Úzkost, panicka porucha - kdo má stejný problém?
Ahoj, ráda bych zjistila, že je tady někdo, kdo má stejný problém. Cca půl roku po porodu se u mě dostavila panicka úzkost, měla jsem pocit, že se něco stane, že musím vyběhnout ven, protože jen tam je bezpečno, vtíravý pocit, bušení srdce, průjem, no prostě hrozny stav... I následující dny, týdny a měsíce jsem na to musela stále myslet a zpětné si myslím, že jsem si tyto stavy pak přivolávala sama svymi myšlenkami... ☹ U psycholožky jsem byla, v podstatě mi vyšetřením nenašla nic jiného než "jen" toto a doporučila mi terapie... Zatim na ne nechodím, ale úzkostné stavy (naštěstí bez paniky), pocituji snad co druhý den a dost mi to otravuje život... Pořád mam takové strachy, co když, co kdyby ........ Chtela bych být zase ta veselá holka, kterou jsem bývala před těmito stavy .. máte někdo stejný problém? Jaký máte recept, jak na tyhle černé myšlenky vyzrat? Třeba i přírodní preparáty, cokoliv, co Vám.pomohlo... za všechny rady Vam budu moc vděčná.. krásný večer všem
Ahoj, panickou poruchu jsem měla tři roky a dostala se z ní. Žádné tabletky ani přírodní preparáty nepomůžou, maximálně krátkodobě uleví. Určitě choď k psychologovi, je to běh na dlouhou trať a málokdo si s tím poradí sám. Není to otázka pomoci z venčí, ale pochopit se, respektovat a naslouchat si ve všech životních oblastech, pochopit a zpracovat svoje emoce a to prostě trvá. Ačkoliv jsem ze záchvatů venku, k psychologovi chodím stále a beru to jako součást svojí duševní hygieny. Držím palce.
Porucha osobnosti
Ahoj. Výborně na to funguje kognitivně behaviroální terapie. Naučí tě právě to, aby sis svými myšlenkami nepřivolávala ty stavy, jak sama píšeš. Funguje to, naučí tě prostě jen jinak myslet. Opravdu upřímně se přimlouvám, aby ses hecla a na terapie chodila. Je z toho cesta ven, ale musíš máknout. Držím palce.