Ahoj holky, chtěla jsem poprosit o názor. Nemám vůbec srovnání s jinými dětmi a mám své první. Jde mi o vývoj syna. Bude mu za pár dní 16 měsíců a neříká žádné vědomé slovo. V úterý jsem se potkala s holkou, co jsme spolu ležely v porodnici a její dcera (o 2 dny starší) hezky mluví, opakuje po ní slova, je tam taková živější interakce, víc s ní komunikuje už od pohledu. Melu na syna pořád, ukazuju, popisuju, a jediné, že občas mám pocit, že chce říct balon (řekne Ba) někdy řekne Ham (málokdy) a občas jede mamamamama někdy mám pocit, že cíleně na mě, ale klasicky máma ani náhodou. To je úplně vše, co řekne, celkově se neprojevuje. Za to je vzteklý. Štve ho přebalování, oblíkání…
Jinak porozumění myslím je snad OK. Pasivně chápe dost slov. Dones dědovi balon, ukaž, kde máš ucho, ukaž, co máš v ruce, zavři dveře, kde je táta, jdeme koupat (jde k vaničce) atd atd, přijde mi, že rozumí úměrně věku. Postaví kostky na sebe, už chápe tvary do skládačky a dává je do správných otvorů. Hraje rád na schovku, že se skrčí za stůl, a „bafne“, nebo za roh. Dává mi pít z jeho lahvičky, jíst jeho piškot, napodobuje nás. S hračkama si zatím moc nehraje. Max. jezdí autem nebo něčím, co má kola po zemi. Chodí od 14m.
Ukazuje asi méně, než by měl. Venku za 2h procházku max. 1x ukáže na něco a „řekne“ eeeee. Tak pojmenuju, co to je. Na hřišti je docela rád, ale spíš zkoumá. Cizí děti ho nepřitahují, ale nestranní se. Jde se třeba podívat blíž, co dělají.
když jsem viděla tu holčičku, šla jsem domů s depkou. Syn, i když rozumí, tak prostě proti ní je jinde. Před měsícem jsme byli na očkování a doktorky jsem se ptala, říkala, že to je širší norma s tím nemluvením. Ale v podstatě za chvíli mu bude rok a půl a nějaké spojovaní slov… jakých? Žádné neříká. Vím, že se nemá srovnávat, ale trošku mě to vystrašilo. předem díky za váš názor.
@zoufala_l ano, můžou mluvit i později. Já sama jsem začala mluvit až kolem 4 roku, manžel kolem 3,5 let. Za nás před těmi třiceti lety se to tolik neřešilo, nikam jsme nechodili, ve škole jsme odklad neměli, mluvíme normálně, bez vad.
Teď se to víc hlídá, na všechno jsou diagnózy, ale na druhou stranu jsem ráda, že jsme šli a že víme na čem jsme.
Neříkám, že váš syn je tento případ, ale rozhodně bych byla na pozoru. Moje dcera je teď ve třech letech na úrovni dvouletého dítěte (jen v řeči, jinak opožděná není). Držím palce ať se u vás nic takového nepotvrdí.
Můj syn taky skoro vůbec nemluví, ale komunikaci s ním vyžadují. Takže když má hlad, má na to gesto, stejně jako zda se chce koupat či sprchovat, chce jít ven, pít a další. Prostě mluvit nechtěl, tak se mnou komunikuje zatím gesty (není to jen ukazovali prstem na věci ale opravdu gesta). A pilujeme jemnou motoriku, která s orální motorikou úzce souvisi - třeba od 19 měsíců navleka korálky, často malujeme atd.. 🙂
To že nemluvi neznamená, že je něco špatně ;)
Dcera byla úplně to samé. V roce a půl na prohlídce uměla tri slova: haf haf, papa, táta. A ještě mizerne. Ona je ve všem pomalejší, o několik měsíců až půl roku a to psychicky i fyzicky. Od miminka až do teď (2,5 roku). Jak se říká, že pak tyto děti začnou rychle mluvit rovnou ve větách, tak to u nás nenastalo. Prostě se rozmlouvá jako ostatní, jen později. Doktorka si to napsala, hlídat řeč a prý kdyby tam nebyl vývoj žádný, ať kolem druhého roku přijdeme. Ale byl, tak jsme nesly. Prostě je pomalejší. Ty tabulky dělají rychle, pomalé a středové děti, to se zrumeruje a z toho jsou tabulky. Takže bych ne panika říká, dcera taky rozuměla, co se po ní chce. Jak píší maminky výš, sledovat, ale to je asi tak všechno, co se teď dá dělat.
Neporovnávej. Pokud rozumí, nebude hloupý. Moje prvorozená toho moc nenamluvila, ve dvou a kousek začala pak ve větách.
Druhorozená má teď za pár dnů 18 měsíců. Pamatuju si, že naše ped se ptala v tomhle věku, zda umí aspoň 5 slov. A já tam tenkrát s prvorozenou stála a říkám, no, umí ham, mama, tata, bú a ještě nějaký zvuk, víc nic. Ona se na mě podívala, usmála a říká "citoslovce jsou taky slova, takže píšu splněno".
V úterý jdu s tou mladší. Umí jistě máma, táta, ba (bác a nebo baf), bapa (jeden pořád v televizi 🙈), zvuk psa (chrčení) a asi týden bú. Toť vše. Ale chytrá je až na půdu. Zvládne uklidit lego do boxu, vyhodit plínu do koše, zapnout si titěrný tlačítka na hracích hračkách, prostě vím, že to v sobě má, jen to má na háku, nemává, když nechce (skoro nikdy 😄), nepusinkuje, když nechce (což je skoro nikdy), nedělá opičky jen proto, že ji něco učíme.
Takže klid. Rozumím tvým starostem, ale věř, že každé dítě je fakt jiné. Pokud víš, že ti dítě rozumí, je to základ. Zbytek může být dán povahou, jestli je vztekloun, nebude chtít dělat cvičenou opičku, aby ti ukázal, co umí. Jednou tu pusu otevře a pak budeš s láskou vzpomínat na čas, kdy nemluvil.
Jinak teď tě čeká nejturbulentnější mentální vývoj - od 18 měsíců do 3 let. To je taky důvod, proč děti nechodí na prohlídky častěji a půjdou až ve třech, protože v tomto období budou rozdíly mezi dětmi obrovské. Víc se to začne srovnávat až po třetím roce života.
A ještě jedna věc, holčičky bývají často napřed, chlapečci lenoši. Takže to pak do depky uvrhne kdejakou maminku, když srovná stejně staré děti.
Přesně tak, nesrovnavej. Ja jsem z toho byla taky nešťastná , když mi tchyne "vycitala", že malý v roce a půl řekne "le" a synovec už řekl letadlo. No trvalo to do 2,5 let než začal mluvit, do té doby říkal ba: balón, bába, bagr atd. Prostě rikal jen první slabiky. A od těch 2,5 let ze dne na den začal mluvit ve větách a s úplně krásnou výslovnosti. Dneska má 4 roky a když ho někdo slyší mluvit, tak mi nevěří, že má jen 4 roky. Ma tak obrovskou slovní zásobu. Takže opravdu nechat to na dítěti, mluvit na něho, číst a ukazovat a on začne mluvit sám. Každý má svůj čas. Ale vím, jak je to těžké, když okolí, "rype" a nebo když se srovnává.
Mám dceru, v roce a půl mluvila v souvislých větách, gramaticky správně. Široká slovní zásoba, nedrmolila, bylo jí krásně rozumět. A mám taky syna, který to měl do dvou a půl těžce na háku, o mluvení nejevil žádný zájem. Pouze splňoval taková ta základní kritéria, deset slov v roce a půl apod. Nedávno jednou ráno vstal a začal na nás mluvit ve větách. Děti jedněch rodičů, stejný genetický základ, stejná míra péče, stejné jazykové prostředí - a enormní rozdíl. Je dobře, že tomu věnuješ pozornost, ale zase se tím nenech semlít. Každé dítě je jiné. Pokud nevykazuje známky, že je zmatený, že nerozumí apod, potřebuje jen čas. A on na ten čas má nárok. Láme se to právě kolem třetího roku věku.
Díky holky za všechny odpovědi! 🙂
Brzo rok a půl a říká "mama" a "ham". 😀 A pak teda spoustu různých slabik jako kaj, ko, ku, ako, Kika atp. 😀 Jsme trojjazyčna domácnost navíc on je nemocnej, ale i tak si myslím, že je to v pohodě. Hlavně rozumí oběma jazykům, v každým samozřejmě různý věci. 🙂 Ale třeba já mu říkám: Udělej tuli tuli a přítel Fais câlin a pokaždé se přituli. 🙂 Nejsem odborník ale myslím, že v tomhle věku je porozumění důležitější než mluvení. 🙂)
V šestnácti měsících má čas... poruchy řeči se řeší nejdřív po druhém roce, obvykle reálně až kolem třetího roku (mám dva syny, starší má vyvojovou disfazii. Mladšímu jsou teď dva, domlouváme se pomocí gest, ale "slov" používá asi 30 a skoro všechno to jsou jen první slabika... řešila jsem to s logopedkou (kam chodí starší) i pediatričkou a obě říkla,y že když mluví aspoň nějak, tak počkáme až k těm třem letům, že možná naskočí sám).
Jestli chápe, zajímá se, co ukazujes, zaujme ho zvláštní podnět - letadlo, jiné děti apod. Tak to je důležitější než samotná slova, to přijde. Venuješ se mu hezky, pokračuj a ono to naskočí. Pak dost často ty děti, které jsou napřed stagnují a tyhle je klidně i předeženou.
Moje skoro dvouletá také skoro vůbec nemluví. Pár slov umí už dlouho, ale že by je nějak extra používala se říct nedá. Přijde mi, že ale všemu rozumí, vsem naším povelům. Mluvíme na ní dost. Jako už se taky začínám obávat, aby nebyl nějaký problém.
My sme isli na 18 mesacnu prehliadku s tym, ze syn nevedel fakt ani jedno jedine slovo. Nic. Neme decko. Ale on od 5.5 mesiaca lozil, na 6.5 mesiaci obchadzal nabytok, malicko po roku trajdal na odrazadle, na prve narodeniny dostal lego, ktore o 2 mesiace na to na Vianoce uz zacal stavat. Doktorka skonstatovala, ze maloktore decko je vo vsetkom popredu a ze je syn trilingvalny, takze na cas. Mesiac pred druhymi narodeninami sa naucil prve slovo - "tady" a tym skoncil na dlhu dobu zase 😁 v jasliach ho potom naucili zakladne zvuky zvierat, ale tie zo seba dostal len obcas a rozhodne nie na povel. Okolo vianoc (2r2m) sa naucil slovo "nie". A v 2 rokoch 3 mesiasoch konecne zacal opakovat 🙏 zasoba mojho syna do dva a stvrt roka bola teda "tady" a "nie/ne/no" 🤣 Neraz som to hovorila doktorke a ta ze ma proste cas, ze uvidime ze sa rozmluvi. No, rozhodne nenastalo ziadne rozmluvenie sa vo vetach, proste opakuje a navysuje slovnu zasobu, vyslovnost strasna. Ale hej, nastal posun. Ja na nom vidim, ze je po tatovi, ze nepotrebuje vela rozpravat. Su deti co blabocu od rana do vecera a potrebuju pozornost a moj syn sa zabavi sam a nepotrebuje vykecavat.. kazde dieta je ine no. Kedysi som citala, aku velku slovnu zasobu by malo mat dieta v 2 rokoch a skoro ma trafilo, ked moje vedelo len jedno slovo 😁 My sa tesime z toho, ze uz ked sa otvaraju dvere krici "tata", ze ukaze na oblohu a povie "letadlo" a podobne a ze ine deti v 2.5 hovoria vo vetach mi je srdecne jedno 🙂 ine 2.5 rocne s rodicmi zase nehraju pexeso jak profici a neposkladaju 40+ Puzzle...
A inak mne hovorila babka, ze jej brat do 4 rokov bol uplne nemy, ale v tej dobe to nikto tak nehrotil jak my a v 4 sa zacal pomaly rozkecavat. Vyrastol z jeho doktor a je uplne v poriafku 🙂 ale skupy na slovo je doteraz, proste podla mna nie kazde decko musi byt nutne ukecane. A trebars syn sa podla mna aj hanbi trochu rozpravat, lebo on co mu nejde perfektne, na to ma nervy a podla mna citi, ze ta rec nic moc, lebo ja mu vacsinou nerozumiem 😁
@zoufala_l Já bych to zatím neřešila. Moje maminka říkala, že brácha - její první, začal mluvit až po3.roce. Do té doby jen ukazoval a nebo eee. Synovec zase bude mít 3roky v létě a až v zimě přestal mít plenky. Zato jeho starší ségra na 2 letech během týdne bez plen. Některé děti chodí v 9 měs., jiní až v 15.Každé dítě je zcela jiné, i povahově. Já bych ho zatím nechala. Prostě nemá ještě svůj čas. A opravdu - nesrovnávej! I těhotenství je pokaždé jiné.
Píšu všem, díky za reakce a váš čas. Já asi moc hrotím "tabulky", ale jsem matka starší a bohužel analytický typ 🙄 tím, že nemám srovnání, tak mám pořád takový vnitřní neklid, že nepoznám, že něco nejde správně. Třeba s tím ukazováním a sdílením. Syn ukazuje v knížce prstíkem, pozná zatím jen pár zvířat. Ukazuje si, co chce podat. A venku třeba ukáže na autobus, velké auto, letadlo. Udělá "eee", ale nějak na mě nekouká, jako "mamí dívej". Co jsem viděla na hřišti, tak ostatní děti také zrovna nehypnotizují rodiče pohledem, když jim něco ukazují. Přijdu si jak cvok, že pozoruju cizí lidi, ale nemám to jak posoudit. A pak přijde tahle učebnicová holčička, vidí syna, ukáže krásně prstem, podívá se mamince do očí a praví čistě MIMI, a já jdu do kolen, že mám opožděné dítě 😲
Nicméně zas syn sdílí, třeba když tatínek dělá legrácky s hračkama, syn se tomu směje a přitom po mě pokukuje, jako jestli to taky vidím. Tak myslím, že i to sdílení snad splňuje. Díky holky za všechny názory! Cením si toho.
@zoufala_l tak já mám tři syny a všichni začali mluvit pozdě, první kolem třetího roku, do té doby pár slov, druhý ač jinak velmi šikovný tak také první větší rozmluveni po 2,5roku, více pak po 3roku, a třetí ted 2,5 zatím pár slov, rozmlouvá se a hlavně už snad i rozumí..u toho jsem nejvíce plašila, v roce a půl jsem byla na vyšetření jestli vůbec slyší, ve dvouch letech , že sice uz vím , že slyší ale že vůbec nerozumí..no teď už se to srovnává..v úterý jdeme poprvé na logopedii...
Pokud Váš krásně rozumí, nebála bych se a nesrovnavala vůbec.. má čas
První syn v roce a čtvrt mluvil ve větách. Kdyby nebylo video a očití svědci, už bych tomu nevěřila. Dcera ve 2,5 letech mluvila ve skabikách, ve školce jí nerozuměli. Syn má výslovnost do teď naprd, dcera ve třech letech zvládla Ř,Ř
@zoufala_l nejlepší je děti nesrovnavat, každé je jiné. Ale být vámi, byla bych na pozoru. Moje dcera byla na tom podobně jako váš syn ve stejném věku. Pořád jsem čekala, že se rozmluví. Taková nejzašší hranice je okolo tří let, kdy by dítě mělo mluvit ve větách. Bohužel mluvit nezačala, tak jsme to začali řešit. Takové klasické kolečko je logopedie, foniatrie, neurologie a vyšetření klinickým psychologem. Závěr je vývojová dysfazie.
Myslela jsem si, že dcera všemu chápe, ale ti odborníci mě vyzvedli z omylu, že chápe pouze tomu, co je pro ni známé, co dělá dlouhodobě, ale novým věcem nerozumí nebo chápe jen částečně. Teď chodíme jednou za 14 dní na logopedii a od září jde do logopedické školky, protože do normální ji nevezmou, neřekne aktivně své potřeby.
Chodí od 11 měsíců, bez plen celkově je od 2 let a tří měsíců. Je více vzteklá, jinak šikovná v sebeobsluze, nají se i priborem, lžící, prevlekne se, obuje se, vytre si sama zadek, pouze ta řeč vazne.
Nechci vás nijak vystrasit, jen je dobré být na pozoru. Prý by se to mělo začít řešit zavcas. Dcera má teď čerstvě 3 roky.
Váš syn se může rozmluvit během několika týdnů, měsíců, je to opravdu individuální 💞🍀