Panické ataky, úzkosti a antidepresiva. Pomohla?
Ahoj, zajimalo by me, jestli vy, kdo mate zkusenosti s temi dlouhodobejsimi antidepresivy, ne benzaky typu neurol apod, mate pozitivni zpetnou vazbu, ze vam pomohly anebo, ze jste je braly jen nejaky cas a byly schopny je casem vysadit? Ja jsem strasne proti tomu, ale jsem ve fazi, ze by mi asi mohli pomoc. Rada bych byla mezi temi, kdo pak rika, ze to mel udelat davno a zbytecne se netrapit. No snazim se to uz rok ustat, ale je to masakr.
Ahoj. Já myslím,že u každého je to trochu jiné. Určitě je psychoterapie hodně důležitá, ale někdy je ta podpora v podobě léků dobrá volba. Já brala cipralex kapky asi 2 roky. Pak jsem otěhotněla a kapky brala dal v nejnižším množství. V těhotenství asi vlivem hormonů mi bylo moc dobře. Půl roku po porodu ale zvrat a jsem opět na lécích. Věřím, že po čase se léky dají postupně vysadit, ale opravdu jak u koho. Já se tomu taky zprvu bránila, že antidepresiva ne. Ale dnes jsem ráda, že je beru a je mi dobře. Život je někdy složitý, tak se netrap zbytečně dál. Vím ,jak hnusné ty stavy dokážou být…Drž se
Ano mam dobre zkusenosti i s leky. Jak i sebe tak i u kamaradky. V pripade vetsich a vleklych potizi leky pomuzou nabrat silu na psychoterapii, na kterou proste telo a hlava uz bez te farmakopodpory nema silu.
Ano, brala jsem na úzkosti a paniky několikrát AD, na čas (půl roku, rok) pak vysazovala, třeba 2-3roky nebrala, myslím 3x. Ono se to rádo vrací, potvora. Nejlíp funguje brát AD + chodit na terapii.
Benzodiazepiny vůbec nebrat, nebo jen v akutní krizi, jako záchranu, sice to "vypnou" ale jsou návykové, nic neřešící.
Ataky mi začali rok a kousek po porodu dcery, bránila jsem se AD taky natolik, že jsem po nějaké době nebyla schopná vyjít z baráku a byla jsem jen doma dva měsíce. Psychika se podepsala i na zdravotním stavu, rozjela se mi PPP a nemohla jsem nic jist, bylo mi strašně zle. Ten pocit tlaku na hrudi a bolest břišních svalů z toho jak jsem byla nonstop v křeči nikdy nezapomenu. Ten pocit že to člověk chce jakkoliv vše ukončit i za cenu největší…. Takže jsem po AD sáhla ráda (nikdy jsem ale nebrala Neurol ani nic podobného). Postupně přišla úleva, stavy taky, musela jsem se ale postupně “učit” zase vydržet venku, s dětmi na hřišti, nakoupit… bylo to dost náročné. Vydržet na hřišti 5minut a po 5minutách navyšovat 🫣 kdybych ty AD nasadila hned, možná by to nedošlo tak daleko. Schopná zase se vrátit zpátky do práce a zas normálně fungovat jako dřív jsem byla tak po 2 letech léčby. Léky už určitě nevysadím, už kvůli té zkušenosti s atakami a kam to může dojít. Ty dva roky mi protekly tak mezi prsty, že mám úplné okno.
Tak myslím že bránit se tomu za každou cenu opravdu není nutné 😉 nestálo mi to za to.
Jsem na ad už skoro 17 let a teď jsem na nejnižší dávce. Zkoušeli jsme s psych. vyřadit,ale jak já říkám " podvědomí je sviňa " takže se ataky opět rozjely...proto aspoň nejnižší dávku a jsem ok
@lani1 já jsem hodně proti antidepresivům. Skutečně ti na úzkosti a panické ataky opravdu pomůže až intenzivní terapie a práce na sobě. POCHOPENÍ o co jde, co je za tím vším primárně skryté a jak s tím pracovat.
Jinak mě osobně "pomohlo" antiepileptikum LYRICA/LYRIKA. Je to primárně antiepileptikum, ale epilepsie probíhá ve stejné části mozku, na podobných neurologických přenosech a proncipech jako úzkosti a panické ataky a zjistilo se tak že to velmi dobře zabírá právě na úzkosti a paniku.
Neměla jsem žádné vedlejší účinky, nepřibírala jsem, neměla jsem pokles libida, nic. Pouze první týden užívání trochu bolest hlavy.
Souběžně s užíváním Lyriky jsem začla s intenzivní terapií ( každý týden první měsíc pak obtýden) a cca po 2, 3 měsících jsem lyriku vysadila úplně.
Významnou roli v tom hrála terapie, ale celkově jsem se s Lyrikou cítila bezpečněji, jakoby mě uklidňovala i tahle berlička ve formě meditace. Zároveň to nespadá do antidepresiv, což pro mě osobně bylo důležité.
Takže za mě Lyrica a terapie 😊👍