Trpím separační úzkostí? Je to na odbornou pomoc?
Ahoj. Potřebuju se vypovídat a zeptat se, jestli něčím takovým procházím sama či naopak... Podle přítele i tchyně bych měla vyhledat odbornou pomoc.
Mám krásnou a zdravou 5 měsíční holčičku. Je velmi živá a velmi nevyzpytatelná. Plně kojím, a to na požádání. Někdy chce po půl hodince, někdy až po třech. Proto bývám často nervózní kvůli hlídání. Nikdy nevím, kdy si vzpomene. Můj hlavní problém ale je, že mi vadí jí dávat někomu jinému kromě přítele a když pláče dlouho u něj, frustruje mě to tolik, že mu raději řeknu, ať mi jí dá. Nerada s ní jezdím mezi hromadu lidí, protože vím, že jí budou chtít všichni tahat. Rve mi srdce, když u někoho pláče a já jí nemůžu utišit, protože si má přeci zvykat. Nesnesu, když si jí předávají jak nějakou věc, i když se jí to evidentně nelíbí. Argumentem všech je, že je jen herečka a vzteká se nebo pláče, protože nemá co chce, byť je to moje náruč. Každý jí chce vozit, ale v kočárku většinou být nechce. Slýchám pak, jak byla hodná a spinkala. Tak si říkám, jak jsem neschopná matka, že mě v kočárku pláče. Jenže se pak se třeba i dozvím, že se ke spánku prořvala. Taky jsem si všimla, jak mi tchyně neustále podsouvá, jak vše na malou přenáším, jenže já si z jejich strany přijdu pod hrozným tlakem. Bývá to i častým důvodem hádek s mým přítelem. Navíc je to od ní také samé, že ji máme rozmazlenou. Přitom má sama 10 letého syna, který spí s ní a tchánem do teď v posteli. Mám všeho a všech pokrk. Jen ať si jí pochovají, ale nenutí si to. Občas bych nejradši byla s malou doma, aby nemohl furt někdo prudit. Bývá mi z toho tak úzko, že když máme někam jet, je mi už pár dní předem na zvracení. Na hlídání jí předávám s pocitem, že jí nebudu k dispozici ve chvíli, kdy mě bude potřebovat.
Děkuji za přečtení
@magdalena48 Ja myslim, ze jsi uplne normalni. Ja mam tohle taky a u dcerky to preslo az s nejakym ujistenim, ze ji umi utidit i nekdo jiny. Jenze v peti mesicich to opravdu nikdo lepe nez maminks nezvladne. Ja jsem slysela od manzelovy babicky, ze rozmazluju maleho tim, ze ho chovam a uspavam v naruci. Tak jsem ji rekla, ze jak bych to mela delat? Ze ho vytvat nenecham, ze to se delalo za nich a to uz je opravdu prezitek. Jeste jsem ji rekla, ze se setkavam s produkty jeji vychovy v praxi a ze to neni zadnej slagr😁 Ale my msme dobry vztah, jen proste generacni rozdil.
Hele řekla bych, že je ještě "malá" malá, moje měla teď 7.měsiců, do teď jsem ji na hlídání nikomu nedávala, nechci... Ale nebráním se návštěvám, ať babičky přijdou, kdy chcou (s nadsazkou) teď cítím, že je prostě moje a mého manžela, jsem teda teď, ve fázi, kdy budu za 14 dní statnicovat, tudíž ji dávám na odpoledne babičkam, ale když ji přivedou, upusinkovala bych ji, jak mi chyběla. Takže tě chápu nicméně si myslím, že bys své pocity měla vysvětlit manzelovi a snažit se ji třeba rozveselit, když ji chová a pláče.. ale nebrat mu ji, je jeho stejně jako tvoje,hrozně ho to musí podle mě ranit. A s tím chováním třeba u někoho jiného, bych to udělala zase nějakým tim zábavním, když uvidíš, že to prostě nejde, neboj se rict "ukaž, ja si ji nachvilku vezmu" jsi máma, mas na to právo a hlavně si také vybavuji, že kolem 4.-5.mesice,měla malá to stejný, brečela skoro u každého, pak to z ničeho nic přešlo
@magdalena48 Nevím, jestli je to separační úzkost, ale zažívala jsem něco podobného. Nyní je synovi 5 let, trochu se to zlepšilo, ale pocity zůstávají. Tchýně i její dcera mě v tomto štvou ale doteď. Obě jsou nejchytřejší a mají sem tam nějaké rýpavé poznámky. Příteli to tak nepřijde, ale jeho názor pro mě není důležitý. Je to jen chlap bez empatického cítění. Kvůli tomu, mj. mezi námi vznikají spory. Abych uvedla vše na pravou míru, můj syn je jedinný potomek v jejich rodině, a tak mají pocit, že je jejich. Nejvíce mě vytočilo, když měl kožní problém a doktorka mu předepsala mast s antibiotiky a tchýně se rozhodla zavolat léčitelku bez mého vědomí, vysadit léčbu a mazat ho nějakou sračkou bez toho, aniž by věděla, co obsahuje. Nepochopím... takových zážitků s ní jsem zažila hromadu. Přítel ale stojí i na její straně a díky tomu už nechci být ani s ním. Myslím si, že matka a otec mají hlavní právo v rozhodování o svém dítěti a to mi nikdo nevezme. Jak jsi psala, že ti vadí, jak si ji přetahují lidí mezi sebou a tobě to vadí, tak to znám taky. Celou dobu jsem neřekla ani Bú a časem jsem se za to tak nesnášela, že jsem se změnila a svůj názor se nebojím říct a zastat se syna. To, že to někomu vadí je mi u prd...
Svého staršího jsem nechala hlídat až po druhém roce...
Přijde mi, že tvoje chování směrem k miminku je zcela v pořádku. Co není v pořádku jsou pocity, které zazivas směrem k okolí. Možná by ten odborník i pomohl: tobě lépe snášet stres, umět se lépe prosadit a jim zavřít pusu (což si myslím, že je třeba nejvíc). Jenže to by asi vyžadovalo celorodinne sezení.
Já to mám stejně a teda rozhodně to nevnímám jako patologii. Mám 8 měsíční dítě a nedělám to, co by rodina očekávala - tedy "půjčovat" dítě jako nějakou věc kdykoliv na vyzvání, aby se s ním někdo potěšil, pobavil... Je to autonomní člověk a respektuju jeho pocity. Babičky k nám samozřejmě chodí, pohrajou si, ale když malý brečí, tak jde ke mně, když vidím, že mu něco není příjemné, tak se ohradím. Je to pro mě taky těžké, ale je potřeba si hranice vymezit co nejdříve, jinak to bude jen těžší.
Podle mě by moje dítě vůbec nezaznamenalo, kdybych zmizela. 😀 na každýho se směje, se všema je hned kámoš. 😀 vůbec mě nepotřebuje. 😀 ale já už nekojim, s tím kojením je to složitý. 🙂 Teď mám možnost měsíc využívat možnost hlídání mýma rodičema, takže využívám plnými doušky. 😀 po 9m můžu i večer ven, krása. 😀 ale dělej to podle potřeb sebe a miminka, nikdo ti do toho nemá co kecat. 🙂
@magdalena48 ja myslim,ze psychologa by mela vyhledat tchyne pokud ji prijde normalni,ze petimesicni dite muze byt rozmazlene a nechava ho vyrvat
Mě to přijde normální tyhle pocity. Jen bych se zeptala, z jakého důvodu je to hlídání? Protože pokud potřebuješ pohlídat, aby sis mohla třeba něco zařídit, zacvičit, atd., něco kam s tebou malá nemůže, tak je to holt potřeba překousnout. Pokud ale to hlídání není nezbytné, tak bych ji prostě brala s sebou, kam to půjde a hlídat nedávala. A hlídat jen tak bez nějakého důvodu bych ji už vůbec nenechávala v tomhle věku, zvlášť pokud z toho nemáš dobrý pocit.
Bydlite s tchyni? Jestli ano, odstehujte se. Jestli ne, omez jezdeni tam do doby, nez tvuj pritel dostane vlastni mozek. Ted mu ho ocividne vymyva matka!
Ne, s tebou nic spatnrbo neni. Nenechat malou vyrvat je normalni, opak je spatne. Proc by proboha melo rvat 5m decko?? Z lidi jako tva tchyne je mi spatne, nauc se byt asertivni a proste rekni ne. Manipuluji tebou, prinutit te myslet si, ze potrebujes psychologa kvuli tomu, ze respektujes potreby sveho ditete, je uplne typicka ps bylogicka manipulace. Nenech se! Vyjasni si s pritelrm, ze tchyne ok, ale vy jste rodice a bude to tak, jak reknete vy. A ne ona. Omez jeji vliv ted, pozdeji bude jen horsi.
Není tvoje povinnost půjčovat dítě, není to věc a zvykat si rozhodně nemusí. Náš malej byl taky se mnou a s manželem, žádné hlídání, půjčování. A to jsem od synových 5m pracovala. Max za roh kočárkem při pláči pochovat a okamžitě za mnou. Kdo by nechal moje dítě řvát, aby si zvyklo, končí. Miminko patří k rodičům a matka má poslední slovo. Mít takovou tchyni, tak jí něco povím a pokud by se za mne chlap nepostaví, tak jemu taky.
@magdalena48 do synova roka jsem si nedokázala představit,že bych byla od něj déle jak 3h (nákup,lékař )a to není kojeny.
Takže nejsi špatná ty,ale oni!
V očích dítěte je matka Bohem!
Oni nedokáží pochopit, že máte s dcerou tento rytmus,takový rituál a hotovo. Přítel by měl stát při tobě a své dceři,ne proti vám!
Ja myslim, ze si uplne normalni. Mela jsem to stejne, jsou to nase deti a milujeme je a prece je blbost nechat je plakat. Stujte si za svym, je to vase dite a ostatni do toho nemaji co mluvit! At si mysli kdo chce co chce, budte neustupna, budete na sebe hrda a hlavne budete v pohode, ze jsou veci tak, jak je chcete pro sebe a sve dite mit. Jste dospela a ostatni by vas meli respektovat, pripomente jim to a zaroven bude tvrda, jinak respekt neziskate, pokud se chovaji, jak pisete
@magdalena48 aktualne jsem řešila něco podobného, v 6ti nedeli mela svagrova a tchyne pocit, že bych měla být denně u nich na návštěve a ony by měly dite tahat. Udělala jsem mega scénu, jim i manzelovi, 3tydny dite nevidela tchyne ani nikdo jiny a najednou to jde. Jedu tam kdy chci, dite z ruky nedam a domu odjíždím taky kdy chci. Zakazala jsem kecy proc plně kojim, že se nevyspime a nikdo nemůže hlidat, proc nelatkuju, a další kraviny z jejich hlav (tchyne mela poslední dite před 37lety, svagrova před 23), a mám klid.
Dite jsem si neporidila, aby mi ho někdo bral, nebo abych ho odkládala. Dítě teď potrebuje mne a ja jeho. Až budu potřebovat, budu se na to cítit, tak požádám o pomoc, do té doby se budu starat jen ja a manzel a ostatní ať si myslí, co chtějí a vychovávají si svoje děti.
@magdalena48 Podle mě jsi úplně normální správná maminka, které příroda nadelila silné mateřské pudy, takže podle mě psycholog.pomoc vážně nepotřebuješ. Byla jsem na tom dost podobně. Prvních X měsíců mi ji jen v případě nutnosti pohlidala moje velmi dobrá kamarádka, jinak jsem malou nikomu nedávala. Proč jako? Je teda fakt, že když jsme jeli třeba na nejakou rodinou oslavu, tak ji samozřejmě každý chtěl nosit a chovat a já za to byla ráda a nevadilo mi to, ale chápu, že to některým maminkám může vadit. Jinak tyhle úzkosti, co popisuješ, časem mizí...... Uvidíš, že až ji bude víc, bude chodit, umět si už hrát, atd, tak už jí někomu určitě ráda a beze strachu svěříš. A na řeči tvé tchyně, zvysoka kašli prosím tě. Jako když s ní doteď spí desetiletý dítě v posteli, tak sama není normální. Natož aby tobě něco říkala. Příště ji odpalkuj. Ty jsi matka svého dítěte a když ho chceš chovat a nechceš ho třeba dávat na hlídání, nedávej. Je to jen ve tvé režii!
Omlouvam se, ale odbornou pomoc by potrebovala tchyne. Proc by mel nekdo jiny, krome vas a otce miminka v 5 mesicich dite hlidat? Muj rocni jeste nikdy nebyl dele jak 2 hodiny bez me a ten cas s nim travil muj manzel. Trileta pres noc nikdy nebyla bez me nebo manzela a nemam potrebu ji nekomu davat na hlidani. A placici miminko bych z ruky nedala, proste ne. Bohuzel si budete muset udelat poradek, dupnout si, protoze casem vam budou kecat do jidla, do bot, do krouzku, apod. To nemuzete dopustit.
@magdalena48 myslím si, že jste úplně normální. I vaše dítě je úplně normální. Prostě chce svou maminku. Není normální, jak vám do toho každý kecá. Matce vašeho přítele bych řekla, že ona si už děti vychovala, že vaše vychovávat nemusí. Věřte si! Nikomu se nemusíte zpovidat. S ùsmevem řekněte, že víte a správně cítíte, co potřebuje dítě a co potřebujete vy, podekujte za nabízenou pomoc a řekněte, že jí ráda využijete při jiné příležitosti. Věřte si.,buďte silná a ostatní vás budou respektovat.
Opravdu si nemyslim, ze tohle je na doktora 😀 jsi uplne normalni mamina, co se ridi instinktem. Ja sice davala hlidat uz od dvou tydnu - na prochazku v kocarku max na hodinku a pul kvuli kojeni, ale syn se sal do kocaru a hned spinkal, tak to bylo jine a my s pritelen zasli alespon na obed.
Rozhodne neni povinnost davat nekomu dite. A to prehazovani z ruky do ruky jak horky brambor jsem utla uz v porodnici, kdy prisla neohlasene cela rodina na navstevu 🤨
Kazdopadne bych si pri takovych kecech od tchyne dupla a rekla sve a s usmevem odesla i s mimcem. 😎
Vůbec mi to nepřijde jako úzkost ale jako normální pocity...pokud chces být radši doma, tak buď...
@magdalena48 Já mám tohle taky... Mám tříměsíční holčičku...
@maargit Jo já taky poslouchám kecy že je malá divná, že usne jedině u mě v náručí. Prý my když byli mimina, tak nám dali sunar, nechali odříhnout, a šup do postýlky. Žádný chování, mazlení... 🤔
@magdalena48 Prijde mi, ze mas uzkost ze svych pribuznych. Ja bych mela taky. Jak pises, je to tlak. Ja bych se asi odstehovala nekam hooooodne daleko. -)
Jako promiň ale 5 mes. Je fakt malé miminko! Pochopitelně chce byt u mamky a mamka u nej! Pokud pláče u cizích tak je samozřejmé, ze si ji vezmes na uteseni ty.. a rict mi někdo ze se dcera urvala v kocarku tak sorry už mu ji fakt nesverim... 5 mes. niminko nejde rozmazlit! Chová se podle svých pudu, tzn. Mamka = bezpečí, jídlo, utiseni.. nastesti máme asi normalni lidi v rodine, když jim dam malou a evidentne není spokojena, boji se (chlapů), breci nebo něco tak ji ji vrací ze chce asi mamku.... ze zkušenosti se starsi vím ze pokud chce jen mamku tak musí mít jen mamku.. pokud ji budu násilně na někoho a něco ,, zvykat" bude její separační úzkost a brek jeste horsi... nejsi divná! Je to prirozene a ze to okoli které je odchovane komunismem a separaci do jesli a vybrecenim do bezvědomí nechápe není tvůj problem😉
Jsi uplne normalni... ja mam dvoumesicni a taky by ji kazdy rad tahal jak kocku, nesnasim to... nastesti ji kazdy z rodiny videl tak max 3x, moje rodina bydli 100km daleko a manzelova sama od sebe neprijde, neprijede... takze relativne ok?... ale stejne taky posloucham veci typu "no jen si ji nauc na to a na to, jen at si zvyka apod"... poustim to druhym uchem ven, sem tam zasahnu, obcas to nepoberu a pak zalituju... je to pro me nove, no... kazdopadne ty jsi mama (+ tata), ostatni je fuk 🙂 u nas si nekteri pribuzni predstavuji ideal tak, ze o dite se staram z 99 % ja a pujcuju ji ostatnim zenam v rodine, jak se JIM zlibi, manzel jw pro ne "chlap a mimo"... no a my fungujeme tak, ze se starame oba, coz je pro tyto lidi nepoxhopitelne a spatne... ale to je fuk, protoze dulezite je jen to, jak si to nastavim, resp nastavis ty a vy celkove doma... jen to chce, aby to pochopil i chlap
@klokanka31 fuj
Děkuji všem za příspěvky. Vím, že se potřebuju umět ohradit, ale jsem tu jakoby proti všem sama. Jsem od své rodiny přes 300km. Mám takový vztek a jsem ho tolik plná, až mě to tlačí na prsou. Možná by opravdu nebylo od věci si někam zajít. Né ale kvůli vztahu k malé, ale kvůli nim.
je nemozne zhodnotit situaci a tve chovani z par vet, clovek sam neni schopen objektivniho mysleni vuci sve osobe obzvlaste v situacich jako tato.
@jako_mala_holka Tak koukám že nejsem sama, v tom že je divné když se stará i chlap... Co já si vyslechla od mámy, že proč k doktorům tahám i manžela... Že za ní k doktorům mohla s dítětem jen jedna osoba...😣
@klokanka31 cha... manzel bezne uspava, nosi, krmi, chodi se mnou k doktorce (do poradny, akutne, planujeme jit spolu i na ockovani a nastrelit nausnicky)... proste delame vsechno oba stejne, bych rekla... prijde mi to normalni, jsme oba rodice a chci, aby nas dcera brala rovnocenne 🙂 jasne, casto se stane, ze ji dokazu uklidnit jen ja, a.e to je asi u miminka bezne
Jo a u pediatra bylo pokazde nejake dite s obema rodici, ja myslim, ze je to tak spravne, pokud to situace dovoluje (muj manzel ma docela flexibilni pracovni dobu)
@magdalena48 Petimesicni dite z podstaty nemuze byt rozmazlene a potrebuje hlavne maminku. Na nejake hlidani je prilis mala, nechapu, proc by mela byt bez Vas, hlavne kdyz si to neprejete. Snaha uklidnit brecici miminko je zakladni lidsky instinkt. Nemam pocit, ze byste byla nejak prehnane uzkostliva, spise okoli je dle popisu dost necitlive. Nenechejte si namluvit hlouposti, ridte se svym instinktem a stojte si za svym.