebo má něco,co nesmí,tak se mu to snažím ukázat a dát potom jinam a to je třeba nervák atd

@nikoulinka to jsem taky zkoušela a nic, jen z toho má prdel 🥺

A o to svým způsobem i jde 🙂 ono to dítě to vidí, "přepne* a je z toho komedie. Malá se nám taky smala. Ale odpoutalo to pozornost od toho, co dělala, a už jsme to přehoupli hned nekam jinam a byl klid 😅

jestli mohu doporučit, koukněte se na nevýchovu. Mě se to ze začátku zdálo všechno jako scifi, ale ve většině případů nám to hodně pomohlo, jde o pochopení potřeb jak rodiče, tak dítěte a vcítění se do něj a udělat to tak, aby ta daná situace vyhovovala jak vám, tak dítěti. Jasně, nepůjde to hned ze dne na den, ale za mě je to to nejlepší co jsem mohla udělat pro to abych pochopila co se s mou dcerou 2,5 roku děje a používám to pomaličku u syna který má 7měs. Nedám na to dopustit. 🙂 Ale nevnucuji. Jejich kurz opravdu stojí za to 🙂