Holky, u příbuzné, 35 let mají podezření (možná potvrzenou) na schizofrenii. Je možné, že by s léky normálně fungovala? Má 2 malé děti. Upřímně se bojím googlit. Přijde mi to neuvěřitelný. A co když v pomatení mysli (jak příznačné) nebude chtít léky brát? Nějaká jiná možnost? Nevíte třeba o nějakém výborném lékaři, který se tímto zabývá? Omlouvám se, ale jsem z toho dost mimo 🙁
@koncita moc děkuji za odpověď. Teď skončila znovu v nemocnici, nejspíš nebrala léky. Nebo ne pravidelně. Psychiatra má, ale nějak si to všechno nejspíš nechce připouštět. Nemluví o tom, prakticky nikdo pořádně nic neví.
Pracuje ve školství. Minulý šk. rok byla dost na neschopence, teď měla nastoupit jinam, ale vzhledem k hospitalizaci jí nejspíš čeká výpověď 😔
Všichni se jí snažíme pomoct, ale když pořádně nekomunikuje, je to těžký. Má manžela, děti, rodiče, sourozence... Všichni by jí moc rádi pomohli, ale neví jak.
Na to centrum duševního zdraví se kouknu. Děkuju!
Kdyztak mi do SZ napiš odkud je, po víkendu můžu poslat nějaké kontakty
Průběh nemoci je velmi individuální. A záleží, co bereš jako normální fungování. Má to můj přítel ze gymnázia, je soběstačný, má funkční vztahy, může dělat většinu věcí. Ale nemůže pracovat, neudrží moc dlouho pozornost, nevydrží dlouho mezi lidmi, je v invalidním důchodu a musí se hodně šetřit a hodně hlídat. Počítala bych, že se jí hodně změní život a bude potřeba hodně překopat fungování celé rodiny. Ale zároveň bych se nebála nějakých hororů, není to jako ve filmu.
@rebe za normální bych považovala právě tu práci. Aby zvládla péči o děti, být jim mámou. Nakoupit, připravit narozeniny. Dělat obyčejné věci.
Ale vím, že je to individuální a že se to může i v průběhu měnit.
Co dělala ten kamarád, když nemůže pracovat? Nějaký denní stacionář? Nedovedu si představit, že by byla jen doma a "nic" nedělala.
Ahoj, schozofrenii trpi maminka jednoho meho kamarada. Je lecena a funguje naprosto ok. I normalne pracuje. Dokud lecena nebyla, bylo to s ni cire peklo. Kamarada napadla a zlomila mu ruku, protoze si myslela, ze je to nekdo jiny a chce ji ublizit. Byla uplne mimo, nakonec skoncila na uzavrenem oddeleni v Bohnicich a lecba ji zachranila.
Má ji manželka mého hodně dobrého kamaráda. Léky bere, pracuje v rodinné firmě, o rodinu se tak nějak stará. Třeba jejich dospívající děti dodnes o její nemoci nevědí, ona to nechce, oni ji berou jako tu "zvláštní " Ale pro kamaráda je to peklo, vůbec to není život, ale přesto všechno ji nedokáže opustit...
Ještě dodám, že ani většina jejich známých o tom neví. Léky ji hodně utlumuji, třeba ve společnosti nikdy nemluví, je jak autista, vše mimo ji rozhodí, ale lidé kolem to tak nějak berou, že už je taková
Kamarádka ji má a funguje skvěle, má taky dvě malé děti.
Hele a když by jim tu narozeninovou oslavu musel udělat otec, nějak by to z ní dělalo špatnou matku? A navíc ona není povinná se o své nemoci s kýmkoliv bavit a něco vám vysvětlovat.
@la_amanita jasně, že je jedno, kdo oslavu připraví. Spíš to bylo myšlené jako normálně se o všechno postarat, fungovat. Zvládat i maličkosti.
Děkuji všem. Vidím, že je to hodně individuální, ale s léčbou je naděje na celkem normální život.
@blondynka400 tohle řeší její manžel. Už dlouho to s ní není ok, ale opustit jí v tomhle stavu nejde a být s ní skoro taky ne.
Ano, dobře medikovaná schizofrenie ze života nemusí vylučovat. Nicméně je blbé, že závažná duševní onemocnění ji mohou apriori udělat zdravotně nezpůsobilou k některým typům práce - školství, zdravotnictví…
Nikdo nemá křišťálovou kouli, bohužel ani psychiatři, ale ano, dá se fungovat i s touto nemocí. Užívání léků ale naprosto zásadní, další možnost kromě tablet je léčba injekční, kdy se dávají nejčastěji jednou za měsíc injekce s léčivou látkou, která se do těla uvolňuje postupně. Ale není to úplně pro každého, o tom rozhoduje psychiatr po domluvě s pacientem...má příbuzná psychiatra? Chodí na kontroly? Je zajištěna i jinak, např. dnes skvělá forma péče, najděte si spádové Centrum duševního zdraví, jaké má rodinné zázemí? Pracuje? Toto všechno je velmi důležité pro pokud možno co nejpříznivější průběh nemoci.