Ahoj mám otázku.. Chodím občas na brigádu (max dvě hodky i s návratem) a dávám hlídat syna (14m) kamarádce co má stejně starou holcicku, syn je má rad, hrajou si spolu, vždycky se na ne usmívá když se vidime a tak..Stará se o dceru hezky, nemám strach ze by něco synovi udelala atd., pošle mi i video co třeba dělají …. Když u ni byl prvně tak pohoda, skoro si mě nevšiml, když jsem se vrátila, až mě to zaskocilo, ale poslední dvě vyzvednutí byly stejný - přijdu, chvíli sleduju jak je spoko a hraje si a najednou mě vidí a hysterickej plac, leze za mnou po čtyřech a ječí a uklidni se třeba až po dvou minutách co ho mazlim. Ani se neusmeje ze by byl rad ze mě vidí, jako ani potom při mazleni..Separační uzkost to asi není.. to by plakal když odcházím ne? Trochu mě to mrzí, ze místo radosti je plac, nevim jak si to vyložit…
Taky myslím. Jestli se pak srovná, tak je to ok. Důležité je to, že získá zkušenost, že když odejdeš, tak se zase vrátíš. Děti vnímají čas a i sebe a mámu trošku jinak. Může je to zaskočit a trvá než to zpracují.
Dekuju <3 já si říkala, ze odcházím a ten úplně v klidu a nic se neděje… a pak výstup. Čekala bych to naopak.. Je pravda, ze pokud nepocitam babičky, je se mnou porad a jdu maximálně na záchod:D večer to domazlime.🙂
To je docela bezne. Vyventiluje si ten podvedomy stres z toho, ze jsi pryc. Syn byl taky pri louceni i beze me v pohode, pak jsem se vratila a zacal me bouchat - zlobil se, ze jsem odesla.
Řekla bych, že mu v tu chvíli dojde, že byl bez mámy.