Operace matky půlročního dítěte. Máte zkušenost?

Ahoj. Já byla na operaci adenomů na štítné žláze loni v květnu. Malé bylo pět měsíců. Nebyla kojená, takže v tom problém nebyl, každopádně mě odoperovali ráno a celý den jsem moc schopná nebyla. Operace sama trvala tři hodiny, pak jsem střídavě spala a zvracela (narkóza mi nesedla, tohle vůbec nemusí být tvůj případ). Každopádně u tebe se mi jeví jako fajn varianta spíš mlíčko odstříkávat, kvůli udržení laktace. Já měla po operaci nařízený přísný klid, dokonce mě doktor nechtěl pustit domů dřív než po vyndání stehů, aby si byl jistý, že týden nebudu zvedat malou a když jsem ho přemluvila, dal důrazný rozhovor s manželem, že opravdu musím být další týden až dva v absolutním klidu a další měsíc mít výrazný klidový režim, protože operace krku není sranda. Takže si myslím, že v tomhle případě se asi na přítomnost chlapečka moc tvářit nebudou:( Vážně bych se zkusila domluvit na odstříkávání a aby ti to dávali do lednice plus návštěvy s manželem, abys kojila.

@looneycz ahoj, když měl syn 4 měsíce, tak jsem skončila na akutní "operaci" - vyndávali mi ledvinové kameny a krevní sraženiny z ledvin. Byla jsem v celkové narkoze - strašně moc mi vyšli se vším v nemocnici vstříc. oproti tobě to byla asi brnkačka - před operací nám přidělili pokoj, kde se mnou byl syn i manžel, po operaci vyčkali až se proberu z narkozy, chvilku jsem pobyla a jako kojící matku mě poslali domů s tím, že se o mně postará manžel. Bylo to v pohodě, o syna jsem se po narkoze zvládla postarat naprosto v pohodě, jen jsem musela pořádně odstříkat a jedno mlíčko vylít. Když už ti dítko baští i jiné věci než MM, tak bych se udržení tolik nebála - pokud ho nebudeš mít u sebe, vezmi odsávačku a myslím, že to bude dobré. Pokud bych měla možnost, určitě bych si vzala mimčo sebou 🙂 Držím pěsti

kojenec v nemocnici - myslím, že to nepovolí a podle mě to ani není rozumné, v nemocnici je spousta bacilů, není na něj místo, čas, ty po narkoze máš ležet, ne nosit/vstávat/krmit/kojit..kamarádka byla na odebrání žlučníku, malé bylo půl roku, byla doma s tatínkem+pomáhala maminka.

Díky všem za odpovědi.
@lajla Manžel by za mnou s malým každý den jezdil. Neumím si představit, že bych syna třeba celý den neviděla. A ještě aby mě pak nepoznal!
@kajovaevicka Podle toho, co jsem si zjišťovala, tak ta operace asi bude mít podobný průběh jako tvoje. Týden v nemocnici a dva týdny klidu. Zatím nemám konkrétní informace, ještě je malá šance, že to půjde i jinak než operativně.
Odsávačku mám a plánuju si ji vzít s sebou. Zajímalo mě, jestli tu někdo byl v takové situaci a podařilo se kojení udržet. Vypadá to, že by to mohlo vyjít. Když už to kojení po počátečních problémech tak pěkně jde, nechci se ho vzdávat.
@apacheee U mě asi tak rychlé propuštění nehrozí. Ale kombinace odsávačky a občasného kojení snad bude v pohodě. Měla jsem strach, abych pak třeba nedostala do prsa nějaký zánět.

@looneycz Nevím, na co konkrétně jdeš, ale mně vzali celou štítnou žlázu, takže mi dělali každý den kontrolní odběry krve i kvůli vápníku, operovali mě v úterý a pouštěli v sobotu, na ORL u nás si to dost hlídají. Já myslím, že to zvládnete, manžel tam bude chodit, domluv se se sestřičkami na uchovávání mlíčka a věřím, že to bude v pohodě🙂

@kajovaevicka Doktoři mají podezření na krční cystu, ale ještě mám jít na ultrazvuk, kde to potvrdí. Nebo vyvrátí. Pak teprve se bude domlouvat operace. Budou mi zřejmě řezat krk, a pak budu asi mít pár dní z té rány nějaký vývod/hadičku. Přesně to nevím, všechno mi řeknou až po tom UTZ. Už teď si ale zjišťuju informace, ať trochu vím do čeho jdu. Nikdy jsem na operaci nebyla.
Děkuju za podporu, snažím se tím vším nestresovat 🙂

@looneycz Jj, tenhle drén jsem tam měla taky... Já se toho hodně bála, ale vlastně mě to pak vůbec nebolelo, jen mi pak z krku visela bambulka jako od svetru:D Pro mě to taky byla první operace a celková anestezie (holky mám teda císařem, obě, ale jen spinál)... Ale bude to v pohodě🙂 Hledala jsem fotku, abych ti ukázala, co mi tam viselo, ale asi jsem to radši smazala😀

@kajovaevicka Tak to já radši ani nechci vidět, jak ten drén vypadá 😨 Nechám se překvapit 😉

@looneycz Jako vypadá to hrozně, ale popravdě jsem o něm ani nevěděla... není to těžké, nepřekáží to... to zvládneš🙂

Ja jsem byla na resekci střeva, kdyz byly malému čtyři měsíce,ale nekojila jsem,takže jsem laktaci řešit nemusela. Nicméně pobyt s malým v nemocnici by byl u mě naprosto nereálný. Dva dny jsem byla na jip a měla jsem co dělat sama se sebou (měla jsem cevku,vsude hadicky) navíc malé děti tam nesmí a pak jsem ležela tři dny na chirurgii,kde děti taky nesměli ani na návštěvu. A když jsem viděla, co za lidi tam leží, tak bych ho tam ani sama nevzala. Přece jenom je to nemocnice plná nemocných lidí,není to hotel. Když jsem ležela na te chirurgii,tak mi ho manžel vozil aspoň na chodbu před oddělení, protože to odloučení pro mě bylo po psychické stránce strašně těžké. Strašně jsem se bála, ze na me za těch pět dní zapomene, kdyz je tak maličký, ale úplně zbytečně. Na maminku zapomenout nejde ☺

Já byla týden v nemocnici když měl malej 5 měsíců začala me kolabovat ledvina a co 3 hodiny jsem odsavala v nemocnici i v horečkách mela jsem tam silne léky takže syna jsem celou dobu nemohla přiložit a mlíčko vylevala po příchodu domu jsem malého prilozila a bezproblemu se vrátí ke kojení a kojila jsem az do 21 měsíců pak se sám syn odstavil.jo do nemocnice za mnou deti nešly nechtěla jsem malej aby nedělal pak scény skrz kojení proste sem odjela na pohotovost a už si me tam nechali takže zničeho nic musel malej na um a byl to ze začátku boj ale zvládli to

Ahoj, tak mě asi taky dřív či později čeká operace se štítnou žlázou (uzlíky), mám 5 měsíční dceru, plně kojenou. V nejhorším scénáři možná už za pár týdnů, když dopadnou blbě výsledky histologie, ale o tom nechci ani uvažovat. Když to bude ok, tak další hrozba za 3 měsíce, jestli to dál poroste. Doktorka říkala, že by bylo dobré, abych už při operaci nekojila, nevím jestli kvůli lékům nebo rekonvalescenci. Pořád si nedokážu představit, že bych ji nechala doma, ale z toho mít ji u sebe v nemocnici mám taky strach. Nevíte, jak se k tomu staví jednotlivé pražské nemocnice? Umožňujou to někde?

Byla jsem na zákroku, když bylo malé 6 měsíců a byla plně kojená. Musela jsem bojovat,ale nakonec šlo platit nadstandart, tam jsem se ubytovala i s malou 🙂. Tatínek byl normálně v práci a mě dobíhala pomáhat mamka. V době operace (celková narkóza) byla mamka s malou venku a procházeli se, pak jsem se už starala opět já. Večer mi ale chytla migréna, musel dojet manžel a odjel někdy ve 12 v noci. V 6 ráno zase přišla mamka po noční. Dalo se to prostě, ikdyž to bylo těžké (malá tu noc také probrečela, měla nakonec i horečku, za 2 dny vylezl první zub).
Kojení už máš snadnější, my zvládli i to, než odstříkané mléko, UM, příkrm, lahvičku či lžičku-raději hladověla, než prso opět směla dostat 🙂

@pavly A můžu se zeptat, jakého druhu to byl zákrok a v jaké to bylo nemocnici? Díky moc 🙂

@lenkas1982
-byl to gynekologický zákrok (náprava špatně zahojeného šití po porodu), původně mi primář oznámil, ať přestanu kojit, že je malá už dost velká :--/, od gynekologa super slova!
-nemocnice Chomutov

@pavly Tak to jste zvládli hezky! Kdyby byl malý plně kojený, tak je to jednodušší, ale už má denně tři příkrmy, takže si nedokážu představit, jak bych to v nemocnici dělala. Takže spíš bude doma s tatínkem, budou jezdit na návštěvy a to bych ho vždycky nakojila. Snad to půjde.
Na operaci jdu do Vojenské nemocnice v Olomouci, tam moc na malé děti zařízení nejsou. Ale zatím jsem se neptala, uvidím ve čtvrtek, co mi řeknou.

Jsem prave uz skoro 14 dni v nemocnici, mam skoro pulrocni dceru. Bohuzel nekojim, tak je mala s tchyni a tatinkem. Ale udelala bych to tak, ze bych si predstrikala mliko do mrazaku a do nemocnice s sebou vzala odsavacku a mleko vylevala, abych udrzela laktaci. Bude ti blbe, budes rada, ze se postaras o sebe.

@looneycz no já myslím,že máš spíš štěstí,že jí příkrmy, ty se tam dají ohřívat,mikrovlnky bývají v těch spol.místnostech, u sester, dá se vzít varnou konvici na pokoj a dělat lázeň.......nebo to vydržet na ovocných příkrmech a návštěvy donesou ohřáté papání. Každopádně doma je to o to snadnější a kojení by se v pohodě mělo udržet. Jestli kojíš hodně, jen možná budeš stejně muset odstříkávat,aby tě to nebolelo.
Já měla spíš nervy, že vše odmítá, kdybych měla komplikace,děsila jsem se,co bude ☹.
Odmítla jsem veškeré nepotřebné injekce, dohodli jsme se,že je nutná jen nějaká ta oblbovačka (kvůli slinění,jinak jsem také odmítla), a pak teda klasika uspání. První várku jsem odsříkávala ještě pomalu v bezvědomí (hned po příjezdu na pokoj), pak teprve jsem chvíli spala, malá už pak hned jedla. Do té doby nejedla nic, odmítala i odstříkané mlíko.

Nemocnice asi nikde ještě nepočítají s tím,že by matka chtěla mít mimi u sebe :-/. Nadstandarty jsou ale skoro všude, to je asi jediná cesta. No a jinak jsme se tam prostě se vším odstěhovali-postýlka,lehátko,kočárek...........byl to šrumec, to tam ještě nezažili 😀

@qz držím palce,ať jsi brzy u malé, musí to tam být těžké!

Zrovna jsem v nemocnici, tak chci dát vědět, jak jsem dopadla. Včera mi operovali krční cystu.
Malému je devět měsíců a cca 14 dní před operací jsem ho přestala kojit, stejně jsem kojila už jen ráno a občas trochu přes den. UM naštěstí přijal v pohodě.
Do nemocnice děti do 10 let vůbec nesmí, kvůli bacilům atd. Takže mít ho na pokoji vůbec nepřipadá v úvahu. Navíc jsem byla cca hodinu na sále v plné narkóze, a pak celý den na JIPce, kde jsem mohla jen ležet. Naštěstí mi nebylo špatně, ale o dítě bych se starat nemohla. Dnes jsem druhý den po operaci a cítím se pořád dost unavená, na krku mám drén. Nesmím opustit oddělení, takže syna dnes uvidím jen z okna. Zítra už snad budu moct do parku, kde se s ním potkám :-*
Každá operace je jiná, ale zrovna u této je určitě lepší, když máte někoho, kdo se o dítě doma postará a občas ho přiveze na návštěvu. Tatínek se stará vzorně, pomáhají babičky a jde to. Nejhorší je vydržet ten stesk.
Snad mě po týdnu pustí domů.

Další informace, třeba to někomu pomůže: Po týdnu v nemocnici jsem doma, ale doktoři mi výslovně zakázali zvedat těžké věci, takže se synem (má 10 kilo) pořád vydatně pomáhá tatínek. Cítím se dobře, ale přece jen to byla pro tělo zátěž.
Manžel zvládl péči o dítě a domácnost naprosto skvěle! Trochu pomohly babičky. Nejhorší bylo zvládnout dva dny bez kontaktu s mrňousem, pak už kluci jezdili na návštěvy (setkávali jsme se v zahradě, na oddělení děti nesmí) a bylo to lepší.
Ale zvládli jsme to! Díky vše za informace a podporu!