Extrémní fobie ze zvracení
Holky už několik let trpím fóbií ze zvracení. Minulý víkend měl manžel s detmi zvracecí střevní virózu. Mě se naštěstí vyhla, ale úplně mě to srazilo na kolena a teď se z toho psychicky vzpamatovávám. Vůbec nevím co mám dělat, jak na to přestat myslet, v noci špatně spím protože se mi o tom furt zdá, moc nejím, jak mám sevřený žaludek. Na děti se skoro podívat nemůžu, doma to vidím taky všude. Čekala bych, že mě to trochu posílí, ale spíš to teď ve mě vyvolalo trauma 😓 s psycholožkou jsem ve spojení, ale bojím se, že se z toho nikdy nevyhrabu 😓
@bauskka A čeho se konkrétně bojíš? Toho aktu nebo toho, že to vůbec nastane? A co po zvracení, uleví se ti? Nebo se ti při zvracení někdy stalo něco špatného?
Jinak já se zvracení také bráním, zadržuju to..., ale pak si říkám, jak jsem mohla být tak hloupá, že kdybych třeba i tomu pomohla, mohlo mně být dobře už dřív.
Zní mi to, že ti vadí spíš zvratky, než ten proces... Nepomohlo by teď na akutní situaci doma provést nějaký "ocistny rituál"? Ať už reálně vydrbat byt kartáčem (a dětem třeba dukladne osobně vyčistit zuby), nebo třeba něčím vysvitit (UV lampou)... Prostě cokoliv takového co by mozku řeklo "už je to pryč".
Chápu tě, mám něco podobného. Vždycky se ve mně úplně všechno sevře, když někdo zvrací, a potom zběsile všechno desinfikuji, aby se to nešířilo dál. Asi už mi ani po letošním létě, kdy se u nás během měsíce zvracelo x-krát, nevadí zvratky a jejich úklid, ale je mi vždycky hrozně líto toho dítěte. U sebe mám fobii z toho procesu jako takového, mám asi nějaké špatné vzpomínky z dětství (konkrétně si už ale nevzpomínám). Zvracela jsem naposledy v 10 letech a pak jednou ve 29 a tehdy mě překvapilo, jak se člověku uleví, ale je mi o 10 let víc a stejně mě to toho strachu nezbavilo. Ale to, že je to tak řídký jev (díkybohu mě to minulo i v těhotenství, ač jsem mockrát měla namále), mě nedonutilo s tím něco dělat.
@bauskka taky nesnáším zvracení. Ale proč fóbie? První okamžiky fuj ale pak ta úleva pro žaludek. Teď jsem zvracela snad po třech letech, no taky jsem nechtěla, snažila jsem se to zadržet, ale pak to přišlo a bylo to rychle za mnou. A ulevilo se mi náramně.