Dcerka má ukončeny 15. měsíc. Co mě už dlouhodobě mrzí je, že se se mnou nechce mazlit ani pusinkovat. Vždy, když se o to pokouším, tak začne sermovat rukama, častokrát mě uhodi. Když ji vezmu do náručí, začne se vzpirat a chce jít pryč. Vůbec nevím, v čem je problém, protože jinak o sebe pecovat nechává, blbne se mnou, směje se, když někam jdu, jde hned za mnou, chytá mě za nohy apod. Ale jakmile se pokusím o pusu, začne sermovat rucickami a vztekat se.
Třeba teď, když toto píšu, tak jsem spolu s ní a s partnerem na posteli. Partner si s dcerou hraje ale ona i přesto odbiha za mnou, leze po mě, ale nic víc. Kdykoliv ji chytím, začne se vztekat až brečet.
Co se partnera týče, tak odpoledne mám pocit, že je ráda, že ho má doma, takže je jakoby víc jeho. Pusu mu sama taky nedá, ale když se o to pokusí on, tak nevyvadi jako u mne, i se mi zdá, že se s ním pomazli víc, než se mnou.
Jinak je dcera vnímava, je šikovná, veselá, řekla bych, že poslední dobou až rozpustila, takže ji musím kocirovat. Třeba tahá za vlasy a má z toho srandu, když ji přebaluji, tak někdy kope a smeje se, před chvílí po partnerovi hazela kostky. V takové situaci jí vždy vysvětlíme, že takhle teda ne.
Mrzí me, že se s ní nemohu pomazlit a že nechce ani pusu. Myslíte, že se to může změnit? A proč to tak je? Když byla malička, tak jsem ji hned pusinkovala, aby si zvykla... Díky za odpověď.
házela kokostyl
Syn to az na vyjimecne okamziky nechce od narozeni. Je to i jeho rozhodnuti, tak se nevnucuju
@madeleine31 starší syn taky není mazlící typ, mladší ano. To nepředěláš. 🤷🏼♀️ Netlač na pilu. To že se nechce pusinkovat, neznamená, že tě nemá ráda. Je malinká.
Co se týče partnera, tak je pro ni vzácnější, tak he jistě ráda, že je po celým dnu doma. Odejdi na den a bude takhle vítat tebe 😉
@madeleine31 moje malá taky nebyla mazlicí a taky mě to trápilo, i když jsem to samozřejmě respektovala. Ale lepší se to. Teď ve dvou a půl občas spontánně přiběhne, obejme mě a řekne 'mám tě moc ráda maminko'. A jindy by ji člověk zabil, že. 🙂
@inssomnia Takže je šance, že se to změní... 🙂 U partnera je shovivejsi, jak jsem psala, ale možná je to tím, že je s ním min.
@madeleine31 určitě jo. Jak už tu někdo říkal - jestli si přijdeš nedoceněná, zkus na pár hodin odejít. 🙂 vůbec nepochybuj o tom, kdo je ta nejdůležitější ;)
U nás se to změnilo až po roce a půl. Teď ve dvou je fakt mazlivka. A taky jsem si myslela, že mám strašně odtazity dítě. On nechtěl ani nositko! Hrozny, pro mě. Protože já se vědomě rozhodla pro kontaktní rodičovství a to mimi mi to bojkotovalo. 😄 Takže úplně chápu, jak se citis. Ale trpělivost, ono se to určitě změni.
To je ještě dobré. My měli doslova netykavku. Nikdo ji nesměl ani vzít za ruku, natož nějaké obejmutí, to byl řev... Postupně se to ale začalo měnit. Kolem roku začala chodit, tak zjistila, že držení za ruku není tak špatné. Teď ve dvou letech, když jsem těhotná a potřebuji odpočívat, tak to se po mě hned sápe a otírá se o mě jak kočka o alergika 😅, že ji až musím odhánět. Chce to čas.
Děkuji všem za podporu, já pořád věřím, že se to změní! 🙂
Starsi syn je naprosto nemazlici, nema to rad od narozeni. Hodne se mu ulevilo, kdyz jsme to nechali byt, prestali tlacit na pilu. Ja sama se smirila s tim, ze to tak proste ma, je to jeho osobnost. A zkouseli jsme ruzne jine zpusoby a zjistili jsme, ze se mu libi drbani na zadech, tak drbeme😀
@madeleine31
Zrovna tento týden jsme se o takových dětech bavily i s kolegyní v práci, ona má 2 dcery (7 a 9) a já mám 5 letou. Sama mám pocit že malá není obsolutne mazlici, ale teď jak čekáme druhé miminko už se mazlí maličko více a vnoci vyžaduje občas držení za ručku. A kolegyně jedna holcicka mazlici a druhá vůbec, někdy je to i povaha nebo typ osobnosti, ono lámat to přes koleno moc nejde, čas ukáže jestli z toho děti vyrostou nebo ne.
@madeleine31 starší syn je mazlici do teď ( 4 roky ) a mladší má dva a nic moc. Někdy má náladu, ale spíš ne. Nenutim....
@madeleine31 ahojky, já to tak mám od malá, nerada jsem se mazlila, tulila , objimala, pusinkovala. Mám to dodnes, s mamkou se nemazlim, nepusinkuji, už si zvykla, že taková prostě jsem. S mužem a mými dětmi je to jiné, to mi nevadí ale jinak s ostatními vůbec, radši jdu stranou. Už od mala mi říkali že jsem ta co se nerada mazlí, nedá pusu atd....
Je mi 34 a mazlící jsem prý byla do chvíle, kdy jsem se nemohla ještě bránit 🤣 Moji rodiče brblají dodnes, ale už si zvykli. Teď mám 6tydenni holčičku a tak nějak si to na ní vynahrazuju, doufám, že mazlící bude 😄 Takže ano, může se to zlomit, ale taky nemusí a hlavně nenutit násilím 😉
Nejstarší dcera byla absolutně nekontaktní už od miminka.. Nikdy s námi nechtěla spát v posteli, jak šla do postýlky, byla spokojená. Když jsme se v jejim roce přestěhovali do domku, šla do svého pokoje a úplně spokojená. Nechtela se chovat, mazlit, pusinkovat. Joo blbosti, srandičky to jo, ale žádný zbytečný kontakt. To, že nás má ráda, jsme věděli, jen prostě není takový mazlíci typ. Změnilo se to s narozením druhé dcery, která je vyloženě mazel. Od malička. Teď ji budou tři a nejšťastnější je, když je na nás nalepená 😁 Starší se to od ní "učí", ale je vidět, že to pro ni není vůbec přirozené. Je to zvláštní, ale prostě to tak bereme ☺️
Mám to stejné od mala, nejsem kontaktní typ - noční můra je takové to objímání a pusinkování při vítání a loučení.. brrr. Snesu dotyky v hodně omezené míře od nejbližších. Bohužel jak se říká, odříkaného chleba největší krajíc, mám mazlivku a tulivku dítě, tam se přemáhám, seč mi síly stačí a to tak, že ještě v 9 letech spí s námi v posteli 🙂 Co ubrat v mazlení? Nepomohlo by to? Časem by ho třeba vzala na milost..
Zásadní je se smířit s tím, že máš nekontaktní dítě. Netlač na pilu. Změnit se to může, ale spíš se to zmírní. Starší je nekontaktní, trochu se začala "snažit", když se narodila mladší, protože ta je mazlík až běda, takže se starší snaží "opičit". Ale je vidět, že to je snaha proti její přirozenosti.
Rozhodně to ale čas od času jemnou formou zkoušej dál, abys nepropásla ten moment, kdy se jí to může změnit.
Synovi vadí prostě ten vjem - nesnáší cokoliv vlhkého. Vůbec to není o nedostatku citů, ale o tom, že je mu pusinkovani asi tak příjemné, jako když po tobě leze slimak...
Syn se od narození nerad mazlí, takže ho nenutím, sám přijde když se chce pomazlit. Těžko to nesou babičky protože se po něm hned sapou a od s řevem utíká že chce jet domů. A mužů jim říkat zlatě svatě ať ho nechají být, že když bude chtít že za nima sám přijde. K našim kvůli tomu jeden čas vůbec nechtěl jezdit, tak jsem to musela normálně zakázat, tohle nucení do pomazleni a najednou dobrý, dokonce už se stalo že za mojí mamkou sám přišel a pomazlil se.
Syn byl nekontaktní miminko. Nesnášel nošení v šátku nebo nositku, společný spaní. Potřeboval svůj prostor. Chovat se chtěl jen když mohl být na prsu, jak bylo po jídle, už ho náruč moc nezajímala. Ale cca od 2 let začal být čím dál tím víc přítulnější a teď ve 4 letech je to celkem mazel. Takže se to může změnit.
Tak dámy, po dnešku jsem si jistá, že mala kontaktní je - ale ne se mnou :D Ležela příteli na hrudi, dala se hladit a nechala si vykládat. Když ji pak držel a říkal jí "dej pusu mamince", tak sermovala ručičkami a vztekala se....
Takže je to asi mnou :O Ale spravedlivě musím říct, že mi dnes vydržela asi 3 minuty v náručí a nechala si zpívat. 🙂
Jinak včera taky - lehla si na partnera a ležela na něm. Když ji dal na mě, hned začala vstávat. Takže tak to vypadá. Hezky víkend.
@madeleine31 starsi syn zacal byt mazlivej az nekdy snad ve 3 letech, takze muze se to zlomit i takhle pozdeji. 🙂 ted se necha hladit, drbat, pusinkovat, dokonce se toho dozaduje. 🙂
Nas syn ma 4 roky a uz od mala je nemazlici typ. Nema rad ,kdyz ho nekdo objima, mačká,mazlí. Vadilo by mu aji kdyz bych vedle nej lezela a dala pres nej ruku. O pusinkovani nemluve, nesnasi od malicka pusu na pusu a nikomu ju ani nedava. Jedine na tvar,nebo kdyz mu chci dat pusu,tak nastavi hlavu,abych mu ju dala na čelo jakoby.
Házela kokostyl tam nemělo být, jde o překlep, zapomněla jsem to smazat. 🙂