Jak zvládnout fungovat s miminkem, které stále brečí?

@zuzkasim tak strašně ráda bych.. ale on jezdí do ciziny na regály, je třeba 3-4 měsíce pryč a 3 týdny tu, proto byl důvod mezi námi i rozchod.
Není to nutné, ale ona jinak řve. Na rukou jedině je v klidu a i usne, beze mě ani ránu, jinak furt a furt řve, u ostatních kor.. u mojí mamky ani sestry nevydrží ani minutu, to chytá hysteráky.. 😔

@zuzkasim a když ji dám třeba sestře do kočárku, tak řev.. musím ji vozit já, to je v klidu.. jak vidí někoho jiného, mazec…

Já bych možná zkusila zapátrat po příčině řevu, tohle mi připadá šílený. Co potravinová alergie, u malých dětí hodně často mléko? Zkuste si taky něco přečíst o KISS syndromu? Obě mé děti byly jako miminka hodně uřvané a pes byl zakopaný ve výše zmíněném. Držím palce

Co zkusit nosítko, alespoň budeš mít volné ruce, pokud jsi jistá, že jde o separační úzkost? 🙂

Prvni dite bylo hodnoucke a ja nechapala, jak nekdo muze dite nechat plakat. Druhe bylo super neodlozitelne, reflux, separacni uzkost nekolik mesicu... samozrejme, ze jsem se snazila, aby mu bylo co nejlip, ale nakonec jsem se smirila i s tim, ze proste obcas rve. Na zachod na malou i na velkou jsem chodila s nim v naruci (coz pro me u prvniho bylo uplne nepredstavitelne). Kolem pul roku uz trochu neco jedl sam, tak proste dostal krupku, kdyz jsem jedla, to trochu pomahalo. Rozhodne jsem nic nezehlila, uklidu jsem taky moc nedala. Varila jsem hlavne polivky a kasi. A to mam fungujiciho manzela. Ale proste dite s nim patnact minut nevydrzelo bez revu ani za nic. Urci si priority,co je nutne, abys byla aspon trochu v pohode - rekla bych, ze spanek a jidlo - i za cenu, ze ji pustis hudbu, nebo video (s prvnim jsme koukali na video povinne od pul roku kvuli ocni vade, to dite trocha televize v nejvyssi nouzi nezabije). A nejaky relax pro tebe, ktery jde delat i s miminem v naruci - hudba, audioknihy, co te bavi proste. Neni to lehky, ale casem je to lepsi a lepsi.

Neboj je to určitě jen období, a bude zas líp. Mojí je rok, a máme za sebou taky dost náročné období. Teď už "jen" nemůže být ani vteřinu beze mě, všude za mnou utíká i když jdu jen rychle pro něco do vedlejší místnosti, když se jdu sprchovat, musí se mnou, a i tam chytá pláč, když se ve sprše chci zavřít. Ale tohle si užívám, je fajn vidět že mě potřebuje. Jednou na to budu vzpomínat ☺ ale já mám fajn že mám chlapa, který když není zrovna v práci, tak se malé taky věnuje...

Mně jen napadá jedno - malý neskutečně vnímá mou nepohodu a jakmile jsem já v nepohodě, ve stresu, tak je mnohem náročnější, mnohem více řve, vyžaduje pozornost. Jakmile jsem já v pohodě, tak on je taky v pohodě. Možná to je u tebe jiný problém, ale co to zkusit místo pediatričky probrat s nějakým psychologem? Jestli je malé 6 měsíců, jsi po rozchodu, tatínek je víc pryč než doma, vše je na tobě, tak určitě nejsi v pohodě nejenom tou únavou. V půl roce můžeš vzít nosítko a vyrazit za psychologem i s ní (a raději teď než později - půjde to tak do 10 měsíců, pak už to chce hlídání).

Ale že takhle partner pracuje, jsi věděla už určitě před tím... Některé páry tak fungují, ne všechna povolání mají možnost pravidelné 8h práce, i dřív chlapi jezdívali na montáže apod., nebyli byste jediní na světě. Promiň, vím, že ses na to neptala, ale i z toho může pramenit tvoje trápení, které dítě cítí a reaguje na něj, takže mi přijde, že to spolu souviset může. Ač jsem sama zažila šíleně uřvané dítě a nikdy jsme nepřišli na to, proč (dnes je mu 13 a je to člověk věčně nespokojený, ubrlblaný, vzteklý, takže asi povaha), přesto věřím, že pláč dítěte musí mít nějaký důvod. Já zažila to, že jsme mohli dělat cokoliv a dítě řvát nepřestalo - nosit, chovat, zavinovat, položit, obléct míň, obléct víc, masírovat, najíst... aspoň jsme na něj byli dva. Jestli tvoje dítě nepláče aspoň v době, kdy je s tebou, je to fajn. Ale asi bych se snažila postupně učit na malé odluky. Položit na spaní vedle sebe a utěšovat hlazením a šeptem, odejít na WC, když dáš deku před dveře záchodu, aby viděla, kam jdeš a ze záchodu na ni mluvit, aby tě slyšela a zvykla si, že za minutku jsi zase venku (já osobně jsem nikdy s dětmi na WC nechodila, mě by to vadilo, ale vím, že spousta matek a nevím o žádném otci? dítě na WC berou s sebou, tak jen rada, jestli ji na to chceš odvyknout), stejně tak, když jdeš pro něco do jiného pokoje, mluvit na ni, aby věděla, že jsi nezmizla úplně, usmát se na ni, když se vrátíš, aby nabyla jistoty, že to, co se děje, je úplně v pořádku. Jinak si myslím, že není cílem, aby dítě nikdy neplakalo, i my se občas bojíme, jsme ve stresu, nevíme si rady, ale umíme s těmito pocity pracovat, protože se neustále v těchto situacích otužujeme. A to dítě se to vlastně postupně, po malých krůčcích musí naučit taky. Takže mi přijde v pořádku, když vyjádří svou nelibost, ale mělo by to být na krátkou dobu a měl by brzy přijít ten pocit bezpečí. Spousta matek si myslí, že musí dělat vše proto, aby dítě neplakalo, tak nevím, jestli ses třeba nedostala do začarovaného kruhu i ty kvůli tomuto.

Děkuji moc všem. Jen taková hromadná odpověď.
O žádnou nemoc, alergii či tak se podle mě i doktorky nejedná, já jsem takový vypínač toho řevu. Hlavně je plně kojená (krásně přibývá na váze).
Ona šíleně spustí řev, vezmu ji do ruky a v zápětí je klid.
Někdy toho je na mě moc, tak určitě asi ze mě cítí ten stres.. ale snažím se byt v pohodě, ale mimi to i tak vyciti..
Nosítko se snažím též využívat. 😊
Na wc, do sprchy, všude jde se mnou, jinak by to byl řev až k sousedům do 6 patra 😁 paní doktorka říkala, že to určitě prejde, je to ta úzkost, když mě nevidí, hysterčí a hned leze za mnou.. tak doufám, že to bude časem lepší.
Těma rukama jsem si určitě vytvořila sama závislost. Pokaždé když řve, je na nich. 🙄

Rozhodně nevyznávám metodu nechat miminko vyřvat, ale ve Tvém případě bych ji prostě chvilku brečet nechala. Aby sis sotva došla na záchod nebo se ani nenajedla? To je o zdraví... To nošení na rukách sis nejspíš opravdu způsobila sama, ony ty děti jsou hooodně vyčůrané a chytré, takže ví, co na nás platí...

Moc neporadím, měla jsem taky hodně neodlozitelné dítě, i když to takový extrém zas nebyl. V šátku byla spokojená, časem se dala i ve spánku odložit na bříško. Jen ti chci říct, že to, že nejíš, je problém, kde pak máš brát energii, takže i za cenu toho, že malá bude chvíli v lehátku třeba plakat, je potřeba aby ses několikrát denně nejedla a napila. Ono ti hned bude líp, budeš mít energii.Nakrájej si ovoce, banán té i zasytí, uzobávej, navař kotel polívky , omáčky a v tom jídle se fakt nezanedbavej, protože i ty potřebuješ z něčeho čerpat. Až bude malá ještě o chlup větší, tak si ji dej v nositku na záda, budeš mít volné ruce a malá krásně uvidí. Jinak v kočárku ji zkus uvozit ty a pak ji zkus předat někomu, abys měla alespoň chvilku pro sebe.

@meggie12345 s těma rukama naprosto souhlasím. Ona jako malá měla tu koliku, že jsme byly i v nemocnici, tak furt plakala a já ji nosila, až do teď kdy už je závislá… 😔
Joo, někdy je to na hlavu.. s tím wc a jídlem, doufám, že bude lépe

@codal děkuji moc… s tím kočárkem je problém, ona usne venku až po půl až hodině, pak spi tak hodku, vzbudí se a kouká, to už bych tam zas musela být, jinak by byl hysterak.. ona si to dokáže vyrvat tak, ze se dusi, proto ji furt beru.. a hned prestane 🙄 ale jenom u mě, když ji vzala mamka když rvala, tak jela ještě víc.. a hned já a klid 🙄😁 je to fakt na palici…

@zuzkasim ja s detmi na zachod nechodim, ale muj muz ted s dcerkou taky sem tam na zachod jde. Rano s ni vstava on, abych ja dospala.aspon trosku noc. A nez by ji nechal rozespalou brecet a vzbudil vsechny ostatni, bere ji s sebou. Tak ti ho hlasim do sbirky.

Prvni syn, asi vlivem stresu na konci tehotenstvi, porad plakal.a byl skoro neodlozitelny, manzel.byl.jeste ochrnuty a sam potreboval pomoct, takze vim, jak ti je, kdyz te nikdo nemuze vystridat... Hlavne u prvniho ditete ma clovek pocit, ze tu je jen pro to dite, ze nemuze plakat, ze se mu musi porad venovat. A vis co? Nemusi. Mam ted 3.miminko, k tomu dalsi 2 relativne male deti. A proste i miminko musi pockat, nez tem starsim pomuzu se strojenim, na zachode, s jidlem, atd. Je mi to lito, ale holt moje mladsi deti obcas placou. A na tom prostrednim je videt, ze na skodu mu to rozhodne nebylo. Nauc se myslet na sebe. Zachod, sprcha, jidlo. Aspon v tomhle. Zvykne si a ty taky, netreba mit vycitky svedomi, ze se chces vycurat... Drzim palce, at je brzy lip🙂

Měla jsem/mám to samé, zlepšilo se to,jak se malý začal sám pohybovat.

@nekiaxy moc moc děkuji, u Vás to musí byt kor narocne… drzim palce ať je lépe a velký respekt, ze to zvladate.. no já jen teď začala loupat brambory a už řev, uspavam ji, smeje se a jsem z toho fakt na palici…

@coolca doufám v to… fekuji

Děkuji **

Malý (9m) byl naprosto neodlozitelny, přesně jak popisuješ, jen teda to večerní uspávání bylo v pohodě. Prvních 6m jsem byla dost nešťastná, všechno bolelo, únava, všude bordel.. manžel je na vozíku, takže mi moc pomoct nemohl, hlídání žádné.
Ale nějak kolem 7-8m se to dost zlepšilo, jak se začal otáčet a plazit, tak postupně vydrží víc a víc sám. Začalo to na 2min, teď vydrží i 10 (někdy i déle, ale není to pravidlo). Takže se neboj, určitě bude lépe 🙂 vyřvat jsem ho nikdy nenechala, ale pokud jenom kňoura, tak prostě dodělám, co musím, než k němu jdu. Abych se najedla, tak vždycky dostal do ruky kousek chleba nebo křupky, nebo občas jím vedle něj na zemi. Na záchod chodím s ním v náručí. Do 6m spal jen v náručí, teď to děláme tak, že když je unavený, tak chvilku nosím, dokud "nezvláční", pak si lehnem do postele, dám mu prso a když u něj usne, opatrně se odvalim pryč. Jinak vařím, uklízím většinou s ním v náručí, odkládám ho jen na krájení a podobně ( když byl menší, tak šel do židličky).
Máš to náročné, ale určitě seš skvělá máma ❤️ mně hodně pomohlo se s tím prostě smířit, přestat proti tomu bojovat. Teď už i vidím, že se blýská na lepší časy. Určitě to není tak, že bys ji rozmazlila chováním, prostě je taková. Možná bych zkusila ji víc navyknout na tu ségru ( nějak postupně, pomalu), aby sis mohla chvilku odpočinout.
A s tím večerním uspáváním, to ji uspavas celou dobu? Nebylo by prostě lepší ji nechat ještě chvíli vzhůru, třeba si hrát, a zkusit to později? Ale jako chápu, že chceš, bays měla večer alespoň trochu čas..

@rejalin tak to máš též tedy strašně náročné, obrovský obdiv…. Určitě bude lépe…
Jak to tu popisuješ, tak nějak to dělám i já.. snažím se tedy….s tím večerem právě, já ji nechávám normálně vzhůru hrajeme si a až si tre už ocicka, jdu uspat.. večer problém moc není, mě přijde, ze je to i tou tmou.. usne mi a je tuhá a mám klid.. ale přes den je to boj.. 😔

No byl to mazec, ale fakt se to zlepší 🙂 jsou dny, kdy už i uvažuju, že si jednou pořídím druhé 😁

Ty to máš také těžké. Držím palce, aby to bylo brzy lepší. 🙂

@rejalin No, to já mám jasno, už nikdy 😁 já ji tak miluju všechno to ano, ale měla jsem strašný porod, hojení bylo taky hrozné.. a jak jsem na to ještě sama, když už tak opravdu mít vedle sebe pořádného partnera a rodit císařem, už nikdy nechci trpět🙄😁

Moc moc děkuji, doufám 🤩😁

Ted uz je u nas vse v pohode, manzel to doslova rozchodil a rozhybal, jinak bych ty deti nezvladla:D a opravdu vydrz, za chvili bude lip. A nauc se nemit vycitky svedomi, taky jsem to u prvniho neumela. Jsou veci, kde se proste sidit nesmis. A obcas mi pomohlo nechat dite byt, proste neuspavat prehnane dlouho. Holt asi spat nechce...

@nekiaxy tak alespoň, že tak.. 😊😁
No, někdy proste mám chuť se vyrvat, protože furt řve a knoura a já proste jsem už tak na palici, ze jsem hotová..
Kdyby bylo dle ní, tak by nesla spát vůbec, už jako mimi mi spala třeba 15 minut a třeba 9 hodin byla vzhůru 😁 ona už je po 2 hod pretazena, tak ji uspavam a přes den toho moc nenaspi, tak je unavená skoro furt🙄 takže třeba dnes k večeru to máme tak, ze ji teď uspavam, ona tak půl hodiny spi klasika, pak ji nechám ještě hrát, ja pripravim spaní, jdeme se koupat a za ty 2/3 hodky jdu uspavat. 😄

To jebv tom veku normalni. Nechat vyrvat nepomuze porid si nositko, dej ji janzada, venku budes mit klidnou vychazku, doma se da lecos.udelat. Na zachod si dite vem s sebou, na zadech nebo na ruce,epsi nez kdyz rve. Do koupelny s seblu, můžeš dat do vajicka nebo lehátka, pokud tam vydrzi, jinak na zem. Pust si radio, kde se MLUVI, nebo si pozvi navstevu nebo na návštěvu bez to je klidek. Nejvic pomaha vic lidi okolo a byt venku a nositko. Pokud spi nekdy chvilku sama, tak super, ta moje ne. Ale prejde to, neboj.

@netopejr děkuji moc, já myslela jakoby, ze já se chci vyřvat, ne malou😁
Jinak spi jen u mě, takže sama vůbec..

No já jsme nikdy víc nechtěla, porod 20h, takže žádná pohoda.. prvních 7m jsem kategoricky odmítala. Teď už mě to sem tam napadne noo 😁 ale zároveň se zase bojím, abych pak měla čas i na syna (o miminko se po zkušenostech fakt nebojím, to mi to vysvětlí jasně, jestli bude stejné 😁). Aby nebyl ochuzený, zvlášť když manžel mu spoustu zážitků zprostředkovat nemůže.

No tak toho pravého potkáš určitě a pak uvidíš, jak se na to budeš cítit 😍