Dítě, 2 a půl roku, v noci šíleně vyvádí. Poradíte, prosím?
Zdravím lidičky, potřebuju poradit. Začínám být zoufalá a nevím jak z toho ven. A abych byla upřímná už mi z toho občas i rupnou nervy a já si to pak šíleně vyčítám.
Máme dceru, která má skoro 2,5roku. Každý večer jí uspáváme u ní v pokojíku, kde spí až do 2-3h ráno a pak se přenáší k nám do postele, kde u mě spí až do rána. Poslední měsíc je ale katastrofa. V noci normálně usne. Ve 2 se vzbudí a totální řev. Tak tam jdu a začíná boj. Půjdeš k nám do postele jo? Ne mami jdi pryč! Ok jdu pryč... Řev!! Vrátím se a říkám tak mám zůstat tady, ne jdi pryč!! Tak jdu za roh a zase šílený ale fakt šílený řev. Tak se vrátím, automaticky beru do náručí a začíná peklo. Odstraňuje se, řve. Dám jí k nám do postele a řve že nechce, že chce malou postel. Ok jdeme do malé. Tam zase začne řvát, že chce do velké za tatínkem. Tak jdeme zpět ( to už mi fakt Bubla v hlavě a mám na kraji, jsem rozespalá, unavená a naštvaná...). No a položim do postele a zase řev, že nechce. To už odmítám a chci si.lehnout. začne ječet ještě víc, kope do mě, řve že mám jít pryč. Půl sídliště vzhůru 😶😶😶. Tak se jdu třeba napít a zase řve, kde jsem. Já už fakt nevím. Pak si k ní lehnu, a až do rána je v takovém lehkém spaní... Chvilku se ke mě tulí, chvilku do mě kope. Včera večer mě už tak praskly nervy, že jsem jí prostě placla a začala jsem na ní křičet. Nejsem na sebe pyšná... Ale já už fakt nemůžu 😓😓. Každý večer to samé. Bývalá spokojené dítě. Teď poslední tři měsíce je na to peklo. Celý den jen řve, vzteká se, je.mrzutá. veselé dítě je pryč. Chápu že to patří k věku ale přijde mi že tohle už fakt nemá hranice. Nic jí neuklidní, nic. Říkám si, zda to špatné spaní není třeba odraz toho, jak spolu bojujeme přes den. Jak se stále vzteká a že si na mě utvořila nějaký obrázek. A proto se ke mě tak chová. Ráno samozřejmě otevře oči, úsměv, pusinky... Maminko vstáváme. 😟😟 Miluju jí ale začínám být fakt už na hraně 😟. Celý večer jsem brečela do polštáře. Že už nemůžu. Že dělám vše ale evidentně jsem stejně špatná matka. Že celé dny hledám jen kompromis, řešení či jak se vyhnout nemilé situaci a stejně je z toho vždycky den na 💩💩💩. Dokonce mě napadali myšlenky, zda by jim nebylo lépe beze mě 😓.
Tady tyhle myšlenky, to je prostě z únavy a nevyspání. Taky jsem to teď nedávno zažila. Pokud to jde, tak zkus dospat přes den nebo noc, co by hlídal manžel. Co kdyby za ni šel manžel, nezvládli by to líp? Má noční desky nebo je vzhůru? Já bych tedy byla nekompromisní, pokud je vzhůru a jen vymyslí. Ve 2,5 letech už je schopna to pochopit. Prostě bych jednou udělala, co chce a upozornila ji, že to bude tak, jak se rozhodla. A vydržet, neměnit to. A hotovo. To by ses zbláznila.
Noční desy. Ona sice vypadá, že je vzhůru, ale neví o sobě.
Co se stalo před 3 měsíci? Tam bude spouštěč.
A ne, nedělá to naschvál, něco ji trápí a je na tobě na to přijít.
Jinak před spaním může pomoct meduňkový čaj, klid,vypravet pohádk, zpívat a společně spaní!
@drakenn nic se nestalo 😓😓 začala akorát víc zlobit. Doma máme klid, s manželem se nehádáme... 😓
Oddelovala bych denní a noční projevy. K té noci, pokud to je spíš v první části noci, je jako smyslů zbavená (syn byl jak posedlý ďáblem - blekotal různé povely, nic mu nebylo dobré, hystericky řval, oči otevřené, ale byl mimo) a ráno si nic nepamatuje, tak to budou noční běsy. Neplést s noční můrou. Má to co do činění s dozráváním nervové soustavy, mozek takovým děsivým způsobem zpracovává zážitky ze dne. Někdo říká, že pomáhá režim, eliminace tv/tablety apod... ale nám nepomohlo nic. Trvalo to od cca těch 2,5r asi rok. Nejprve jsem zkoušela všechno možné, když jsem si trochu načetla o těch běsech (night terror anglicky - jsou i videa na YT), tak jsem pak už jen byla u něj a dávala pozor, aby si neublížil a modlila se ať už to skončí.
No a přes den byl tou dobou taky často na ránu (odmítám jakékoliv fyzické tresty, takže to myslím jen obrazně). Pomohlo tomu předcházet, hlídat aby neměl hlad, nebyl unavený nebo znuděný, hodně vysvětlovat, nebazírovat na blbostech a dávat zdánlivě na výběr - dát na výběr mezi možnostmi, které byly pro mě obě v pohodě... a milovat ho😅
Ji zkus udělat meduňkový čaj na noc. Žádnou tu sypanou srágoru, ale obyč sackovy. Holce pomohla i sedalie, dávám jí to do teď od novoluní do úplňku, jinak v noci blázní
Měli jsme nedávno něco podobného nebo tak 7x za noc rev a rev do toho mi budila ročního prcka, tak to bylo na mašli krotit dvě dítka v noci a já padala na pusuMoc jsem nechtěla, ale týden jsem dávala homeopatika Sedalia a pomohlo už po třech dnech byl vidět rozdíl a dneska už zase spí hezký celou noc.
Myslím, že bys tam měla večer poslat muže. Přece jen k maminkám si dítě vždycky víc dovolí. Ví, že se vrátíš, když začne řvát. Pokud muž nemůže, pak se jen tak nenechej. Když jdeš za rohy, tak jí to oznam, že teda jdeš jak chtěla a už se nevracej. Nastav pravidla. Když bude chtít přijde sama.
Určitě nejsi špatná máma. Naopak.
Já mám horu opravdu obrovskou horu trpělivosti. Ale jak jde o spánek, tak i já bouchnu. Takže chápu úplně. Může to být tím bojováním přes den. Proč pak spolu bojujete? Nečetla jsem předchozí komentáře, ale třeba kdyby se vyřešil den, mohla by se vyřešit i noc😉
Četla jsem akorát, že si myslíš, že zlobí... Přes den. Pokud to nějak souvisí - od té doby, co ti přijde, že zlobí, tak je to i v noci špatné???
My to teď měli podobně, rvala celou noc, noční děsy a tam fakt počkat až to přejde no