Ahoj, mám týdenního krásnýho chlapečka a 20 měsíční holčičku, ale jako matka jsem selhala. Opět. Skončila jsem na psychiatrii a jsem úplně zničená. Láme mi to srdce. Tak moc bych chtěla být s nimi a být skvělá máma 🥺 Ale nemůžu. Ne hned 😥🥺
Ani nevím proč to píšu, ale asi hledám podporu. Někoho kdo prožil něco podobného. Děkuji.
Přidám se v podstatě jenom k ostatním, rozhodně je dobře, že situaci řešíš, léčíš se a tak ;) A taky je fakt, že porod, miminko a vše kolem zamává s psychikou snad každého, takže si rozhodně není, co vyčítat.
Věřím, že mnoho maminek, co se za běžných okolností dají považovat za psychicky stabilní, po porodu prožívaly opravdu divoké pocity.
Tím chci říct, že věřím, že i ty za běžných okolností zvládáš fungovat v rámci svých možností, jako každý fungujeme v rámci svých možností, bez problému, ale po dardě jako je porod, se může stát, že prostě potřebuješ pomoc.
Jít svůj problém řešit vyžaduje velkou dávku odvahy a taky lásky k rodině. Jsi skvělá máma, protože si uvědomuješ problém a pracuješ na něm! Je těžké být bez dětí, ale až se vrátíš domů, budou mít silnější mámu a všechno si vynahradíte. Zvládneš to. 🍀
@szuzia vůbec nic si nevycitej, mateřství je náročné a hormony po porodu dělají své. Zapracuje na sobě, seberealizuj se, odpočin si. Miminko a i ta 20 ti měsíční potřebuje silnou a zdravou maminku. ❤️. Poporodní deorese je šílená a do toho tahle hrozná doba. Už tak klobouk dolů, že sis to uvědomila zavčas a něco pro to děláš, seš silnější než si myslíš ❤️. Zde je článek o totálně vyhořelé matce, která zůstala sama, je mentálně trochu jinde, rodiče ji měli zbavit svéprávnosti ale místo toho se na ni úplně vykašlali ať si dělá co chce, výsledkem byli dvě děti. Staršímu chlapečkovi umřel tatínek, našla si nového partnera, který po otěhotnění opustil a výsledek?https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/olomoucko-m...
Totální poporodní deprese, nedostatek socializace, financí ji dohnali k tomu činu.
Tobě přeji hodně síly a držím pěsti ❤️❤️
@michaela666 Nemít tak úžasného manžela, tak je všechno možná jinak. Ale chci tady být pro něj, pro děti. Nechci být hromádka neštěstí, která všem ubližuje. Děkuji za podporu 🥰 Tohle opravdu pomáhá.
@kubesovaadelka Asi to chvíli potrvá než se s tím smířím, ale budu na tom pracovat. Vím kam až to může zajít a to opravdu nechci. Pro svoji rodinu bych dýchala. Jsou moje všechno 🥰
To je dobře ,že se lečiš.Drzim palce .Ať si brzo fit ♥️♥️♥️♥️
Když psychiku řešíš tak jsi neselhala. Jsi člověk, každého “sejme” něco jiného. u tebe jsou to hormony a to se dá vyřešit, čas taky pomůže, všechno bude dobrý. Nejsi první ani poslední. Drž se 🍀
Rozhodně to není selhání, i když rozumím tomu, že to tak cítíš. A ve finále tohle ti vymluvit nemůžeme, to je jasný ;) Můžeme snad jen ujistit, že věříme, že to bude dobrý 🙂
A dovolím si uvést příklad, moje blízká osoba je teď také v nemocnici se zdravotním problémem netýkající se psychiky a rozhodně si nikdo nemyslí, že by selhala. Naopak se jí všichni snažíme podpořit a kdo mohl, tak se zapojil do péče o její osmiměsíční dcerku.
A psychické problémy jsou v podstatě také zdravotní problém ;) I když chápu, že to stigma je obrovské. Ale snad tenhle příklad aspoň trochu pomůže zvednout náladu ;)
@szuzia jsi na dobré cestě a jsi hrdinka. Něco takového si připustit, že má člověk problém není snadný, natož se pak svěřit do rukou odborníků. Zvládáš to skvěle. ❤️
@kubesovaadelka Děkuju. Opravdu moc. Když teď člověk čte takové věci, hned je mu líp ❤️
❤️ mrkni na usmevmamy.cz. Nejsi v tom sama✊
Ahoj, napiš, jak se daří, prosím.
Vyléčíš se, stabilizuješ a bude dobře. Nevyčítej si nemoc, za to nemůžeš.