Ahoj holky, syn má rok, asi mu rostou zoubky, tak je trošku protivný, no trošku.. dost. Furt kňourá, brečí, řve… chce být jen u mě, dávám kapičky Camilia, tak se to trošku uklidnilo, ale opět je to tu. Nemám absolutně chuť na nic, jak řve. Jsem akorát vynervovaná. Jsem na něj sama, přítel je v cizině v práci. Tudíž ho nemám komu “dát” abych si odpočinula. Skáče furt po mě, kope mě, jen se od něj hnu řev, na wc mi leze až do záchodu doslova, hrát si nechce, protože když mu něco ukazuji, leze po mě, sápe se furt po prsu, jsem z toho už hotová. Nemám chuť jít ani ven ani nic, protože venku zase vymýšlí jiný blbosti, z celého dne se těším jen na večer, až budu mít klid a nejradši bych byla kdyby neskončil.. 😭 Já už nevím co dělat, nemám náladu se ani smát, vše mi vadí, jsem prostě protivná. Prsa mám do krve, všude štípance, modřiny, v hlavě jen slyším brek, kdy se usmál ani nepamatuju, teď týden je to fakt dost náročné. Jediné co mě dělá teď šťastnou, když spí, nejradši bych ho nechala vzhůru hodinu a zase spát, protože to je opravdu klid (spí jak kdy někdy hoďku, někdy 20 min) a pak zase řev. Připadám si jak ta nejhorší máma, jenomže já už jsem tak bezradná, že nevím co, abych zase měla dobrou náladu a “žila”.. nikdy s tím problém nebyl, až teď co furt řve, tak jsem úplně vyřízená a vadí mi úplně vše.. třeba i to, že mám culík na prd. Zažila jste to některá? Je to normální? Nebo jsem fakt zralá na doktora?
Děkuji a krásnou sobotu..
Nejsi špatná máma, jsi hotová máma. Zkus nějaký oddych, muž z ciziny nemůže na týden prijet, tví, jeho rodiče? Hlidačka?
Pane jo, to by mi už asi hráblo 😀 Máš výdrž, to zvládneš 😉 Tak ho zkus vzít někam do hracího koutku mezi děti.
@87pavlina Beztak, bude u mě😔 děti miluje a hrát si chce, ale se mnou hlavně a moje máti mi řekla, že by mi pomohla, ale nemá jak, tak se prý nemám litovat👏🏼
Mám 3 letou dceru a tyhle pocity velmi dobře znám...dneska jsem ráno v 5 hodin řekla, kdy se malá vzbudila a 3 X chtěla po 5 minutách čůrat...že je to dítě za trest....svým způsobem si odpočinu v práci,ale cítím se příšerně unavená...vstává tak každý den a za 3 roky jsem si nezvykla...a zuby...no byla jsem zralá na Bohnice...strašný období
Nejsi spatna mama, jen vycerpana. Dobre to znam, je na vic takovych 😊 Muj malicky pro zmenu od narozeni blbe spi, ted je mu 7m a kdyz jej vecer uspim, tak je schopny se behem hodiny i 3x vzbudit. A tak to pokracuje celou noc. Takze spi furt na prsu. Nemam ani chvilicku pro sebe a taky jsem z toho uz solidne na prasky. Je to moje laska, ale taky je nekdy protivny jak... 🤣 Nezbyva nez vydrzet 👍
@kuttu taky to občas říkám.. pak mám takový výkyvy, že řeknu tyv… proč já, mám dítě za trest a jak je hodný tak.. já ho miluju, dítě za odměnu 😄👏🏼 Naprosto vím jak se citis..
@luhana To jsem měla po porodu, kolika.. takže naprosto vím o čem mluvis, muj spi taky na prsu, takže alespoň v noci spi celou noc, když chce cucne a spi dal.. ale teď je to strašný boj 🙄
Doporučuji společnost, nejlépe matek s podobně starými dětmi, mají největší pochopení pro to, že zvládnout dohromady celou větu je skoro zázrak. 😉 ale ber kohokoliv, byť na chvíli. Společnost lidí je strašně důležitá, i když s dítětem drapajicim se do výstřihu, vždy je to osvěžení. Někdy skvělé, někdy prostě jen změna komunikačního toku 😉 jestli nemáš kámošky vhodné k návštěvám, využij zmíněné koutky, jakákoliv cvičení, plavání, co u vás pro prtata je.
Jako ostatní tě ujišťuji, že je to jen období. Bude jinak - ne vždy nutně líp, ale takhle to nevydrží navždy. Budou zase jiný obtíže, ale až se naučí líp komunikovat, říct, co mu vadí, nebo naznačit, řvaní přestane..(nebo aspoň bude jasnější, proč řve tentokrát). Okolo toho roku je to asi nejnáročnější. Soudě dle okolí, já teda měla hardcore po porodu, a pak už to nějak šlo, ale snad všichni kolem mě v tom roce už ryly rypakem v zemi - únava se načítá, násobená stereotypem, samotou,.. zkus si najít placené hlídání, jestli teda nemusíš otáčet úplně každou korunu. Třeba jen na 2h denně, 5h týdně, jakkoliv. To nevyjde nijak draho a evidentně pauzu nutně potřebuješ. Když budeš mít vizi, že třeba každou středu dopoledne budeš mít pro sebe, bude vše lehčí a i nálada se spraví, když půjdeš v té době ven nebo cvičit, protivnost bude mít jen minimum prostoru. Však to hlídání nemusí být dlouhodobě, jen překlenout tohle období..
Jasne že zažila. Cítíš se adekvátně situaci. Když mi dítě řve nebo pořád knoura, cítím se naprosto stejně. Všechno mi vadi, jsem příšerně podrážděná, vůbec nemůžu přemýšlet, štěkám na kazdyho a mám chuť ode všeho zdrhnout. Nezbývá než vydržet......
Jejej, mě když bolel zub, to bylo točo, tak se tomu malému ani nedivím. A paralen nebo tak něco mu proti bolesti aspoň na chvíli nepomůže? My teď měli nějakého bacila - obě děti nemocné, buď brečel jeden nebo druhý nebo oba, po 14 dnech jsem zralá do bohnic 🙂 Zuby jsou naštěstí je období, to přejde. Držím pěsti, ať je to co nejdříve!
Přesně takhle se teď cítím 😔 syn má dva roky a rostou mu poslední stoličky, do toho jsem ještě těhotná, takže si umíš představit, jak to se mnou hází. Vyčítám si, že bych měla mít věští trpělivost a pochopení, ale i když se fakt snažím prostě někdy to jinak nejde a zakřičím na něj, nebo dostane na zadek . No a potom večer brečim, jak jsem špatná máma.... syna miluji nadevšechno na světě, ale přijdu si psychicky hodně unavená a i když se mi občas povede nějaké to hlídání, tak potom po něm doma smutnim a energii mi to dá stejnak "jen " na pár dní. Doufám, že až mu ty zuby vylezou, budeme oba dva zase jako dřív 🤍
Výdrž ❤️ můj první měl taky toto období okolo roka,pamatuju si živě,jak jsem ho tak jako surověji posadila do postýlky a pak ho radši odnesla k tchýni,ptz jsem ho prostě nemohla ani vidět 😄dnes se tomu smějí,je mu už 13 a vytáčí mě také,i když jinak 🙄výdrž,výdrž..
Držím palce