Ahoj, potřebuju znát názory různých lidí (nejen manžela a okolí)
U 1.dítěte jsem měla poporodní depresi, kterou jsem ale zjistila až zpětně, tudíž jsem ji nijak neléčila, nikam s tím nešla. Byla jsem neštastná, smutná, s neustálým pocitem bezmoci a strachu. O hodně se mi ulevilo když jsem přestala kojit (v 8.měs) a pak už jsem to zas byla já a za pár měsíců jsem byla zas štastná.
Když jsem čekala druhé dítě tak jsem se bála že se to může vrátit a slíbila si, že to tentokrát začnu řešit hned a přestanu i kojit. Cítím, že to na mě zas jde, jsem opět smutná, hodněkrát se rozbulím a zas ten hnusný strach a bezmoc tak si myslím, že je to zpět. Ale manžel tvrdí, že to je jen únavou a že nevypadám že mám depku. Okolí mě vůbec ani neposlouchá jak s tím začnu, přitom říkali jak mě budou hlídat abych byla tentokrát v pohodě. Vždy když se chci svěřit tak mě odbydou tím, že mám zdravé dítě a at nevymýšlím. Jediný manžel mě trochu poslouchá. Malému jsou 2měsíce a začíná se to stupňovat. Nevím, co mám dělat. Jako bych to najednou nebyla já, mám úplně zatemněno. Mám jít k doktoru nebo ještě počkat?
Nečekejte, zajděte za psychiatrem. Já to také "přechodila" a nakonec jsem se zhroutila. Lépe řešit včas.
Měla jsem neco podobneho, je to poporodni blues, jak tomu říkají
určitě běžte k lekari ( gynekolog nebo praktik) poradi, pomuzou a hlavně se budete citit lepe.
Držím palecky
Zkušenosti s poporodní depresí nemám, ale pokud Vy sama máte pocit, že je situace stejná a chcete ji řešit, tak na nic nečekejte. Je lepší, když budete mít třeba nějakou medikaci, ale budete pro celou rodinu v pohodě, než se trápit. Přeji hodně štěstí 🍀