Ahoj všem, vím, že nejsem sama na světě, kdo má nespavce, ale už mám druhého a už jsem fakt na dně... křeče v žaludku, stres, únava.... Každý den jen sprostě nadávám, ječím.... Jsem ve stavu, že mateřství nenávidím....
Myslíte, že tady najdu nějakou radu? Nebo prostě jen vydržet a přežít...? 😳🪦
Dcera má 3m, jako novorozenec spala krásně, byla jsem šťastná, protože starší syn nespal od narození...jakože fakt vůbec přes den, kromě nějakého pár minutového zdrimnuti u prsu...
Teď dcera spí jen v šátku (i tam se budí, ale jde znova uspat)...ale - 1) já mám záda totálně v háji, 2) vzbudí ji každé ťuknuti, tak v podstatě mlčím a jen se houpu/chodím... 3) syn je z toho už taky špatný, protože se mu nemůžu dostatečně věnovat když mám dceru v šátku... Syn má rok a půl teprve.
V kočárku a autě spí max 30-40minut a pak přichází šílený řev.... Takže pokud nechci ať rve na celou vesnici, tak jsme prostě venku těch 30 minut max .. v autě to stejné, a ne, nejezdím jen tak na výlety, jezdím ke svým rodičům, ale ti bydlí dál než 30 minut klidné tiché jízdy....
Zkoušela jsem tu "raketu" na kočárek, bez šance ..
Usíná mi v náručí a pak se jí snažím odložit, abych měla aspoň chvíli úplný čas na syna ... To spí třeba 20 minut, když je dobře, z toho 5 v náručí....
Máte nějaké rady? Nebo alespoň slova povzbuzení? 🙏🙏🥴🥺😪neudělám, to neřeším .. a i
Jeeeej tak tohogle jsem se vždy bála popravdě, mít ještě druhé dítě jako to první, tak si to půjdu hodit. Kojis? Pokzd ano, zkus dát dítě na um, třeba to bude lepší, u nás to bylo tím kojením
A nezkoušeli jste zavinovat? Já měla sice klidné miminko, ale zavinování fungovalo na 1000%. Prostě jasný signál na zklidnění a spánek. 😊
@zmrzlinka no jsou dny kdy to přijímám a zvládám, ale pak jsou dny kdy si to fakt chci hodit a prostě děs...
Tatínek funguje, když je doma, což nebývá moc kvůli práce,babička a děda fungují, ale sami jsou ještě pracující a bydlí daleko ..ale jezdím k nim co to jen jde 😂🙏
@jjasmina no, všichni mi slibovali že druhé bude za odměnu 😂😂😂🙈🙈🙈
A ono se to tak stalo...to tak kojis, nemas ještě po porodu MS a šup, už jsi zas těhotná 😂
A kojim k teď, ale um je poslední řešení až, kojení je pro mě důležité ❤️🙏
@janches první měsíc ano, ale teď máme zákaz kvůli kyclim ....
První dcera byla nespavec a druha je taky
V noci se budí někdy 10x někdy jednou. Je kojená, ale v noci nechce kojit, jen třeba pochovat, dát dudlík. Teď jí rostou 4 zuby tak se budí s řevem. Taky jsem se těšila, že druhé dítě bude jiné.
Já jsem to přijala /nepřijala po svém, vždycky když večer usne, tak se přežeru, abych měla sílu na noc 🤦♀️ ta první dcera začala spát dobře až kolem 2 let. Malá teď měla rok, tak pokud bude stejná, tak ještě další rok musím vydržet.
Ještě mě napadá, zda je nespavec, protože víc spánku nepotřebuje nebo ji něco budí. U nás je druhé mnohem spavější (vlastně spízcela průměrně, budí se v noci a tak, ale oproti prvnímu🥳), ale to neplatí, když sním něco, po čem bolí bříško. Dlouho jsem třeba nemohla ani pidikousek cibule, vadily ořechy, klasicky nadýmavé věci... do teď (rok a půl) některé věci vadí.
To chápu, ale upřímně, já dítě taky kojila, ale teda při druhém už by byla bolba jasná. Popravdě to nevyspani bylo fakt peklo no
@pexi no, jako tím že se vzbudí a šílené pláče a mnohdy je uplakaná/protivná až do dalšího uspání, tak soudím, že jí to nestačí .... Dneska třeba spala 15 minut ale probudila se bez pláče a úsměvem, tak ok, to beru že holt jí to stačilo (i když mamince ne 😂), ale jinak myslim že jí to nestačí...
@palja uf uf!! No taky těžké ...ale chápu, syn začal spat v noci dobre až s příchodem ségry, tzn v 16m 😂🙈
Mám tři děti a spaly teda všechny dobře, taková ta mimina co prochrápou 18 hodin (první měsíc i víc). První děťátko bylo takové ,,hůř uspatelné", další dvě prostě spaly jak dřeva. Ale kdybych je měla nějak odkládat, přemisťovat, tak by to bylo podstatně nervóznější. U prvního dítěte jsem právě nějak mela pocit, že by mělo spát ve své postýlce, tam to bylo s uspáváním ze startu horší právě tou snahou dítě po uspání z náruče někam přendat. Při odkládání na bok to bylo ještě relativně úspěšné, na záda nemožné. Další dvě dítka v postýlce nespaly vůbec a bylo. Doma jsem kojila výhradně vleže ve své (naší) posteli, kde prostě v noci je nonstop maminka a je tam dobře. pokaždé jsem u toho sama na několik minut vytuhla. Dítě se dokojilo a v naprosté většině případů tvrdě usnulo, já jsem to úplně nehonila s tím abych šla od něj pryč, ale po pár minutách jsem se prostě odkoulela, zapla chůvičku a čau 🙂 v ten moment jsem na ně mohla hodit deku, prásknout dveřma, cokoliv. Spánek byl vždycky dlouhý a probuzení na pohodu. S přibývajícím věkem se samozřejmě zkracoval, ale ten ,,systém" vlastně zůstal stejný do tří let... Problémy se spaním nula. Kdybych kojila a uspávala někde v sedě na židli, a pak se snažila přendat dítě do studené postýlky, tak by to bylo na desetkrát a s nervama, jsem si tím jistá. Takové zbytečně složité. Moje rada je tedy nastěhovat si dítě do postele, aby taková bezpečná základna byla tam, v noci se pořádně ,,namaminkuje" do zásoby, přes den to pak zvládne samo. PS - A taky mám děti vcelku rychle po sobě (22 a 20 měs), starší prostě počkalo.
Zkusila bych se mrknout na tu stravu. U nás to udělalo hodně. Ale upřímně, u první jsem nakonec přešla jen k tomu, že prostě máme nespavce a nikdy hodně spát nebude.
@muhehehe já s malou spim v posteli od porodnice...a teda ne,nenamaminkovala se dostatečně 😂🙈 staršího bych musela mít taky u sebe při uspávání přes den v posteli a to nepřichází v úvahu, všichni bychom měli na hlavách lego nebo něco těžšího 👌 večer tak uspávám oba spolecne, v noci kojim jedině v leze... Ale přes den ....
@pexi jako nějaká alergie? Jinak nejím nic co by mohlo jen lehce nadymat.... Ani kousek čerstvého pečiva, nic.... První měsíc ji bříško bolelo, ale teď už je v pohodě ..
I nás vadily třeba ořechy. Nevím, zda to bylo alergií nebo jen nedovyvinutým trávením, ale když jsem si je dala, tak nespal... teď je větší a už nevadí, ani když je má v něčem sám. Ale nevím, jen mě to napadlo jako možnost. Naše starší třeba obecně nikdy moc nespala a byla hodně plačtivá snad do roka. Pak trochu méně...
Zkus to přijat ,že to prostě tak je a nebojovat proti tomu.Syn to zvládne i když se nebudeš chvíli věnovat.Ale chápu,že Ti to je líto.
Zapojila bych babičky ,tatínka ,tetičky atd. Jestli máš tu možnost.Drz se.Bude líp ♥️