Jsem trošku už vyčerpaná,psychicky z deptaná a unavená z toho že za poslední půlrok jsem byla 2 na operaci.V lednu se mi právě udělal schlofferův tumor, byl mi odstraněn ale řečeno že se může vrátit ano vrátil se za 4 měsíce...Nebudu poposivat úplně do pdrobna co jsem vše zažila nebylo to nic moc když mi zahojenou jizvu znovu propíchly aby mi opět hnus vytekl....abych se dostala k otázce...jsem měsíc po operaci v břiše mám malou dirku jelikož se mi tam zas nahromadil nějakej sekre kterej musí ven.Chtěla bych tomu nějakl pomoc aby se mi to líp zahojilo a nevrátilo...
Ahoj, z Otázky je Diskuse, abyste mohly reagovat opakovaně. Hezký večer.
@janesafari jéé tak to jsem ráda že už jsem konečně někoho našla 🙂
jak se to změní?abychom si mohly popsat zkušenosti atd?
no já teď právě už měsíc chodim sdirkou v břiše..občas něco vyteče...
a už to máš teda vše zahojené?
@miruska123 Taky sem ráda-nikdo nechápal a každý mě jen litoval...Já už to mám teda za seboua doufám že uspěšně,ale s dírou v břiše sem chodila skoro 4 měsíce-nic příjemného jak sama víš...
Jé a snad nevadí že sem začala tykat-jmenuju se Jana 😉
Mám to zahojené-dělaly největší paseku ty stehy...Napřed ty vnitřní a pak po další operaci i ty venkovní... ☹
A jak sem do toho chytla tu infekci měla sem i pozitivního zlatého stafilokoka...
Já vlastně celé těhu bojovala s nějakým zánětem,který cestoval a vždy se usadil jinde
Co přesně tobě dělaly? Mě se ted vzbudil prcek-pak ti napíšu podrobněji a od začátku,at je to srozumitelné 😉 😀
vůbec nevadí že mi tykáš 🙂 tak já jsem Mirka 🙂
ok tak mi vše napiš a já ti napíšu zas svůj příběh který ale furt pokračuje ale snad taky brzo skončí 🙂
Ahoj tak už mám trochu čas konečně 🙂
Takže začnu porodem...kolem 23hod. jsme vyrazila do porodnice kde mi bylo řečeno, že jsem otevřená na 3 prsty a budeme rodit..takže přípravy atd...po celou dobu byl semnou můj přítel...v 8 jsem tlačila ale nešlo to strašně sem byla vyčerpaná a malej ani moc nesestoupil později když jsem už tlačila a nešlo to tak jsem omdlela kdy mě dr profackovala a pak mě rychle přesunuly na sál.tak jsem šla akut.cis. vše se hojilo až na to že mě po 3 dnech začala ta jizva bolet a ani jsem se nemohla narovnat takže jsem chodila jak hrbáč..ve čtvrtek se mě ptala dr jestli se cítím jít na to dom což hrdinka že jo..jízda autem pro mě byla neskutečně bolestivá..a druhý den kolem 7-8 večer už pro mě byla záchranka jelikož mi to prasklo a já měla teplotu 39...v nemocnici mi dali hned kapačky ant. a druhý den transfuzy jelikož jsem při cis.řezu stratila půl litru krve...na štedrý den sem byla doma a bylo fajn..rok sem měla klid..letos v lednu sem byla na brigádě v práce a kdykoliv jsem se břichem něčeho dotkla tak jsem cítila takové pichlavé píchání , druhý den mi už vyskočila boule a třetí den jsem měla už hotovej tensák rudej...takže pohotovost kde mi bylo řečeno shloferu tumor...za týden jsem šla na operaci. Na sále jsem byla 3 hod. našli mi sthe kterej mi tam dělala neplechu ale udělali mi jizvu v jizvě po cis. což se špatně hojilo jelikož když jsem byla těhu měla sem 115 kg a z nemocnice co jsem šla měla jsem 100kg.takže jsem měla strašnej převis ...v jizvě jsem měla drenáž z obou stran už nevim kdy mě pustili na propustku ale když jsem měla jít na vyndání stehu tak už jsem ji řikala že mi to zas nateklo a bolí to takže mi zahojenou jizvu propíchla nůžkama ..auuuuu ..všechny svaté sem viděla...druhý den jsem tam byla zas páč mi ta jejich uměla drenáž vypadla takže zas trošku nůžky páč to zarostlo -wobenzyn působil hojivě až moc dobře ...za další dva dny jsme tam byla zas na převa takhle to trvalo asi 2 týdny a když jsme tam byla naposled tak se jí furt nelíbilo to že tam je něco tvrdého 4x4 cm tak vzala pinzetu a strčila to do té rany že to propíchneme asi nemusim psát jaké to byla muka ☹
nakonec se to zahojilo...ale po 4 měsích jsem tam byla zas v květnu jsem tam byla zas a už to bylo takové jiné než předtím jakmile jsem cítila že mě tam zas píchá tak už jsem věděla že nená zas něco v pořádku dostala jsem antib. ale 4 den mi nateklo bříško jen k pupiku a vypadalo to jako když kousne komár a to okolo napuchne tak asi tak takže hned do nemocnice v prášku ant. mi nepomohla až kapačka to roizehnala..v pátek sem šla na další zákrok kde sem se jim už rozbrečela už sem to nedala bylo toho na mě moc...ale zvládla jsem to..když jsem se probudila cítila jsem se jak po ci.řezu. mám tam novou jizvu nad ci.řez. kde se to už hojí líp a já taky už mám 84kg tak už takovej převis nemám...no jinak měla jsem zas z obou stran drenáž ale pořádnou kterou mi nechaly týden taky hezká bolest když mi to vyndavali...po delší době vyndali stehy a druhý den jsem tam zas byla jelikož mi to prasklo a vytekal secret tak mi to zas propíchly...a do tedka tam mám dírku no spíše díru protože já jelimánka jsem tahala gauč a z dirky mám díru..jinak ted mi příjde že zas nad tím to mám trochu červené a zas to tam tak zvláštně popichuje...tak uviodim když tak hold zas zítra kdr..
tak to je fajn že už máš klid opravdu závidim a džim palečky aby už na furt 🙂
@miruska123 Sem tu-omlouvám se,za měsíc se mám vdávat a nic nachystané,tak nevím co napřed a prcek chce být jen na rukách.Ted je u babičky ,tak ti sepíšu ten můj příběh 😅
Asi to začalo už v těhu,do nějakého 12 tt mě bylo zle,ale bez zvracení...Pak už bylo dobře nějakou chvíli,než sem šla do poradny,dole mě šíleně svědilo a šílený výtok-tak tablety...A tak to šlo celé těhu-na každé druhé poradně sem vyfasovala léky ☹
Pak sem měla kritický 26 tt...napřed mě rozpálený olej poprskal bříško,pak pak mě v nemocnici rozpíchali obě ruce do fialova a do třetice sem v garáži zakopla a docela hnusně spadla na nos-nos rozseklý,tak krve jak s prasete,rozbité obě kolena a naražená ruka tak ,že mě i žilka praskla a ruka celá fialová...Bříško sem naštěstí ochránila tím že sem padla na všechny čtyři...Nikam sem nejela-po dvou hodkách sem se i s maličkým uklidnila a vše vypadalo v pořádku-i brzká poradna to potvrdila.... 😉
Ve 29 tt sme byli všichni na víkend u mé babičky a když sme se vrátili,tak sem začala cítit bolest v Achillovce(podotýkám že sem ji měla už 2x operovanou) a kulhala sem čím dál tím víc a bolest jako čert a noha jako balon...Tak sem trpěla týdnů než mě můj donutil jít k Dr a jela sem na ortopedii a jezdila sem tam snad další měsíc,potvrdil se zánět a že jako těhu nic nemůžu jen čekat až porodím a váha uleví noze 😠 ...Jakoby mě celé těhu v těle cestoval zánět !!!
Ve 40+ 3 sem už měla kontrolu v porodce a Dr mě bez mého vědomí udělala Hamiltona a další den začala odcházet hlenová zátka-to byl pátek,sobota a neděle ve 4 ráno mě vzbudila ta známá menstrační bolest a věděla sem že sem jasná...Tak sem to stopovala a do 7 hod. to bylo po 20 minutách a zabimbala 7 hodina a bolesti po 3 minutách a hodně zesílily-už sem se kroutila,ale vydržela sem do 8 hod. vzbudila sem mojého at posnídá,že já se mezitím osprchuju a jedem...Bolesti už mě dobře kroutily 😲 V porodce sem šla na KTG,které sem měla ten den objednané,tak sem sedla a hned bylo jasné,že už tam zůstanu a porodím...při vstupní prohlídce sem sotva odpovídala,pak sme se přesunuli na sál,ale od samého začátku se jim nelíbili ozvy malého,tak sem byla nonstop napojená a natáčeli si mě do různých poloh...Bolesti byli tak šílené,že kdyby měla sílu asi vyskočím s okna,můj střídavě bledl a čekala sem kdy tam odpadne !!!Držel mě kyslík,jedna sestřička hlídala pásy a ozvy,druhá tam běhala jak splašená a doktorka se ve mě pořád hrabala a o něco se snažila...Pořád na mě mluvili,ale já měla bolesti téměř nonstop a nebyla sem schopná vůbec mluvit...Jen sem sledovala hodiny na zdi a snažila sem vnímat vše kolem a čekala sem jen na okamžik kdy budu moct tlačit...Bylo asi 10:30 když sem slyšela,že sem otevřená na 5 cm,ale stále špatné ozvy a doktorka už byla nervozní jak se ve mě hrabala a něco se jí nedařilo...Pak přišel další Doktor a začal na mě mluvit a na mojého,že nemá smysl nás oba s maličkým trápit,že je zamotaný a nedaří se ho odmotat a nejde ani prasknout voda a tím jak se posouvá se asi dusí nebo ho šnůra nechce pustit dolů a má proto špatné ozvy a že půjdu hned na sál...Tak sem jim musela podepsat papíry (podpis jako od postiženého jak sem se podepisovala v těch bolestech 🙄 ) ,sestra mě odmašlila a pomohla mě -spíš mě odvlekla na operační,sundala mě košili a doplazila sem se na operační stůl,jen sem dolehla,tak další šílená kontrakce,tak měla sestra co dělat,aby mě napíchala ty jehly a kanyly...A pak už nevím...pak sem zase jen ucítila šílenou bolest,jako by mě přefíkla motorová pila a sem matně zahlédla postavu a zas nic nevím...A pak zas,ale už sem se chvíli idržela při vědomí,takže probuzení na JIPce taky šílené,tak nevím které bolesti byly horší...Nemohla sem nic,jen sem pomalu dýchala-každý pohyb neskutečně bolel...Zajímal mě jen malý,jestli je v pořádku a donesli mě ho až v 17 -byl tak nádherný,hladký a krásný a malý... 😅
Ani nevím jak sem přežila noc-byla sem žíznivá,ale trvalo dlouho než sem našla způsob jak se napít a bála sem se aby mě nezaskočilo-kdybych měla kašlat,tak by mě to zabilo...Druhý den byla jiná směna,konečně sem se napila líp,dokonce sem dostala i svůj mobil a mohla sem zavolat domů-měla sem tam dost zmeškaných a asi už se i báli ...Po obědě který sem vlastně ani neměla-jen čaj a misku piškotů sem musela vstát a jít do sprchy-no tak na to taky nezapomenu do smrti...Ale nějak sem to zvládla...A takhle to šlo celé dny v porodce...TAky mě vyskočila ta přídavná mléčná žláza a mladí Dr. se na mě chodili dívat 😲
Tak porodku sem nějak přežila,prcek byl schopný jít domů už třetí den,ale já až asi osmý (A asi třetí den se mě rozjelo mléko takovým způsobem,že sem každé dvě hodiny musela chodit odsávat a ti i v noci,jinak bych se nevyspala vůůůbec!!!A konečně k věci...Byla sem doma s porodnice asi dva dny-ještě podotýkám,že sem porodila 21.7. a chytla sem i největší horka !! a všimla sem si na pravé straně bulky,která pak praskla a tekl hnis...Ale nějak se to do dvou dnů zahojilo...A hned se to objevilo na levé straně,bulka,která praskla a hnisala,pořád s toho tekl hnis,a začalo běhání po Dr. pořád sem jen slyšela že to nic není,a tak sem jela zpět do porodnice...Chytla sem zase tu Dr.co mě udělala Hamiltona 😲 ...Napřed to zkoukla a pomačkala,to se ještě dalo,ale pak vlala obrovskou pinzetu a píchla do toho hnisajícího místa a otevřela!!! 😲 Aáááááá-no zase sem málem vyskočila s okna a ona na mě jen s usměvem,že to asi bolí,že?A nějakou dobu se v tom rýpala,krev tekla všude,pak tak nastříkala plnou stříkačku snad peroxidu nebo čeho a se divím že sem neomdlela 😒 a dala dren...A poslala mě domů,a za týden KO v porodce...a zasypávala sem to sypkým framykoinem... Další týden to bylo ještě horší a dostala sem antibiotika...A týden co týden to samé a pořád se to nelepšilo-až den před tím než sem šla na gyndu na KO zase (Ko šestinedělky sem měla za sebou a i to sem byla za exota a další rýpaní v břiše) a břicho sem měla nateklé,rudé a zanícené a hnis valil...Dr jak to viděla tak mě okamžitě vypsala papír na příjem do nemocnice.Tak sem si zabalila a zbalila malého a jela sem...Napřed na 2 dny antobiotika v kapačkách a pak na sál....přesně 8 týdnů po porodu sem odešla na sál znova...Tentokrát bylo probuzení mnohem lepší a za pár hodin už sem běhala...Měla sem pozitivního zlatého stafilokoka-zánět v břihu-zahnisaly mě ty vnitřní stehy...Po té druhé operaci už sem měla venkovní stehy a vypadalo to,že to bude už fajn...Ale po propuštění s nemocnice mě začaly hnisat i tyhle stehy a jela sem zpět...Zase sem chytla svoji sadomaso Doktorku 😲 ...a začala to zkoumat po svém,tak sem jí řekla,at ty stehy odstaní,že to dost bolí,že na sebe budu dávat pozor,aby se mě to nerozjelo...A tak sem další týdny byla radši opatrná,dokud sem se necítila dobře...I s cvičením sem začala až 6 měsíců po porodu-dřív sem se bála 😅 To znova řezané místo mám nepěkné a takové propadlé,jizva je jedna velká vlna 😠 ...Jizvu mám doted citlivou,ale jinak v pohodě...tak snad to tak i zůstane....Za nějakých 9 měsíců plus mínus chci ještě třetí dítko-sice mám obyvy co zas bude,ale na druhou stranu moc doufám,že do třetice zažiju normální porod...Měla sem komplikovaný i ten první-měla sem problém s hojením i tam dole,taky mě tam ty stehy hnisaly a hooodně to bolelo-dlouhé týdny snad 8 týdnů,než sem si beze strachu sedla !!!
Tak to je o mě a mých bolístkách...ted letím-prcek už je doma a jdu koupat 😀
Vidím,že sem napsala román,snad tam nemám moc chyb-nebyl čas to kontrolovat 😉
A vidím,že kila ti letí rychle dolů...Já od unora cvičím a nic-kila stejná,jen se tvaruju...Tak sem se nasrala a zašla si k dietološce a fíííha...Tuky mám v mínusu,ale mám 7 kg stále navíc díky zadržované vodě...Tak mě sepsala jídelníček a 1.7. jdu na převážení,tak sem teda fakt zvědavááá 😉
Ahoj omlovám se že jsem se neozvala ale byla samá dovča 🙂 nedávno se mi cca před týdnem zahojila dirka na břiše ale včéra mi zas nateklo ☹ tak už nevim co dělat ☹ jsem nějak s toho zoufalá...zítra naštívim praktického lékaře at mi to propíchne a vyteče už nechi další operaci ☹ ☹
A jak pak se máte vy?
Ahoj,to je škoda,že se ti dá odpovědět jen jednou ☹ Já mám tohle taky za sebou,byl to fakt hnus,po propuštění s porodnice to začalo hnisat,Dr udělala díru do břicha a s tím sem chodila od dábla k čertu několik týdnů...8 týdnů po porodu sem šla na kapačky,protože antibiotika v tabletách nepomohly a šla sem znova na sál...Týden byl v poho a pak to začalo zase,tak sem přemluvila Dr. at mě odstraní stehy,že budu opatrná,aby se to nerozjelo,ale že to zase hnisá a moc bolí...
Až sem neměla stehy tak se to začalo hojit,ale cítím to řezané míto doted-fakt nic příjemného ☹
Mohla sis to změnit-at nemáš jen jednu odpověd...Zatím sem tu nepotkala ještě nikoho,kdo si to po sekci prožil...Jen já si vyžeru všechno-a navíc sem ZASE měla i přídavnou mléčnou žlázu a mladí doktoři se na mě chodili dívat jako na nějakého exota!!! 😲