Vynalézavé batole a jeho bezpečí

a nebo ten bezpečnostní řetízek co se zašupuje,ale dát ho výš 😀 ,a nebo poslední možnost elektický ohradník 😀 vím o čem mluvíš mám to doma ve dvojté dávce 😀

kupit za par korun kluce do tych dveri 🙂 ked su tie dvere fakt obycajne, tak kluce su rovnake, staci jeden, pozamykas, odlozis a hraje sa v jednej izbe :D skus aj kluc od komory, ci nebude pasovat, ale sice asi si to uz spravila.. taky kluc je fakt dostat vsade kde sa kopiruju kluce 🙂

@bubbles ty dveře jsou 27 let starý a jak jsem psala v úvodním příspěvku, je to celé zrezlé 😅

@michamicha cize sa neda ani vymenit zamok z komory aspon do jednej izby? :D inac jeden zamok tusim 150 korun, to nie je take hrozne 🙂 mne to pride najrozumnejsie - dvere sa nedaju zamknut, tak dam zamok.. nejake retiazky a somariny pricapnut na dvere, to je divne :D zbytocne prehnane 🙂

@bubbles tak to by v našem případě znamenalo částku přes 1000,-Kč za zámky 😝

@michamicha a co vydržet cca pět měsíců, kdy syn pochopí, kde je místo na hraní a kde je místo pro rodiče a spaní a tak? rozumím zabezpečení zásuvek, šuplíků, ale přeci syn není hluchý a nevnímající? kolik máte takových místností, kam nesmí? normálně mu řekni, že tady je místnost na spaní, tady na jídlo a vaření, tady na hraní a pokaždé, když se pokusí někam větřít, kam nechceš, mu to zopakuj. dítě není nepřítel, mluv s ním, pochopí to.

@michamicha tak ja uz neviem, napada mi len to, ze usetris, ak kupis jeden zamok a zamknes ho v jednej izbe :D nebudes ho nechavat behat po chodbe a skusat 10 dveri 🙂 ale nie, mrzi ma, ze som nepomohla 🙂

ja len nerozumiem co take mate v tych izbach, ze tam maly nemoze... co nechcem aby dieta chytalo, to dam na vrchne police a nech si volne chodi... my mame vsade (okrem wc a kupelne) supacie dvere a mala sa volne po byte pohybuje 😕 😕 😅

@berenika39 tak to mi za těch 5 měsíců asi úplně zešediví vlasy 😀 dneska jsem za nim furt běhala a snad 100x opakovala to samý... uklidit židličku/dřevěné schůdky/kolečkovou židli/jídelní židli, pokud možno v klidu mu zopakovat, že do kuchyně sám nesmí a už vůbec ne lovit škvírkou ze zabezpečenýho šuplíku nože 😖 dřív jsem mohla mít šicí stroje na stole a teď je musím zamykat do skříně, začal šplhat po knihovně, vyhazuje mi oblečení ze skříní, o hračkách v pokojíčku ani nemluvím 😖 když mě vidí, že něco uklízím, tak to chce taky dělat, ale vzápětí po tom co uklidím/e, tak jde a všechno znovu vyhází 🙄 takže proto chci mít doma zavřený pokoje... jo a když jsem mu schovala dětské plastové židličky, zabarikádovala ostatní nábytek tak, aby si ho nemohl přisunout ke dveřím a otevřít si je, tak si vzal nočník nebo odrážedlo lokomotivu nebo popelářský auto od Brudera a stoupal si na to a dveře si otevřel ☹ a můžu mu 1000x opakovat, že to nemá dělat, že by si mohl ublížit, i když spadne, tak za chvíli to dělá znovu 🙄 když ho přistihnu při tom, že se dobývá kam nemá, tak se začne šíleně vztekat, kope kolem sebe a docela by mě zajímalo co si o nás myslí sousedi, asi že ho týrám když takhle strašně ječí 😖

@jasminet viz. příspěvek výše

@michamicha odporúčam nepoužívať žiadne z týchto zabezpečovacích zariadení (len to okno) toto je dôležité obdobie vývoja - náročné pre teba, ale veľmi dôležité pre dieťa - ak si to teraz zjednodušíš tým, že ho zamkneš do väzenia, tak sa ti to neskôr vráti... naučte sa navzájom sa rešpektovať a obaja sa pri tom veľa naučíte 😉 (a to nepíšem preto, že moje 4a pol ročné dieťa už takéto veci nerobí, ale viem, že vynaliezavosť sa vekom stupňuje 😀 ) držím palec...stojí za to vydržať 😉

@michamicha tak ja neviem, asi som divna 😅 u nas su noze nezabezpecene, niektore na linke, niektore v supliku - malej som povedala, ze to moze len maminka a tatinko s nimi krajat - neberie ich, ma svoje plastove, ktore pouziva pri "vareni". skrine s oblecenim su u nas vyhadzane non stop, o hrackach ani nehovorim... jedine co je zatvorene za zamkom su lieky a cistiace prostriedky. a aj to jej obcas dovolim sa v tom pohrabat (pod dohladom) - zoberie si obvaz, naplast a olepi bud seba alebo babiky. alebo umyje zrkadlo v hale sprejom na zrkadla...
podla mna zakazane ovocie najviac chuti 😉

@sue a ještě ochranu do zásuvek 😀 ale souhlasím je to hodně nervů, ale vidím, že to nese ovoce

@michamicha takže přeju pevné nervy a vydržet 😉

@michamicha ...ahoj 🙂 , u nás pomohlo jediné...upravit byt tak, aby byl pro dítko bezpečný, byly v bezpečné vzdálenosti/výšce věci, které by moly přijít k újmě a tím mi odbyl stres z věčného nahánění a strachu o obojí.
tím samozřejmě nemyslím, že bych se vylepila k tv a nechala děti v klidu dělat co je napadne 😀 , dohled je nutný vždy, ale není potřeba věčného komentování a zákazů.u nás jsou tabu dvě věci....komora a jedna skříńka(v dosahu), kde mám dokoumenty atd.(samozřejmě nepočítám sporák, pc, tv, kabely, el.zásuvky a jiné 😉).
znáš to pořekladlo...zakázaného ovoce nejvíc...zákazy přitahují pozornost a lákají 😝 .
ale je tedy pravda, že dítko přesně v tomto věku je dobré mít tak nějak neustále na očích 😅 .

Caves🙂) ja som malého - po podobných opletačkách učila "STOP HRANICA" a to tak, že som do dverí - do kuchyne, alebo do chodby - dala kantom, naležato "mrežu" (myslím že jeden bok z dedskej postieľky, ktorú máme už v demonte🙂 No nebolo to napevno, malý s tým trochu lomcoval, ale ho to veľmi srdilo, že tá stop hranica tam je a za nnou do kuchyne, alebo sám na chodbu... nemôže. Pár krát sme sa o tom po pár dňoch vždy rozprávali, pár krát som mu to, keď sa inak nedala, zasa "namontovala" (pritlačila stoličkou alebo uchytila nejakou gumou o zárubňu.. Fajne to zafungovalo, niekedy, keď vystrájal, povedala som "stophranica" a už sa vedelo, že do tamtých končín taraz nie🙂) Zobral to do svojho slovníka, semtam si ten termín hovorí aj pri svojej hre alebo sám v nejakej nebezpečnej situácii, takže sme sa asi na tom dohodli🙂 Teraz mi to práve pomáha, keď skúšame chodiť bez kočíka po meste, pred cestou, pred otvotenými bránami ... normál na to reaguje . A tie veci so skriňami apod.- to si už vlastne ani nepamätám, aj keď som bola občas !skriňový otrok". Takže asi dobrá správa, že sa z tohpo vyrastie🙂)) j.

@michamicha a ešte jedna vec - najviac neplechy a úrazov sa stane práve tomu dieťaťu,ktoré je neustále pod dohľadom a potom sa na dve minútky otočíš a stane sa niečo zlé 😖

@michamicha holt nastalo období, kdy mu musíš být stále za zadkem, takže se nestane, že by byl v některé z místností sám...ono ho to zkoumání nebezpečných míst a věcí taky během pár měsíců přejde..moje dcera, kdybych jí zamkla- zabránila přístupu kamkoli, tak by zešílela vzteky.. to pro mně bylo jednodušší ji nechat ať zkoumá a jen dávat pozor, aby si něčím neublížila, takže místo nože jsem jí nabídla vařečku, s tou mohla do něčeho třískat, tím si neublíží.. a pokud mohu poradit: je červen, jak jen to trochu jde, třeba i v dešti v pláštěnce, buď s ním venku, louže, šutry, klacky...to jsou nej hračky a oproti domácnosti, která je plná nástrah, je to venku vcelku bezpečné.

Ja ked si spomeniem, co robil moj syn, ked mal nieco pred tym druhym rokom tak to bol horor. Tiez si myslim, zeby asi nepomohlo, keby bol zatvoreny v jednej izbe. Moj maly bol zasa badatel, hoci ho velmi vysky nelakali, nema sice velmi kam vyliezt, ale v tom obdobi, sa nevedel vobec sam zahrat ani nijak zabavit. Nemohla som ho nechat sameho, a ani nechcel ostat sam, zaujimalo ho vsetko co robim v byte, a ani na wc som vklude nemohla ist, bola som rada, ked zaspal a mohla som navarit a nieco urobit. Vacsinou sa len hadzal o zem a plakal, isli sme vonku rev, isli sme domov rev, vonku sa sice vedel zabavit, ale vacsinou mal tulave topanky a chodil krizom krazom a ani sa nepozeral, ci som s nim, bral detom lopty a hokejky a ked ich musel vratit tak zasa rev a plac. Vrcholom bolo ked ma zamkol na balkone, ked som zbierala pradlo, samozrejme hned nabehol do potravinovej skrine /do ktorej nemohol chodit/ zobral si prazdnu sklenenu flasu a utekal s nou prec, aby som mu ju nahodou nezobrala, mohla som nanho kricat na balkone. Potom si prisiel po surovy zemiak a tiez s nim utekal prec. Balkon mame v kuchyni. Viete si predstavit, ze som bola na infarkt. Nakoniec sa vratil, ukazujem mu, ze nech mi otvori dvere, prisunie si stolicku a otoci kluckou. A on vyliezol na stolicku, potom na stol a tam si zapol radio a vyjedal cukor z cukornicky. Mohla som mu tukat na sklo, len sa na mna usmieval. Nakoniec sa mi podarilo tie balkonove dvere vytlacit, kedze neboli zatvorene uplne. No ale tie minuty strachu, uz som rozmyslala, ktore sklo budem musiet rozbit, aby som sa dostala dovnutra. Pocas tohto obdobia som bola z neho uplne hotova. ale po tych 2 narodeninach sa to ovela zlepsilo.

@jankar27 tak zavřít mě na balkoně ho ještě nenapadlo 😅 úplně to vidim, to samý je teď u nás, jakmile se nedívám nebo jdu na záchod, tak hned běží a dělá všechno co má zakázaný... a ten řev když se má jít ven nebo naopak domů, taky tak a pak ještě řve když se mu po hodinovém sezení a slézání z nočníku snažím obléct plenu 🙄 a co mě ničí ještě víc, když pak musím tohle řvoucí a kolem sebe kopající dítě nějak dopravit domů, tak na mně ostatní maminky koukají divně, jakože co jsem mu udělala, že tak vyvádí... ale uklidňuje mě, že kolem toho druhého roku má takové období většina dětí, i když my asi venku potkáváme samé výjimky 😅

@michamicha - ahoj, tieto obdobia okolo 2. roku su sice v niecom narocne (u nas prave na vsetko hovoriac: nie, nejdem, nedam...), ale zaroven sa mi zda, ze tie deticky uz ovela viac rozumeju a nechaju si vo svetlych chvilkach vysvetlit 😀 Podla mna najhorsie to bolo v obdobi, ked sa ucila dcerka chodit sama. To bolo behania... My tu tiez mame niektore veci, ktore sa nemozu, ale nakoniec sme si povedali, ze to vyhradime len na vylucne nebezpecne (sporak, zastrcky, noze, lieky a pod.) alebo vylucne dolezite (dokumenty a pod.) ci cenne veci (ako elektronika a pod.) To, co sa da, je z dosahu (noze vysoko, lieky na vrchnej polici v spajzi, na zastrckach kryty) - toto ju ale moc nelaka. Obcas ma potrebu stukat do domaceho kina ci satelitu - tam povieme, ze sa to nesmie a prestane. Ale napr. take to pomahanie v kuchyni... vyclenila som jej zasuvku, kde ma svoje predmety, s ktorymi moze "varit". Dakedy zaberie, dakedy chce moje... no co uz, nech sa dieta bavi 😀 Aj my sme mali "haspry" na dverach zo skriniek, ale prisla na to, ako to otvorit. A uz ju to casom prestalo lakat. Na niektorych skrinkach, kde sa nedali dat "haspry", ako som to ja nazvala, tie poistky (mali sme Canpol babies), sme dali obycajnu priesvitnu lepiacu pasku - tu hrubu 5cm. Nejaky mesiac to vydrzalo, potom sme znovu dali druhu 😉 Moju tiez obcas napadne vyhadzat skrine, ale to mi akoze pomaha, ze si hlada, co si oblecie 😀 Ratam do 10, vysvetlujem, ze sa to nesmie (vzdy to musi naspat "ulozit" - za mojej asistencie, samozrejme) a modlim sa, nech uz ju to prejde 😉
A ked nechce niekam ist ani po vysvetleni, preco a kam ideme - tak poviem, ze bud pojde so mnou, alebo nemusi, ale v tom pripade odchadzam sama. A aj odchadzam. Zatial vzdy prisla - ale netusim, dokedy to bude fungovat 🙂 No a momentalne je u nas v kurze driapanie sa na stacionarny bicykel, co ma vzdy privadza do sialenstva, lebo je vedla rohu stola a okrem toho si tam moze zuby vybit. Tak za nou len chodim a davam ju dole kazdy den (Terezka, zidi, lebo spadnes. ... Nie, nejdem!) a vysvetlujem do oblbnutia vzdy, ked tam vylezie. V momente mam v hlave nieco, co moze ist robit, aby zabudla, ze tam ten bicykel je. Dakedy zeberie, dakedy nie. Proste stale musim vymyslat nejake alternativy, co by mohla robit zaujimave miesto toho, co prave robi "neplechu" 😉 Je to tazke a nie vzdy to zaberie, ale obcas ano...

@michamicha - a este tie dvere.. no, u nas mame otvorene vsetky, az na vchodove, lebo jedneho pekneho slnecneho dna, ked som sa prave obliekala v spalni, tak sa mi zdalo, ze je akosi ticho v izbe. Kukam v izbicke, dieta nikde, kukam v kupelni, dieta nikde, kukam v obyvacke, dieta nikde. Pridem do chodby, vchodove dvere otvorene a dieta si masiruje dole schodmi (uz bola na poslednom) ku vytahu... skoro som odpadla! Po prve som netusila, ze uz dociahne na dvere (vtedy nedociahla na klucky v byte, tak mi nenapadlo, ze dociahne na vchodove) a dokaze si otvorit bezpecnostne dvere zamknute na 1 zapadku (u nas sa musi zamknut na 2x, aby bolo zamknute aj zvnutra tak, ze sa da len klucom otvorit) a po druhe som neverila, ze ma odvahu ist sama dole schodmi (hoci aj drziac sa zabradlia a hoci to vie, len sa akosi nevedela osmelit, ci co...). A ta vysmiata od ucha k uchu, ze: Mamina, ja idem ku babine... 😕 Odvtedy sa zamykame doma... navyse ma teraz obdobie, ze si vypyta kluce a pcha ich do zamkov na dverach s tym, ze "kluckuje" - to ma slovo na odomykanie, zamykanie a otvaranie dveri 😀 Vyclenila som jej na to kluce od pivnice, tymi neotvori nic a zaroven ma pocit, ze ma naozajstne kluce 🙂