Manžel po porodu doma s dítětem, jak to probíhá v praxi?

@77merlinka Přesně jak píše jani
Můj chlap byl na mateřské od tří měsíců po porodu a můžu říct, že mateřská není pro chlapy... už bych ho na mateřskou nikdy neposílala...

@zuzana_ka Proč by nebyla pro chlapy? Stejně jako to některým ženám vyhovuje a jiným ne, tak to je i u mužů...

@zuzana_ka na mateřskou nebo rodičovskou?

Můj manžel byl taky na mateřské a mimo toho že celej den leželi nedělal nic takže já jsem přiletěla z práce a makala doma. Nikdy víc.

@zuzana_ka Já bych spíš řekla, že mateřská/rodičovská je pro málokterého muže, ovšem, najdou se i takové výjimky, které jsou lepší než-li samotná žena, či stejně dobří 🙂

@j.a.n.i můj chlap je trpělivej, o malou se staral dobře, nakrmená, přebalená, k doktorům chodil - v tomto problém nebyl. Problém byl v tom, že chlap potřebuje fyzickou aktivitu, makat, prostě endorfiny produkované aktivitou a né zakrnět u přebalování a dělání umělého mléka.
Chvilku to bylo fajn, ale do půl roku z toho byl tak rozhozenej, že jsme se začali hádat.
Na pár týdnů je to fajn, chlap si to vyzkouší, co obnáší péče, chvilku ho to i baví, ale rozhodně to není na roky.

Přítel byl na rodičáku skoro dva roky, horší období jsme neměli. Ted je v práci dva měsíce a je to obrat o 180°. Vůbec se nehádáme a je to moc fajn...

@amazonka.k věřím že se najdou i tací, ale pokud jde chlap na rodičák, tak by si měl dost dobře uvědomovat, co to obnáší.

Vypadalo to stejně jako u @jerrysskating. Přišla jsem domů a stejně jsem musela uklidit, uvařit, vyprat apod. Chlap tu byl jen pro dítě a na nic jiného nešáhnul :-/

@suzanna123 chvilku mu to vyšlo, že pobíral mateřskou a pak měl rodičák až do konce...🙂

@zuzana_ka Já taky potřebuju aktivitu a proto od konce MD pracuju (no na MD za hezký oči trochu taky), být pouze doma s dítětem, tak se zblázním, takže mi v tom od chlapa nepřijde žádný velký rozdíl.

@j.a.n.i Tak přítel byl na rodičáku do dvou let věku malé. To bychom jí nikam ani nedali, aby mohl chodit na brigády. Kdyby byl na tři roky, tak by si třeba něco našel...

@zuzana_ka ahoj, a proč, co se stalo? Nedokázal se zároveň postarat o dítě i domácnost?

sice to není předmětem diskuze, ale když už se to tu tak hezky rozjelo... My se s mužem vystřídali, když bylo synovi 6 měsíců a dceři 2 roky - ne z finančních důvodů. ale proto, že z dětí už jsem šílela a dostala jsem nabídku zkráceného úvazku, takže od půl druhé jsme doma oba. Můj muž by do toho znovu asi nešel, myslím, že mi opravdu moc nevěřil, když jsem mu říkala, jak náročné to s dětmi (našimi) je, ale nemyslím si, že by byl "horší" než já. O děti se stará perfektně, doma to vypadá asi líp než když jsem s nimi byla doma já (na druhou stranu, já s nimi byla doma sama celý den, neměli jsme myčku a vařila jsem, takže ten prostor pro nepořádek jsem měla větší) 🙂 Jo, jsou věci, které stále dělám já - "větší" úklid dělám o víkendu, ale v tu dobu se on zase stará o děti, vařím většinou já, ale to bych po něm ani nechtěla, aby dělal. Za mě spokojenost 🙂 Souhlasím, že pro většinu chlapů to není - ale většina žen by to asi taky neskousla, hmmm? 😉 A určitě je nutné předem důkladně zvážit, jestli zrovna ten váš muž je jedním z těch výjimečných - nedovedu si představit, že chlap, co tráví celou rodičovskou na gauči předtím vykazoval předpoklady fungovat tak, jak se od něj očekává 😉

@sarad Podle mě ten stereotyp ho ubijel. Začal dělat doma čím dál tím mín až prostě udělal jen to nejnutnější a zbytek jsem dodělala já.

@suzanna123 Proč by do toho nešel? Řekl ti to někdy?🙂

@zuzana_ka myslím, že mu vadí stejné věci, jako vadily mně - ani jeden nejsme z těch, které by "naplňovala" péče o děti a ty naše prostě jsou náročné. Oba se těšíme, až Daneček bude soběstačnější - což si myslím bude docela brzy a jestli Julinku vezmou do školky, tak si myslím, že si to bude víc užívat. On třeba mnohem častěji a ochotněji chodí s Julinkou na hřiště - mě to otravuje 😅

Také se připojím s mou troškou do mlýna: u nás to bylo tak, že manžel si udělal pracovní úraz, rok byl doma a pak o práci přišel, takže v roce a půl synova života jsem nastoupila na poloviční úvazek (směny 17-21h plus dvě hodiny dojíždění). No upletla jsem si na sebe bič. Ráno pěkně se synem vstát, do 16h se o něj starat, k tomu nějaký nejnutnější úklid...a pak celá ulítaná ještě do práce, večer návrat okolo 10:30, syn často ještě nespal, protože chtěl ze začátku jen mě. Manžel to ještě bral tak, že v minutě, kdy jsem vkročila do bytu, mi syna dal a bylo mu jedno, že jsem se chtěla třeba osprchovat, najíst nebo vyčurat...nutno dodat, že měl manžel v tu dobu stále velké bolesti z toho úrazu a celkově jeho zdravotní stav nebyl dobrý. Já byla ze začátku jak omámená, byla jsem tak zvyklá na to, že doma všechno dělám já, že mi přišlo normální to stíhat i s prací...byl jsem z toho strašně vyčerpaná.

Po pár měsících se ale dost věcí změnilo. Já předně jsem si díky kolegům v práci uvědomila, že jsem taky ještě člověk a ne robot, takže jsem doma znatelně zvolnila a manžel se dal trochu dohromady a převzal část domácích prací jen na sebe. Teď nakupuje a vaří (každý den oběd, často i snídani a mě svačinu do práce), myje nádobí. Zbytek úklidu je tak nějak na mě plus všechno zařizování (doktoři, placení účtů, komunikace s úřady). Víkendy obvykle odpadá, o syna se moc nestará a pokud vymyslím nějaký rodinný výlet, tak se ho neúčastní s tím, že si musí odpočinout. Dokonce na zimní dovolenou na hory jsem jela se synem sama (a jsem na sebe pyšná, že jsem to zvládla!)

Abych to shrnula: na jednu stranu si myslím, že si to děláme trochu samy, to že nám chlapi nepomáhají (nepomáhají! Už to slovo je vlastně špatně, jaképak pomáhání, je to i jejich domácnost!). Když budeme pořád všechno zvládat, tak se oni prostě nebudou zapojovat. Nadruhou stranu si myslím, že chlap doma také není ideální řešení a hlavně ne dlouhodobé. Manžel z toho má por necelém roce neuvěřitelný pocit méněcennosti a dost se hádáme.

@77merlinka Myslím, že tento model může fungovat jen pokud je chlap extremne neješitny (což je těžké, jesitni jsou všichni🙂) a když si žena dokáže vazit chlapa coby domácí hospodyňky. Sama s tímto modelem zkušenost nemám, ale v okolí jsem viděla, že to nedělalo dobrotu: 1.případ - žena mela dobrou pozici, chlap omezil kariéru a sel do školství, aby měl čas na dítě (vyzvedávat, prazdniny) ..žena si našla více vydělávajícího kolegu.. dle slov dotyčného si ho přestala žena vazit..
2.případ - chlap zůstal doma, ale jeho sebevědomí to nevydrzelo, dával ženě sežrat, že je moc v práci, ze mu urcite zahyba atd. ..stala se z něj stíhačka..
3.případ - oba vedi, že je to na rok, zenska nadsena, že je mezi lidmi a chlap odpocitava metr, kdy se do prace vrati🙂

@japona tak k tomu bych podotkla, že si svého muže za to, že zůstal doma, vážím velice. Vím, že málokterý chlap by do toho šel a zvládl to.

@sarad i u nás to jeden čas hodně drhlo - myslím, že problém je i v tom, že od ženy se prostě očekává, že zůstane s dětmi doma. Když se to z nějakého důvodu otočí, tak ten chlap má pocit, že to dělá jakoby za ni, že je to její práce, i když si to prohodili a ona chodí do zaměstnání. A spousta žen ten pocit má zřejmě taky 😒

@japonau nás by to bylo kvůli tomu, že vydělávám víc a nechci svoji práci ztratit....už ted kdy máme dvě děti to funguje tak, že když jsem doma já funguju já, když jsem v práci na 12hod směně funguje manžel bez problémů včetně vaření, úkolů do školy, kroužků apod... manžel s tím nemá jediný problém, je velmi schopný člověk a vážím si toho

já teda vlastní zkušenost nemám, ale vůbec mě taková situace neláká. můj muž je skvělý kuchař, umí vyprat, vytřít, o domácnost jako takovou bych se až tak nebála. ale představa, že s dítětem nechodí ven, že mi už v kolíbce žužle pikantní klobásky, že je klidně týden v jednom špinavém oblečení, že chodí spát o půlnoci, že si s ním nikdo nepovídá, nečte mu...ta mě tedy fakt neláká, spíš děsí! 😅

@blahova_andrea to se vůbec nebojím, bylo by to manželovo vysněné a vymodlené první dítě, mé dvě děti vyženil, tak vím, že by se mělo jako v bavlnce a ňuňal by ho od rána do večera 🙂

@77merlinka naděje a plány jsou krásná věc. bohužel ne vždy to vyjde. já si to dle mnoha indicií taky plánovala jinak a přítel pak nepříjemně překvapil 😒 snad by to u vás tak nebylo a byl by opravdu tím skvělým 100% tatínkem. těch je fakt máááááááálo ☹

@blahova_andrea No, ono je otázkou, zda je tak málo skvělých tatínků nebo tak moc žen, které mají pocit, že pouze tak jak to dělají ony je to správně... já osobně mám pocit, že je to spíše to druhé.

Tady nejde o ty skvělé tatínky a jen ti to zvládnou. Můj chlap je skvělej táta. O malou se stará bezvadně, ale prostě to "být doma" není pro něj.
Potřebuje fyzickou aktivitu a to právě poznal, jak moc mu to chybí, až byl doma a nedělal nic jiného než měnil pleny a dělal nutrilon. Malá jako kojenec nebyla zrovna zábavná, aby mu ten čas ubíhal rychleji, takže vlastně celou dobu žil jen ve stereotypu a čekal až dojdu před čtvrtou domů.
Co už byla starší, tak si s ní víc vyhrál, koukali spolem na pohádky a pak začali chodit i na hřiště, ale to už byl tak bez šťávy, že už jsme se jen hádali kvůli jeho neustálé nas. náladě.
Aby se zabavil, začal chodit na ryby. Pak už to došlo tak daleko, že jen co jsem došla z práce, tak jsme si ve dveřích předali malou a on odjel.
Od srpna je zpět v práci, protože skončil rodičák a je to mnohem lepší. Nehádáme se. Je prostě rád, že je doma s námi k tomu příjemně unaven z práce a má v sobě dostatečný pocit seberealizace, který ho naplňuje víc než koukání na mikiho klubík🙂

Chlap, který je dlouhodobě doma začne strašně chátrat, jeho sebevědomí klesá a to se projevuje na celé rodině. Chlap je prostě od přírody lovec a né udržovač ohně...

Netvrdím, že bych to doma zvládala lépe, ani že on to dělal blbě, jen jsem viděla na něm, že po čase z toho byl docela nešťastnej a to mě mrzelo.

V práci mi každej chlap bez výjimky řekl, že toho mého obdivuje, že by domů nešel pač by se tam zbláznil🙂

Na druhou stranu nelituju, že zůstal doma s malou, má supr zkušenost, která spoustě chlapům chybí...

@jejule

@j.a.n.i no já ten pocit teda nemám. já si myslím, že si to ty ženy ve většině případů myslí oprávněně. ono jedna věc je řešit, jestli prvně zalepit pravou či levou stranu plenky a podobné nesmysly, což je fakt jedno. a druhá věc je, že tatínci často neřeší ani spánek ani stravu ani čistotu. nejde o to dítě převlíkat každou hodinu, ale když mi chlap řekne, že špinavé nedal večer do prádla a ráno to klidně obleče, že to stejně zase zašpiní?! 😨 😠 😅 že nechápe, proč se nemůžeme na procházce toulat o hodinu déle, že musíme být doma do určité doby, protože pak už je dítě přespané z kočárku a nebude chtít usnout večer (to samozřejmě zase nebude chápat a bude dělat zle) nebo už bude mít takový hlad, že člověk nestihne nic pořádně nachystat a zase bude doma řev, který mu bude vadit. takových "maličkostí" je milion. prostě si myslím, že tatínci nejsou nastavení na péči o malé dítě. o starších už pak klidně ano. to už si řekne s čím si chce hrát, kdy chce jíst, ale stejně bych dlouhodobě děti chlapovi nenechala. konkrétně ten můj absolutně nevychovává, nechápe potřebu pravidelnosti ani povinností. prostě skáče podle dětí a když mu pak přerůstají přes hlavu, tak se akorát vzteká a kope kolem sebe. že si udělal sám svým přístupem si nepřizná 😅

@zuzana_ka já se teda musím přiznat, že dost z těch pocitů, které popisuješ u muže prožívám taky. nemyslím si, že je to jen otázkou toho, když doma zůstane muž. spousta žen se cítí doma stejně. jen jsou holt schopnější a ochotnější tu situaci takto zvládat a ustát. mít rodinu je zátěž vždycky. když je doma muž, je to problém, leze mu to na mozek. ale když je doma žena, tak je to stejné. taky bych si občas přála dát chlapovi mezi dveřmi děti a vypadnout a být na chvíli sama a věnovat se něčemu jinému. taky mi chátrá sebevědomí a mám pocit stereotypu. a oba občas bychom si to chtěli prohodit. přítel by chtěl být doma a nemuset do práce a jet nachystat dětem jídlo a já bych občas ráda vypadla někam mezi lidi do práce a cítila se užitečná zase jinak a nemusela řešit kolik je hodin a jestli už mám nakoupeno a hotové jídlo 😀 naštěstí se u nás velké hádky a krize nekonají, ale je to cítit nebo je to naznačeno, v klidu řečeno. a lepší to podle mě nebude. až půjdu do práce, tak budeme zas řešit, že já po práci musím stihnout nákup, děti, úkoly, večeři, svačiny, úklid a muž je přece utahaný z práce a chce mít klid. zase se budeme dohadovat o tom, kdo je utahanější a kdo co teda udělá 😀 přijde mi to ale normální a je to tak všude, takže se tím nijak neužírám 😅

@blahova_andrea já myslím, že to, co popisuješ, že chlapům nedochází, by jim hodně rychle došlo, kdyby nesli oni zodpovědnost za následky. U nás v tuhle chvíli ten denní režim zná můj muž lépe než já a tak mi o víkendech on říká, jak mám malému dělat kaši, aby ji jedl a že už musí jít spát, protože jinak bude mít nabouraný režim. Když jsem byla doma já, tak to samozřejmě bylo naopak. Ono je to opravdu hodně o tom, že spousta žen si myslí, že jsou nenahraditelné nebo nenahraditelné chtějí být. Já svého muže zapojovala od začátku rovnocenně, vůbec mě nenapadlo ho od něčeho odhánět, že by to neuměl nebo to považovat za "ženskou" práci. Ale zase je možné, že chlapi těch žen, které to tak vedou, jsou spokojenější - i když těžko říct, jestli to ocení 😉

@suzanna123 tak můj se taky zapojoval, ale v rámci svých velmi omezených časových možností. ono když ten chlap není doma pomalu ani jeden den v týdnu, tak je to pak těžký 😉 je fakt, že své děti spousta tatínků prostě pořádně nezná a proto nemají šanci domýšlet a chápat jejich potřeby ☹ u nás se teda odhánění nebo ženské práce taky nevedou. muž zrovna chystá oběd 🙂 naopak čistě mužské práce se teda u nás vedou 😅 jako když něco chci nebo potřebuju, tak holt musím požádat, z očí mi to nevyčte. za to mi ale většinu věcí plní. ano...u některých věcí nechápe, že hned nebo už je to jedno. ale co nehoří ve vteřině, to rozhodně neodkládá na roky. já myslím, že je důležité, aby si to oba nastavili v tom páru tak, aby jim to vyhovovalo a jedno jaký systém to vlastně je a že jiní to mají jinak. jsou i ženy, které v životě neuvařily, neuklidily a stejně se vdají 😀 naštěstí jsou lidé všeho druhu a ke každému snad je někde někdo, kdo k němu bude pasovat 😅

@blahova_andrea souhlasím s tebou, že ženské jsou schopnější a ochotnější vůči tomu stereotypu.

@suzanna123 myslíš si, že chlapi by byly šťastnější na rodičáku, kdyby podle tebe jejich ženské věděli, že jsou nahraditelné?

@zuzana_ka ne, ale možná by těch chlapů na RD bylo víc, kdyby si to ty ženské uvědomily 😉 Naopak si myslím, že jsou možná v tomto ohledu spokojenějši ti podceňovaní muži, kteří jsou od některých věcí odháněni, než třeba ten můj, s kterým se o povinnosti dělím rovným dílem (skoro 😀 )