Mám syna 6mesicu a od narození je asi hodně kontaktní, tak si to alespoň vysvětluju. Prostě pořád neodlozitelny na delší dobu, na dece po chvilce řve, v postýlce s hračkami taky, pod hrazdou taky.. Na klíně mu ukazuji hračky, taky na chvíli.... Už nevím co... Jsou opravdu dny, kdy si dojdu jen na WC a rychle zpátky, aby Nerval... Nosítko nechce, spaní jen v kočárku a po vyspani chce hned ven, sporťák taky nechce... Někdy už nevím, co s ním... Proc je tak nezabavitelne? Ještě se neplazi ani nesedí a já fakt nevím co s ním...
@ladymaky A proto tady musi byt uz x ta diskuze od tebe na toto tema? Ti holky minule poradily malo? 🙈🤔
@makovice88 no jo, když já jsem z toho fakt nešťastná a na palici 🤦🤦🤦🤦
@ladymaky Chapu. Taky jsem mela neodlozitelne mimino. Pomohlo nositko, ale fakt spravne nastavene od pani, ktera se tim zabyva. Ja hodne nosila po byte a ukazovala veci. Nebo do lehatka a rikala ji, co zrovna delam.
Mám také takové dítě (2 měsíce), nosítko/šátek máme, ale když ji dám do toho doma, řve, jakmile vyjdu ven tak spí, takže u nás tudy cesta nevede.
Já myslím, že musíš prostě vydržet ještě chvíli, až začne chodit, bude to lepší. Na to není moc rada, pokud je kontaktní, tak máš jen dvě možnosti - šátek/nosítko nebo mít stále na rukách a druhá možnost odložit třeba do postýlky, jít si udělat svoje a nechat chvíli řvát. Já už "rezignovala", kojim a potřebují se aspoň najíst, takže holt malá řve, když si jdu udělat jídlo a pak se najíst. To je život.
Dcerka byla takové miminko. Řvala a řvala. Usínání bylo peklo, v noci toho moc nenaspala. Ještě ji tak nějak zklidnil bráška, toho od narození miluje, takže když byl u ní, oči z něj nespustila a trochu se uklidnila, ale jinak..... Měla jsem ji u sebe v lehátku, na zemi, mluvila jsem na ní, když to šlo, chovali jsme ji. Stejně se zlobila na celý svět. Zklidnilo se to, když se naučila lézt. V tu chvíli z ní bylo super miminko. Sice jsem ji pořád odněkud lovila, ale ona byla spokojená. Do plazila se k bráchovi a koukala, dokonce usnula. Doplazila se pod linku a lovila drobky a byl klid 🙂 Jak se začala samostatně hýbat, bylo to výztnamně lepší. A jak začala lézt, byla to pohoda, dokonce jsem na ní i "zapoměla", tiše si dolezla k hračkám a byla spokojená 🙂
Syn byl úplně stejný. Kočárek jen na spaní a ani o minutu déle, od narození neodložitelný... Bylo to náročné tohle období. U nás se to zlomilo kolem 8m, už začal sedět, plazil se.. takže sice jsem se musela věnovat, ale seděli jsme u toho na zemi, různě si hráli.. a vydržel i 10min sám (předtím nemyslitelné). Takže neboj, ono to přejde, až se bude moct zabavit sám, a už to není tak daleko 🙂 jinak v tomhle věku ho skvěle zabavilo trhání letáků a toaletaku, já jen hlídala, aby to nejedl.
@ladymaky připojím se k diskuzí, mám syna 12t a je to samé!