Náročné mateřství - už to nezvládám
Caute, ja som uz v koncoch a nevladzem. Z mojho kludneho pokojneho dietata sa stalo narocne dieta. Ma 2,5 za vsetko hysterci, je nepokojny, za vsetko place, a ja uz neviem....
Sme daleko od rodiny, nemam tu nikoho, chodime von kazdy den, manzel robi od 8 do 7 kazdy den. Som total sama na neho. Neustale kricim ako besna a citim sa ako otrasna a neschopna matka, ktora si nevie dat rady s dietatom.
Ale aj ked sme vonku, berie hracky od inych deti, v parku odomna stale uteka, proste dieta na nepoznanie. Mna uz picha na hrudniku z tych nervov a mavam tiky v oku.
Dala som ho do skolky aspon na pol dna, ale rano place, a po 3 hodinach skolky mi pride domov ocikany, a krize ma vonku. Aj z toho som na nervy. Vsetko mi vadi a neviem, co mam robit. A samozrejme uz je aj chory po tyzdni skolky.
Sme odstahovani cerstvo do hollandska.... A nedavam to.
Ani neviem co ocakavam od tejto diskusie, mozno mi len dobre padlo vyzalovat sa.
Budte vdacne, ze mate rodinu a oriatelov pri sebe... Nie je to samozrejmost.
Období vzdoru, možná jste to ještě umocnili tím stěhováním. Tímhle si přijde každý druhy rodič, proste nezbývá než to období nějak přežít.
Ty jsi dospělý jedinec a musíš najít sílu tu pro to dítě být jako rodič - stabilní bod v jeho dost složitém období ( období vzdoru, vyjasňování hranic, uvědomování, do toho školka, nové prostředí, socializace, do toho stěhování, vytržení ze známého prostředí). Potřebuje aspoň v tobě najít stabilitu a bezpečí, přijetí a i jasné hranice.
Příjde mi, že se hroutíš, nezvládáš to psychicky. Ale ty jsi dospělá a kvůli tomu malému to prostě zvládnout musíš, tak se trochu seber- to teď nemyslím ve zlém. Uvědom si denodenně své schopnosti i sílu a i to že jsi schopný dospělý jedinec. Zkus někde ten stres vyběhat, nebo si krátce zaposiluj, zajóguj. Zkus si najít kamarádku ( třeba na fb jsou skupiny Češi v Holandsku).
Jinak to tam jste na jak dlouho?
@reeeza no já ti nevim 🤔 tohle mi napsat bekdo v dobe, kdy jsem byla na nerva z nejstarší (která vcelku odpovídá popisu), poslala bych dotyčného veeelikým obloukem do pérdele 😂😂😂
To chce trochu soucitu, fakt nejsi jediná, komu se tohle deje a kdyz k tomu nemas nikoho blízkého po ruce, to je na mašli 😥 On tomu pomůže čas, jenze nikdo neví jak dpouho a je to náročný. Nejaké kamarádky muzes zkusit oslovit, nebo aspon kdyz je o vikendu tatka doma, tak si najit neco, kam budes chodit jen ty a treba i tam potkáš nekoho nového.
Můj syn byl spokojené zvládnutelné dítko, co nikdy nepláče, pak najednou v 2,5 letech změna. Už jen pořád křičel, plakal, vztekal se, odmítal jídlo, dělal naschvály,... Já jsem na něj pořád jen řvala a byla celej den naštvaná. Byla jsem nešťastná, jak to ničí náš vztah. Pro něj je to normální vývoj (možná umocněný příchodem sourozence), musela jsem se hlavně naučit pracovat sama se sebou, svojí psychikou a nastavením, abych ty situace dokázala lépe zvládat. Každý den se nezadaří, ale často už ano 🙂.
2.5 roku je snad psychicky nejnáročnější období. Úplně si pamatuju, jak jsem ve tři odpoledne jela do práce a brečela jsem, že jsem hrozná, protože jsem šťastná, že jsem toho protivnýho uječenýho satana nechala manželovi a sice teď 16h nezavřu oko a možná to bude stresující, ale stejně to nebude tak hrozný jako neutišitelný řev. Naštěstí jsem pak fňukala na rameni svojí sestře na sále, tak se rozpovídala, jak to bylo děsný u nich, přidaly se instrumentářky a dobře jsme podrbali svoje děti🤣
Věřím, že to musí být hrozně moc náročný, tohle je náročný období samo o sobě, natož ještě při přesídlení a absenci přátel, příbuzných nebo kohokoliv, s kým to sdílet. Já si furt opakovala jako mantru, že mi to nedělá naschvál, že jenom zatím neví jak jinak a že pro ni to je taky těžký. Čas ve školce bych zkusila využít na cokoliv, co mě baví a hodně bych přes facetime volala mámě🤣 a nepíšeš nic o tatínkovi, ten se nezapojuje?
Ahojky! Mne pomahalo a pomaha v techto situacich se sbalit a jet s deckama/deckem nekam na vylet. Doma je to ubijejici, je to stereotyp a toho mrnouse to tam nebavi, vymysli kraviny a to je pak zacarovany kruh oboustranne frustrace. Jestli jsi po-pa od rana do vecera sama, tak bych jela nekam vlakem/na kole poznavat okolni prirodu a mesta. Verim tomu, ze malyho to bude taky bavit, emoce se dlouhodobe zklidni a bude to zase fajn ❤️
To vypadá, že tu čtu o nás😀 zrovna jsem projížděla koníka zoufalá, zda tu je někdo na tom podobně..
Snad je to jen období a přejde to, jinak zešedivím 🙄
U nás se nedá jít ani ven, co krok to řev a nebo prostě nejde a stojí😀 do toho rostou zuby
Ach, zeny... Vy ste tak uzasne. Skoda, ze nebyva z vas nikto pri nas.
Asi bych se na sebe nezlobila, ja taky vecne rvu, proste zdedene rysy vychovy, no a?🙂 chodite ven, staras se jak muzes.. kdyz mam silnou chvili a vysvetlivani nezabere, tak nekdy staci nekam zavrit a nechat vyvztekat - do par vterin zabira🙂. Jinak nektere deti potrebuji hold duslednejsi vychovu a nektere jaou pohodari, nesrovnavej se🙂
pratele a rodinu taky nemam blizko, ikdyz teda ne tak daleko jako ty. ale manzel se mi snazi hodne pomahat. mame dve male deti, tak si tve vycerpani dovedu predstavit.
myslim, ze casem si to sedne. ditko je jiste nervozni ze stehovani a cele nove situace, taky z tebe, protoze ty nejsi v pohode, pak tam castecne vidim i obdobi vzdoru a samozrejme taky skolka. moje nastoupila ted v zari, libi se ji tam, ale taky ma hystericke zachvaty, ktere driv nemela 🤷🏼♀️ myslim si, ze se ve skolce snazi, nebrecet, byt hodna a tak celkove a pak to doma v bezpeci proste bouchne. nerikam, taky mam nekdy blby den a jeste na ni zakricim. ale vetsinou se snazim ji obejmout a nechat ty emoce vypustit. je to daleko lepsi a rychlej se uklidni.
kdyz nejde o zivot, tak dite necham. treba na bezpecnem miste vybehat. na dohled, ale nekdy i daleko. ze bere hracky, to v tomto veku proste deti delaji, i to ze si chteji neco vyrvat 🤷🏼♀️ musi se to proste vsechno naucit 🤷🏼♀️
mas nejaky cas pro sebe aspon kdyz je v te skolce? nebo pracujes? myslim, ze jen potrebujes oddych. a jak si to sedne a vic si zvyknete, urcite bude vse lepsi 👍 drz se. myslim ze tyto pocity me obcas kazda. posilam silu 😊