Začal se vztekat, problém je oblékání i přebalování
Ahoj maminky, potřebuji radu a vaši podporu. Malej se mi začal teď v roce z ničeho nic strašně vztekat ať se jedná o oblékání a nebo přebalování. Vzteky se zvrátí do zadu, většinou se snažím alespoň nohou zabránit, aby se nepraštil do hlavy, pak leží na zádech, kope nohama, šoupe se po zemi a strašně ječí. Většinou ho nechám a odcházím od něj a nevšímám si ho. Ale když ho potřebuji obléknout a nebo přebalit, stějně to nějak musíme zvládat. Poraďte mi prosím jak to řešíte, už jsem ho plácla i přes prdelku, aby pochopil, že to co dělá není dobře... ale efekt ztišení to rozhodně nemá. Nechci žádné moralizující rady, že nesmí dítěti dát na zadek a nesouhlasím taky s freevolnou výchovou, ale upřímně budu ráda za Vaše postřehy a zkušenosti. Ideálně když se obléká, a má v ruce jeho oblíbenou lahvičku od oleje, ale to pro mě není řešením..Dost často mě od oblékání utíká, já ho skoro honím po místnosti jen abych mu navlékla punčochy.. Jsem z toho vcelku unavená a zoufalá. Snažím se to řešit klidem, ale vím, že kdybych byla třeba u doktorky a předvedl mi tohle v čekárně plné maminek a před všemi... sama bych to nazvala nezvládnutou výchovu. HŠ.
naše 10m taky, je to děs!!! a před tím to bylo tak hodné mimi.. 😒 ale myslím, že to přejde
ahoj, malý tohle taky dělával, pomohlo jen ho zabavit. do koupelny jsem si pořídila kapsář abych měla po ruce různé zabavovačky..kelímky, kartáček na zuby, provázky...kde co. celkem dost to pomáhalo 😉 .
a taky..dopředu říct co se bude dít, ne dítko čapnout a jít přebalovat, ale říct...ták, teď půjdeme dát čistou plenku a bla bla bla...povídat, zpívat. aby prcek věděl dopředu o co jde.
vzdor je normální součást vývinu a ten nej ještě přijde, to se neboj 🙂 . o nezvládnuté výchově ještě nemůže být řeč 😉 .
Ahojky, naše holčička (13 měs.) se při oblékání a přebalování vzteká snad už od mala. Jinak je to hrozně hodné a klidné dítě. Někdy mám pocit, že by nejspokojenější byla, kdyby doma lítala nahatá 🙂 Taky to řeším tak, že jí do ruky dávám její oblíbené věci, taky jsou to nejrůznější kelímky, víčka a podobné blbiny (hračky nezabírají). Co se jí líbí, tak když jí šimrám vlasama a nebo se zklidní, když mi z nich vytahuje sponky, taky se líbí šňůrky na oblečení apod. Jinou cestu jsem taky nenašla, prostě udělat z toho oblékání a přebalování zábavu, říct jí co pak půjdeme hned dělat (nějaká oblíbená činnost) - už pomalu začíná chápat a trochu se z toho těšení zklidní. Když jsem jí někdy plácla, výsledek byl takový že příště řádila ještě víc, protože si to pamatovala. Už se těším na léto, až jí nebudu muset tak nabalovat ven, to bude pohoda 🙂
Mluvíš o výchově, ale nezapomínej, že vychovávat se dá jen do té míry, do jaké míry je rozvinutá nervová soustava dítěte. A u ročního prcka je to pramálo 😉 Řídila bych se osvědčenými návody: dávat dítěti najevo co je správně a co ne (vždy ale klidným tónem) a respektovat, že je kvůli něčemu mrzuté, že je v zajetí nějakých emocí. Je nutné si uvědomovat, že tou mrzutostí trpí i dítko samo, ale nedokáže ji při své nerozvinuté NS samo překonat, a tudíž se ani rodičům nemůže podařit jej z dítěte vytřískat (tím neříkám, že je to Tvůj případ). Jedinou cestou u takto malých (a tedy nerozvinutých) dětí je pomoct jim na jejich mrzutost zapomenout, tj. odvést pozornost. Např. při oblékání pustit nějaké video (třeba reklamu), dát hračku, kterou dlouho nevidělo, bundu a čepici obléct až venku, když už je zase dítko zaujaté sněhem - prostě ošidit jej, aby si ani neuvědomilo, že je oblékáno. Není to vždy snadné, ale opravdu asi není jiné cesty.
Ještě na okraj - nevím co je "freevolná výchova", ale snad se shodneme, že každou soudný rodič musí respektovat stupeň rozvinutosti svého dítěte, tedy míru, do jaké míry (ne)vládne svými emocemi, ať by se snažilo sebevíc.
díky za vaše příspěvky a názory... moc mě to pomohlo -.. usměvné je, že poslední přebalování bylo úplně ukázkové 🙂 triky vyzkoušíme 🙂 moc všem díky !!!
Já si myslím, že je to úplně normální 🙂 mám dvojčata 14m a dělají mi oba totéž, i když teď už v malinko menší míře. Přes zadek jsem plácla taky, naprosto bez efetku, tak teď si jen sama pro sebe říkám, jen se vztekej a kopej, stejně mě nepřepereš 😀 Jediné co občas pomáhá, tak nějaká super "hračka" (ovladač, mobil, krém, chůvička...) Pokud nejsou pokaděný, tak je přebaluju většinou ve stoje, protože na ten řev už nemám nervy. Punčocháče navlíkám, když je mám na klíně aby nezdrhli. Takže moje asi jediná rada je - vydrž, ono je to určitě jednou přejde 😉