Je to deprese?

Myšlenky na sebevraždu určitě mít nemusíš, to už bývá těžká deprese se kterou mám zkušenost já 😊
Doporučila bych to prodiskutovat s obvodnim pokud máš dobrého a nebo nejdřív zkusit soukromě psychologa. Občas to pomůže a když ne je na řadě psychiatr a antidepresiva.
Kdyby cokoliv můžeš mi napsat 😊

Moze to byt aj vyhorenie ja tiež mávam také stavy a jediné čo pomôže je oddych-vypnúť čo najviac aspon na 2 dni od všetkých povinností a všetkého aj mobilu a byť sama či už v posteli alebo niekde v prírode... Pokiaľ si myslíš, že to nejde na tie 2 dni či už kvôli deťom alebo hocikomu/hocičomu tak ver, že sa to bude zhoršovať a to píšem z vlastnej skúsenosti kedy som mala aj panické ataky kvôli blbostiam napr, že mám vyjsť z domu takže oplatí sa obetovať aspon tie 2 dni raz za cas pre seba ako bojovať s tým potom každý deň týždne-mesiace-roky. Ale samozrejme môže to byť aj depresia, to bude vedieť posúdiť len odborník.

Pár dní v měsíci mě to taky přepadne, bezmoc, nic mě nebaví..ale řekla bych a pozoruji to, že to mám hormonální nerovnováhou..za pár dní mě to přejde a já jsem zas jak fretka a všechno mě baví a jsem schopná od rána do večera jen makat..🍀 a když mám tyhle blbý dny, tak mě hrozně pomáhá cvičit a najednou jsem taková nabuzená a začnu zas fungovat..🙊

Děkuji za odpovědi.
@gdpr mám dvě děti a jsem na ně sama. Ale dost často odjíždí k babičce nebo k tátovi na víkendy nebo o prázdninách byli pryč delsi dobu. Takže toho času sama pro sebe bez povinností bylo fakt dost. Nepomohlo to🫤
@sonaxoxo já pozoruji,že nejhorší období mám hned po ms a dva týdny před ms..ale celkově to období je teď furt špatný jen občas mám nějaký záblesk dobre nálady ale to je fakt jen zablesk a pak je to ve starých kolejích

Může to být i ročním obdobím, podzimní depka. Můžou ti chybět i některé vitamíny, ale spíše jak píšeš, že nic nefunguje, tak zkus oslovit svého Dr. Hodně štěstí.🍀🍀🍀

@aadys dekuji😊 a s tímto fakt můžu jit k obvodnímu? Já myslela ,že rovnou někam k psychologovi..
Na mě asi všechno padá..rozvedla jsem se před 4 rokami, zůstala s dětmi sama.. jsme v pronájmu a furt se bojím,abych měla na to všechno poplatit což tenhle měsíc asi mít nebudu😔 mamka umřela před pár rokama na rakovinu, tátu sem nikdy nepoznala..mám jen ségru, která má malý mimčo takže tu nechci ničím obtěžovat.. no je to těžké..pracuju ale pak přijdou nějaké nečekaně výdaje a je to v pr...🙁 asi je to fakt způsobené tím stresem ..ale jak z toho ven?

@sonaxoxo dekuju❤️ zkusím

Mám to hodně podobné, najradsej by som niekam usla a Bola sama, každý den som nervozna jak pes v práci je to děs, tiez nevím co s tým 😒
Držím pěsti nech sa ti polepší co najskor. 😊

Muze to byt deprese. Ja ji mela asi rok dva. Nespis to bylo z celkoveho vycerpani, slozitych zivotnich podminek atd.

https://www.deprese.psychoweb.cz/

Tady je test. Vetsinou mi to vyslo. Je dobre si ho udelat treba za par dni kontrolne. Jak by to vyslo stredne silna deprese (nebo hur) , tak bych se urcite objednala k psychiatrovi. Precijen je to lepsi odbornik nez obvodak. Psychoterapie pak take pomuze.

Jak z toho ven... musis si udelat sama cas na sebe, relaxovst, odpocivat. Jinak si to tve telo udela a bynuti po svem. Treba prave tou depresi. Po tom cos napsala to je jasne. Drz se, a vyhledej nejakou pomoc😘

@konidana tak sem ho zkoušela a vyšlo mi toto.. asi to teda zkusím začít nějak resit

To vypadá na syndrom vyhoření 🤔 určitě řešit

@anonym mě rozhodně s prvním krokem pomohla moje obvodni 😊 pokud nemáš doopravdy blbýho doktora zkusila bych toho. Případně ti napíše žádanku k psychologovi kterého hradí pojišťovna, ale tam pocitej že je dlouhá čekací doba. A nebo se domluvíte rovnou na psychiatrovi, s tím se dá taky popovídat pokud není úplnej pitomec😊
Všechno se dá zvládnout ❤️ chápu a věřím ti, že je to teď náročné. Já jsem si tím nejhorším prošla kolem 20 roku a bydlela jsem sama a do toho jsem měla i sociální fobii takže vylézt ven pro mě byl velký problém.
Jen je potřeba to chytit včas a za pačesy a nenechat se ❤️

Jojo, res to s lekarem. Vidim to asi i na nejaka antidepresiva, ale k tomu by to pak chtelo pridat i psychoterapii u pnejakeho psychologa.

Nejdriv bych zasla za obvodni urcite, a nechala si udelat krevni testy. Doplnujes horcik v dobre vstrebatelne forme (treba malat horciku), a vit D? Jako, pokud to trva nekolik tydnu uz, tak to taky vidim na depresi, kterou bude potreba lecit. Takze za obvodni, a pak psychiatr. A najit si dobrou terapeutky nebo psycholozku, to je taky hodne dulezity a pomuze to. Jen se nevzdavat a pocitej s tim, ze najit nekoho, kdo bere, muze nejakou dobu trvat. Drzim palce, at je brzo lip❤️

Vypadá to na narůstající depresi.
Krom řešení s odborníky, které tady padlo už mockrát doporučím ještě co pomáhalo mě.
-uklid když se nedaří, vyčerpává to ještě víc. Tak je lepší stanovit si malé cíle. Je (v některých fázích deprese) super i to, že jsem si po sobě umyla hrneček a když umyju nádobí celé, jsem super hrdina a mam byt na co hrdá. A sem tam mívám i stavy, kdy jsem borec kdyz se dokážu dojít i napít a čert vem hrneček (ty se mi nikdy neprohloubily co mám děti, děti mě z nich vždycky vytáhnou, na štěstí)
-hodně pít - dehydratace solidně prohlubuje depresi. A přitom v depresi si člověk má často problém hlídat pitný režim, nebo ani na to piti nemá chuť (minimálně já to tak mám)
-najít si nějaké kompenzační mechanismy. Nějaké drobnosti, co člověku udělají radost. Nejlépe v každodenním životě něco jednoduchého. Třeba mě moc pomáhají procházky do přírody, ale to při depresi nezvládnu - naplánovat to, obléct se, vyrazit z bytu i když nemusím... Ale zvládnu si pustit příjemnou relaxační hudbu, zvládnu si pustit oblíbené povídání na youtube - a při něm obcas i začínám spontánně a s radostí uklízet jak mě to nakopne, když se zrovna trefí. A svíčka, zapálit si svíčku a zírat do ní klidně hodinu a vyčistit si hlavu. Cíl je nemyslet na nic a nechat myšlenky plynout. Je to naprosto super. Ještě lepší je větší oheň, ale kdo z nás má doma krb, že... A svíčka je navíc příjemně bezudržbová 🙂 Oheň v lidech od nepaměti probouzí pocit blízkosti a tepla domova... To s tou svíčkou mi poradil kamarád, když jsem byla po rozchodu. Nejdřív jsem tomu moc nevěřila, ale opravdu to trochu pomohlo, tak jsem začala sem tam zírat do svíčky pravidelně (a těm depresím tak i částečně předcházet) - někdy s dobrým jídlem, někdy když jsem měla hodne neusporadane myšlenky tak i s knihou - svíčku jsem zahlédla jen sem tam, ale i to pomohlo. A kniha taky.
Teky správný výběr filmu a tak. A vždycky sleduji co za zábavu mi pomáhá (krátkodobé i dlouhodobě!) a co naopak škodí. Třeba krátkodobě mi pomáhá relaxovat modrý koník, dlouhodobě to moc dlouho nevydrží. Krátkodobě i dlouhodobě mi pomáhají seberozvojova videa na YouTube od konkrétních lidí (shlednu fajn video se sympatickým člověkem a najednou mám chuť něco dělat, najednou vidím smysl i ve zdánlivem nesmyslu... Jo, je to parádní reset a miluju to. Asi to není přínos úplně pro každého, nevím, ale mě to nabíjí hodně. Lidé které sleduji nebo jsem sledovala jsou Karaimi, Silvie Rei, Zdeňka Jordanova, kanály cesty k sobě a někdy i příznaky transformace). Videa o háčkování jsou taky fajn, taky pomůžou krátkodobě a trochu dlouhodobě. Naopak Facebook pomůže krátkodobě, ale vysaje dlouhodobě, je to past. Totéž když hraju karty na mobilu. Jedná partie mi pomůže vyčistit hlavu a pomůže, ale když se u toho zaseknu, spíš mě to pak už vybiji.
-peníze - mě na financni problémy pomáhalo psát si příjmy a výdaje do malého notysku. Hlavně ty příjmy a pak jen průběžně stav financí a na co se použily - naplnovalo mě to většinou pocitem že jsem šikovná co vše jsem dokázala zařídit pořídit a poplatit za tak málo peněz. A taky jsem začala investovat na zonky (teď už to takhle na přímo nejde, ale tehdy to šlo), hrozně mě to bavilo číst si příběhy těch lidí a najednou já se cítila jako ta kdo ty peníze má (aspoň trochu), nebo to s nimi umí. Ale i teď si odkládám něco na spořící účet, i kdyby to byla stovka měsíčně. Ideálně 10% všech příjmů když to jde. Když ne, aspoň tu stovku. To jsem dělala i když jsem studovala, ze 4000 jsem si zaplatila bydlení 2000, odložila 100 - tehdy do knihy - to byly časy 😄, a pak jsem se zbytkem teprve fungovala. A na rezervu jsem nesahala pokud nebyl velký nutný výdaj (třeba výjimečně drahý materiál do školy, byla jsem na umělecké). Sice jsem pak někdy jedla koncem měsíce každý den těstoviny s kečupem, ale mít rezervu mě opravdu hodně uklidnovalo. Když jsou děti jde to trochu hůř (a tím hůř čím jsou větší, dokud pak sami nemají brigádu), ale jde to.
-mít někoho na popovídání, i na svěřovani když se věci kazí. Nemusí to být nutně rodina, může to být kamarád nebo kamarádka. Aaaa nebo aspoň ten psycholog 😉🙂
Snad něco pomůže. A ještě k výběru psychologa dodám, že je někdy lepší nic než nevyhovující terapeut, ale když sedne, je to zázrak. A taky to, že někteří lidé když se stanou dobrými přáteli, fungují přirozeně jako terapeut a nemuseli to ani studovat, ale to má pak člověk opravdu štěstí, když na někoho takového natrefí a jinak zbývá jen odborník.

Určitě se obrať na svého praktického lékaře, může ti dát léky i sám, byla by fajn i psychoterapie, ale na pojišťovnu jsou delší termíny, nevím jestli bys měla možnost chodit za cash…můžeš být i vyhořelá z toho zápřahu, složité situace…