20měsíční dcera nechce spát v postýlce. Máte zkušenost?
Ahoj holky,
jdu si pro radu, jestli to máte některá stejně. Dceři bude 21 měsíců, doteď spala sama v pokojíku v postýlce. Po obědě šla na 2 hoďky spát, večer v půl 8 šla taky v pohodě a spala až do rána. Od neděle má 7. nemoc a už druhý večer nechtěla jít do postýlky. Řev hned jakmile jsem řekla, že jdeme spinkat do postýlky, nedej bože, že bychom se přiblížily k pokojíku. Byla už úplně vyřízená, tak jsem ji dala k sobě do postele (což jsem nikdy neudělala, takže na to není zvyklá) a usnula hned. Přendala jsem ji do postýlky a včera v noci se vzbudila a zase jsem ji musela přenést k sobě do postele, kde usnula a spala dál, jen si mě pořád hlídala, jestli tam jsem. Jsem zvědavá, co přinese dnešní noc. Usnula u mě v posteli a přendala jsem ji zase do postýlky. Taky tady byly dost bouřky, tak si říkám, jestli se třeba nebojí od té doby být sama v pokojíku. Zkoušela jsem jí nabídnout, jestli nechce být v pokoji se starším sourozencem, ale to odmítá. Máte s tím někdo zkušenost? Nechci ji mít v posteli. Bojím se, že ji zalehnu, nebo že mi spadne, taky se pořádně nevyspím, protože ji budu pořád kontrolovat. Srovná se to samo nebo mi už teď napořád zůstane v posteli? Případně jak můžu napomoct tomu, abych ji nenaučila na spaní se mnou a nebo jak mám smazat trauma z bouřky?
Děkuji za reakce.
@sanoela Ano, určitě to bude tím, ta bouřka je druhá možnost. A kolik je dětem? Taky právě doufám, že to po nemoci bude zase dobrý.
Ja bych se priklanela k tomu,ze je to nemoci. Neni ji dobre,chce byt s tebou. Ja si casto beru nemocne deti k sobe nebo spim s nimi u nich.Mam je pod kontrolou a spi se nam tak lepe. Po nemoci pak vse ok,jedna se o ty nejhorsi dny,to jsou tak ty prvni tri dny treba...Detem je ted 7 a 5 let.
Syn bude mít 2,5r a dcera 4 a už od malička to dělají, že když jsou nemocní jsou u nás. Bouřku jsme zažehnali, tak že je bum bum venku, doma že se jim nic nestane, že čerti tancují( u nás nejsou čerti strasaci)
Udělej pro ni místo mezi polštáři uprostřed postele - pak nikam nespadne ani ji nezalehneš, neboj, takhle velké dítě se nenechá zalehnout, začala by se vrtět nebo plakat, a když ji budeš mít u hlavy, spolehlivě tě to vzbudí. Případy zalehnutí střízlivým rodičem neexistují, rizikové je udušení peřinou nebo polštářem u malých miminek, když má rodič, jak to říct, oslabenou schopnost vnímat dítě. Ale každodenně spí s dětmi spousty rodičů a je to opravdu bezpečné. A pocit bezpečí je právě to, co děti u maminky hledají, když jim není dobře nebo se bojí. Neboj, jestli ráda spí ve své postýlce, ráda se tam vrátí, až jí bude dobře. Návykové je to spíš pro rodiče, protože to umí být velmi příjemné.
Takhle velký dite snad nezalehnes,je nemocná,necítí se dobre,potřebuje maminku.
@rebe Když já mám pak výčitky, že je chudák v díře mezi postelema, pak bude mít křivý záda. I když teda z týdenního spaní by je neměla, ale co když ji to bude držet kdoví jak dlouho? Tak to pak asi není moc dobrý, když nemá pořádnou matraci.
Tak jí tam udělej hnízdečko z poskládané deky nebo peřiny. Neboj, jak je lehoučká, nepotřebuje extra super matraci. A stejně se bude tulit k tobš, takže bude spíš na tvé půlce, nezůstane ležet přesně uprostřed.
Nechat u sebe, jak dlouho bude potřebovat a chtít.
A nemůže to být tím, že jí není dobré, když má 7. nemoc? Naše děti taky chtějí spát s námi, když jsou nemocní a pak až je jim dobře jdou zase v pohodě k sobě spát. Jinak třeba zkusit malou lampičku, lehnout si k ní než usne.