Šíleně umrčené děti. Napadá vás nějaké řešení?
Osmiletý syn je odmala tvrdohlavá, komplikovaná povaha. Dalo by se říct, že pokud se nerozhodne sám, neudělá to (cokoliv se po něm chce). Nepomáhá vysvětlovat, motivovat, ani zakřičet. Pomůže trest, ve smyslu, že tedy jde a s šílenou scénou to udělá. V institucích problém nemá, je velmi chytrý, autority mu nedělají problém. Jedná se mi o chod rodiny a trávení volného času, prázdniny atd. Má dva mladší sourozence, takže se prostě nemůže vše točit jen kolem něj. Snažím se aktivity samozřejmě spravedlivě střídat. Problém je, že ve chvíli, kdy není po jeho, začne se chovat jak vzdorovité batole - řvát, kňourat, nadávat nám...většinou je to na výletech, které nejsou podle něj, s kamarády, kteří nechtějí dělat, co chce on... Do toho mladší syn byl pohodové batole, ale od té doby (má 6), má úplně šílené období vzdoru - na vše jen NE. Ale ten se nechá utáhnout na nějakém vysvětlování a za chvíli je v pohodě. Ten starší, jakmile začne, už prostě kazí celý den. Mě to celé šíleně vyčerpává. Už zvažuji nějakého psychologa - připadá mi to extrémní, točit se pořád v takové negaci. Prijde mi, že ten starší vůbec nevnímá vysvětlování emocí, chování, že není na světě sám, že taky děláme jeho aktivity a nekazime mu to atd. Možná to řešíme nějak špatně, nevím. Snažíme se být neústupní, neskákat podle něj, když se mu objektivně nic neděje, ale kolikrát si už říkám, jestli to má všechno cenu. 🤷♀️ Jde mi i o to, že doma se nudí, já mu nebudu pořád dělat program na míru, jsem sice ještě poslední rok na mateřské, ale nejsem superman, abych pokryla každý dne vše - zkusili jsme je tedy dát na tábor, že třeba s jinými autorita si to užije - mladší si to užil, starší vše bojkotoval. 🤦♀️ Jako říkám si, co ten kluk vlastně chce? Rozhodně z něj nechci vychovat bezohledného sobce, co si vždy vykřičí své. Napadá vás nějaké řešení? Nechali byste ho už třeba místo výletu doma? Zas nemůžu trestat celou rodinu, když udělá scénu, pojedeme domů všichni. 🤷♀️
@zuzkasim Jo, s procházkou a povinností to děláme. 🙂 Když se zeptám, co by chtěl dělat, plácne něco neadekvátního - chtěl by do zábavního parku nebo na lanové centrum, hrat na počítači atd. rozhodně ne jen na prochazku městem nebo na rozhlednu (jdeme třeba na dovolené najít hřiště a zmrzlinu, zas je netahám 4 hodiny po památkách). Jako přijde mi jak oběť dnešní doby, ačkoliv vysvětlujeme a dělíme aktivity odmalička, co není dostatečně atraktivní, to proste odmítá a zkazí všem. 🤷♀️
Nudit ho samozřejmě taky nechávám, ale zatrápené prázdniny mají 9 týdnů, tohle se u nás řeší snad obden, takže ho asi nemůžu nechat 7 týdnů nudit a zbytek lítat po zábavních parcích podle jeho gusta. 😝
Tak si dejte jasná pravidla, že zábavní park bude jednou, dvakrát ročně (dosaď si číslo, které je pro vás ideální), lanové centrum taky tak. Hrát na počítači půl hodiny denně... Pokud si to vyčerpá, bude vědět, že tohle už nemá ani zmiňovat. A může se sám rozhodnout, kdy si to vyčerpá. Napadá mě, jestli jste zkusili třeba geocaching? Pokud je chytrý, mohl by hledat kešky, ukládat nalezené na internet, často jsou v kousek odlehlém prostoru, takže by byla uspokojena jeho touha po dobrodružství, navíc by na tu rozhlednu pak šel rád (blízko takových míst jsou téměř vždy kešky). Do jakých chodí kroužků? Co ho baví? Nemá z takového kroužku žádný tábor, soustředění? K babičkám nebo za vašimi sourozenci nejezdíte? Aby nebyly celé prázdniny jen na tobě? A ještě mě napadá, jak se k takové situaci staví muž? Mám jedno dítko podobného ražení, vždy jsem ho na zabavení dost úkolovala, za splnění pak samozřejmě ocenila. Uměl velmi brzy upéct, uvařit, umí se postarat v domácnosti o vše (úklid třeba nedělá rád, ale umí vše), bylo to s ním těžké, ale dnes je to neskutečně šikovný mladý muž, co i ledacos opraví. Má své nálady, ale třeba tím, že jsme ho dali do skautu jsem měla vždy zaručeno, že má na dva až tři (dle věku) týdny o program postaráno, učil se spolupráci a toleranci i jinde než jen doma a dnes už vede skauty sám. Nechali jsme ho vyzkoušet hodně kroužků, v jednom se našel a ten obor teď studuje... Bylo to s ním taky těžké.
Jak já ti rozumím…Mám doma podobného negativistu, jakmile není po jeho, akce dle jeho gusta, výlet kam chce on, s jeho kamarády a k obědu jídlo které si vymyslel ( ne, opravdu nebudu každý týden objednávat pizzu), je protivný až na půdu a dokáže neskutečně otrávit. Mladší je přizpůsobivá, všude se těší, ani povinné pochůzky jí nevadí. Teď jsme např. byli s mladší u očního, vyšetření na 2hodiny. Asi 15x mi zopakoval, že už bychom měli jít. Vůbec nechtěl pochopit, že půjdeme až bude vyšetření hotové. Takže vysvětluji, motivuju, ukazuji příklady, kdy bylo po jeho a šlo se za jeho zábavou, ale to nejde každý den. Nějaký recept jak se tím nakonec nenechat vytočit by se hodil 🤭
@zuzkasim
@alexovka jsem ráda, že mi rozumíte, holky. 🙂Babičky ještě pracují, jedna strana se vůbec nezajímá, takže s druhou stranou se vídáme, ale to mi nějak extra prázdniny nezachrání. Manžel to nese ještě hůř než já. Jednak s nimi asi není tolik zvyklý být, takže pak o spolecne dovolené z toho úplně leze po zdi. Hádá se se synem a celkově tu atmosféru moc nevylepsuje, taky neví jak na něj. Syn má sportovní kroužek i skaut, tam chodí rád, ale o táboře nechtěl ani slyšet. Byli na táboře se známými, kde mají sice stany, ale i budovu a není to tak drsné jako skautský, přece jen, tam se opravdu myjí v potoce, když prší, tak nemají nic kromě stanů, musí si sami vařit...to mi přišlo jako první zkušenost s tábory dost brutální, takže jsem ho nenutila. Je pravda, že pokud ho neustále zaměstnávám (a on na to má náladu), to mu vyhovuje, taky sám upece buchtu atd. Ale prostě nejde denně tančit jen podle něho. 🤷♀️ Nevím no, nějaké limitování výletů vůbec nerespektuje, čas na elektronice má jednoznačně omezený, víc nepovolím, ale on se stejně ptá, jen aby byl drzý.
a nešlo by ho třeba zapojit do vašeho plánování?
víš, jakože už to plánování by byla činnost, co by ho zaměstnala.
vymyslet den tak, aby se zúčastnila celá rodina dá zabrat a on by mohl pomoci.
a možná by mu lépe došlo, že to vždycky není tak jednoduché cokoli naplánovat a třeba by nebyl tak protivnej.
@xxx3d zapojovat se ho snažíme, jakmile odbyde jeho aktivita, mrčí dál. Návrhy nemá. Jakože řekne, že by chtěl tam a tam, tam klidně jdeme a že se bude dělat další den něco jiného, to vůbec není schopný respektovat. Je schopný udělat hysterickou scénu už na parkovišti, že ho šíleně bolí nohy a rozhodně nikam nepůjde, že ho to nebaví. Minule už jsem mu řekla, ať tedy počká tam až se vrátíme. No samozřejmě šel a celou cestu nadával. 🤷♀️Sleduje hodinky s krokoměrem, hrajeme s nimi po cestě hry, vybíráme přijatelné cíle, není to, že bychom je táhli 30 km do kopce bez jediné zastávky. Prostě jakmile nechce, zásek.
@xxx3d ono to ale nejde pokaždé, zapojovat děti do aktivit. U nás to nebude zřejmě tak hrozně jako u zakladatelky, ale podobnou scénu syn spustí, třeba když ho vyzvednu ze školy a řeknu mu, že se ještě stavíme nakoupit a až pak domu. Takže je naštvaný, protivný, vzteklý. Vysvětluji, že jídlo do ledničky samo neskočí a pokud chce večeři/svacinu druhy den, musíme tam zajít..stejně brblá celou cestu. A ne, nebudu hned kupovat to co chce on ( např. Bombony) jako úplatek, aby byl klid. Ale někdy je to vážně na palici a prostě už bouchnu. Mimochodem mému synovi je taky 8 🙈
A jak se manžel synovi věnuje? To je totiž velmi důležité
Já jen že soucítím, také to znám, máme to doma 2x, řekla bych, že věkem se to snad v něčem lepší, ale v něčem je to stejně neskutečně náročné a hlavně velmi intenzivní...
Jezkovi voci,ty pises o nasem dítěti ne?😱😂 Máme to úplně stejně,sice od mala s ní byla celkem ve všem domluva,ale ted tak od šesti let, nyní skoro osm,je to šílené, kolikrát mi je ji i líto, že treba pak place,ale.proste prece nemůže furt být jen po jejím....
Necetla jsem diskuzi. Mam jen poznamku k taborum. Pokud to vylozene nefunguje (coz tady to teda nefunguje ani trochu) a deti nevyzaduji, neposilej sourozence spolecne na stejny tabor. Ja si spolecne tabory s mladsi sestrou nikdy neuzila a to jsem se mohla snazit co jsem chtela. Pozdeji jsem jela dvakrat jako vedoucí a nerada vzpominam na ty mladsi sourozence, jak breceli, protoze si malovali jak budou s braskou a braska si nasel kamarady a nejenze na ne nemel cas, ale okazale je ignoroval, ze jsou mali a trapni, to te tak nejak dostane. Jo, obcas se nasel par, kde to fungovalo a partaci nejvetsi, ale vetsinou prusvih a neuzil si to nikdo. Jinak par ignorantu, co meli tendenci vse bojkotovat se vzdycky naslo, ale nakonec se pak dalo pracovat i s temi nejvetsimi machry a aspon trochu se myslim bavili vsichni. I kdyz uz je to deset let. Nevim, jestli je mozne, ze se děti za tu dobu tak zmenily. Pamatuju si, ze ve stejne dobe se mamka ptala šéfa sceny naseho divadla, co dela s temi pubertaky, kterym je to jedno a jsou namachrovani. A on se na ni podival a rekl, ze ten problem moc casto nemiva a kdyz, tak je to nejlepsi zpetna vazba. Na zacatku je kazdy z nich borec, ale za ctvrt hodky uz dobry. A kdyz ne, tak neco delas jako reziser nebo herec blbe. Dost jsem nad tim premyslela a myslim, ze s tanory je to podobne. Neni mozne aby neexistoval tabor, kde ho tema a vedouci nevtahnou do deje... 🤷♀️
Vypadá to tak že vás starší syn žárlí na všechny a nechce nikomu ustupovat je to tím že dlouho byl on ta hvězda
@nick470fifinka750 no úplně dlouho hvězda nebyl. Jsou s mladším o 2 roky. A ačkoliv jsme velmi dbali na to, abychom delili pozornost spravedlivě, neskutečně zarlil od prvního dne a do teď s bráchou nemá dobrý vztah. S nejmladším dítětem je to jiné, už má takový ochranitelsky sklon. Ale on celkově nemá moc dobré vztahy s nikým - jak popisuji, věčně se vztekne a udělá scénu i kamarádovi. Ale co s tím? Přece ho nebudu podporovat v bezohlednosti jen proto, že má sourozence. 🤷♀️
Osmileté dítě bych doma asi úplně nenechávala, pokud jde o půl dne... Takže na výlet by s náma musel. Pokud je to kratší vycházka, nechala bych sice doma, ale s nějakou drobnou povinností, aby v tu dobu vyskládal myčku, poskládal prádlo, vyřídil a uklidil si šuplík pod stolem... Může si vybrat, jestli na společnou procházku půjde nebo zůstane doma s tím, že udělá drobný úkol. Celkově bych mu dávala často vybrat ze dvou variant, jak píšeš, že nechce dělat, co po něm chcete. Ať navrhne sám, co by chtěl dělat. Vysvětlovat určitě ano. Ale nechystat mu program na celé prázdniny, dítě se klidně může i nudit a vymýšlet vlastní aktivity.