Přecitlivělá a hodně uplakaná dcera. Máte zkušenost?

Ahoj,
ráda bych se na něco zeptala. Máme tříletou (tři a čtvrt) dceru a ta je hodně citlivá (podle našich měřítek až přecitlivělá). Každou chvíli pláče, když se něco nepodaří, když ji nechceme něco dovolit, každou křivdu hodně prožívá, ale často vlastně pláče i když se vlastně až tak moc nestalo:(( Uvedu některé situace - na písku jí někdo sebere hračku (ať už úmyslně či nevědomky) nebo si jde pro hračku a někdo si ji vezme dříve něž ona, stejně tak v situacích, kdy něco hrajeme - třeba "kdo první uvidí" a ona není první, hned se sekne, začne hystericky brečet.. Postupně to ale narůstá a ona tak začíná hystericky brečet už i v situacích, kdy si třeba polije tričko nebo jí nejde zout bota nebo se ji nepodaří vylézt na houpačku, ztratí utržený lísteček, nevidí mravenečka, kterého jí ukazuju.. Spustí hysterický pláč a podle toho, co se zrovna nepovedlo pořád jen opakuje, že "to nikdy nedokáže, že se to nikdy nenaučí", "že jí to nikdy nikdo nevrátí", "že si jí to nikdy nepovede", "že je tak zlobivá".... No vůbec nerozumím tomu, kam na tohle chodí.. Oba ji od mala chválíme, oceňujeme. Když brečí kvůli hloupostem, jako že něco rozbila nebo se polila, vysvětlujeme, že to nevadí, že se to stává i nám, nebo v jiné situaci povzbuzuje, že se naučí obout botky, namalovat něco, že my to taky neuměli, ale naučili se to... Ale NIC nepomáhá.. Nedělala to vždy, ale teď mi přijde, že se to jen a jen zhoršuje. Snažíme se mít trpělivost, ale občas se nám tu už nedaří.. Pořád doufám, že je to období a přejde to, ale vůbec nevím, jak v těch chvílích reagovat. Nemáte někdo zkušenost? Děkuji