Ahoj, holky, od kdy jste vaše děti dávali v kočárku směrem od vás a do kolika jezdili směrem k vám?
Díky u odpověď
Nějak jsem to neřešila, přišlo mi lepší i z hlediska komunikace čelem ke mě po celou dobu, tak jsem sporťák nacvakla na podvozek a už to tak zůstalo.
Pořád i ve sporťáku - obráceně protestoval a bylo to i lepší, že jsme si mohli povídat.
čelem celou dobu, nesnesla bych pocit, že nevím, co tam dole dělá...
V půl roce šla dcera do sportaku a ten není prehazovaci, takže byla rovnou celem ode mě. Rada kouká na okolí, je klidnější a já na ni viděla okénkem ve strisce :D
Ridila jsem se jen svym pocitem. Do sportaku sla v 8m a nedovedla jsem si predstavit ze bych na ni nevidela, potrebovala jsem ocni kontakt, komunikaci porad. Proti smeru jsem ji dala, az jsem mela pocit, ze ji bude vic zajimat koukat po okoli nez na me a ze ji nebudu mit potrebu kontrolovat tim okynkem ve strisce kazdych 17 vterin, ale treba jen jednou za tri minuty 😂 nepamatuju se presne, ale myslim ze to bylo cca kolem 1,5 roku. Jinak svuj pristup “udelat to podle toho jak to citim” bych urcite doporucila 😉
Stale celem ke mě,uz jen z důvodu, že furt něco zuzlaly a ja aspon viděla, že se mi nedusí apod.
Když jsme šli sami, tak většinou čelem ke mě. Když s kamarádkou a jejím synem, tak obráceně, aby si kluci mohli "povídat". 😄 Později už mě nebavilo to přehazovat, tak jezdil po směru. Ale kdy to bylo, to už netuším.
dokud jezdili, tak byli čelem, i ve sporťáku.... chtěla jsem mít kontakt, povídali jsme si, ukazovali atd... dětem to nevadilo, takže jsem neviděla důvod, proč je otáčet ode mě.
Nas sportak prehodil nesel,takze syn jezdil celem ven od cca 9 mesicu a dcera asi od 11 mesicu. Nejdriv mi to vadilo,ale jim ne. Cuceli kde co lita,strisku jsem mela sklopenou,takze jsem na ne videla. Oni ani tu strisku nemeli radi,meli ji jen na spani. Povidali jsme si taky. Jestli mas moznost si zvolit,udelej to tak,jak to citis. Nebo to proste vyzkousej a uvidis,jak budes spokojena ty a dite. Zadne pravidlo na to neni 😀
Maly ma 2.5r a nemenila som to a ani nemam v plane.
Já myslím, že byl ve sporťáku vždy čelem ke mně. Čelem ven byl až v golfkách v necelých 2 letech. I teď, ve 3,5 letech, když měl zlomenou nohu, jsem ho měla ve sporťáku čelem k sobě 🙂.
Dcera byla celem ke mne docela dlouho (kdyz vezmeme v potaz ze sportak vzala na milost az ve 14 mesicich. Syn byl hned celem ven (ale pravda, tim jak to byl dvoukocar "za sebou", tak koukal na segru a delali opicky. Ale ani kdyz jel sam tak nechtel celem ke mne.
Směrem od mě, když potřebovaly děti usnout, jinak vždy a poařád jenom čelem ke mně.
Od cca roku chtel mit syn vyhled, takze od te doby jezdi smerem ode me.
Synovi je 14 měs. a jezdí tváří kemně. Když nespinká, povídáme si a blbneme. Pokud by chtěl výhled - otáčel by se apod., tak bych mu korbičku přehodila. Ale já si to naše povídání užívám a on je kontaktní 😊
Asi do 16 mesicu, pak jsem mela trojkolku, kde to neslo. Ale fakt do tyh´e doby to vylozene vyzadoval, jinak bych mela tu trojkolku mnohem driv.
@novacek21 jak se mi zacala vyklanet a cumakovat tak jsem ji otocila
Jak se mi chtělo 😂na to je nějaký návod? Na spaní většinou ať mě nevidí, když byl menší tak ať mě vidí, nebo taky dle slunce, když jsme šli dlouho v jednom směru a svítilo mu do očí 🤷🏼♀️