Jak naučit skoro 3lete dítě spát v pokojíku?
Zdravím. V říjnu budou naší holčičce 3 roky. Z počátku spala s náma, pak nějaký čas v pokojíku s tím že se hodně budila. Takže šla zpět k nám.. nevadilo nám to, ráda se s ní mazlím ale začíná to být už fakt náročný a nikdo se vpodstatě nevyspí 😶. Celou noc je na mě nalepená jak klíště. Je to milé ale já spím na šířce 20cm, jsem těhotná, rozlámaná a už to nedávám. To že se za celý večer neotočim, či že jí musím furt posouvat snad 3x za hodinu... Nějak zvládnu. Ale tO nevyspání už nějak ne. Do toho mě začalo bolet břicho neboť mi vpodstatě trčí mimo postel jen tak v prostoru... Problém je, že jí posunu zpět blíž k manželovi a za 5min je u mě znova. Takže si říkám, jak to zlepšit? Dřív spala z sebe jen se budila. Jak zlepšit spaní 😟? V září jde do školky, do toho miminko... Fakt nevím jak se přizpůsobit aby to pak fungovalo 😭.
Vysvětlit, že už to nejde a proč a uspávat ji u ní v posteli. Když se v noci vzbudí, nebrat si ji do postele, ale opět uspat u ní. Postupně by si měla zvyknout🙂 s námi spal syn taky dlouho, ale nevadilo nám to.. toto je jiný případ, tak buďte důslední, pár nocí může být náročných. Já jsem teď ve 33 tt a taky s pupkem uspávám, máme to jako rituál, každý večer od doby, co začal spát v pokojíku, je mu 6. Když usne, odcházím. U vás to teď může být ovlivněné i tím, že brzy přijde mimčo a chce být tím víc u maminky..
Nám syn taky spal kolem 2 narozenin ve svém s chodil k nám. Když jsem byla těhotná, tak začal chodit v noci zase k nám. Myslím, že cítí, že už nebude sama. Pořád je to malý prcek. Do teď, kdy dcera hdue mít v říjnu 2 a syn v prosinci 5, tak spí s námi. Jen teda syn s manželem v ložnici a já s dcerou v jejím pokoji. Syn má svůj pokoj, svou postel, ale prostě nechce spát sám. Já dceru ještě kojím, tak proto jsem s ní a takto se vyspíme všichni líp. Až se odstaví (doufám, že kolem těch 2 let, i když pochybuji 😆), tak plánujeme, že půjdou oba k synovi do pokoje a budou spát spolu, jak budou starší, tak je rozdělíme, až budou chtít soukromí. Tak uvidíme, jestli nám do toho nehodí vidle.
Naše děti nebyly připraveny na spaní v pokojíku o samotě ani v pozdějším věku, ve třech si to fakt neumím představit. Ještě dnes (na podzim 10 a 8) mají dny, kdy chtějí spát u nás, protože se v danou chvíli bojí být samy... Já to ve druhém těhotenství řešila tak, že jsem chodila spát do dětského pokoje, když už toho bylo moc.
Jo bylo by to pohodlnejsi ...ale zas ty bys ted chtela spat uplne sama ?
Priraz nejakpu mini postel treba vetsi postylku 170 cm nebo takovpu tu z ikei k te vasi... vzdyt to nemuzes udelat a t3d s2. mimcem uz vubec ne...jak se ma citit pak holcicka
A nejde nějak rozsirit postel? Přidat tam ještě jednu?
Něco dělat na sílu, když na to dítě není pripravene k ničemu dobremu nevede, navíc když se jí za chvíli narodí sourozenec.
V zari budete mit miminko, dceru odvelite do pokojiku a jeste do skolky? Neni toho moc? Nemate moznost rozsirit spaci plochu v loznici?
No syn taky dlouho spí s námi protože jak v noci plakal me nebavilo chodit do pokoje užila jsem si to od jeho roku do 3 let pak jsem ho nechala s námi …muž hodně chrapal já ho budila Talze se koupila pristylka na gauč a spí v obýváku je to nemile ale byli jsme na sebe víc protivny z nevyspani …syn ale stejně se lepí na me i se v noci probouzí ale pořad je lepší než pro nej chodit do pokoje …jednu dobu když spal b pokoji sam přišel pak se začal bát a znova chtěl byt semnou pak jsme ho přes léto naucily spát v pokoji stím že sním tam bude spát neteř než odjede no a za dva měsíce znova pláč chytl ho Zoubek a zas u nás …chystala jsem se ho zas dat do pokoje ale byla jsem na operaci týden pryč a začal se bát bubaku protože ho v noci budilo tatínkovo chrápání ….je to náročný ..zkoušejte ….možná že sourozenc pomůže …až budou spát spolu …je to náročný období ale manžele taky nespí odděleně …my sice ano kvůli chrápání ale je mě taky smutno po muži i když mám vedle sebe malého ….co takhle dat mezi sebe a mezi malého kojici polštář nebo plyšak …malý když spal s plyšakem tolik se na mě nemačkal
My to vyřešili tak, že manžel spí v pokojíku a já v těhotenství spala s dcerou v posteli obehnané zábranami. Teď spím uprostřed, z jedné strany tříletá dcera, ze druhé miminko. A pořád se často ráno vzbudí s její hlavou na mém polštáři. 🙈 Myslím, že to prostě cítí a zkrátka vás potřebuje. Radu nemám, jen pochopení, já celé těhotenství ještě kojila a to byl vyšší level.
Zkusila bych spát chvíli v pokojiku s ní 🙂 a postupně odcházela🙂 Dala bych ji malou lampičku, aby se nebála🙂
Deti 8 a 5let zvládají spát spolu v pokojíčku až teď, doteď spali s námi, protože nám to tak vyhovovalo...
A nez učit spát v pokojíčku, nebylo by lepší přidáno loznice k posteli její dětskou postýlku? A máš po starostech...
Spime v posteli s triletackou mezi nama a rocnim v prirazene postylce. Takže tady neporadím. Ale pokud je hlavní problém že se "nechas vytlacit", tak bych zkusila vyřešit to. Přidat postel nebo zabranu nebo postel posunout ke zdi (pokud do ni zvladnes dolezt z nohou postele teda). Nebo ji nechat pritulit, ale neuhnout ji a prostě se na ten kraj neodkutalet, pripadne v noci posunout zpet.
ja vam asi neporadim ale, byt tehotna tak uz davno ucim dite natvrdo spat ve svem pokoji...vzdyt musite neco naspat a nacerpat energii na dalsi miminko! asi vysvetlit, a nechat manzela spat s ni v pokojicku, dokud si nebude jista, ze to zvladne sama..