Ukazuje zvláštním způsobem. Jak na tom byly vaše děti?
Ahoj maminky,
za pár dnů mému synovi bude 13 měsíců. Dlouho jsem řešila jeho absenci ukazování, jakožto jeden z důležitých milníku správného vývoje. Syn není zrovna nejrychlejší dítě, co do zdatnosti. Stále nechodí, ale obchází (což nijak výrazně neřeším, je čas), ale hlavně před dvěmi týdny začal ukazovat specifickým způsobem, který jsem zatím u dětí neviděla. Spojí si palec a ukazováček do takové šťopičky (salty bae styl :lol: ) a takhle na něco ukáže. Jak začínaly s ukazovaním vaše děti a kdy?
Syn je moc veselé dítě, ale je pravdou, že zatím moc nerozumí, nechápe, co po něm chci. Sem tam něco napodobí. Žvatlá si, ale naučené slovo “máma” pro něj zatím nemá význam a neví, co znamená. Zatím určitě nechci plašit, ale spíš mě zajímá, jak na tom byly vaše děti.
Dcera ukazovala celou rukou, tedy natazenymi všemi prsty až kolem roku a půl. Pak teprve časem se z toho stalo klasicke ukazování ukazováčkem. Syn hned začal krasne ukazovat ukazováčkem už kolem roku. Úplně jsem zasla, jak si tam ty prsticky pěkně poskládal. Teď ma rok a půl a opravdu ukazuje hodně, téměř nemluvi, tak tím hodně komunikuje. Neznepokojovala bych se tom, děti k ukazování dospějí různými způsoby v různém věku. Pediatra považovala za ok i to ukazování celou rukou i dcery a i když to bylo až v roce a půl.
Syn neukazoval vůbec hodně dlouho. V roce a půl si začal ukazovat občas na něco, co ho zaujalo na obrázku (ale jen pro sebe, ne na vyzvání), asi ve 20 měsících začal ukazovat celou rukou třeba na traktor na poli nebo letadlo ve vzduchu. Prstem až tak měsíc, možná dva před druhými narozeninami. Mimo jiné i to byl důvod, proč jsme ve dvou letech opakovali M-chat dotazník. Jinak motoricky byl taky pomalejší. Nábytek obcházel hodně dlouho, ale v prostoru začal chodit až mezi 16. a 17. měsícem.
@emillyhk a jak je na tom syn nyní? Měl opožděný vývoj řeči?
Je mu dva a čtvrt a zatím nemluví. Nebo takhle, on pár slov říká (máma, táta, baba, není, teta, apod.), ale většinou používá citoslovce. A používá je hojně. Neřekne auto, ale brmbrm. Ale řekne bus, kolo, "gr" (bagr). Umí říct "blik blik", ale znamená to světlo, lampa, baterka... Neřekne kočka, ale zamňouká, neřekne pes, řekne "bafbaf". Veškeré jídlo je "ňami ňami". A takhle bych mohla pokračovat. Pasivní slovní zásobu má dobrou, rozumí, chápe co říkám nebo na co se ptám. Ale aktivně používá dost omezený počet slov. Nicméně i tam je vidět, že nějaký progres tam je. V rodině máme dítě, které ve dvou letech mluvilo ve větách a vyprávění mělo hlavu a patu. Ale taky máme děti, které se rozmluvily až ve třech letech, víceméně ze dne na den. Takže teď to je ve fázi, kdy mu dáváme čas. Samozřejmě si povídáme, ukazujeme v knížkách, venku, atd. Trénujeme vyplazování jazyka i foukání do bublifuku. Pokud se to do podzimu nějak nepohne, budu to řešit s pediatrem a budeme chtít žádanku na logopedii, případně další vyšetření.
Jasně, špetka, naprosto normální, a mě se to líbí 😁 je to takový roztomilý gesto ❤️