Dobrý den,
Mám dceru, příští měsíc 2 roky. Poslední dobou +- měsíc u ní hodně vidím že je až "moc " fixována na mě . Nemám ji komu dát pohlídat. Mě to ale nevadí , zvykla jsem si a naučila se si nějak užívat i to že nám něco nejde. V uvozovkách.
Snažím se vždy najít takovou cestu aby se to obešlo bez křiku , vzteku atp.
Poslední dobou ale i tady narážím na pro mě dost zvláštní situace že které nevím leckdy jak "elegantně vybruslit".
Na hřiště chodíme od malinko velmi často , poslední dobou ale kdykoliv se dostane do kolektivu děti vždycky na ně začne křičet že nesmí na hřiště jít, nesmí se klouzat , houpat apt. A když i přes to jdou , okamžitě je scéna jak z hororu...
Já jsem z toho už zoufalá , vypadá jak asocial který není na děti zvyklý. 🤷 Přitom do kolektivu se jí snažím brát co to jen jde. Od malinka. Vysvětlování nefunguje. Vždy to u ní končí tím že děti nemůžou na hřiště že chce sama . Je to jen nekonečné období ? Zkocit to ?
Moje další otázka je jak ji mám vysvětlit že se nebiji zvířata ?
😓
Mám malého nemocného pejska už pár let a asi 14 dní ji neustále kope a něco po ní hází ... Otec malé to řeší tím že ji rovnou dá na 🍑 (pro mě tohle není cesta ) stejně to nemá efekt a udělá to za 1 znovu .
Co mi ale vadí že to začíná dělat i mě já ji teda vždy ruku chytím když to jde,ale je to mazec . Setkal jste se někdo ? Co pomohlo ?
Dále mám dotaz na spaní dítěte .
Malá spí u nás tím stylem že má k naší posteli danou svou už větší postel. Jiné řešení zde nejde. Malý byt
Usíná tak že jdem ležet spolu a musíme se tulit , o tuleni jako takové si o dost často říká . Nebo o nošení v nositku. Od miminka je moooc kontaktní .
Moje okolí ale tvrdí že je rozmazlená , že by měla už spát sama , a že ji moc nosím .že už by měla sama ujít nevím co všechno . Nemáme už kočárek, zůstala jsem teď jen už u toho nosítka když to vyžaduje a opravdu hodně chodíme ven.
Zajímá mě jestli opravdu tohle všechno dělám tak špatně jak mi všichni tvrdí ? 😓😓 A co vám případně pomohlo situace zlepšit.
Moc děkuji
@lv děkuji celkem jste mě uklidnila 🙂, tohle všechno naštěstí dělám , ale někdy mi nervy ujednou(hlasem) asi jako každému kdo je 24/7 bez pauzy s dítětem.
Okolí je vždycky děsně chytrý...
Pětiletý spí se mnou, osmiletý s manželem... toliko k samostatnému spaní ve lastní posteli.
Nosila jsem staršího do cca čtyř a půl roku. ... mladšímu je pět a stále občas poponesu v náručí... Toliko k samostatnému chození (ujdou tak 5 km výlet, víc už je problém - zvlášť mladšího)
Stejně tak mi přijde v pohodě to, že se nedá v tohle věku hlídat a chce být jen s tebou. (dyť jí nejsou ani dva roky!)
Co mi přijde jako větší problém je její "boj o teritorium" - ať už to bití psa, nebo vykazování dětí z hřiště. Prostě je nutné, aby pochopila, že to není v její pravomoci: zastavit, ukončit činnost, odvést. Odejít ze hřiště, když z něj vyhazuje jiné, odvést od psa, když se k němu nechová hezky. Žádné bití - ukončit činnost (i silou - tj fakt chytit a odtáhnout, pokud je to nutné, ale bez přímé agrese).
@cilkat s tím hřištěm to většinou tak končí , pokud se mi nepovede ji to vysvětlit většinou jdem prostě jinam ( do lesa, na procházku . A občas jsem ji musela i odnést domů. Upřímně tohle mě trápí asi nejvíce , 15.8 má jít do školičky na 2 hodiny denně zatím jen na zkoušku a docela se bojím toho že tam bude takhle na ty děti křičet 🤷 .I když fakt je ,že budu ráda když zvládne i hodinu 🤣🤷 školičku jsem ji našla proto, aby měla každodenní kontakt s dětmi.
Hele, ta školička může dost pomoct, ale pokud je nespolečenská, tak asi neprojde. Uvidíš. když to nepůjde, nelámej to přes koleno - fakt v tomhle věku nemá nic zmeškáno.
Ty jo, mě spíš přijde, že má z něčeho strach a takhle se navenek brání. U takhle malých dětí ten strach může být naprosto z irelevantních věcí - mám obdobnou zkušenost. Akorát se u takhle malého dítěte zjišťuje z čeho, ale zkusila bych paní, co pomáhá s nočními děsy a počuráváním u dětí ve vyšším věku https://petrajulia.cz/zmena-vnimani-stresove-si...
@akibe Z čeho by měla mít strach ? Z dětí na hřišti? Nočnimi můrami netrpěla nikdy , vždy se ze spánku budí z nějakého důvodu. 🤷 ( Čůrání, nebo že jsem už moc dlouho mimo /když stihnu vše do 00.00 je to v poho pak se probudí řekne maminku tulit , pomazlit se a zase spí až do rána .., když vynecháme nočník teda na ten se budí -, někdy já, někdy sama /)
Jde do vzdoru, normální vývojové období. Mazlit, tulit, to je jasné. A vysvětlovat a znovu a znovu. Zvíře být nemůže, chytit ruku, odvést, oddělit od psa. Dávat jí pravomoci, co může volit sama, svým rozhodnutím - mezi dvěma tričky, knížkami, kreslit nebo číst atp. A držet hranice, dávat mantinely. Projevit pochopení, že něco nechce, že se zlobí, vzteká.