Vzteklé roční batole. Jak to řešit?
Hezký den, dceři budu za pár dní rok. Je hrozně vzteklá, když není po jejím tak piští, spustí šílený řev, je to šíleně pronikavé a nepříjemné. Vím že je ještě malá a nemá cenu jí nějak "trestat" ale scény jsou x krát za den a já už jsem z toho unavená. Jak to řešit? Snažím se vždy odvést pozornost ale ne vždy to zabere. Vzteká se hlavně když jí vezmu něco s čím si nemůže hrát, nebo když bere staršímu synovi hračky, nebo když krámuje něco co může třeba zničit atd.
Trpělivost, klid, důslednost a vysvětlovat proč tohle musí a tohle nemůže. Obě mé dcery jsou vzteklé, ta mladší má necelý rok a už to začíná být vidět. Ta starší se hodně vztekala právě kolem toho roku, pak to na chvíli přešlo, vrátilo se kolem druhého roku, odešlo a teď to začalo zase znova (necelé tři roky). Myslím, že je to normální vývoj, období, kdy se snaží prosadit si svou a posunout mantinely. Občas mi rupnou nervy, ale povětšinou pomůže v klidu nechat vyvztekat, několikrát zopakovat důvody proč nemůže být po jejím, vyjádřit pochopení pro její pocit a třeba nabídnout jinou činnost nebo věc. U těch nejmenších je to náročné, jak porostou, tak se s nimi člověk lépe domluví.
To je, jako bych dotaz psala já. Tak budu sledovat odpovědi..
Aktuálně 15měsíční, taky poměrně velká vzteklina. Prostě klasika, vysvětlím, proč to nejde a zkusím odvést pozornost jinam. Najít si něco, co spolehlivě funguje. U nás třeba zabírá jedna zvuková knížka, nebo mi hodně pomáhá, že jdu na všechny čtyři a dělám jakoby pejska a štěkám a snažím se jí zlechtat. V naprosté většině případů se začne smát a neví, kvůli čemu se vztekala. No a těch pár případů, kdy to nezabere, odcházím a nereaguji, dřív nebo později to skončí. Nic moc lepšího nevymyslíš, To dítě se musí ty emoce naučit zpracovat. Teď se jim začíná formovat osobnost a zkoušejí, co všechno si můžou dovolit, jak velkou moc nad maminkou mají.
Ahoj, já mám taky ročního. A děla přesně co říkáš. :D Myslím ze je to normální. Já to nějak neřeším, respektive se tím nenechám rozhodit. Na ty poličky co nechci, aby tam sem sem dala pojistku. Některý mu nechala volný, aby tu nebyl jak pod zámkem, a tam jsou věci, co mi je jedno že vykramuje. Když si veme něco co chci aby pustil tak se mu snažím dat do ruky něco jiného. A nebo pokud nejde o něco fakt nebezpečného, tak mu to nechám v ruce. Třeba takhle jsme nedavno byli celou cestu kočárkem a on držel hormonální pero. (Jen bez jehly a léčiva) 😄 Nebo bezne rad drží propisky. To mi taky moc neva.
A když je vážně krize, tak pomůže když ze sebe udelam total magora. Nejčastěji když ho potřebuji přebalit na zádech, to kdyby mě někdo viděl tak už se z Bohnic asi nedostanu. Jinak asi v 8 měsíci se nechtěl moc oblikat, bylo mi líto ze se tak vzteka, chtěla sem mu to zpříjemnit. Takže jsem začala tleskat a vyjadřovat mega radost když jmse dooblikli. No teď se oblika rad, a spolupracuje, jen mu musim vždy zatleskat. :D On pak si taky zatleska.
To jsem zvedava na odpovědi. Nam to rocni dela taky. Jecak sileny. Kdyz uz mi praskaji bubinky, tak mu fouknu do pusy 😀 to pak přestane 🤭🤷🏻♀️