Zdravim vas, na uvod prosim prosim neukamenujte ma tu. Potrebujem poradit ohladom spravania sa mojho syna.
Trojrocny syn..od narodenia typicke narocne dieta, vyzadoval stale pozornost, byval velmi umrncany. Od cca 18 mesiacov nastupil vzdor v pravom slova zmysle, kedy sa nam striedlai lepsie a horsie obdobia... ked sme mavali lepsie obdobie, vravela som si ze to bude ozaj len ten vzdor a raz to prejde, a ano bohuzial som nanho asi aj dost makka..ked mame tazsie obdobie, naozaj uvazujem nad tym, ci nema poruchu autistickeho spektra. Je tych znakov viac, pokusim sa spomenut aspon niektore... obrovsky problem s umyvanim ruk, vlasov, strihanim nechtov, prezliekanim, problem dostat ho von, potom zas dnu... a v poslednom case robi veci, kedy sa naozaj obavam ze je mimo... meni zo sekundy na sekundu rozhodnutia. Chce nieco, za urcitych podmienok sa dohodneme ze teda okej dostane to, potom zrazu otoci ze nechce... ked na to nereagujem, reve..ked mu vysvetlujem, reve... poviem mu, ved sme sa dohodli ze to dostanes a ty si suhlasil a on povie ne nechcem to. Poviem v nervoch tak to teda nebudes mat a reve ze to chce. A takuto scenu dokaze spravit ohladom vela vela veci. Ja uz som z neho zufala 🙁 Nieco mi nasepkava, ze naozaj mozno len skusa hranice, je neskutocne tvrdohlavy, inak je to baran... alebo este taky priklad uvediem, vravim mu poobede mame poslednu prilezitost ist von, potom uz bude neskoro. Vravi nejdeme. Dobre, nejdeme. Je v pohode, da sa...a vecer pri zaspavani, uz mam pocit ze napoly spi sa nahlas rozplace preco sme nesli von?? preco??? ja uz neviem ci taketo reakcie su v poriadku.... mozno na zaklade takychto prejavov sa domnievat, ze by mohlo ist u syna o AS? Dakujem krasne za odpovede
@mesiacik1989 přijde mi, že jsme to ve 3 letech měli podobné. Syn je hodně emocionální, a zatímco ostatní děti byly už vcelku "rozumne", přišlo mi, že u nás je vše problém (chce jít jinýma dverma, chtěl zazvonil, chtěl přivolat vytah) a hned scéna. Několikrát jsem se pro klid výtahem vracela dolů, aby si to mohl zmáčknout😉. A sám se v těch emocich plakal, takže taky nejdřív nechtěl ven a pak brek, že chtěl... a taky jsem se dost bála (no, bojím i v něčem dodnes), ale opravdu se to hodně za rok změnilo a je úplně jinde... Radim vydržet, ono stejně nic moc jiného s tím teď neuděláš. Hodně se taky může ukázat ve školce, zda se to tam srovná, nebo prohloubí.
Diagnostika PAS je hodně obtížná. Můj syn dostal diagnózu až v 7 letech. Sice každý autista je jiný, ale mě to přijde jako vzdor. Možná je hypersenzitivitu, když je problém s mytím vlasů, rukou... Vadí mu třeba i určité typy oblečení na sobě? Můj syn má taky problém s mytím vlasů, rukou apod ale u něj zrovna za toto nemůže autismus, ale hypersenzitivita. Vadí mu i doteky, hlasité zvuky, vůně, všechno vnímá daleko intenzivněji než my. Můj syn s PAS teda nemění svoje názory, pokud jednou něco řekne, tak to tak je, zrovna tak pokud něco řekneme my, musí to tak být ať jde o cokoli, klidně i o to co nemůžu nijak ovlivnit. Jeli jsme na logopedii, řeknu mu vystoupíme na Arbesovo náměstí. Jenže tramvaj měla nehodu a vyhodila nás o zastávku dřív. A syn příšerný afektivní záchvat vzteku nebo zoufalství že ne, tady nemáme vystupovat, tady prostě ne. Máme vystoupit jinde. Má třeba tvůj syn zálibu v určitých rituálech, zvyklostech, že něco prostě musí být takto a ne jinak? Má třeba určité záliby nebo dovednosti, které u tříletého děcka nejsou obvyklé?
@mesiacik1989 syn se chova podobne, ale uz jsou mu 4 a nikdy me nenapadlo, ze by nebyl v norme…ve srovnani se starsi je sice trochu vic “rozdvojeny” chce to a kdyz to dostane tak z nej vypadne ze to vlastne nechtel, ale z meho pohledu je to klasicky blizenec, tak trochu rozdvojena osobnost, ale s vekem a spolecenskym tlakem (skolka, prarodice) se hrany obrusuji a da se s nim lip zit, vymrcovani je disciplina kterou se snazi dovest k dokonalosti, ale ja musim od nej casto odejit na chvili pryc abych se nezacala tlemit, hlavou mi bezi neco ve smyslu, tvoje segra uz to pred par lety zkousela a neuspela, kamo musis trochu pritlacit…u nas je to hra nervu kdo vydrzi dyl…pak zas prijde obdobi kdy je uplne zlatej
Myslím, že "neschopnost vědět, co cche", je ve třech letech dost typická ... někde jsme četla i nějaké moudré pojednání o tom, že to dítě prostě nedokáže z hlavy vypustit představu té druhé varianty, takže prostě vždy bude chtít to druhé a vždy bude nesťastné... Že k možnosti rozhodovat teprve musí dozrát.
Jak komunikuje? Mluví normálně? dokáže si říct, že něco chce? ... Protože tu smyslovou citlivost, co popisujete, znám i od svého syna, kterému po třech lecech váhání v šesti letech psycholožka tu diagnozu autismu přiklepla... ALe u něj s eto projevuje třeba i tak, že nepozná hlad, žízeň, únavu... mizerně mluví... špatně odkoukává v běžném provozu - učí se věci výhradně od dětí nebo z videí (velmi málo do dospělých/rodičů) a podobně...
Nepises moc konkretne, ale prijde mi to jako zdrave dite, mam to doma taky, na prasky jsem z toho casto, ale autista urcite neni🙂
@mesiacik1989 tiež máme malého Baránka aj keď dievča a je to dosť podobné 😀
Syn se chová velmi podobně, geneticky by u něho nějaký drobný PAS být mohl, ale screening v 18 měsících mu vyšel v podstatě negativně (byla tam asi jedna nebo dvě věci, kde to bylo takové nejisté, zbytek jasné ne).
Každopádně tříleťáci jsou poměrně obtížní sami o sobě - problém s nimi občas vyjít, mají vlastní hlavu, jsou samostatní, chtějí dost věcí po svém a ještě nedohlíží důsledky svých činů.
Víš, co mi chlap řekl o beranech? "Beránci nejsou tvrdohlaví, jim jen stačí, když je vše po jejich."
Já o synovi říkám, že se zdá normální, jen ta nervová soustava by mohla dozrávat trošku rychleji.
Každopádně i pokud tvůj syn má PAS, nebude to nějak zásadní (ono je dost poruch autistického spektra, které jsou velmi slabé, diagnostika obtížná, navíc teď nově už se nerozlišuje nízkofunkční - vysokofunkční - aspergův syndrom, protože to není jedna škála, ale v podstatě hromada různých dovedností, které mohou být jinak).