Děti s ADHD. Jak se to projevuje u vašich dětí?

@cilkat aha díky. 🙂 Tak my žádné takové problémy nemáme. Z fyzio hlediska snad vůbec, ale spíš, že neumí vůbec udržet pozornost. Prostě já jí nejsem schopná ani oblíknout bez toho, aby si s ničím nehrála, dokonce ani boty si kolikrát neobuje bez koukání, kde co kde lítá. No jídlo no comment (hrůza střídá děs běs). Neovládá emoce a moc neposlouchá. Nebo spíš vůbec neposlouchá. Ale jinak se mi nezdá nějak hyperaktivnější než jiné děti. Neběhá nijak zběsile nebo že by měla nějaké extra přebytky energie, to mi nepřijde. Vzhledem k tomu, že je prvnorozená, tak nějak nemám odhad, zda je to ještě normální nebo to značí problém či, že jsem selhala ve výchově. Napomínám, napomínám, stále a stále dokola a dokola, všemi možnými prostředky a stejně se v klidu nenají ani neobuje. 🤷

@cherie24 A kolik jí je?
A věcné napominani opravdu vede jen k tomu, že vás má dítě na háku, protože půlce těch požadavků nejde vyhovět, tak proč se namáhat vyhodnocovanim, které to jsou 😉 .

Vecne napominani u adhd vede jen k selektovni hluchote - dite te absolutne vytesni.. ja ani nevim, jak bycj to popsala u nas, ja sama jsem adhd a ted mame synka 5 leteho. Prijde mi to normalni. Kazdopadne jestli nevis jak s ni pracovat, jdi k psychologovi nebo za nejakym specialistou. Nasi me taky peskovali, napominali a tak se nabalovaly dalsi psychické potize, atd atd.. nedela to schvalne.

@cherie24 No jestli ji jsou ty 3 roky... Tak popisujes uplne normalni dite 🤷 To neni tak, ze z mimina vyroste rovnou vyrovnany a uvedomely dospelak... Jezis takhle stare dite ma emoce jako na houpacce, nudny servis ho nebavi, potrebuje porad zkoumat, objevovat a hrat si... Odhadovat z toho, ze si zpusobne nesedne a nevezme boty... jsou ADHD obe me deti, ktere jsou schopne ve skolce v satne vymyslet kdeco a zrovna obute boty si znova sundat. A k tomu neustalemu napominani, souhlasim s predchozimi komentari... Plati i pro neADHD.

@jane46 já neočekávám, že už z ní bude uvědomělý dospělák, ale očekávala bych, že ve 3 letech vydrží sedět 5 minut u stolu a že si nebude s jídlem hrát. Zvládají to i mnohem mnohem menší děti... A ano vím, že vzteklé jsou všechny děti, ale neznám teda žádné jiné, které by sebou mlátilo o zem i když skočí v televizi reklama. 🙂

@sinicka já bych ji právě nerada způsobila nějaká traumata a problémy do budoucna, ale momentálně s tím, jak doma funguje se poměrně obtížně žije. Nejde ani tak o to oblíkání, to vem čert. Asi bych řekla, že už k tomu vytěsnění došlo. Ona nereaguje ani na prosby, ani na zvýšený hlas, vyhrožování, prostě úplná ignorace a já nevím, jak z toho ven. Pořád ji chválím i za sebemenší kravinu, abych jí jen nepeskovala, ale když po ní něco chci, tak se otočí a nezájem. 🤷Když jí dám na zadek, tak se to ještě akorát stupňuje a je to s ní ještě horší.

@cilkat a jak z toho teda ven? Na pochvalu, prosby taky nereaguje.

@cherie24 Hele a rozumí? A jak mluví? Moje dítě, o kterém jsem psala, má Vývojovou disfazii - hluboké poškození rozumění řeči. Ve třech letech se na oslovení jménem na člověka odmítal podívat, aby nemusel řešit ten nesrozumitelný proud zvuků, který bude následovat. Mluvil jednoslovně (ale používal 300 srozumitelných slov, což je vlastně dost) a vlastně rozuměl zhruba to samé, co byl schopný říct (takže fakt jednotlivá slova). Docela slušně četl gesta, takže mi nedocházelo, jak moc nerozumí... Naučit takové dítě normálně rozumět a mluvit je práce pro logopeda na mnoho let . Asi bych se snažila zajistit vyšetření logopedem, případně speciálním pedagogem... Případně požádat o pomoc Rannou péči (obvykle pod Diakonií), která mívá k dispozici obojí...
Zkusila bych upozadit "zvukové ovládání" dítěte. Při pokynech minimalizovat zvukové zatížení (žádné "Amálko, prosím, podaď se", ale "Sednout." ... zní to hnusně, ale dítěti, které špatně rozumí, to dost pomůže). Zároveň vždy na dítě mluvit "vědomě" - žádné házení pokynů přes rameno, zatímco řeším pět dalších věcí. Ale zastavit se, začít se soustředit na to, že "teď jdu něco říct svému dítěti" a teprve pak mluvit. Ideálně zas poměrně jednoduše a v krátkých větách.
Další 'techniky' jsou hodně výrazně a přehledně gestikulovat. nebýt se pantomimy, ukazování, přímého vedení rukou dítěte...
Všechno vychází vlastně z představy, že mluvíte s cizincem, který umí ve vašem jazyku asi tak "Ahoj, jmenuju se Pepa... Mám rád psy. žlutá-modrá-červená. Kočička. tři-dva-jedna-start"... a potřebuješ se s ním na denní bázi domluvit... Hodně lidí používá i obrázky nebo fotky situací, ale to mi nikdy moc nesedlo - jsem bordelář a nedovedu je u sebe nosit. Ale to, co jsem popsala víše, jde i bez pomůcek.

@cherie24 no, protoze to s ni neumis. To co popisujes je uplne normalni a vypada to, ze mas problem hlavne sama se sebou, protoze nevis co s ni. Kdo vam to diagnostikoval ? Je potreba dochazet k odbornikum, aby ses s ni naucila pracovat. Ja vim co muj syn potrebuje, protoze jsem to mela stejne. Takze funguje milionkrat lepe nez “normalni” deti. Ale je to proste tezky, musim vedet jak na nej a jak reagovat tak, abych ho neranila. To dite ti musi verit, jinak s nim nehnes. Davat na zadek diteti s adhd. Paneboze 🙈 nerikam, ze mi neujela ruka, ale tam slo o prime bezpeci, ne o patlani se v jidle

@sinicka tak kdybych to s ní uměla, tak se neptám že... Diagnostikované to nemáme, ale její otec to měl/má. Máme momentálně před prohlídkou u doktorky, tak přemýšlím, zda se o tom zmínit, jestli by nás nemohla někam nasměrovat. Nepředstavujte si, že svoje dítě mlátím za každou neobutou botu nebo jídlo na zemi, to se opravdu neděje. Dost usilovně se snažím najít způsob, jak spolu vycházet, ovšem marně. Ve školce se třeba taky nechce zapojovat do společných aktivit. Ostatní 2 holčičky v jejím věku se normálně zapojují a jsou narozené stejně jako ona. Naše si prostě hraje někde sama a na procházkách se vzteká, že chce dělat něco jiného. Člověk pak hodně přemýšlí, zda udělal chybu ve výchově nebo je v tom něco jiného nebo je prostě tolik osobitá a tvrdohlavá.

@cherie24 může být osobitá a tvrdohlavá a taky to nemusí být ADHD, ale něco jiného.. Každopádně ji přijmi takovou, jaká je a spíš jí buď oporou ve zkoumání světa jejím vlastním pohledem. Nic jiného ti nezbyde. Jestli má tendence se patlat v jídle, tak jí můžeš přichystat nějakou aktivitu, plastelínu, něco na patlání. Jestli nechce na procházkách chodit, tak s ní běž do parku a nech ji tam si hrát s kamínkama, listím.. U oblekání nám pomohlo “Chces tohle tricko nebo tohle se superhrdinou? A obleces si ho sám nebo ti mám pomoct?…” atd atd atd.. je to na palici, ale časem to dite zacne fungovat. U techto (casto velmi inteligentnich) deti je dulezite na ne netlacit. Maji svuj rozum a svoje tempo. Když se vztekne, tak ji to nech prožít, prostě ty emoce musí ven, nemůže to zadržovat. To pak samozřejmě vede k další agresi a naštvání. Vztekne se, že jí nekoupíš sladkost, tak vysvětlit proč, když je v záchvatu tak chvíli počkat a pak začít “ Chápu, že tě to štve, pokud chceš, můžu tě pochovat. Nebo by ti pomohlo něco jiného?”
Můj syn byl mega vzteklý, má krátkou zápalnou šňůrku, takže když vím, že něco může potenciálně nastat ( např v obchodě s hračkou), tak to vysvětluji dopředu, než tam jdeme. Aby byl zkrátka připravený, že řeknu “ne”. Tady ta respektující výchova ( Co by ti pomohlo…..) samozřejmě nefunguje ve 100%. Občas se prostě stane, že bouchnou saze i mě. Takže pak zase nastává situace, kdy se můžu po vychladnutí omluvit já a vysvětlit.. co mě naštvalo, proč, jak to příště vyřešíme… Holčička má 3, to už bys s ní mohla nějak zjednodušeně tyto situace uchopit. Záleží jak je komunikativní. Každopádně nedělej bez odborníků unáhlené závěry a nesváděj to na poruchy. Prostě může být jen svá.

@cilkat já bych řekla, že rozumí. Já ji třeba v 80ti procentech rozumím a snaží se mluvit normálně ve větách. Něco teda komolí dost, babičky a dědové to mají tak jako něco jo a něco ne. Nemám moc porovnaní s tím, na jaké úrovni by mělo mluvit dítě v jejím věku, ale nikdy mě nenapadlo, že by v tom měl být problém. Ona rozumí až mě to někdy překvapuje 🙂 spíš je to cílená ignorace. 😔

@cherie24 Nám na nepozornost pomáhá dávat krátké a přesné požadavky místo dlouhého vysvětlování. A až splní jednu věc, tak potom teprve zadat další. A taky že jsme začali víc hrát hry (takové aby to dítě zvládlo a mělo pocit úspěchu) celá rodina. Děti pak snáz pochopí že ňekteré věci platí pro všechny stejně. Ale doporučuju taky zeptat se odborníka. Někdy je těžké pro laika těm dětem porozumnět.

@cherie24 I při cílené ignoraci pomáhá minimálně to "vědomé mluvení"... Zároveň pokud by tam byla porucha soustředění, odstraníte tím rušivé vlivy kolem a dáte dítěti prostor se soustředit na zdělení...
Pokud se sama snaží mluvit ve větách, jsou podle mě zbytečná gesta a pantomima, ale zjednodušení vět by mohlo pomáhat i tak.
Pokud máte dobrou pediatričku, proberte to s ní... Ono pediatr nemá úplně prostor tyhle věci posoudit, ale může vás nasměrovat někam v okolí...
A každopádně si nenechte namluvit, že je vše jen "výchovná chyba"... To, čemu říká "stará škola" "výchovovná chyba", je obvykle to, že dítě vyžaduje jiné postupy k tomu, aby se naučilo běžné věci. Je normální ty postupy hledat. Je normální, že nemáte na dítě návod. Hledejte. Najdete. Spolu se svým dítětem.

@cherie24 syn má poruchu pozornosti, k tomu opožděný vývoj řeči, dyslalii a pozůstatky vývojové dysfazie. Od miminka velmi dráždivý, neustále plakající, propínající se, ale zároveň nikdy téměř na nic nereagující. Ve 3 letech nastupoval do školky nemluvící, kdy právě ani na nic nereagoval, jen neustále běhá, skáče a točí rukama nebo hlavou. (V řešení jsou stále i nějaké "autistické" poruchy, ale diagnózu zatím žádnou nemá). Každopádně co se týká víc tvé otázky. I nyní v 5 letech má problémy s motorikou a pozornost neudrží. Když se oblíká, než nandá druhou nohavici, opět se začne svlékat. U jídla je vždy poslední. Neustále mluví, běhá, skáče na místě a při tom točí rukama, čím víc musí být v klidu, tím je to pak horší. Když jsme třeba na logopedii a musí chvilku sedět, začne točit hlavou, tělo prostě nedokáže mít v klidu a pohyb ho trochu uvolňuje. Do toho má časté malé záseky a občas i velké. Kvůli tomu jsme byli jako první na neurologii, aby se vyloučila epilepsie. Ale jinak je syn velmi hodný a vychovaný.