Naštvaná na miminko. Jak uklidnit své emoce?

@konidana no většinou to tak dělám, ale občas prostě potřebuju doma ještě něco udělat atd, navíc se to děje až poslední dobou, před tím usnula hezky i v postýlce. Ale jestli to takhle půjde dál tak to asi nebudu lámat přes koleno.

Proč nespí i doma odpoledne v kočárku. Děti mi na denní spali kdekoli vytuhly jen ne v postýlce, syna js měla klidně doma i v druhém čistém kočárku. Na noc naopak spaly v pohodě v postýlce.

@alubif jsme v malém bytě ve 3. patře, takže tohle řešení moc nejde ale díky za názor

@junomcgaff však píšu, usnuly třeba když ležely na gauči vedle mě a já si třeba četla nebo koukala na televizi nebo na hrací dece. Denní spánek jsem, když jsme byli doma neřešila.

@junomcgaff Neocekavej ze miminko bude fungovat podle tvých představ. Chce spár v kočárku,tak se tomu přizpůsob a ušetřit stres sobě i dítěti.

Jo, miminí pláč je velký spouštěč. Osobně radím psychologa. On člověk neví, proč tak reaguje a může to být něco zakopanýho. Taky jsem byla často vzteklá a říkala jsem si, proč to dítě řve, když vlastmě všechno má. Chodila jsem vedle mydlit pěstí do polštáře.

Tak ji nedavej spát do postýlky, moje děti postýlku bojkotovaly do batoleciho věku. Holt musíš te situaci předcházet a ne čekat, až budete obě brečet.

Se spaním neporadím, my přizpůsobujeme uspávání momentálním potřebám dětí, když neuměly usnout v postýlce, zabralo nosítko, někdy potřebovaly klid, jindy písničky a houpat na balónu. Ty pocity bych řešila, dítě svým chováním asi brnká na nějaké bolavé místo (rodiče nám vštěpovali, že kdo brečí, je škaredý, že se to nemá; nebo jsem naštvaná, že furt nespí a nestíhám uklidit/uvařit/zrelaxovat a jsem špatná, protože přece každá ženská to zvládá atd.). Někdo to dokáže sám přes seberozvojové programy, někdo potřebuje pomoc psychologa. U takhle malých miminek to neznám, ale totálně mě vytáčí fňukánímé 4,5 létě dcery, ale pracuju na tom 🙂

Měla sem to stejné syn v postýlce spát přes den nechtěl...chodila sem s kočárem 3x denně za každého počasí jenom aby usnul protože když už spal spal 3 hodiny a za to mi ty procházky stali...nakonec sem to milovala a teď mi ty procházky s kočárkem a uspávání chybí...je ale pravda že máme barák a zahradu takže po usnutí sem ho kolikrát zaparkovala pod okno nebo s chůvou na zahradu...přes okno by ti měla chůva taky dosáhnout pokud můžeš kočárek zaparkovat tak abys na něj viděla dej tam chůvu a nech ji spát venku..

Z toho duvodu,jsem koupila jeste jeden kocarek na balkon a syn spal jako zabity 😉

Nevim zda te to treba uklidni,ale me pres den dite jinak nez v kocarku neusne.a posledni dobou se rozciluje i v kocarku nez zabere.vadi asi ten maly prostor. Ja byvam zas naprdnuta,kdyz se vzbudi brzo rano a uz neusne (treba v 6).taky mi to je nekdy lito,vzdyt je mala a nemuze za to.a bude hur 😀.az bude lezt nekam,kam nesmi…brat veci,ktere muze rozbit apod

Spala v bytě v kočárku. Problem solved.

Moje roční dcera nikdy neusla přes den v postýlce. Až do osmi měsíců spala přes den pouze v nosítku, pak začala akceptovat alespoň kočárek ale musí jet 😀 takže na spánky chodíme ven a když bylo hnusně nebo se mi nechtělo tak spí v nosítku na mě. Úklid ti přece neuteče, zbytečně se nestresuj. Když pláče a víš že v kočárku spí bez problémů, vem si sluchátka, udělej si sebou kafe nebo čaj a jdi se prostě projít. Přijde mi to lepší než že se obě budete trápit a stresovat 🤷

S takovou situací jsem se také párkrát potýkala... K mému štěstí to bylo spíš jednorázové, nestávalo se to pravidelně, ale také jsem si vyčítala, že mám takové pocity, když ten malý uzlíček za to přece nemůže. Samozřejmě by ti určitě pomohlo tyto situace eliminovat jiným řešením, jak už psaly holky, o tom žádná, ale co se těch samotných emocí týče, myslím, že by ti mohlo pomoci najít si nějakou pravidelnou činnost, která ti pomůže se uvolnit a nebo ty nahromaděné emoce ventilovat. Kamarádka chodila běhat před tím, než manžel odcházel ráno do práce, to pomáhalo jí, aby byla přes den v pohodě. Najdi si svůj ventil a zkus ho zařadit do denního programu, to je moje rada. Když budeš pravidelně ventilovat, (snad) nebudou ty emoce ve stresových situacích tak silné a s pár hlubokými nádechy je zvládneš levou zadní. Držím palce.

@junomcgaff proč to nejde? Ten druhý (nějaký starší kočárek) se vám do bytu už nedá? My jsme ho museli pořídit, jinak by se syn ubrecel. Jakmile byl v kočárku, i doma, tak jako na povel spal.

@junomcgaff Jj, jak začaly děti brečet, přestal mi fungovat mozek a jen jsem byla víc a víc naštvaná. Trik na to nemám, bojuju s tím pořád. Pomáhá ale uvědomit si, že v první řadě mám děti, pak dlouho nic a pak teprve žehlení, vaření, práce atd. Takže nic není přednější. Jo a s kočárkem jsem nachodila kilometry každý den, protože v posteli začali spát až později a to zase jen po kojení.

@junomcgaff Radim denní spaní v kočárku. A miminka a vůbec děti prostě nefungují podle našich představ. Jestli už miminkovsky plac vyvolá takový vztek a stres, doporučuji možná nějakou odbornou pomoc, protože to dite se cca za pul roku zacne osamostatnovat a takových situaci bude narustat. Taky jsem tvrde narazila, kdyz se tehdy moje 14 měsíční dcerka začala naplno vztekat a nesouhlasit se vším, co jsem po ní chtěla. Musela jsem se to naučit a já jsem horká hlava a občas mám se svým vztekem problem i ted. Ale uz je ji pet a mame jeste mimino a myslim, ze moje nervy uz jsou celkem procvičený a většinou zvládám 😁

Tohle taky znám. Je potřeba si v sobě zpracovat, že to dítě je tady a teď a cítí z tebe, že chceš odejít. Nastav se tak, že si tam pro dítě v tu chvíli. Uvidíš, že bude klidnější a pravděpodobně snadněji usne. Domácnost holt počká. Naučila jsem se i spoustu věcí dělat, když je dítě vzhůru. Zaprvé vidí ty činnosti a učí se je taky. Pro syna je naprosto normální vzít hadřík a ,, utírat,, stůl. Věčně něco zametá atd. Ano dělám většinou tyto věci na etapy, ale je to asi lepší než cítit vztek na dítě a ono to není ani na dítě - je to vztek, že nestíhám dělat, co chci. ... Naučila jsem se brát spaní venku jako můj benefit. Za jeho denní spánky jsem přečetla více knih než za celý rok naučila jsem se číst za chůze a taky ta spousta procházek - takže dělám něco pro sebe. Je to opravdu o nastavení té naší hlavy. .. posílám objetí a sílu do dalších dní. ❤️❤️❤️

@junomcgaff jak píší holky výše, budeš muset najít místo v bytě a ten kočárek si tam dát, nebo pořídit takový ten košík na kolečkách, co se týče pláče, taky se s tím hrozně špatně srovnávám a to oba kluci prořvali od narození až do roku a půl, 😭🙈 ve dne v noci oba dva, první ten mi v postýlce spal 3x všeho všudy, jinak spal v kočárku a nebo v hnizdecku se mnou v posteli, hodně trpěli oba kluci na koliky. Neuzila jsem si ani jednoho jako miminka, protože pořád plakali a nebo spali u mě a nebo v kočárku, takže já nevyspana, vyčerpaná, protivná. A zkoušela si nositko? Že by jsi zkusila malou uspat v nosítku, tak bys něco zvládla i doma podělat, pokud jsou to věci co fakt nepockaji, třeba že ti nemá kdo uvařit oběd. Ale uklidnim tě, že to netrvá věčně 😊

@junomcgaff určitý druh dětského pláče nesnáším do teď. Je to právě ten vynucovací nebo vzteklý. To vidím rudě taky a vadí mi u všech dětí nejen u vlastních. S tím se asi nedá nic udělat. Horší by bylo kdyby vám vadil pláč bolestivý nebo tesklivý. Já bych na vašem místě asi situaci řešila tak že bych mimčo nechala tu půlhodinu vyblbnout pokud to potřebuje, pak bych přišla ale ne na první houknutí tím si malé učíte že stačí trochu a mamka přiběhne a pak dala do postýlky plyšáčka s bílým šumem nebo uklidňujícími písničkami. Měla bych 2 a dávala bych jen na to spaní.

Ja vim, budu opakovat, co zde jiz bylo receno. Mimina vetsinou nedelaji to, co zrovna potrebujeme. Hlavne nespi v dobe, kdy zrovna potrebujeme a neusinaji tak, jak jsme byli vzdycky zvykli 😅 Decka hrozne rychle rostou, meni se jim nervovy system a s tim souvisejici potreby ze dne na den. Jsou to skokove posuny. U mimin potreba mit na vedomi, ze co platilo vcera, neplati dnes. Jedine reseni v ramci zachovani dusevniho zdravi je se tomu prizpusobit a nebojovat proti tomu. Nema to smysl. Budes v nervech ty i dite a stejne se to bude jinak. To rikam jako trojnasobna matka.
Takze pokud spi zasadne v kocarku, tak ti nezbyva nez ho tam proste uspavat. Za kazdeho pocasi.
A nebo jestli jsi treba nevyzkousela uhoupat na balonu? Ja to tak delam, kdyz potrebuji, aby dite spalo doma. Sice se nekdy vzpouzi a vzteka, ale pak ho unava premuze. Az vytuhne, prendam ho do postele. Samo by mi polozene pres den neuslo.

Starší spal. Jedině v kočáru. Chodila jsem sním 2x denně na procházku, když bylo hnusně tak jsem ho uvozila pod pergolou, ve velké zimě doma v chudobě. Tahle do 2 let. Občas usnul doma, ale jedině když jsem si lehla s ním.

Asi bude nutné dávat ji spát do kočárku místo do postýlky, i když vím, že Tě to štve, protože to bereš vlastně jako ústupek, který nechceš udělat, protože si říkáš že buď ona nebo ty nejste normální...když spí dítě vevnitř v kočárku.... Neustále hodné nikdy nebrečící děti v praxi neexistují, je to jen iluze, kterou nám některé supermatky a superbabičky, nevím proč, sugerují. Mně třeba děti nespaly doma za žádnou cenu vůbec, ani v kočárku, ani v postýlce, jezdila jsem za naším domem se dvěma kočárama 🙂 Kdo by to dělal...že 🙂, za každého počasí! Dodnes si pamatuju, jak mi pršelo ze střechy za krk 🙂 A nakonec mám dvě krásné chytré normální děti 🙂

@junomcgaff ale vzdycky usne….?
Takze kdyz to na tebe pujde tak k tomu pristupuj tak ze proste driv nebo pozdeji usne. Vzdycky kdyz jsem si rekla “driv nebo pozdeji usne” tak me to zklidnilo.
U nas bylo peklo s usinanim dokonce jsme meli doma kocar aby vubec usnula a prendavali jsme do postylky.
A ted jsou ji dva roky a “mama pryc ja sama” zaleze si do postele oblozi se hrackama a knizkama a usne si sama. Takze vydrz vsechno je jenom obdobi.