Máte na mateřské čas dobře vypadat, na koníčky, ...?

Tak já žiju absolutně společenským životem, malou beru všude s sebou, jí se to moc líbí, když jsme náhodou moc doma, hned je nevrlá a zlobí...Pěčuju o sebe hlavně kvuli sobě samé a taky kvůli miláčkovi, nechtěla bych aby si myslel, že už teď není důležitý. Chodím na školení a vzdělávám se, tím pádem se dostanu i mezi lidi bez male, kojila jsem ji do 13 měsíců, pak se postupně sama odstavila.Taky předcvičuju aerobik. Takže se nenudím a myslím, že se i snažím si obnovovat mozkové buňky a nezakrnět 😀 😀

tak ja po porodu a i ted jsem strasne lina...nevim proc ale proste reknu si mela bych udelat to a pak si reknu me se nechce a sedim...ale uz se to zacina zlepsovat...uz zacinam zas o sebe pecovat premyslim o studiu a uz zacinam vic veci delat...odriznuta od sveta urcite nebudes ale uz to bude jiny..nebudes se moct zniceho nic zbalit a jit nekam...ale na to si rychle zvyknes a bude ti to pripadat vcelku normalni k situaci... 😉

V pohodě, jedno dítě - žádné dítě.
Stíhám se upravit, koupit si něco hezkého, každý den tisk, občas knížku, můžu kdykoli na sklenku, vyjít si.
Jaký si to uděláš, takový to máš...

Budu trochu oponovat🙂🙂Strašně záleží na tom, jaké máš dítě. Jsem velice energický a temperamentní člověk - pracuji, mám mnoho zájmů, s kamarády neziskovku, studuji apod. a to všechno by se dalo v poho s jedním stíhat, pokud by Hanna nebyla stejně velk osobnost, temperamentní a energická. I když, možná mám jenom velké nároky.
Niméně, rozhodně nekrním. Do práce chodím od 4 měsíců Haničky a moje práce je duševně velice náročná, řídím s kamarády neziskovku, organizuji přednášky, pracuji občas i jinde. Denní tisk nestíhám. Přes den jsem s dítětem , odpo a večer pracuji - většinou. Hanna přes den moc nespí, takže čtení stíhám až večer cestou domů v tramvaji.

Vše je o organizaci.

Dik moc za nazory, holky, docela jste me povzbudily 😉

naše malá je taky hodně aktivni, proto s ní chodím do plavaní a do cvičení, tam se vybije a je pak hodná. Myslím si, že na mateřsk toho stíháme fakt hodně a když máš alespoň trochu tolerantního parnera, který ti pomáhá zvládneš v podstatě cokoli. 🙂 😉

Tak politické dění stíhám v pohodě sledovat díky manžovi, neboť ten vždy večer na politiku nadává, tak se ho vždy zeptám, co se děje a hned vím, o co jde 😀 😀 😀

Intelektuálně se dá žít, dle mě z novin, pokud na ně je čas, pak i z TV, třeba ČT 24. V mém případě bych chtěla začít chodit od února na kurz němčiny, abych tolik nezakrněla, ale mám v tom problém, hlídací babička není a manžel se z práce bohužel nevrátí, dřív, než v 18h a tady i večerní kurzy začínají právě v18h. Na soukromého učitele, kde si člověk může diktovat dobu vyučování, bohužel nemám finance.

Dbám o sebe,hondě čtu,politické dění sleduju,hodně chodím do společnosti a stejně mám někdy pocit že magořím 😀

lenkabu •Jak to děláš, že si stiháš i hodně číst?

Záleží na mnoha okolnostech 😉 Hodně dělá čas a zvyk na novou situaci. V šestinedělí jsem byla chemicky zcela mimo (ač jsem si to v tu chvíli nemyslela), po třech měsících jsem se cca srovnala. Vzhledem k tomu, že jsem byla zvyklá čerpat hodně podnětů z komunikace s přáteli a spolužáky např. v hospodě, teď nutně trochu trpím poklesem intelektuálního výkonu 😝 - ale to je tím, že jsme na rok mimořádně mimo své obvyklé prostředí a tím, že musím psát diplomku. Nebýt toho, užívala bych si ještě docela jinak - čas je, a pokud máš potřebu dělat ještě něco jiného než věci kolem drobíka, prostor si najdeš... /Jinak si nedokážu představit intelektuálno čerpané z novin, ale nic ve zlém 😉 /

souhlasím s názorem - jaký si to uděláš takový to máš. Já pracuju z domu, spíš nárazově, takže z oboru jsem nevypadla, i když tomu musím obětovat večery a noci, ptže přes den mě malá moc nenechá dlouho sedět u PC🙂. Jinak jsem začala s doktorátem, začala jsem když se malá narodila, ale dodělala jsem jenom jeden semestr a dala si na rok odklad, pokračuju od února, to už půjde líp, můžu ji nechat na hlídání když pojedu do školy. A co už nekojím tak i občas můžu večer vypadnout na pokec s kamarády🙂.

alci, da se to...abych pravcu rekla, tak u me je to ted tak, ze nikdy sem nemela na sebe a konicky a kamarady vic casu, nez ted, s ditetem, protoze s tim casem umim mnohem lip pracovat, veci si dokazu mnohem lip naplanovat atd 😀

marie_m •
Jak si třeba prosím Tě plánuješ rozvrh dne?

Tohle je pekne tema... 🙂

klouzavko, tak rezim dne s ditetem je vicemene danej a stejnej, dvakrat tydne "teta na hlidani", jesle, ja pondeli, streda, pa odpo/vecer volno (sport, kamosky, nehty, kosmetika, atd), vikend bez ditete s manzelem jednu za 2 mesice....ted kdyz to po sobe ctu, tak to je jak petiiletka 😀 spis sem to myslela tak, ze dokavad sem nemela ditko, tak sem mela pocit, ze spoustu veci nestiham, ale byla to jen a jen moje lenost a nepruznost v organizaci, ted mam pocit, ze sem nidky nebyla tak akcni, jako ted...a to jeste pracuju z domova cca na 1/2 uvazek....proste kdyz se chce,tak to jde..

Asi je taky rozdíl ve věku dítěte. Bohužel tety na hlídání a peníze na hlídací agenturu nemám. Taky chodím v pondělí cvičit, ale vždy jen a jen čekám, zda to manžel stihne z práce. Bydlím v Mladé Boleslavi a on pracuje v Praze.

studovala jsem pár let před těhotenstvím, celé těhu, od druhého dne po porodu (dvě školy soušasně)...studuji bez přestávky téměř denně už několik let a hodlám v tom pokračovat.
od dcery jsem se nikdy nevzdalovala déle než na 2-3h dvakrát týdně (plně jsem kojila do 8m)

kromě těch výletů do školy 1-2 týdně na pár hodin jsem všechen čas trávila a trávím s malou, takže určitě ona nestrádá vůbec a já taky ne. bez někoho kdo chvilku pohlídá to samozřejmě nejde (mi hlídala spolužačka, nebo moje máma, teď hlídá i manžel).

intelektuálně jsem od porodu nijak nepoklesla.

zprávy ani tisk ani TV nesleduji už hodně let, nemaluju se, nosím hadry..........tyhle věci jsou mi lhostejné a vždycky byly. priority jsou pro mne dítě, domácí zvířectvo a zajímavé studium.

tak já bych se vcelku přidala k Dygab, k tomu co napsala..
mám taky dost věcí co mě zajímá, ráda si vyjdu ven, chci k něčemu aspoň zhruba vypadat, ale dost záleží na dítěti a taky na okolnostech.. já často nechám tak půlku věcí plavat - daly by se stihnout, ale za cenu stresu, který se pak přenáší na dítě a to je pak taky neklidné.. a za cenu velké fyzické únavy, což si nemůžu dovolit si lajstnout, protože babičky nejsou k mání (jedna za mořem, druhá přijede tak jednou dvakrát za rok), muž od rána do večera v práci nebo na služebce a já mám nějaké zdr. problémy, takže to nesmím přehánět
takže u mě je to: hlava chce, tělo nestíhá 😀 😀 🙄 🤐 😅

jo a dítě mám taky hodně aktivní a někdy mě to prudí, ale většinu času jsem strašně ráda, že je takovej.. má po kom jak píše Dygab

ale plno věcí JE o prioritách a organizací, s tím stopro souhlas

lu, moje ditko je taky lehce hyperaktivni, kazdy den vstavame lehce po 4!!!!!, protoze kuba je uz proste vyspalej, dostene mliko, ale uz neusne a zacne radit...pricemz ja chodim spat kolem pulnoci, protoze driv proste neusnu, i kdybych se po*rala....takze toho mam za celej den taky dost, opravdu, ale uz nekolikrat se mi osvedcilo, ze nejlip se nejen zrelaxuju, ale taky vybiju vsechen ten pretlak z celyho dne u sportu 😀 mozna to nekdy zkus, jde jen o to se prinutit, taky mi to ze zacatku delalo problem, ale kdyz chceme jit treba na squash bo tenis s manzelem, chodime az od 21, tak, aby kdyz mame hlidani, nase ditko uz spinkalo..

alcinko: jde vše, když je děcko zdravé a samozřejmě záleží na organizaci času, ale jde vše, dneska si říkám, jak jsem v době, kdy jsem jenom studovala, byla vyčerpaná studiem a chce se mi moc smát 😀, dneska zase studuju, ale spíš v noci

klouzavka\.čtu po večerech když malá spí...a čtu hodně rychle,knížka o 500 stranách mi stačí tak na týden,tak toho načtu fakt hodně 😀

tak u mě nějaký čtení absolutně nehrozí 🙂. Malá přes den moc nespí, takže jsem ráda, že večer padnu do postele a spím jak mimino.

lenkabu • jojo, taky řešení, ale já. když večer sednu do křesla, tak mi padají oči. Když chci vidět nějaký večerní pořad celý, tak u toho musím žehlit, abych neusnula. neví z čeho jsem tak KO, to mám Dádu celkem hodného, žádné moc vstávání v noci, max 1 - 2x a přes den nebrečí.

tak já bych zrovna potřebovala radu, jak s životem naložit, neb to začíná být neúnosné a to mi většina práce, kterou jsem při dětech po nocích dělala, odpadla. přesto už mi nějak nestačí síly, nebo se dostavuje nějaká krize, nevím. náš život je, zdá se, jeden velký zmatek. jaký si tu uděláš, takový to máš, to je velká pravda. jenže není všechno jednoduché. když nejsou babičky, ani peníze nazbyt na hlídací paní.... do školky mi vzali dítě jedno a shodou všech okolností máme školku 20 km od místa bydliště... já neřídím, atd. atd. no prostě blázinec nad blázinec a kdyby mi sem někdo přišel, řekl mi, jak to mám změnit, přeorganizovat, aby to nějak fungovalo, asi bych mu líbala nohy!

Našla jsem ttuto zajímavou diskusi. Také občas pátrám, co a jak zvládat. Čas by byl, ale jsem strašně unavená a nevím, kde mám brát sílu. Dřív jsem četla, baví mě to, ale večer jsem tak KO, že sílu nemám. Snažím se aspoň jednou týdně chodit na jogu, to mi hodně pomáhá se odreagovat a také od bolesti zad, jenže je to od 19 hodin, což je dost pozdě. Chtěla bych si najít nějaký koníček, u kterého bych si duševně odpočinula. No, každopádně přeji všem hodně sil a štěstí.