Úzkostná porucha a kulturní akce
Mám na sebe hrozný vztek... Skoro 20 let se u mě v různých vlnách objevuje úzkostná porucha a sem tam menší ataka... Že nejsem schopná letět letadlem, s tím jsem smířená... že do jakéhokoli divadla apod. volím krajní sedadla, abych měla možnost "úniku" , ok... ale...příští rok tu v ČR bude moje srdcové hudební představení a normálně brečím lístostí nebo naštváním na sebe, protože vám, že areny v Praze nebo Brně nedám... :( a podobné stavy mi nahání každá zmínka dětí, že by chtěly k moři... cizí prostředí, nemožnost se rychle dostat do "svého"... terapii mám, ale bojím se, že s tímto by mi musel někdo úplně přeprogramovat mozek , jinak už tam navždy prostě bude " hele , tohodle se bojíš a to nedáš" .....
A coho sa presne bojis? Ja mam uzkostno-panicku poruchu tiez a ked mi je zle, tiez nemam rada priestory plne ludi, nakupne centra a podobne. Ale je to skor kvoli tomu, ze to nervove pretazenie u mna vyvola uzkost az paniku, nebojim sa realne nicoho. Ty sa naozaj bojis?
U mna pomaha co najviac upokojovat nervovy system. Cize ak by som velmi chcela ist na koncert, tak by som tyzden dva predtym intenzivne relaxovala, ked by to len slo. Relaxacna hudba, masaze, priroda, alebo cokolvek, co ta upokojuje. V takomto stave by som potom isla na koncert, nervova sustava vtedy znesie viac. Na zmiernenie zmysloveho pretazenia by mohli pomoct aj slnecne okuliare. Hluk tam ale asi bude. Sustredila by som sa kazdopadne len na podium a na nic ine by som sa neohliadala.
K moru by som ist skusila, na nejake kludne miesto, na privat. Ja chodim. Niekedy tam na mna uzkost padne, ale zase more vie aj ukludnit.
V principe ja si myslim, ze uzkostny clovek by prave mal aspon trochu vychadzat zo svojej komfortnej zony, lebo inak sa mu na to nabali este dalsia vrstva strachu. Je dobre mat aj skusenosti, co vsetko sa s tym zvladnut da, nie je toho malo.
Lexaurin. Ne dlouhodobe, ale na tyto akce je to jak stvoreny.
Asi nemá cenu si něco vyčítat. Je to jak to je a je důležité to tak brát. Holt příjdeš o hudební koncert, v životě jsou i důležitější věci...
Na druhou stranu...můžeš zkusit tam jít a koupit si lístek ke vchodovým dveřím...Jdi tam s někým a plně se zaměř na druhou osobu, když budete chodit někde v davu atp..povídejte si, bude ti oporou. Jako obrana před masou lidí mi vždy pomáhaly brýle, což zní blbě, ale mě to zabíralo🙂 Teď se focusuju na to, že jsou to stejní lidi jako já, máme něco společného ( třeba lásku k té kapele) a mám ty lidi okolo ráda, necítím se už v nebezpečí, musela jsem přenastavit pc systém v hlavě😁🥰
Taky mě pomáhalo zaměřit se na vnější prostředí - na hudbu. Naopak nezaměřovat se na psychiku a na sebe, to se pak v tom člověk vrtá, pozoruje se a ovládne ho to. Můžeš zavřít oči a vnímat hudbu, kterou máš ráda a být šťastná že jsi na nich na živo a zvládla jsi to...🙂
Jak dlouho chodíš na terapie a zabírají vůbec? Nepomohla by změna terapeuta?
Já jsem měla úzkosti a paniky a cca po roce jsem se toho úplně zbavila...
A kdyz das divadlo, co treba se s halou seznamit pri mensi akci, treba v 02 si z nekterych mist ven pred halou za par vterin
Pomocí terapie, a antidepresiva jsem schopná všech aktivit, včetně letadla (tedy je mi v něm blbě, ale ne nesnesitelně), hal, koncertů atp. A to byly doby, kdy jsem zvládla 3 zastávky tramvají.