Přelízání postýlky. Stalo se vám?

Zajistit bezpečný způsob vylézaní z postele... (vyndat příčky, snížit postranici ...) holt dítě je zas o krůček blíž samostatnosti 😉 .

Pořídit novou postel. Tohle přelézání mi přijde hodně nebezpečné.

@nikola8888 Meli jsme postylku hned vedle postele, padali do mekkeho. 😉

@nikola8888 v 18 měsících jsme synovi sundali vysokou bočnici (pokud ji přelez,je k ničemu, že) a měl postel s malou zábranou - úplně bez problémů

syn mi taky přelezl, asi hodil salto a dopadl na zadek.. týden byl v nízké cestovní postýlce a pak šupajdil do pokojíčku do velké postele. Mladší šla do normální postele v obdobném věku (cca 13m), ale ta měla sundanou bočnici a postýlku přiraženou k posteli

Jedna z mých prvních vzpomínek je, jak učím brachu vylézt z postýlky🙂 Pořídila bych velkou postel nebo vyndala spruslicky, aby mohla vylezat sama.

Mockrát

Naučila jsem ho přelézat pořádně a bezpečně a dávala postýlku hned vedle postele, ať padá přímo na moji postel. Pořád to na ni rád bere částečně po hlavě, ale umí si přelézat tam a zpátky dle zájmu (jsou mu 2 a čtvrt).

Asi v 15.m sla z postylky na kanape. Od roka lezla sama do a z jidelni zidlicky, s postylkou jsem ji predbehla. Ve dvou letech do a z postylky lezla, ale ta uz byla malyho brachy. Neudelas nic. Mladsi sel v roce z postylky na normalni postel, taky uz by zahy sam vylezal

Ano, v 17 měsících. Takže v ten moment šla bočnice dolů, postýlka přiražená k naší posteli. Jinak uspávám do usnutí odjakživa, takže se tohle nezměnilo, pokud musíš uspávat 2 hodiny, najdi lepší dobu, až bude dítě unavené.

@konidana Jídelní židličku jsem musela zrušit - to byl ještě moc velké "tele", takže mi z ní padal po hlavě.

@nikola8888 Jj, naštěstí padá rovnou na naši postel, a taky to bylo kolem toho 18měsíce. Ale naštěstí,přesto že je kaskadér, tak stále opatrný a když zjistí, že je mimo měkký dopad,nebo že se zasekl, začne knourat ...

Moc všem děkuji za rady a vlastní příběhy. Mě právě přišlo, že je ještě strašně malá a že to děti většinou dělají až jako vetší takže mě uklidnilo,že nejsem jediná která to tak má. 🙂 bohůžel mame postýlku kde nejde sundat bočnice ale rozhodla jsem se dávat spát malou dýl aby byla jistota, že je unavená (samozřejmě tím nemyslim držet ji co nejdele vzhůru aby z toho byl rozhozená) a uvidime jak to zabere. 🙂

@nikola8888 Nemame postylku, deti spi od mimina v bezne posteli. Kdyz zacaly lezt, naucila jsem je slezt z postele, bylo to mezi 8-10 mesicem veku (nepamatuju si presne). V 18 mesicich uz byly pohybove hodne zdatne, kuprikladu po zebrinach vylezly ke stropu a slezly zase dolu. Spis nez na omezovani bych se soustredila naopak na podporu hrube motoriky a samostatnosti.

@nikola8888 Ještě mi došlo, že drobek měl cca 3 měsíce, kdy prostě spal se mnou v posteli - dokud si nebyl jistý, že z té postýlky může vylézt kdykoli, ale při velkém úsilí to zvládl. Takže ho mohlo trefit, jak jsem ho dala do postýlky - a hned šup za mnou. Jakmile to uměl snadno tam a zpátky, tak si kolikrát přelezl za mnou, pomazlil se a zase šel "do svého", protože přecejenom tam se cítil líp než na veliké posteli. Hodně jsem hlídala, aby měl přiraženou postýlku vedle mé postele (takže přelézal "do měkkého") a aby ho "nechytl rapl", že musí rovnou za mnou - protože to bral přes čelo. Bylo to jen krátké období.