Opravdu je mateřská "dovolená" tak náročná?
Ahoj všechny maminky, plánujeme začít se snažením o mimi, ale mě to pořád trochu děsí - hlavně i to, když tu v diskuzích a vůbec v článcích na netu všude čtu, jak je mateřství a mateřská "dovolená" náročná, že to není žádná "dovolená", ale opravdu zápřah, jak jste opravdu unavené atd..... Vím, co obnáší starat se o dítě, mám malého synovce a neteř, takže nemám nějaké iluze, že jsou všechny děti pořád jen hodné a spící 🙂 Ale přesto, když vidím ve městě maminy s kočárkama, jak si sedí na lavičkách a povídají, nebo v kavárně, chodí po procházkách, na hřiště a pískoviště, tak si říkám - vždyť je to paráda! Vím, že je to náročné, špatné noci, nedostatek spánku, děti se vztekají atd. - ale v práci jsou taky stresy, nestíhá se, problémy atd. - Tak prosím o radu a taky povzbuzení (ale i třeba odrazení 🙂) - Opravdu je pro vás mateřská tak náročná, nebo jsou i takové maminy, co si ji užívají a oproti shonu a stresu v práci je to pro ně relax a úleva??? díky za všechny postřehy!
@scvrcek Ahojky. Pokud máš vše "ostatní" připravené, tak do toho určitě jdi! Mimčo a mateřství je podle mě nejkrásnější obodobí! Ano, některá mimča moc nespí a pláčou, ale určitě né 24 hod denně, takže když si neodpočineš v noci třeba, tak určitě přes den, až bude spát i mimčo... 🙂 Vždyť je to "dovolená", tak si uděláte svůj plán s mimčem, budete odpočívat jak budete potřebovat a nebudete nikam spěchat... 🙂 Třeba budeš mít zlaté dítko jako mám já a nebudeš muset takovéto věci řešit 🙂 V okolí znám i mamči, co mají uplakané, nespící mičo a jsou za něj moc rády a šťastný... Tak ať se vám brzy zadaří 🙂
Měla jsem dítě relativně pozdě(31), byla jsem zvyklá na svůj režim, práci jsem měla náročnou, ale vždy mě bavila, takže za sebe můžu říct, že první 2 měsíce byly hrozné 🙂 malá plakala, já nevěděla proč, nespala, já byla naráz odříznutá od světa... ALE přešlo to, teď je to usměvavá holčička, hezky spí, ani nevím, že ji mám, navíc chodím na brigády do práce, odreaguju se, manžel mi pomáhá, začali jsem plánovat druhé dítě....takže napíšu jen to, určitě se ti změní život, nedá se říct, že by to byla dovolená, ale je to nádherné období a i když se těším i zpátky do práce, tak momentálně jsem spokojená a šťastná 🙂
Pro me konkretne to dovolena je - mam to stesti, ze nase mala je bezproblemova, teda aspon prozatim (nikdy nemela prdiky, spi celou noc, vzteka se jenom obcas. Takove dite pro 'zacatecnika'). Takze si to dost uzivam, prace pro me byla vetsi honicka. Na druhou stranu musim rict, ze je to pro me dost narocne svym zpusobem psychicky - protoze do 30 let byl nejdulezitejsi clovek v mem zivote ja sama (ted zpetne mi to tak prijde, chudak manzel snad promine), zatimco ted je cislo jedna nase dcera. Takze je to pro me novy pocit zodpovednosti za nekoho, obav, atd. Lehkomyslnost a 'svoboda' je fuc, ale vtip je v tom, ze si pak svuj zivot bez ditete uz absolutne neumis predstavit 🙂.
ahoj, každý to má jinak, záleží na povaze maminky, jak k tomu přistupuje a na prckovi - ne všechny děti jsou stejné. Ale jedno zásadní plus pro to, že je to skvělé a neopakovatelné období je: má to všechno obrovský smysl 😉 😉 😉 😉 , tvoříš nového člověka 😉 😉
Za mě ano, je to dovolená, jsme v klidu, užíváme si to, celé to období, od narození až do ted a je mi líto, že koncem srpna se musíme vrhnout do procesu školka,práce, kolotoč....
Díky za reakce, snad přibydou i další...
Já si právě říkám, že je to sice náročné, nemám iluze, ale na druhou stranu si ten režim můžu přizpůsobit, můžu si dělat, co chci, nejsou až takové stresy a honičky jako v prácí - termíny, porady, schůzky atd. - že je to jakoby relax a klid, i když samozřejmě se musí člověk podřizovat dítěti....
Bavila jsem se o tomhle s mojí fyzioterapeutkou, kam chodím se zádama, a ta se zabývá cvičením Vojtovou metodou, chodí k ní maminky, a sama má tři děti (30-25-11). Ta říkala něco, co je podle mě asi pravda - že maminky, co k ní chodí, si pořád stěžujou na to, jak nestíhají, jak to nezvládají a tak, ale pak přijde řeč na to, že támhle jdou s kamarádkou na kafčo, támhle do Ikey, támhle na plavání s miminkama, na cvičení s batolátkama atd. - žeo na když měla první dítě a musely se vyvařovat a žehlit plíny, nebyly pampersky, ani vlhčené ubrousky, nemohly se ty ženský s mimkem vzdálit od baráku na nějaký delší čas, pořád musely myslet na to, že přebalovat se musí stihnout domů....že tohle, co dnešní maminky zažívají, je to "užívání si", jen ony to tak nevnímají a neocení....
Ale asi to přece jen vydím zkresleně, když si teď maluju, jak si dopoledne vyrazím s kočárkem do města, pokoukám, nakoupím, posedím na lavičce, zajdu domů na oběd, pak dítě spí, odpoledne na hřiště, pokecat s ostatníma maminama......no, třeba aspoň jeden den takový bude 😀
@berenika39 to je podle mě pak fakt hrozný období, to si zatím neumím vůbec představit - ráno nachystat dítě /děti do školky, školy, sebe do práce, odpoledne všechny vyzvednout, úkoly, koníčky, domácnost - to si fakt neumím představit...
@scvrcek taky záleží, kdy se mimčo narodí, malá je prosincová a byla dost zima a sníh, tak ten první měsíc jsme se ven skoro nedostali, ale pak to už bylo lepší, dalo by se říct, že od cca 3. měsíce si mateřství fakt užívám a jak píše berenika, je úžasné, že tvoříš nového člověka 😵
Ahoj holky, taky me to docela zajima..... Uz se snazime, ale dneska me tak napadlo, jakej je vlastne sex... pritel i ja to vyzadujeme neustale, tak me to dneska tak napadlo... Vlastne, nasla jsem vcera podruhe //, slabe, ms ma termin zitra.. Mam z toho obrovskou radost a nechci nic zakriknout, ale tohle me docela zaskocilo... Ja vim, ze je dite pro me cislo 1, vzdycky jsem ho chtela.... Ale chtela bych vedet, jaky to bude v intimnim zivote, kdyz sex je nebo byl doted cislo 1... Aby jste si zase nemyslely, ze nemyslim nicim jinym nez spodkem - to ne, ale jen tak me to zajima.. Dekuju moc za infa 🙂
Ahojky, je to krásný, ale záleží jaké dítě máš a jestli ti ho občas třeba někdo pohlídá. Já za sebe jsem strašně ráda, že Toma máme, ale náročný to je, manžel stále v práci, babičky nefungujou, takže se bez něj téměř nikam, nehnu. Teď nás akorát zlobí, že nechce moc jíst, ale jinak to jde. Je den kdy je úplné zlatíčko a den, kdy je na uškrcení. Taky nám možná rostou zuby, nejhorší je, že nevíš - co jim je a ráda bys jim pomohla, tak furt zkoušíš, ale neměnila bych.
A taky mě přijde, že každej bojuje s něčím jiným - někdo s jídlem, se spaním, s prdama, s exémem....
za sebe mohu říct,že od dvou let,je to opravdu dovolená a teď v posl.době jsem se přistihla že se i nusdím.malýho si pořád někdo půjčuje,na odpoledne,na dopo já sedim doma uklizeno,vyžehleno,uvařeno a nuda.do těch dvou let,je to náročné ale záleží na tom,jak si malé vychováš.myslim si,že dost dělá to,že ho nebudeš uspávat-že bude zvyklé usínat samo(což mě se nepodařilo) 😠 ale jinak jak píšu,od 105r-2 let-fakt pohoda,pravidelnej režim(vím že po obědě a v 21h.večer budu mít klid....jdi do toho!
Nejvýstižnější mi přijde, že je to prostě změna 😉 . Ale malovat si, že budu dopoledne procházkovat po nákupech a sedět na lavičce v parku, to občas taky jó, ale častěji bych to viděla na vaření, úklid, praní a žehlení a pak teprve procházka za odměnu 😀 .
Možná když mají jedno, tak pro sebe nevaří 🙂 . Třeba ale většina ještě zůstává doma a věnuje se domácím pracím a hrám s dítkem, kdyby vyšly opravdu všechny maminy ven, pak už by kolabovala doprava 😀 .
já klidnou procházku nebo pokec u dětí hrajících si na pískovišti nikdy nezažila ☹ Moje dcera byla od narození náročné dítě, trpěla silným refluxem, takže co se nakojila, tak vyzvracela. Z toho měla časté infekty HCD. Jízda v kočárku nesměla drncat, jinak blindila atd. Po blinkání měla hlad, takže řvala a nespala. Dala jsem jí najíst a kolotoč začal nanovo. Půl roku nervů a řevu a probdělých nocí. Ale abych nestrašila. Sousedi mají miminko skoro stejně staré a žijí naprosto stejně jako před jeho narozením. Chlapeček papá v pravidelných intervalech, spinká celý den a když už je te´d víc vzhůru, tak mu stačí čučákovat na hračky a hotovka. Je naprosto nenáročný. Ono hodně záleží i na tobě, jak si prcka zvykneš. Já si dceru zvykla na sebe, hrajeme si spolu, jezdí spolu na výlety atd. a ona mě tedy vyžaduje u sebe. Ale neboj. Je to sice strašnej zápřah, ale nádhernej. Půl roku jsem nespala, zhubla 25kg ale neměnila bych ani den. A teď čekáme dvojčata 🙂 Ženský vydržej víc než koně 😀
Ono hodne zalezi na diteti. Pokud je dite bezproblemove, tak verim, ze si to maminka casem muze i opravdu uzivat az na nejake drobnosti.
Miriam byla extremne ubrecene dite, nervni atd. Takze jsem byla opravdu na prasky a na prvni rok nevzpominam vubec hezky. Byla jsem totalne unavena, psychicky i fyzicky na pokraji sil. Zacalo to odnaset i manzelstvi. To je dalsi vec, ktera je dost dulezitym faktorem. Kdyz je partner v rodicovstvi spojenec, ktery pomuze, obcas udela i zaskok, tak je vsechno taky hned jednodussi...🙂
@sylvka ahoj, zname se .-) Byla jsem odejmuta z uzamceneho tematu, ze pry podavam informace... Lez... zadny info jsem o nikom nepodavala... Ani jsem nemela duvod 😀 A ani jem zadyn info ani nevedela 🙂
No tak to ja se nebojim v tehu, ale pak vis... jako jestli si to taky tak uzivas... 🙂
Dekuju za gratulaci, jeste ale klidne muze prijit zitra ms...
souhlasím s @petra49 a @anatanka
naši kluci jsou oba velmi nároční a aktivní. starší nebyl žádné spavé mimi, první měsíce proplakal a během jeho 10ti minutových spánků se opravdu relaxovat nedalo... kolikrát jsem už měla teploty z vyčerpání a měla chuť někam utéct. zlobí, lumpačí, divočí. zajít si někam na kafíčko nebo posedět do parku prostě nešlo a stále moc nejde. hlídání máme minimální, poslední volný víkend jen pro sebe před 5ti lety. ale nenaděláme nic 😉 jednou jsme se tak už rozhodli 😉 vždy jsem tak nějak záviděla usměvavým maminkám, co si to vážně užívají 😔 ale i tak jsem ráda, že je mám a že jsou zdraví. první slovo, první úsměv, krůček, lezení.. a jiné pro nás "velké" drobnosti jsou opravdu nezapomenutelné. a nemoci?..to už holt k dětem patří 🙂
@scvrcek Až budeš mít svoje miminečko, tak ho budeš brát úplně jinak než neteře, synovce, atd .... To se musí zažít.
Co se týče dětí, tak každé je jiné. Já za sebe můžu říct, že je to pohodička. Mám zlatou holčičku. Když jsem jí čekala, tak mi všichni říkali: "Vyspi se, pak se nevyspíš." Není to pravda. Malá spí od 3 měsíců celou noc a před tím se budila pouze na papání a spala dál .... Určitě se toho neboj.
@veronikaka taky chci takovy dite...
Tak já taky přidám svůj názor. Dovolená to asi není, protože můj odpočinek je až na posledním místě. Před mateřskou jsem měla hodně náročné zaměstnání. Dělala jsem měsíčně i 40 hodin přesčasů, ráno jsem odešla v 8 do práce, večer se v 8 vrátila a aspoň jednou týdně jsem přicházela po 10 večer. Ale ikdyž to byl takovýhle zápřah, tak to mělo svůj konec. S mimčem to tak není, směna je to na 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Ale je to úplně o něčem jiném. Náš malý (necelé 3 měsíce) když nespí, tak vydrží být sám maximálně 10 minut po baštění. Jinak musím pořád vymýšlet nějaký program. Zpívání písniček, hraní na hrací dece s řehtačkama, cvičení na míči apod. Teď už naštěstí baští jenom po třech hodinách, dřív chtěl baštit po dvou a trvalo mu to minimálně půl hodiny, takže zhruba 5 hodin denně jsem strávila jen kojením! Když pak konečně usne, tak koukám, abych něco uvařila nebo poklidila. Ale přiznávám, že dřív jsem i při tom pracovním zápřahu měla uklizeno líp než teď. Zkuste třeba luxovat, když mimčo spí... 🙂 Ale jak vidíš, je nás spousta, co si najdeme čas i na diskuzní fóra na internetu, takže to je důkaz, že to zase až takový záhul není a zvládnout se to dá.
Kromě toho tahle mateřská práce je nejlepší práce v životě. Nikdo mě nikdy za žádný úspěch v práci nepochválil tak jako můj malý. Jeho úsměv je nejlepší odměna za veškeré úsilí. Jo a nejlíp se směje v 5 ráno 😀
A ještě k tomu sexu s dítětem. Myslíš, že je lepší sex nebo spánek? Po porodu vybereš spánek Ty i Tvůj partner 😀
a prave cim vic jsem ve stresu nebo unavena, tim vic potrebuju sex.... abych na tom nelezela v jednom kole 😀
@terioza1 Nedám 😀 😀 😀 Kamarádka měla první holčičku stejně hodnou jako je naše Emi, ale druhá přesný opak a navíc má otočenej den s nocí. Tak už se těším ....
Tak za sebe nemůžu říct,že by to byla nějaká dovolená,ale je to o období,jsou to děti a taky ty jako dospělí nejsi celý dny a měsíce v pohodě a usměvavá 😅 my máme období kdy je to super,klídek,nevztekají se,poslouchaj a pak najednou období,kdy jsem ráda,že si aspoň na hodinu jedu nakoupit bez toho abych slyšela jak brečej a vzekaj se 😀 Ale i po té hodině se na ně zase těším,když spěj je to krásné,ale už se těším zase na ráno 😉 Je to těžké,každé dítě je jiné,já mám dvě a "bohužel"ani jedno nespadá do kategorie"tady si sedni a seď a budeš si hrát" 😀 jsou jak motorové myši,takže někdy je to fakt šrumec 😀 Ale nechci tě odrazovat,bu´d děti chceš se vším všude,nebo je nechceš,je to jen tvé rozhodnutí 😉