Výchova - drzost. Jak řešíte podobné situace?

Dítě zrcadlí, takže dělej to co chceš aby dítě dělalo a nedělej to co nechceš aby dělalo. U nás je 10 dřepů za každé ošklivé slovo a jak nám to syn hlídá, stačí říct něco jako sakra a už maminka musí drepovat 😅

Tohle mi ještě nepřijde jako nějaká šílená drzost, když přesně opakuje tvoje slova. 🤷‍♀️ Kolik jí je? Když se od dětí slyším, zasměju se tomu a příště si dávám pozor na pusu, když nechci, aby to říkaly. Argument já můžu, jsem dospělá, ty ne, mi přijde úplně mimo. Jakože proč bys jí měla nějak hanlivě říkat a ona tobě ne? 🤷‍♀️ Za drzost považuji, když něco opakovaně řeknu a dítě dělá, že mě neslyší, maximálně po mně začne prskat, vyplazovat jazyk a vykřikovat něco typu "ukliď si to sama", to bych je přes tu pusu nejradši pleskla...v tu chvíli už opravdu důrazně řeknu a dost, ukliď to a nech si tohoto chování.

Je samozřejmě pravda, že dítě nemá být drzé.? Ale odkud se bere představa, že dospělák drzý být klidně může? Nemůže. Začni se k ní chovat slušně a ona ti tu drzost nebude vracet. Protože ze své hlavy to nemá, jenom napodobuje tebe. A hezké to není ani od tebe.

Děkuji, musím souhlasit s vámi se všemi, musím začít u sebe. Dceri budou 4 roky.

Male jsou dva roky a mluvím s ní tak, jak bych chtěla aby se mluvilo semnou. Neříkám dělej, musíš. Ale řeknu "Kajinko, mohla by si prosím odnést tatínkovi tohle do kuchyně" a ona mu zanese, vrati se a já ji poděkuji. Takhle se bavím i ze svym mladým. Mohl by si prosím? My dospělí na tyhle věci, občas zapomínáme. Sami je, ale chceme slyšet.
To tvoje dělej, pojď a urážení, že je drnda a jako ještě říct já můžu jsem dospělá... máš co si chtěla, malá tě zrcadlí ;).

Velmi jednoduché řešení, nikdy nedělat ani neříkat nic, co bychom nechtěli, aby říkalo a dělalo dítě. Mládě (i to lidské) se do určitého věku učí převážně nápodobou, je proti přírodě se na dítě zlobit, že dělá to, co my mu ukazujeme.

Děkuji.

Proč ji říkáš drnda a vadí ti, když ona ti říká to samé?

Naprosto souzním s @madbetka . Mám šestiletou a demo verze puberty, jak jsem se nedávno někde dočetla 🤣, u nás nastupuje v plné parádě. A i já občas použiji výrazy, které se mi pak vrací jak bumerang. Jednak to nastavené zrcadlo přijímám, takže se snažím to ve své mluvě eliminovat, za druhé si to vysvětlíme, proč to není dobré a že ani já bych to používat neměla.
Tou nejlepší cestou je se k ní chovat tak, jak chceš, aby se chovala ona. Máš ještě pár let, kdy jí to můžeš ukázat a ona to přijme jako fakt. Později už to půjde ztěžka, tak toho využij. Bude hůř 🤣

Bylo napsano to podstatne, myslim. Kdyz potrebuji diteti rict neco negativniho, otocim to na aktivitu - to, cos udelal/a, bylo nezbedne/nezdvorile. Pak muzes rict - kdyz to delas, jsi nezbednik/ulicnik. Ciste situacne. Ne obecne. Aby dite melo jasne co a proc mu rikas. Drnda mi prijde uplne nejasne, nepochopila bych z toho, co a proc chces.
Pak jsou ale situace, kde ucim deti mit filtry a rozlisovat, co deti muzou a co nemuzou. Kdyz ridim, jsou situace, kdy reknu "To je ale kreten" - jasne, pred detmi se nemluvi sproste, u nas nekdy proste ano. Deti (vc. trilete) rozumi, ze je to konkretni situace a vysvetlim, co ten konkretni ridic udelal. A chapou, ze je v proadku to rict, v teto konkretni situaci. trileta to samozrejme zkusila i v jine, doma, treba na brachu, velice rychle jsme si to vysvetlili, bylo to vyslovene na zkousku, od te doby to nedela. Ani v aute. Oriste to chapou.

Prijde mi v poradku, ze deti a dospeli mluvi jinak, ale musi to byt jasne lozene, situacni a vysvetlene. Coz tvoje drnda u me vubec nesplnuje. Takze bych to nerikala a nasla jine zpusoby, jak dat verbalne najevo svou nespokojenost.

@janedv 🤣🤣🤣 ano, ano, kreténa a nejen jej jsem vypustila ve středu, kdy jsem kvůli němu malém na dálnici měla ve 130 nehodu. Dcera většinou jenom říká "maminko, to se neříká", ale tohle byla naprosto výjimečná situace, kdy bych to snad před ní řekla klidně znova, takže jsme si to vysvětlily.

Já dětem klidně vysvětlím, že to, že něco říkám já, neznamená, že mi to můžou říkat oni. Stejně jako nemůžou dělat víc věcí (řídit auto, koukat do půlnoci na televizi, pít alkohol...) a taky spoustu věcí na rozdíl ode mně dělat nemusí. Jako určitě je hezké udržovat to v té "nevýchovné" rovině, ale přiznávám, že na to prostě nervy ani náturu nemám. A když ze mě někdy vylítne něco, za čím si nestojím, tak se jim omluvím a vysvětlím, že mi ujely nervy a mrzí mě to.

Jako taky souhlasím s tím, že se k dětem máme chovat s respektem, nedelat a nerikat to, co sami nechceme.... ALE, syn 7r začíná být fakt drzý. Ne, že by mě nazýval nějakými špatnými jmény, ale prostě neco dělat nebude. Např. Nepůjde spát, protože ja jeste nejdu, protože není unavený a proč jako musí? A já mám kolikrát na jazyku tu nenavidenou větu z dětství "Protože jsem to řekla (do prdele práce 😁)" . Takže zkouším vysvetlovat, že jsem starší, mám za něj zodpovědnost, starám se o něj a tím pádem mám prostě občas právo veta. Nechci ale, aby to zase znělo jako další peklo, co jsem pořád poslouchala, že mě rodiče živí, tak je budu poslouchat. Na to se pak dá jen říct, neprosila jsem se vas o to, abyste si mě porizovali... Takze to zkousim přes ty zkušenosti. Jsem starší, mám vic zkušenosti a vím, že např. když nepůjde spát, tak bude zítra na treninku unavený nebo případně, že za něj mám zodpovědnost a pokud bude zívat ve škole, tak se na me bude paní učitelka zlobit. Docela to funguje. Nicméně casto nad tim prostě mávnu rukou a říkám si, že taky musí drzost trenovat, aby se pak po něm v kolektivu nikdo nevozil. Vím, že zrovna můj syn je mezi dětmi spíš méně prubojny a nekde to trenovat musí no 😅
A jinak taky nemám problém se omluvit, priznat chybu, že mi ujely nervy a tak. Zatim se to v pohodě dá. Uvidíme za pár let no.

@suzanna123 Třeba s tou drndou, bych to nebrala jako drzost, malá jenom opakuje, co jí maminka říká. Je to nějaká přezdívka (nálepka), holčičce se má líbit (spíš bych řekla, že ani neví, co znamená a co opakuje), ale mamince se stejná přezdívka pro ni nelíbí. Tak mi přijde blbé tak říkat dítěti, ale sama vyžadovat, aby mi takto neříkalo. Alkohol a řízení vozu je podle mě trochu něco jiného.

@suzanna123
tak tyhle situace jsou nesrovnatelne.

@levandule_k
@zelenaesmolda já neříkám, jestli to je nebo není drzost, píšu, že to, že něco dělám/říkám já, neznamená, že to může dělat dítě taky. Mně to smysl dává a naopak mi nedává smysl to, že já dítěti řeknu mazej uklízet a ono mi to pak může říkat taky. Nemůže.
Na druhou stranu plně respektuji, že to někdo vnímá a praktikuje jinak a prosím o totéž.

My si neříkáme ošklivě, ale používáme různé přezdívky a označení typu "Jejda, ty si ale ťunta malej" a syn pak klidně může říct "Maminka je ťunťa, spadl jí jogurt" (Dneska se to stalo a syn mi to řekl a smál se, společně jsme to uklidili, řekli si, že příště určitě budu šikovnější - uplně stejně, jako by se to stalo jemu.). S tim naprosto nemám problém a je to součást naší komunikace a našeho vztahu. Ale že bych někdy řikala synovi něco pejorativního, obořila se na něj, že je pitomej, to ne. To radši řeknu "To je špatné chování, to si neudělal dobře"

@suzanna123 přesně tak, souhlasím s tebou. 🙂 Pořád je to dítě, není to malý dospělí. Prostě jsou věci, co děti dělat nemůžou a basta. Protože jsou to děti. Stejně jako my dospělí se nemůžeme chovat jako děti. 🙂

@suzanna123
@me_druhe_ja Dítě spoustu věcí nemůže, protože je dítě. Je na to malé, nemá na to znalosti, zkušenosti a nebo by mu to mohlo škodit. To nikdo nezpochybňuje a tak to je.

Ale tady se podle mě bavíme spíš o tom, že občas dítě dělá něco, co je podle nás špatné nebo neslušné. Pokud to je špatné a neslušné, tak to přece platí obecně a ani dospělý by to neměl dělat. Nebo by se pak měl zlobit maximálně sám na sebe, protože to byl on sám, kdo to to dítě naučil. Považujeme za drzost něco, co děti jen okoukaly od nás. Tohle slušné chování děti ani nejde naučit jinak, než vlastním příkladem. Mluvit nějak, ale dítěti vysvětlovat, že tak mluvit nesmí, je přece úplná hloupost.

@madbetka já nevím, o čem se bavíš ty, já reagovala na úvodní dotaz. Zakladatelka chtěla poradit, ne já, takže pokud se mnou někdo nesouhlasíte, tak mi to nepište a neoznačujte mě… Mně je fakt upřímně jedno, co si o tom kdo myslíte - já vám taky to vaše nevymlouvám 🤷‍♀️

@suzanna123 Jaj, diskuze se tomu říká 🤔
V původním příspěvku se píše, že dcera zakladatele říká drndo, jenže té se to nelíbí a považuje to za drzost, ačkoli to byla ona, kdo ji to naučil.
První, kdo tu reagoval ve smyslu, že dítě přece nemůže dělat různé věci, protože je dítě, jsi byla ty. Proto na to reagujeme, tak nechápu, co ti na tom přijde divného 😃
Ať to čtu, jak to čtu, tak ta diskuze je o tom, že dítě rodiči říká věci, které ho naučil říkat rodič sám 😊

@madbetka jaj ano, ale ne moje diskuze. Já odpovídala na dotaz - to není pobídka k tomu, rozebírat mě, tím to tu leda plevelíš. Pokud máš jiný názor a argumenty, proč to nedělat jako já, adresuj to zakladatelce, ne mně. Co na tom nechápeš?

@suzanna123 To tak bývá zvykem, že se diskuze rozvíjí a reagují na sebe různí diskutující. Mnohdy z toho vzniknou zajímavé věci, které mohou ohohatit autora i účastníky, ale omlouvám se ti tedy, že jsem tě označila, už to dělat nebudu 🙂

@suzanna123 ehm. Nic ve zlem, ale opravdu si v diskuzním fóru..a nikde není pravidlem, že odpověď na otázku, v diskuzním foru se nemá komentovat, či na ní neodpovidat.
Ti mohlo přeci být jasný, ze ti někdo odpoví, tak to ber jak to je. Když odpovíš pak ty, už tady vedete diskuzi.
Nebo jako na odpověď, se nesmí odpovědět?

@malenka3 Ty jo, ve 130 na dalnici by deti vyslechly taky nejenom kretena!! Hlavne, ze se vam nic nestalo.

@20190418 toto je strasne zajimavy posun, ano, proc dospely muzou a deti ne. Ja to vysvetluji pres nasi kulturu. Ze v nasi kulture je to lozene tak, ze dospeli v nekterych rolich jsou autorita (rodice, stari rodice, ucitele, krouzkovi vedouci) a maji jine pravomoci jako deti. Az deti vyrsotou, budou mit vsetpene normy chovani z nasi kultury, pak muzou ony samy rozhodovat co ano, co ne. A ze kdybychom nesdileli stejnou kultury a normy (moralku), pak by tady vznikl chaos a valka. A ona vznikla, kousek od nas, takze deti to velmi dobre chapou. Mam 6 a 3 letou, takze to neni nad jejich chapani.
Mam tu vymozenost, ze jsem zila ve sposute jinych zemich i kultur, takze jim muzu ukazat fotky, vykladat pribehy a ony samy rikaji, ze tady, v nasem krasnem byt a meste, jeji jim dobre a chteji tady zit. Tak ja jim pripormenu, ze jednou z nasich hodnot je respektovat domluvu, treba a to je, ze v 19.30 se chodi do postele, cist, povidat si, aby se ve 20.30 uz opravdu spalo. Kdyz se to nerespektuje, jsou deti rano unavene a nemaji energii na sve veci a hry / skolu (coz se pak ukazalo a deti to opet chapou).
U nas jede liberalni vychova, coz jim rikam od mala, ze musi proste repsektovat hranice, ktere stanovime, ale v jejich ramci maji volnost, se kterou prichazi i osobni zodpovednost. Ale myslim, ze mam i prirozene vnimave deti, citlive a empaticke, ackoliv je kazde z nich jine. Takze nerikam, ze je to obecne platny recept, ale to vysvetleni, proc rodic muze a dite ne, na to se to pouzit da. A PROTOZE JSEM TO REKLA a TRIKRAT! jsem uz pouzila taky, koneckoncu jsou to deti, kdyz maji mozky unavene, racionalita jde stranou. Ja to podle toho poznam jeste driv, nez mzouraji ocicka 😀

Ja myslím, že malé dítě neví, že je to drzé. Mám syna 3 roky, když mu řeknu třeba že je trdlo, tak on směje a křičí: neee ty trdlo :D neřeším, je malý, straší syn školního věku už chape hranice, co si může k dospelym, dovolit a co už je drzé.

Co je to drnda? Slyším prvně 😁

@drakenn já to taky používám, ale u nás je drnda holčička, která pořád povídá, pusu nezastaví 😁 Takže to taky občas řeknu, ale nemá to v té řeči negativní konotace, je to i řečeno hezky a nebylo by to drzé, kdyby mi to dítě řeklo taky.

Nedávno jsme někde četla článek o tom, jak je dobré naučit děti i nadávat. Že dítě, které umí nadávat, bývá emočně inteligentnější a vyrovnanější. ... Je to vlastně podobný případ - jsou slova a fráze, které je vhodné říkat jen v určitých situacích... Stejně jako si "kurvy" a "kretény" schováváme na situaci, kdy se hrozně lekneme a potřebujeme to ze sebe rychle dostat, schováváme si "Uklízej a rychle!" na situace, kdy my jsme za konání nějakého člověka odpovědní a on odmítá spolupracovat... Ten rozdíl, proč rodič dítěti to říct "smí" a opačně ne, je opravdu to, že rodič má za konání dítěte odpovědnost ... Ale taky by si měl rodič dobře rozmyslet, kde už může tomu dítěti tu odpovědnost předat... protože postupně mu ji musí předat ve všem... a všichni asi doufáme, že nebude muset dítě jednou převzít odpovědnost za nás, stárnoucí rodiče a ty role prohodit...