Nějak nevím, kde se stala "chyba". Roční syn mi od narození usínal u kojení. Vždycky bylo uspávání rychlovka. Jenže poslední měsíce (3,4?) u kojení skoro neusíná,ale jinak prakticky usnout neumí. Takže večery jsou pro mě horor, kdy se převaluje na mojí posteli, brečí, chce spát, nejde mu usnout. Když ho mám v náručí, tak se kroutí, chce se přetočit na břicho. U sebe v postýlce se hned postaví a chce ke mě. V noci, když se vzbudí, tak mi sice hned usne v náručí, ale jakmile ho položím do postýlky, je vzhůru. Takže většinu noci spí semnou. Což by mi zase tolik nevadilo, ale já se od něj nemůžu hnout. Jakmile se hnu, je vzhůru. Takže neexistuje, abych ráno vstala dřív a třeba připravila snídani. Prcek vstává semnou a pak je nevrlej, nedospalej. Teď spí na mě i v poledne, že jsem nelohla uvařit 🤦🏼♀️ Přijde mi, že se to pořád zhoršuje a je z něj čím dál větší mámánek. Tatínka na spaní neakceptuje, to by si radši vykřičel plíce.
Mám ještě staršího syna, který je na spaní dokonalej. Když je unavenej, řekne že chce spinkat, vleze si do postele a za chvilku spí. Je fakt, že on mi u kojení nikdy neusínal. Ze začátku hodně večer brečel, ale naučil se usínat v posteli a vydrželo mu to do teď.
Ale to jsem měla mladšího po kojení budit, uložit ho do postýlky a znovu uspat, aby se to jako malý mimčo naučil?
Já teď fakt nevím, co s tím. Jak ho naučit třeba aspoň na tatínka, nebo by mu pomohla velká postel? Už jsem ho přesunula i do pokoje, jestli mu to pomůže a nepomohlo, postýlku má zpátky v ložnici.
Nějaká rada krom toho, že to chce čas a do 15ti ho mít v ložnici nebudu ? 😁
@areh se spaním v noci ti neporadím, ale na to polední spaní bych zkusila nosítko. Hodíš si ho na záda a můžeš vařit atd. a malej se zatím prospí 😉 Jinak já uspávám dceru u ní v posteli v pokojíčku a když usne, založím jí záda polštářem nebo srolovanou dekou, aby měla pocit, že tam jsem.
@areh radu nemám, ale moje dcera je taky neskutečný spánkový terorista. Období, kdy spala jen v náručí nebo u mě jsme měli taky. Nemohla jsem si ani dojít na záchod, aby nebyla okamžitě vzhůru. Postýlka nepřipadala vůbec v úvahu. Pak to přešlo v období, kdy byla klidně i 12x vzhůru za noc. 2x do hodiny vzhůru celou noc byl standardní stav. Tehdy jsme koupili velkou postel a odstěhovala jsem se s malou do pokojíčku, protože partner už uvažoval, že odjede do zahraničí nebo nás vystěhuje. K tomu uspávání běžně trvalo hodinu a půl, pod hodinu uspávání nešlo a to nezávisle na tom, jestli jsem uspávala v 8 nebo v 11. Spánek se jí teda prohloubil ve 21 měsících, kdy jsem kvůli těhotenství přišla o mléko. Od té doby spí hezky v podstatě celou noc, ale stejně se nad ránem budí a hledá mě. Takže momentálně uspím v pokojíčku a pak se buď přesouvám v noci k ní nebo jí donesu do ložnice. Uspávání teda stále trvá hodinu, kolikrát se to neobejde bez mého i jejího řevu, protože dělá šílený koniny. Kolikrát i dostala na prdel, protože mě kopla do obličeje nebo do břicha. Teď k tomu všemu ještě má zřejmě přechodové období, takže poobědový spánek bojkotuje, ale ne vždy to vydrží do večera a že by únavou odpadla to vůbec. Ona se pak dostane do nějakého tranzu, řízne sebou o zem a už jen řve a řve a řve a svíjí se jak had na zemi. Takže jí třeba půl hodiny chovám, aby se uklidnila a pak už z únavy nemůže zabrat a brečí, že je přetažená. Když odpo usne, usíná večer až o půl 12 třeba. Jestli bude i to druhé takový satanáš, tak mě na 100% odvezou. 😄😄 Kolem mě mají kamarádky spavé děti, spící i usínající samostatně v postýlce nebo prostě únavou usnou a spí. Taky nevím, kde je teda chyba 😄
Já bych řekla, že je to separacka a pomůže prostě jen čas... (Vstát rano od dítěte a nechat ho spát nemůžu ani se svým skoro šestiletým, ani s tím dvouletým...)
Holky, děkuju. Vím, že v tom nejsem sama a že to rozhodně není nic hroznýho. Já jsem ale zmlsaná od staršího syna, kterej prostě spánek má rád, má rád svojí postel. A když jsem se ho ptala, jestli nechce jít spát s námi do ložnice,tak se rozbrečel, že ho chci vzít z jeho postele 🙈 mladší je pro mě v porovnání peklo. Nejsem na to vůbec zvyklá a vlastně ani připravená. Snažím se opakovat si, že je to jen období a budu na to ještě s láskou vzpomínat, ale nějak se mi to nedaří. Dneska kdyby manžel nebyl doma a nedojel pro jídlo, tak jsme ohladu, protože prcek na mě spal 😁
@areh víš kolikrát já jsem snila o tom, že uspím malou a půjdu si dát kafe? Nebo, že dodělám v klidu jídlo, místo toho jsem vařila a malá mi mrčela celou dobu pod nohama nebo házela nakrájené jídlo z učící věže na zem a náramně se tím bavila.🤦 Pak jsem přišla na návštěvu kamkoli a všude - malý spí i 3 hodiny v kuse a pak jde v 8 večer spát. Dítě starší než moje a já si tak představovala, co všechno bych za ty 2 hodiny mohla udělat. Taková slast by to byla. 😄 Večer na film jsem se podívala až když jí byl rok a půl a moje jediná šance je si ho pustit z flešky. V televizi by to bylo mission imposible i v jejich 2 letech. Je to radost ta mateřská. 😁
@areh těžko radit, malou máme v posteli a co jsem přestala kojit, zlepšilo se to