Synovi bude rok a nechce jíst. Je stále kojený a vzhledem k jeho apetitu si odstavení neumím ani představit. Prospívá velmi dobře, takže není nutné dělat úplně paniku. Nicméně by mě stejně zajímalo jaká je vaše zkušenost s podobným tématem. Čekali jste až se sám rozjí? Nebo jste přestali kojit a trochu nátlakem ho k jídlu donutili? Nechat ho patlat se v jídle?
Děkuju za sdílení!😊
@nelloz ze začátku jsem to hrotila, protože první syn byl jedlík a chtěl jen jíst a druhý nic. Zkoušela jsem všechno,pak jsem si řekla že ho nebudu nutit,když mu stačí kojení. Nabízela jsem buď si trošku dal nebo né od 13 měsíců začal pěkně jíst. Teď je mu skoro 5 a pořád nemá dost 😁
@nelloz mam nejedlika syna, je mu 5 a doted to neni slava zadna. Sni toho min nez 3 leta segra. Ale kupodivu prospiva, i kdyz je hubenejsi, v tabulkach si porad jede vahove svuj nizsi stred. V roce nejedl taky nic, byl jen kojeny, ochutnavat dostal, dal max lzicku ci dve. Nefungovalo, ze nedostane mleko a hlad prijde. Klidne by nejedl. Nikdy na nas neziral a necpal se nam do talire, ze by chtel ochutnat. Casem vzal na milost presnidavky, az v roce a pul masozeleninu, ze snedl aspon pul male sklenicky, par krupek a pak kase. Ale musel mit jen ty uplne mixovane prikrmy, jinak se mu navalovalo a uz pusu neotevrel. Az cca ve 2 letech zacal jist "vse", ale velmi male porce a byl a je hodne vybiravy. A to jeste stylem, ze kdyz jsme konecne nasli neco, co mu chutnalo, tak napriste to nedal do pusy zas. Obcas mel takove vyjimky, ze pekne jedl, pak zas delsi dobu nejedl nic moc za cely den. Jak byl vetsi, museli jsme hlavne resit, aby neuzdiboval mezi jidly, to pak kloudneho nesnedl nic. A resili jsme hodne hustymi polevkami kam jsem propasovala a namixovala pestrejsi potraviny dle libosti, dale mlecnymi napoji, kam jsem zase strkala vice druhu ovoce, pridavala tvaroh atd. Na cestach to bylo narocnejsi. Ted je mu 5, trochu se to zlepsilo, ve skolce ji treba docela dost, doma uz zacal mit i oblibena jidla, kdy si porci rad da. Ale hlad moc nepocituje doted, musim mu svaciny hlidat, sam se neprihlasi.
Musim rict, ze dite nejedlik je dost narocna disciplina. Clovek tak balancuje na hrane, aby nezlomil to dite a neudelal mu z jidla problem, zaroven mnohdy zoufalstvi z toho, ze proste fakt neji. Chce to obrnet se velkou trpelivosti a proste to zkouset. U vetsich deti zas pravidlo, aby alespon ochutnalo. Nastesti znam od kamaradek vice deti nejedliku a prospivaj vsechny.
Myslim, ze u rocniho ditete to jeste nemusi znamenat, ze to bude i do budoucna stejne, mnozi prcci do roka stejne jen tak ochutnavaji, nemaji potrebu, pak s pohybem zacnou jidlo chtit.
@nelloz Náš jako nejedlík začal (dodneška si pamatuju, jak jsem mu nadšeně uvařila první mrkev a on ji na mě flusnul) a nejedlíkem zůstal. Je mu devět a jeho sedmiletý brácha váží o půl kila víc než on. Vyzkoušeli jsme úplně všecko, po dobrém, po zlém, sirupy na podporu chuti k jídlu, B-komplex, nutit, nevšímat si ho, nechat ho vyhladovět, nechat ho, aby si připravil jídlo sám... Chodí to ve vlnách, kolikrát už jsme si říkali, že jsme z toho venku, a pak se zase začal na všechno šklebit, že mu to nechutná. Vždycky má období, kdy na něčem ujíždí (momentálně tuňák a kukuřice), tak jsme rádi aspoň za to. Jinak je schopen se pořádně najíst třeba jednou z týden a to mu zcela stačí. Jediné, co mě trochu uklidňuje, že neodmítá čerstvou zeleninu.
@nelloz Moje dcery byly v roce taky plně kojené. Jidlo jen ochutnávaly, nic pořádně nejedly. Váhu měly spíš vyšší,straší dokonce vážila 11kg. Prospívaly velmi dobře,žádné nemoci. Rozjedly se hodně pomalu a postupně. Mladší byla ještě ve 2 letech tak z 50% procent živa z kojení. Nechávala jsem tomu volný průběh,ta doba už je davno pryč, k jídlu mají kladný vztah, jedí úplně normálně.
@nelloz ahooj, syn byl taky nejedlik a tak trochu mu to zůstalo do dnes a to mu budou v unoru 4 roky. Rozjedl se az v detske skupince kdyz mu byli 2 roky a 3 mesice, tam tety rikaly, ze papa hezky. On ma rad urcite jidla a ty by mohl jist dookola 🙂 Ze zacatku jsem to resila, ale pak jsem prestala, vic jsem ho kojila kdyz jidlu moc nedal a co jsem cetla, tak ty kojene deti to tak s jidlem maji. Kojila jsem ho 2 roky a 8 mesicu, to uz samozřejmě jedl normální jidlo, ale to mliko bylo proste to prave porad 🙂 Navic syn bude po příteli, ten jako dite byl taky takovy,, jedlik,, tchyne byla rada, ze do nej neco dostala 🙂 Ted je to chlap jako hora, takze bych netlacila na pilu a dala tomu cas
@nelloz dokud jsem prvni dceru kojila, tak moc nejedla. Pul ty mini sklenicky, nebo 1 banan-to bylo nejvic co snedla. Jo jeste presnidavku dala po plavani v roce celou tech 200g . Jinak des a bida. S pitim jeste horsi. Proste byla kojena, a 2 lzice vody nebo maly panak vody k jidlu, to nevytrhly. Po odstaveni v 15.m se rozjedla. To ze malo pije ji ale zustalo.
Syn je autista (zjištěno mnohem později, než v tom roce, ale píšu to proto, že autisti mají obvykle abnormální smyslové vnímání... syn není vyjímka, vadily a stále dost vadí mu některé struktury jídla) ... V roce byl zhruba na jednom "pevném" jídle denně, jinak kojen... Kojila jsme dál. Ve dvou letech na tom stále nebyl o moc lépe - prakticky jedno jídlo denně, + sem-tam křupka/kousíček jablka a pod... Ve dvou a čtvrt roce jsme se rozhodla odstavit, protože jsme chtěli pořídit sourozence a mě se stále nesrovnal menses. Předcházela tomu fáze, kdy jsem opravdu musela naučit dítě (i sebe) rozlišit hlad, žízeň a "chci se přitulit a uspat", což se vše řešilo do té doby prsem, že. Nicméně ani v té fázi se nerozjedl. Když jsme následně odstavila, stále se nerozjedl, jen výrazně stoupla potřeba pití. Na rady doktorů jsem dávala aspoň sladký pití...
Ještě ve třech letech syn byl schopný za celá den sníst třeba jeden banán a půl litru kakaa a jinak vůbec nic. Nepomohlo nic. nátlak, nechávání na něj, obklopování jídlem k zobání, podstrojivání, nucení, ignorování... Slzy a zoufalství na obou stranách. Byly jsme tou dobou v péči odborníků na dětskou výživu, sledované výsledky krve a podobně... všechno v cajku jen dítě prostě nejedlo a tudíž ani moc nerostlo...
Když mu bylo 3,5 narodil se konečně ten sourozenec. Sourozence jsme začali standardně přikrmovat v půl roce, tudíž zhruba ve čtyřech letech staršího. Během následujícího půl roku se oba kluci docela hezky rozjedli a teď jí "normálně" (jako jo, ani jeden nesní všechno, Ale to nesní ani maminka a tatínek, že.)