Dvouleté dítě mě bije. Co dělat?

@ssluniiii kdyz haze po psovi bez důvodu pet láhev, dvakrát ho upozorním, ze se to nedělá, a on neposlechne, tak ano potřetí mu dam po rukách...

@domca1991 my doma po zvířatech nic nehazime, takze otázka kde to viděl neni asi uplne na miste... abych mu dala po tech rucickach, tak to musi uz jooo neco. Neni to jen tak za nejakou prkotinu.

@domca1991 no ale mu připadají důležité jiné věci, na které má mentální kapacitu, nám dospělým se sice zdají být prkotina, ale on je malý na to, aby to dokázal takto rozlišit. Chová se tak, jak to vidí u vás, jak zacházíte vy s ním.

@la_amanita Pisu tady, ze jsme ho nikdy nebili. Az kdyz byl zlý treba na psa, tak ze dostal. Agresivní byl ale i predtim, nez dostal pres prsty. Proste to nikde videt nemohl. Takze byste ho nechala at si dela co chce? I kdyz evidentně vidíte, ze ma z vas srandu a směje se vam do obličeje? Vy mu neco desetkrát vysvětlíte, a on po jedenácté jde a udělá to znovu.

To mi chceš tvrdit, že si necháš od 2leťáka, kterého máš vychovávat něco líbit?
to přece neexistuje, musí vědět, kde jsou "hranice" a co prostě nepřipustíš a to podle mě musíš být přísná...
Mám 2leťáka, který zkouší mojí trpělivost, ale dostává po zadku, má ještě plínku takže to moc nepocítí, ale ví, co se nesmí a to by si jen zkusil mě bít, to by okamžitě pocítil, že se to prostě nedělá...
A to děti nijak extra nebiju, ale když je nutné nastavit hranice, tak prostě nenechám po sobě "skákat", já jsem máma a aby mě bilo vlastní dítě, to ani ze srandy...

@domca1991 jen zkouší, co si může dovolit. Jestli to viděl doma, venku nebo v tv, je to jedno. Syn to taky občas zkusí, ale to rázně zakročit, že takhle se k nikomu nechováme a že jemu by se to takxly nelíbilo. Někdy to pomůže hned, jindy ne. To potom třeba nejdeme na hřiště a pod. Prostě musíš nastavit hranice, jinak ti "přeroste přes hlavu"

@veruuu_kubesovic Naprosto s Váma souhlasím. Jooo, někomu se to asi číst dobře nebude, ale....mám již téměř 6 letého kluka a prostě když si někde ve 2-3 letech začal (nebo se pokoušel) vyskakova, tak jsem to rázně utla. Nevím zda napsat bohužel nebo naštěstí, to je na to ta čeština krásná, ale prostě nejsem vysvětlovací typ. Jednou dvakrát mu něco řeknu, vysvětlím, ale pak už dojde na zadek. Ne, nemlátím bezhlavě, ale prostě dostal na zadek, dostával i přes ruce a krajní případ /ale ten mě mrzí/ i pohlavek. Nechci aby mi přerostl přes hlavu. Kluk je ZATÍM slušně vychován a naštěstí mi to potvrzují i nestranní sousedé. Říkají, že jsem taková normální dobrá matka, né taková co mu vše povolí a nechá si kakat na hlavu. Takže .... nechci Tě nabádat. Je to tvoje dítě, ale opakuji - nenech si to přerůst přes hlavu. Další varianta je prostě nějak takticky...budeš zlobit? Tak jdeme z hřiště ven...a už se tam v ten den nevrátíte (pokud chodíte někam) atdpod.

@domca1991 bití není jediný způsob, jak zabránit dítěti, aby dělalo něco, co vážně dělat nemá, a už vůbec to není způsob, jak mu něco "vysvětlit". Můžeš mu tu petku vzít, odnést ho od psa, odvelet psa někam jinam... A taky naučit ho zvládat své emoce a jednání, a agresivní reakce na agresi ho naučí hádej co?

@veruuu_kubesovic bohuzel muj muž to vidí jinak. Za nej to vážný problem neni. A jak tady výše čteš, tak si za to vlastne muzu sama, ze se opovazim mu dat jen pres prsty. Je to těžké, navic vidí, ze si to muže dovolit i přítomnosti tatínka, tak proc by to nedělal, ze jo? No a ja nechci byt ta zla vedle tatínka který jen vse odkrývá. Dokonce i kdyz neco zákazu ( vzal mi napr. telefon), tak muj muž mu řekne. Nesmis, protoze maminka zakázala. Což zní jako by to on dovolil, kdybych to nezakazala :(

@la_amanita odvést psa? No v principu mi to moc ok nepřijde. Az bude zlý na cizi deti, tak ty asi tezko nekam odvedu.

To jsou fakt kecy co tady některé pisete... syn je odjakživa lump, děla blbosti, zlobí apod a dostává dost často.. protože slova na nej nezabiraji.. a myslíte ze když není po jeho ze by přišel a taky by mi dal přes zadek ? Řeči typu kde to asi vidí mi přijdou totálně mimo... Domi nic si z toho nedělejte... zkusila bych mu vysvětlit ze vás to bolí když vás bouchne a ze se to nedělá, proste nějak vysvětlit.. 🙂

Musíš být ostřejší. Já nepoužívám fyzické tresty, jen když není zbytí. A rozhodně neplacnu jen tak, ale aby to bylo cítit. Protože upřímně z nějakého jakože plácnutí, mají akorát prdel. Holka dostala na prdel asi 3x,teď stačí zvednout hlas.

Jako... Dcera občas dostala, přes ruce málo, u nás se dává jen přes zadek. Pohlavek už vůbec ne. Ale vidím, že to extra účinek nemá a jen to agresi zvyšuje. Jsou jí teď 3 roky a dost vzdoruje, ale je vidět, že to jsou občas takové... Jak to popsat, prostě jí přeskočí, popadne jí to. Potřebuje upustit páru. Vyplácí se nám dát jasně najevo, že takto ne, a nejlépe na ni působí vykázat ji. Už má doma své dvě trucovny, sama je i vyhledá, tam se vyzuří a když přijde, je s ní řeč, můžeme dojít k tomu vysvětlování. Pokud totiž dítě v nějaké chvíli zuří, moc vysvětlování nemá cenu. V hlavě je zavřeno, informaci nepřijímá. Aspoň dcera ne.

Zkousi co vydrzis. To je jasny v tomto veku. Nesmis vymeknout. Hranice musi mit jinak ti poleze po hlave. Kdyz te placne nebo bije. Vzala bych ho razne za ruku a zavrela do pokoje, az se uklidni, muze prijit. Takhle furt dokola at pochopi, ze se to nedela. Muj kamarad treba za neco takoveho dava deti stat ke zdi. Opravdu to funguje. Nerve. Nebije je. Deti jsou tak vycvicene, ze co je za hranici se proste nedela. A kecy typu jako kde to asi videl. No tak, zeny. To jako fakt?

@domca1991 z toho co píšete mi trochu prijde, že nejste s manželem sladění ve výchově. A to myslim, ze je/bude problém.. rodiče by za sebou měli stát a podporovat se.. kdyz dite uvidí,že tatínek dovolí,tak mamku poslouchat nebude..docela to podryva autoritu.

Co funguje mě:
- naučit dítě si vybít vztek jinak, třeba ukázat, jak se bouchá do polštáře
- hodně se věnovat, některé děti útočí z nedostatku pozornosti a rozčilování se pro něj lepší než ignorace, je to časté třeba, když dostane sourozence
- být důsledná od začátku v drobnostech a spíš zarazit ručku, než placnout, prostě z pozice síly braním jeho násilí, ale neukazuju, že "já můžu, ale ty ne, protože seš malej"

@domca1991 mám také dvouletacka, hodně vysvetlujeme, snažíme se vůbec nepoužívát fyzické tresty, neříkám, že mi nikdy neujeli nervy, nebudu lhát, ale mrzí mě to a touto cdstou jít nechci 🤷‍♀️ teď máme problém, že nás začal syn před spaním kopat a dost silně, jsem těhotná a je mu jedno kam míří, bere to jako hru, jinak za normální situace si dává na moje bříško opravdu pozor 🤷‍♀️ mluvili jsme několikrát o tom, že se mi to nelíbí a bolí mě to a pokud potřebuje do něčeho kopat, tak si může vzít polštář, docela to pomohlo, kope do něj, směje se tomu a pak je klid, uklidní se, vybije to že sebe🤷‍♀️ takže bych zkusila mu vysvětlit, že Vás to bolí a necítíte se dobře, nabídla něco do čeho se může vymlatit, jestli to v tu chvíli potřebuje🤷‍♀️ nevím, jestli to je správný postup, ale nám to docela pomohlo🤷‍♀️

@domca1991 Taky se doma nebijeme,dcera dostala vychovne asi 2 x na zadek a ted je ji 20 měsíců a taky mě placne...plati na ni manzel,ten zvysi hlas,rekne at mi jde dat pusu a pohpasit a ze se ti nedelá a trochu se to zlepsuje...ted mi ji pri blbnuti plácne a hned mi dá pusu a pohladi me...co slysim tak to dělá dost dětí

Radim durazne chytnout za ruce, rict ne a odejit a chvilku se zlobit. Postupne mu to dojde, pokud to budes delat dusledne. Vzdy me pobavi nazory typu "kde to videl" 🙂 je to extremni zjednoduseni faktu, ze deti rodice napodobuji. Ano, samozrejme, ale nejsou to opice, moc dobre chapou rozdil mezi placnutim po ruce od rodicu a tim, kdyz placnou oni rodice. Aby bylo jasno, nejsem zastance fyzickych trestu, to v zadnem pripade a take je mi jasne, ze dite, ktere je mlaceno, prebira tyto vzorce chovani. Ale obcasne placnuti pres zadek nebo ruce, kdyz dite po patem upozorneni pokracuje v tom, co dobre vi, ze delat nema, bych uplne nedemonizovala - ublizi urcite mene, nez vychova, kdy dite nechape hranice. Sahodlouhe vysvetlovani take neni v tomhle veku samospasne, rekla bych, ze sebechytrejsi dite ve dvou letech tak po minute kazani slysi uz jen blablabla. Hlavne nelze pausalizovat, kazdy rodic musi znat sve dite, jeho temperament - jsou deti, na ktere se staci smutne zatvarit a oni tu vec uz nikdy nikdy neudelaji (prehanim, ale snad je jasne, jak to myslim 🙂 a potom ty, ktere potrebuji trosku duraznejsi pristup.

@domca1991 taky mám dvouletou a je taky dost zlá. Jelikož jsem byla sama vychovávaná bez fyzických trestů, chtěla jsem takto vychovat i ji, ale ona je jiný živel. Zavření do postýlky nebo pokojíčku znamenalo bouchání, kopání do čehokoliv, pokoj byl jak po výbuchu granátu (hračky všude poházené). Takže dostává na zadek zatím, ale někdy mám chuť ji vlepit i facku protože kope i do nás i prarodičů, zákazy ji nevadí, dokonce i na mě plive. No hrůza. Zkoušela jsem ji i pevně přitisknout, že jí mám ráda, že se nesmí vztekat, ukazovala jsem ji jak vypadá v zrcadle, ale bez úspěchu. Asi budu muset přitvrdit. Protože pro ni děláme první poslední a ona na nás takto, chceme jí i dát do školky, protože děti má ráda, jen máme strach, aby na ně nebyla zlá. Neporadím co s tím a ráda si přečtu co fungovalo na ostatní, na mě stačilo zvednout hlas a šlapala jsem jak hodinky.

No jestli je tohle standardní každodenní chování, tak mi to nepřijde úplně normální a možná bych začala zjišťovat, jestli nemůže mít nějaké potíže..... Jinak já jsem k dětem hoooodně tolerantní a hranice máme nastavené hodně daleko, ale co jsem nikdy netolerovala bylo právě ubližování ostatním. Starší dcera mi jednou asi taky ve dvou letech dala ze vzteku pěstí do obličeje. Já úplně instinktivně jí dala facoše (samozřejmě ne tak aby chytla druhou o zeď) a přísahám bůh, už nikdy nic podobného neudělala. Ono ta slavná nevýchova a respekt a vysvětlování je strašně hezké, ale myslím, že ne vždy a ne na každého je to použitelné. Ono kolikrát jedno důrazné gesto vydá za tisíc slov 🙂 Takže si myslím, že pokud je Vaše dítě psychicky v pořádku, žije v harmonickém prostředí a stejně se chová takhle, tak bych se vůbec nebála přitvrdit. Je to hrozně těžké, každá se snažíme dělat, co cítíme, že je správné. A až nám děti jednou vystaví účet, tak zjistíme teprve zjistíme, zda opravdu bylo 🙂

Nás dcera v cca 3 letech bolestivě a bez varování kousala. Jednou to manžel nevydržel a kousnul ji na oplátku taky. Zjistila jak to bolí, pak stačilo jen říct, že pokud kousne, tak kousneme taky a bylo po problému. Myslím, že si nedokázala předtím představit, jak to bolí a co tím nám tím způsobuje.

Některý kecy typu, kde to viděl, neoplacet agresí, tisíckrát vysvetlovat jsou fakt k ničemu. Já si myslím, že v tomhle věku to chce být opravdu důsledná, nastavit pevný hranice, cukr a bic. Hodně mluvit, ukazovat, gestikulovat, používat mimiku, názorně předvádět třeba na plysovym pejskovi, prohlížet i knížky, příběhy o tom, jak se k sobe lidi mají chovat, co ano, co ne. Mě už stačí když zvednu ukazovacek, zamračim se a důrazně řeknu nesmíš. Nejecim, nebrecim, nehroutim se a snažím se nevztekat. Když něco udělá hezky, třeba sámod sebe pohladi pejska, hned řeknu, jak je hodný, šikovný, taky pohladim...

On prostě neví, jak ventilovat vztek a flustraci. Syn měl taky takový období, čas od času ho to čapne. Já ho třeba chytila za ručičku a řekla, že maminka se nebije. A že ručičkama se mamince dělá malá malá. Taky se učíme vybít vztek jinde, praštit do polštáře, nebo tak. Takhle malý děti nemají dovyvinutý centrální nervový systém, hromada věcí vyplývá z toho.

taky mi nektere komenty prijdou teda mimo...

@azanka A kde se v dítěti bere vztek a frustrace? Hranice je potřeba nastavit a pokud dítě nereaguje, plácnutí je důrazné připomenutí. Neni ti mlácení, jen ukázka, že pravidla byla překročena.

Dovolí si tolik co mu dovolis ty. Jednoduché pravidlo, nic složitějšího nehledej. Já jsem zastánce jine, dnes vlastně pomalu kriminalizovane výchovy. Ačkoliv jsem proti bití, jedna dobře mířena výchovná je naopak ku prospěchu. Ono totiž se rádo háže bití a výchovné plácnutí, tedy vytyčení hranic do jednoho pytle a to je nejhorší omyl jaký, je teď v kurzu. Ty jsi rodič, to dítě musí mít nějaké hranice pokud nechceš, aby ti šlapalo, za chvíli po hlavě. A ještě jeden problém a to hlavní...... Nesmíte mít s mužem odlišné přístupy k výchově... To je začátek fatalniho problemu a to můžu potvrdit z vlastní zkušenosti pozice dítěte. Ať už budete vychovávat jakkoliv dle svého přesvědčení, fungujte jednotně, jinak máte zaděláno na slusne problémy.

@sus3nka to zkusila ta moje jednou, praštila babičku pěstí. Moje ruka vystřelila ani nevím jak. Od té doby, to nedělá.

@patapuf u nás začal kousat syn,jenže tomu bude teprve rok,takže nezbývá než zavčas uhnout. A vypadá to,že se snaží si ulevit od zubů. Jen mě mrzí,že jeho roztomilá pusa na dobrou noc,se teď proměnila v Čelisti. Zakousne se mi do rtu a drží