Může mít dítě závislost na cukru ve 3 letech?
Potřebovala bych poradit, zda je to normální dětské chování nebo to už značí vážný problém. 🙄
U nás doma si sladké občas všichni rádi dáme. Není to tak, že by syn nedostal vůbec nic, ale rozhodně to není ve velké míře. Jenže jsme oba z rozvedených rodin, rodiče znovu vzatí, takže náš syn má vlastně čtvery prarodiče. Ti všichni mu samozřejmě rádi dopřejí. U jedné samé sladkosti, Pribináčky, přesnídávky. U druhé napečeno dorty, zákusky, buchty (vídá ho dost málo, tak o to víc ho vždy přecpe), u třetí zas slané i sladké. Jen jedna je s tímto přecpáváním v pohodě a nic z toho se tam neděje. V poslední době si začínám všímat, že si syn pořád něco vynucuje. Nesní oběd, ale vynucuje si místo toho banán. Hrajeme si a dožaduje se bonbónů, každý den by si představoval nějaké sladkosti. Jdu na záchod, vrátím se a on si vezme z linky sladící syrup a jí ho. V obchodě chce pořád něco kupovat a jakmile před něj někdo dá cokoli sladkého, jakože ke kafi, tak se nehne od stolu a nezná hranic. Když ho vyhaním, že už stačilo, tak babičky hnedka jen ho nech, když mu chutná a ještě jsem já za hysterku a pořád bych jen něco zakazovala a křičela na něj a nevím, co všechno, ale on toho čerstvě ve 3 letech sní víc jak dospělí.
Dožadují se vaše děti doma sladkostí a cpou to do sebe až pomalu do zvracení nebo už je to jasný signál, že máme problém?
My nemáme sladkosti na očiach a snažím sa pre malého kupovať tie "zdravšie" (2r). Podľa mňa môže to byť závislosť ale skôr zistil, že lepšie chutia nezdravé veci a normálne jedlo nie... Ale u nás, čo sa týka jedla fungujeme tak, že jeme spolu (minimálne ja s malým keď muž nie je doma), väčšinou máme to isté a s jedením nemá problém... Ale keď sme tak nejedli, že dala som mu tanier a išla robiť niečo iné tiež nechcel alebo keď ja som mala napríklad jogurt a on rožok tak tiež mal nervy a nechcel... Tak isto aj ja si rada dám raz za čas niečo slané/sladké ale jem vyslovene keď to malý nevidí lebo tiež potom reve, že aj on chce. A pár krát skúšal, že miesto obeda chce ovocie, ktoré videl na stole ale ani raz som nepovolila alebo keď vedel, že z obchodu sme doniesli niečo lepšie... Ale potom prestal vymýšľať u mňa také nechcem jesť ale chcem iné neprejde ale to skúša podľa mňa každé dieťa... Každopádne tie sladkosti by som sa snažila stopnúť minimálne skryť, kde nebude vidieť a povedať, že nie je v obchode mu vysvetliť, že nie sú peniaze nato, že je to drahé... Ako nie som zase zástnacom "eko, raw, bio" stravy aj ja niekedy dám malému buchtu, vianočku s džemom alebo jojo gumítky, perník, brumíka a také normálne sladkosti dokonca granko úplne miluje a má ho skoro každý deň 🤣 ale snažím sa skôr zdravšie varianty hľadať.
Sladkosti domu nekupuji - kokina, sušenky, sladké pecivo apod, takže když to doma není, nevezme si to/nevyžaduje to. Občas si syn v obchodně vybere donut (má už ale 6 let), jinak si vystačíme se zásobami z Mikuláše a Velikonoc (občas na Velikonoce dojidame ještě z Mikuláše a naopak😄). Kolina, která dostane schovam do skříně a syn ví, ze bez dovolení si je nesmí brát, a tím ze to nemá má očích tak na ne po čase zapomene 😂. Jinak samozrejme když prijedeme k babičce tak jsou to oplatky apod, ale jezdíme tam max jednou tydne (většinou ani to ne). Já teda moc nepecu (manžel to nejí, syn si da jednou a už nechce a co potom s tím zbytkem), ale bydlíme s rodicema takže Mamka občas pošle nějakou buchtu na ochutnaní 👌😊
No je to už dost teda. Asi striktně přestat kupovat sladkosti. Kromě obezity a dalších hrozí cukrovka, ale to zřejmě víte.
Ve třech letech to nedělaly, protože to ještě tak neznaly. Jak potom přičuchly ke sladkostem jako sušenky, bonbony a čokoláda (hřiště, školka), tak už by je žraly furt. Doma sladký jíme tak nějak s rozumem, ale od školky jsou děti prostě nezastavitelný. Jak mají k něčemu přístup, tak to sežerou všechno. Nadílka od mikuláše apod. hromada různých sladkostí, a za pár dní to není. Když byly menší, tak jsem jim to schovávala, měly to na příděl, ale jejich přístup se nezměnil. Co sladkýho viděj a vyčuchaj, to sežerou. Asi to je fakt závislost.
Moje malá sladkosti miluje ovšem základ je vždy snidaně , oběd, večeře. Pokud by si vynusovala jen sladké, stopla bych veškerý cukr. Záleží jak to máte. Nám když přijede babička, tak taky tlápe všechno no. Ale tim myslím stopla, že místo oběda by chtěla čokoládu třeba..
Ano, může mít závislost. Cukr je návykový stejně jako kokain. 🤷♀️
U nas vsichni milujeme sladke, nejvetsi problem mam asi ja s jezenim cokolady 😄 Snazim se deti hlidat, ale zrovna dneska mi 3 leta vlezla do spajzu a cokoladku si ulomila. Myslim ze je to normalni, je to sladky a chutna jim to. Asi muzou existovat nejaci mimozemstani, kteri jedi tabulku cokolady po kostickach 😄 Mam to nastavene, ze za den 1 sladkost, plus minus. Navic bydlime s prarodici, takze mame trochu zhorsene podminky ☺️ Sladke vzdy az po jidle a vecer uz nic. Sladka snidane obcas probehne. Starsimu uz vysvetluju, ze ze sladkosti nedostava telicko vitaminy, ze mu nerostou svaly, ze by se mu kazily zuby atd.
U nás je pravidlo sladkost po obědě. A to se ještě musí fakt najíst. Když někde jsme, tak by taky s klidným srdcem prasečila, ale to omezujeme. Je mi jedno co si kdo myslí, ale já třeba na cukru závislá jsem a holka na něm nemusí frčet jako sedmiletá.
Tohle už nevypadá úplně v pořádku 🤔 Rozhodně bych omezovala, žádné sladkosti místo normálního jídla - proto moje starší začala s kupovanýma sladkostma fakt hodně pozdě a mladší v roce a sedmi měsících ještě nezačal. Pokud jde o sladkosti od příbuzných, nejste povinni je sežrat 😊 - já jsem až překvapená, jak často na swapu vídám hory sladkého s tím, že dostali jako dárky a tolik nepotřebují 🤷 Jednou za čas u příbuzných budiž, ale já teda razím teorii, že i u babiček mají být určitá pravidla. Pokud nerespektují, je to úplně jiný problém 😔
Naše holky si bez dovolení sladké nevezmou. Závislost to klidně být může.
Jako určitě může. Chce to prostě pravidla. My taky mame moc rádi sladké a dcera to miluje. Takže máme pravidlo, že fakt omezene, třeba jedna sladkost denně, malá. Nikdy si nesmí vzít bez dovolení. Když má sladké, tak to kompenzujeme něčím zdravějším. Nikdy místo normálního jídla. Nesmí si to vyrvavat, to by nebylo nic. Ne znamená ne. A nepovolit nikdy.
U nás si ani dcera(skoro 7 let), ani syn (skoro 5 let) bez dovolení sladkosti nevezmou. Doma buchty peču,i vánoční cukroví,ale není to tak sladké a často. Když má něco sladkého dcera ve škole k obědu nebo syn ve školce,doma již nic odpoledne nedostanou,ani dcerka do školy na svačinu,když sladké tak ovoce nebo klasický bílý jogurt a do toho nakrájený banán nebo jablko.
Mam to s tříletým taky. Na druhou stránku u nás sladké byvalo ale zadne mega porce. Denně bonbon, nebo kosticka cokoldy ale ano. Ja to tak mam sama naučené, že ke kafi je něco dobrého a děti vždy dostaly nejake ovoce a nakonec fakt jeden bonbon nebo kostičku čokoládky. Co začali ale chodit do školky je to horší a horší, ja zrušila sladke úplně, protoze ve skolce mají něco denně. Ale hlavně jak píšeš, vynucuje si to. Oběd nesni a pak rve ze ma hlad na bonbóny 🤦♀️ takze jsem sladké prostě zrusila a uvidime 🙂 na jeho obranu, tak jak by jedl sladké, tak by jedl i zeleninu. Je schopny sníst k večeři pulkila rajčat 🙈
Zavislost mit muze.
Nam jde takhle silene po sladkem dcera s ADHD, je schopna u babicky snist cukr z cukrenky. Rikala nam o tom i doktorka, ze proste dopuji mozek, ktery je nonstop unaveny tim, jak neumi odpocivat (zjednodusene receno).
Kluci to mají taky. Říkám si, jestli to není tím, že se je snažím omezovat. Děti, které znám a mají sladké neomezeně, si dají a jdou od toho. Moji kluci dostanou něco 3x za týden a na návštěvě prostě stoupnou k misce a jedou 🤷 Stejně tak oříšky nebo brambůrky. Domů to nekupujeme a asi si to chtějí užít.
@gracinka7 já oříšky kupuji, ty směsy, ale nesolené. dcerka,když sní víc sladkého než má-třeba když někdo ze spolužáků má narozeniny, tak pak má ženské záněty a když si dá čokoládu,tak má ekzémy. takže opravdu nemám v plánu rušit plán na méně sladkého. neteř neměla nikdy sladké odpírané, takže si vzala co chtěla, snědla toho víc než dost-hlavně čokolád, ty jedla několik denně, no a taky jí to začalo dělat zle v těle-hrozné zácpy, při kterých trpěla. švagrová jí domlouvala,ale když už na něco je naučená,tak těžko se to odpírá,takže takhle trpěla dlouho, až začala dostávat sladké na "příděl" a to vyjímečně a dobrý,od té doby je bez zácpy.takže já omezovat sladké budu i nadále
Tříletá dcera má možnost si dát sladkost, když si o ni řekne, ale to je max. jednou za den, někdy ani to ne. Ale stačí jí jedno lízátko, popř. pár bonbonů,.. Většinou se, ale spíš nechá přesvědčit na jogurt nebo ovoce.
Druhý extrém je můj bratranec, který sladkosti zakazuje. Jeho děti, když pak mají možnost a nejlépe bez dozoru rodičů, jsou schopné doslova sežrat vše, co vidí a taky neznají mantinely.
U nás takto: mají sladkou snídani - s tím obecně nemám problém. Třeba povidlovou buchtu (samozřejmě po povrchu už nepocukrovanou), málo sladký domácí štrůdl, sem tam nějaké bio špaldové lupínky s banánem. Svačiny mají 12x v týdnu nesladké (ze 14 týdenních svačin). Během dne dodržujeme poctivé dávky ovoce a zeleniny. Takže třeba mají navíc denně ještě jablko a hrst borůvek či banán a hrst malin. Domů sladké vůbec nekupuji (ve smyslu sušenek, kinder čokoládek). Mají ale k dispozici stále dózu bio ořechů a dost se tím krmí. Sem tam se doma objeví vysokoprocentní hořká čokoláda a dáme si každý kousek. Do cukrárny jdeme tak 2x ročně a to do těch, kde stojí zákusek ke dvěma stovkám a není to jen hrouda ztuženého tuku s tunou cukru. Sladké pití nepijeme (sem tam mošt v sezóně). Takhle mi to přijde ok. Kompromisní, nehysterické, udržitelné. I tak mi přijde, že ve finále sníme toho cukru dost. Nezdá se to, ale sečte se to.
Každá rodina je jiná. Ale to, co popisuje autorka, už bych jako problematické viděla. Pokud do sebe tlačí děti sladké místo oběda, nemají záklopku, zasáhla bych.
Tak já hlavně nechápu jak může mít tak malé dítě závislost na cukru dcera dostala poprvé něco s cukrem ve 2,5 letech (jedla jsem to místo ní bohužel já) jestli se to bude opakovat tak to snad radši vyhodím Teď v 6 letech má sladké na příděl čokoládu skoro vůbec většinou na to zapomene semtam koupíme bonbóny Loudí teda skoro furt něco ale má smůlu Jí hodně ovoce to je taky sladké více než dost pak musli tyčinky
Ne tohle moje děti nedělají, máme sladkosti v šuplíku k dispozici všem, ale vezmou si třeba jeden bonbon, kousek čokolády apod, ale určitě nesezerou všechno najednou. Tohle fakt není zdravé. Jak často babičky vidíte? Jestli je to denně, tak je to špatné no, my k babickam jezdíme tak 2x do roka ke každé a když nějaká přijde k nám, tak si to ohlídám, aby je někdo necpal horem dolem sladkým. Ideální je doma tyhle věci vůbec nemít, pokud s tím je problém a když už, tak někde schované, aby si dítě nevzalo sladidlo a nejedlo ho jen tak.