Nechce spinkat jinak než s rodiči. Co s tím?

@lovemusicsun to sice jo, s nemůžu s ním chodit spát v sedm 🥺

Bud to prijmout nebo s tim bojovat. Pokud je to prvni dite, tak si dovol ten luxus chodit spat s ditetem a rano se budit odpocata. Deti spi s nami v posteli vsechny, ale normalne nas po usnuti nechají odejit, takze netusim, jestli to okamzite buzeni muze trvat vecne. Podle me jako u vseho v rodicovstvi pomuze smirit se s tim.. syn nasyti potrebu kontaktu a zas bude lip. Podle me prijemnejsi pro psychiku je tam s nim zustat nez tam kazdych pet minut litat a byt nastvana, ze stejne nestihnes nic dalsiho, nestravis cas s muzem.... (Vsak tam muze byt s vami apod.)

@hanydve Můžeš. Je to období, za pár týdnů se to upraví a bude zas potřebovat něco jiného. Plánovala bych podle toho, čti si tam knížku, nakupuj na Vánoce, střídej se s manželem.

@hanydve také jsem musela chodit zároveň, nenadelame nic, je to období

Ja spim s detma stale a to je starsimu 5,5. Zatim to nevypada na zmenu, ale vyspime se takhle vsichni nejlepe. Ja nemusim odbihat 100x za noc ke kazdemu, navic idealne ve stejny cas a jen se otocim k jednomu/druhemu. Ale staci jim na uspani a pak na noc. Zapracovala bych na odchodu, pripadne pokud kojite, nic asi neudelate, pokud kojit dal chcete a chodit spat s nim. Vstavat treba o to driv. Kazdopadne ono jim staci ten pocit tam byt, takze delat resty pak v posteli, pripadne dal vhodneho plysaka vasi velikosti. to pomahalo i nam plus aby nebylo moc prostoru okolo. Oni se pak nemaji kam z uleku posunout/spadnout.

@hanydve Aspoň budeš dostatečně vyspalá 🙂

Tady se připíchnu. Ten můj mladší taky spí jen semnou. Neakceptuje ani manžela. Když chci vstát dřív, je hned vzhůru buď musím ležet s ním nebo vstane semnou. Je to náročný a netuším co s tím. Starší syn byl opak. Od 9ti m sám v pokojíčku, usínal sám... Dítě za odměnu... Teď je to pro mě pěkný šok.

@hanydve Mám dvojčata a dělali to taky. Nezbylo nic jineho než je nechat vyrvat.. bohužel. Zvykli si pak ze je ulozim, ale odchazim. Mela jsem na ne nastavenou kameru takze jsem je sledovala. Kdybych mela skakat podle obou co chtěli, nenajedla bych se, nesla na wc, nespala... Budili se na zacatku co se narodili co 2 hod i v noci..takze to byl ocistec. V 6 tydnech jsme zazili rustovy spurt., pak ve 3 mesicich.. Když zacali chodit, zacali vylezat z postylek a uspavani bylo kalamita. 😀 Jinak nikdy nespali s nani v posteli. Meli každý svoji postylku. A pak ve 3 letech jsme je přestěhovali vedle do pokojicku který jsme jim vymalovali pohádkovými postavickami. Byli nadšení, šťastní a nechteli zpatky. Prostě každý spal ve svém a ráno vyspaly. Každopádně dnes maji kluci skoro 7 let a jsou uzasni. Nijak nestradali, proste si zvykli.Ted cekame miminko takze to bude mazec... ale pojedu jak s klukama. Myslím, ze tehdy to bylo těžší. Teď bych si to prý měla užívat. Tak držím palce

@sorboni30 jak dlouho vám prosím trvalo toto praktikovani vyrvani než to zabralo? Mám z toho tak nějak hrůzu, protože on vstává z postýlky a nevydrží ležet. 🙈 Nějak jsem nechtěla ho nechat vyrvat, ale pomalu a jistě to asi zvažuji.

@hanydve Vzhledem k tomu, ze byli dva a rvali hrozne.. chtela jsem párkrát jít zpět. Ale nakonec jsme to udelali tak, ze jsme přišli, pohladili, dali lezet, odešli a sledovali. Dva dny plakali pak si zvykli. Bylo mi hrozně, ale museli jsme. Chodit spat s ditetem v 7 hod? To fakt ne.. Myslim si ze kdyz jsem to zvladla ja, zvladnou to i jine maminky. A to jsem byla 5 let po transplantaci jater. Musela jsem zatnout zuby a jsem ted rada. Diky tomu jsou kluci takovi jaci jsou. 😉

@hanydve Nechat vyřvat prcka devítiměsíčního? Chudák miminko Teda.

@pavca1982 chudak je spis ten rodic se kterým to mimco točí. Vy ho mate naucit spinkat samotného..ucit ze jste vzdy poblíž kdyz zacne plakat, ale ne ze u nej budete vkuse. Kazdy ma na to svuj názor.. a kazdy si dělá po svém. Moje známá má třeba v posteli 5 letou holku ktera nechce spát sama. Tatínek s nimi není..ale maminka ma pritele takze on s nimi spi v posteli taky. Prijde mi to divné... Ale tak každého věc. 🙌

@hanydve jo a jak tu psala nejaka maminka vyse, dat miminku do postýlky plysaka. To pomaha, ze neni sam 😊

@hanydve měli jsme totéž a můžu vám říct, že teď v téměř dvou letech je to sice lepší, ale ne zas tak moc. Stále je schopen se budit i co hodinu. Na jeden blbý film se díváme s jednou nebo dvěma přestávkami. Nic jiného než prso neuklidní. Zrovna tento týden jsem zkoušela nedat v noci prso a plakal tři čtvrtě hodiny v kuse. Radu nemám, už dva roky jsem se nevyspala. Nezkoušela jsem nechat vyplakat, můj muž to nesnesl. Přeji pevné nervy...

@sorboni30 plysacka jsme mu tam dávali, respektive ho tam má stále, ale je to i tak ocistec. Přes den spí dohromady maximálně hodinu a to jen proto, že opět zjistí, že je v postýlce sám a přes to nejede vlak. Kdyby ještě jen ležel, tak by to bylo snazší, než teď, když už pochoduje okolo nábytku. To v té postýlce pořád lomcuje se sprinclemi. Děkuji za radu, snad to nějak dopadne. 😏😊

@jiss máme to podobné, bez prsa ani ránu a to jsem už zkoušela odbourávat. Je to radost s těmi našimi dětmi, zr? 🤣 Mám se na co těšit.

@pavca1982 Kdyby nám synek spinkal aspoň trochu přes den a ne cca hodinu, ani to kolikrát ne, tak tu nehledám rady, jak ho naučit spát v postýlce aspoň v noci. Do teď jsem neměla to srdíčko ho nechat vyplakat, ale takhle to nejde. V posteli se mackame, a já opravdu nehodlám chodit spát v sedm večer. Potřebuji doma taky trochu fungovat. Jasný, asi si řeknete, že si za to mohu sama, ale tak nějak nevím, kde se stala chyba. 🙄

@hanydve vis, on neumi mluvit, aby ti rekl, ze je nespokojeny a co ho trapi, ze se citi sam, je mu smutno.... on muze jen rvat a lomcovat s postylkou, aby ti to dal najevo. Zakladni problem nasi spolecnosti je, ze se nemluvi dost o tom, ze je uplne normalni, ze dite souvisle nespi, ze dite potrebuje kontakt (nekdy fakt nepretezity), ze materska je neuveritelne narocne obdobi, stokrat narocnejsi nez co muzes jako bezdetna ocekavat. Materska je tu jen nejstastnejsi obdobi v zivote zeny a nejvetsi pozehnani mit dite (ale taky je to proste extra narocny). A pak maminky, kdyz se jim nenarodi baby born, kterou jednou za 3 hodiny prebalis, nakrmis a polozis s plysakem do postylky, hledaji, v cem je jejich dite porouchane, do delaji spatne, jak je to jejich bezmocne mimino vydira... Snad ani kazdy dospely neni stejny, kazdy vyhledava jinou miru kontaktu, jinou miru komunikace...a snazime se je opravit?

@hanydve já jsem udělala dítě v manželské posteli a nechala jsem ho tam spát a šla pryč a pak jsem si zase lehla k němu.

@zmrzlinka jo spaní v jedné posteli je vynález. Už 23 měsíců tak spíme. A přes den spí malý na gauči, postýlka je jen na okrasu.

@hanydve s tímhle jsem bojovala se starším synem. Nepomohlo ani,, vyřvat,, byl to dennodenní boj mezi mnou a jeho spánkem. Nezlepšilo se to v podstatě nikdy. S mladším jsem si řekla že na to už prostě nemám nervy takže bude spát tak jak chce on. Do půl roku spal na mě v posteli, max vedle mě v kočárku, na mě v nosítku. Spal kdy on chtěl, kolikrát on chtěl, jak dlouho chtěl. Jediné přes co nejel vlak byla noc. Nikdo nerozsvecel nemluvil. Pak šel do postýlky, přišla jsem opravdu na každé zakňourání, aby věděl že tam ale jsem, jen jsem jinde. V roce začal spát celou noc a doteď absolutně není problém se spánkem a to mu budou tři, chodí i po obědě. Mám pocit že tím nasytil tu potřebu kontaktu a všeho. Teď si mě ani nevšimne, spát se mnou no to ani omylem, překážím mu tam 😅 . Takže žádný závislák není. Za to starší kdyby mohl tak je na mě nalepený pořád...

@hanydve pokud nespi ani v noci v postýlce sám... my jsme meli postylky hned u postele. Maleho jsem pres sprusle drzela za ruku v noci aby vedel ze tam jsem ( druheho tatínek) a pak jsme je pustili a spinkali a vzdy kdyz zaknourali dali jsme do postylku ruku.. Miminko se nauci spat samo. Aspoň v noci at je ve sve postylce a odpočinete si. Potrebujete to..Zkuste to jak my s tou rukou v postylce a jakmile zacne spinkat v noci sam v postylce pak teprve zkuste pomalu odchazet po uspavani. Asi krok za krokem pomalu. Myslela jeem, ze spi v postylce aspon v noci, ale ted ctu ze je s vami v posteli.. Drzim moc palce.. Ja jsem kluky nechtela mit v posteli prave proto abysi nezvykli. Ve dne mazleni hrani ano, ale pri spinkani ne. Je to pak tezke odnaucit

Já myslím, že je to normální instinkt. Taky máme dítě v posteli, nevadí nám to. Naopak. Pokud se potřebuješ vzdálit, tak zkus místo sebe dat onošené triko. A nebo já čekala třeba 20 minut, než přijde hluboký spanek. Někdy sem usla i dřív než on. 😄
Btw zrovna dneska sem pozorovala kočku a její koťata, ona spala při tom kojení. Taky ty mladý nějak neučila spát samotný.

Podle názvu diskuse jsem myslela, že má někdo extrémně nesamostatnyho prvnaka nebo tak něco. Je to devitimesicni miminko. Necvici s rodičem.

@hanydve Mám 4 děti a ani jedno jsem vyřvat nenechala to se prostě dětem nedělá. Já se nebudu pouštět do dalši diskuse na to mám teď moc Covidu v těle. Držím palce ať najdete jiný způsob.

@hanydve Naprosto normalni! My to delali tak, ze jsem uspala na gauci a my se s muzem koukali na filmy se zvukem do sluchatek. Kdyz bylo potreba, kojila jsem a koukala dal. Tezka pohoda. Zadny plac, zadny tlak, vsichni spokojeni. Z par tydnu to preslo, uz me u sebe nepotrebovala tolik.

@hanydve zkousela jsi nositko nebo satek? Ze by s tebou mohl byt pres den vic a spal by treba lip, tim padem by mohl lepe spat i v noci, pres den by si nasytil tu potrebu kontaktu. Pokud tedy pres den potrebujes neco delat. Pokud si muzes dovolit jit si s nim lehnout pres den, sla bych. Proste se tulit s nim, prijmout ten fakt, ze te opravdu potrebuje a nesnazit se z toho “utect”, cim vic budes v tenzi, ze uz potrebujes odejit a neco delat, tim vic se bude budit. Proste si naplanuj, ze ted se jde spat, uklidni se, nemysli na to, ze od nej zas nebudes moct odejit, ze zas bude po peti minutach plakat.. vezmi si s sebou klidne praci/cteni/notebook do postele, ale bud u nej.. Musi uverit, ze mu nezmizis, ze s nim skutecne jsi a chces byt. Pak bude moct spat i sam beze strachu.
Taky bych se zkusila zamyslet, jestli je jinak celkove v pohode, jestli nemuze mit z neceho strach, stres, jestli je doma pohoda a vsechno klape. I to pak muze ovlivnovat jeho chovani. Taky nepises, jestli je to takhle od zacatku nebo jestli je to obdobi - to by pak mohla byt separacni uzkost.
A pokud spi v postylce, vezmete si ho k sobe.

Tohle je děsně na hovno situace. Já nejsem zastánce nechat vyrvat dítě, ale ani zastánce "všechno obětovat dítěti". Naprosto chápu, že s ním nechceš jít spát v sedm. Jako jasně, pokud je to první dítě teoreticky ti nic nebrání, ale vezmu-li v potaz, že manžel/přítel se z prace může vracet cca kolem 17:30-18:00 a ty ještě navíc určitě v tu dobu koupeš a tak, tak pak by asi vztah šel do kopru rychle. A mezi náma - většina z nás potřebuje mít chvilku pro sebe číst si, povídat si, koukat spolu na tv, dát si vanu..... Dcera byla šílená první tři měsíce. Večer ležela u mě na prsu na gauči. Do postýlky neodložitelna. Furt jsem to zkoušela, až se to jednoho dne zlomilo. Nikdy jsem ji teda nenechala vyplakat, ale pořád jsem ji do té postýlky zkoušela dávat. Až to klaplo. Teď už chodí ke mě až na ránem. A výjimečně driv, když je blbá noc. Takže asi poradím pořád zkoušet a nevzdávat to. Ono je to fakt těžký najít něco mezi, aby člověk nenechal dítě řvát a zároveň ho na sobě neměl přilepenyho nonstop. Některým matkám to teda vyhovuje, ale pro mě teda porodem život mimo dítěte neskončil. Držím palce!

Ja mam ted děti 2, dvouletou a čtyřměsíční. A ano, chodím většinou spát s nima. Když je manžel večer doma, napíšu mu pak zprávu, že holky spí a on si přijde lehnout k nám, v posteli si povidame a pak poslouchame audioknihy. Když není ( je na nocni), čtu si. Akorát v sobotu koukáme na Stardance, pokud se nám nepodaří ložnici opustit, tak koukneme jindy ze zaznamu. Já si to naopak užívám, že usnu brzo a jsem vyspana. Ráno vstávám kolem půl šesté, první a mam čas nabídne ranní kaficko někdy i ranní jogu. Mám pocit, že nás to spíš obohacuje než okrádá. Stejně vecer už nic světoborného nedelame.