Totální chaos a anarchie. Jak na batole? 🙂

...jako vážně se jí takhle v kuse věnuješ? to jsem nejspíš krkavčí matka, protože já své děti miluju, ale jídlo se samo neuvaří, prádlo nevypere, domácnost neuklidí takže si jak starší dcera, tak i mladší syn museli po chvilkách zabavit sami, navíc já mám ráda i chvilku pro sebe, třeba vypít si v klidu kafe, takže rozhodně nejsem "máma kvočna"...

@anetka9 Je tak naučená, asi ano. Teď už to vidím také, ale nevím moc co s tím. Možná jsem to špatně podala, já se občas snažím se jí pořád nevěnuji a ona si i chvíli sama vyhraje. Ale je problém, že když ji nechám chvíli samotnou, tak za chvíli buď přileze a sápe se po mně a nebo je jak neřízená střela. Umí si i opravdu vážně ublížit a to doma nemáme nic nebezpečného. Prostě leze na gauč a skáče z něj dolů (slézat umí úplně v pohodě, učila jsem jí to). A pak je to hrozná královna dramatu no..

Je spousta nazoru na vychovu. Me se treba zamlouva kontaktni rodicovstvi, takze bych urcite nosila kdyz mala chce. Ja jsem malou mela v nositku do 14m cca a ted uz do nej nechce. Spani se taky porad meni. Mame ted taky obdobi kdy bud pres den vubec nespi a jde spat okolo 21h a nebo si zdrimne v aute na pul hodky a pak usne az treba o pulnoci. Me to ale nevadi byt s ni vzhuru, takze to nijak neresim. Zapojila bych malou do tech domacich praci. Mala uz v tom roce a pul zvladla nosit mi veci z pracky na veseni, udela kafe v kavovaru, nanosi nakup z tasek do kuchyne a strasne ji to bavi, utira vse co vidi, kdyz jdu neco rychle uvarit tak ji necham neco umichat...napr vajicka atd. Ucici vez je super do kuchyne. Myslim ze deti bavi i veci ktere my nevidime jako zabavne.

@veruuu_kubesovic Tak úplně nonstop se jí nevěnuji, to jsem asi napsala špatně. Jde i o to, že když třeba uklízím a ona je chvíli sama, dokáže si sama ublížit (jak jsem psala výše třeba skákáním z gauče), takže je pro mě lepší na ni dávat pozor pořád. Nemáme tu jinak nic, čím by si mohla ublížit, ale stačí aby špatně spadla na zadek a je z toho téměř horor story..

@luci1207 Vše, co popisuješ, ona se mnou ale dělá. Dnes nandala celou pračku úplně sama 😀 Učící věž máme, nejvíc ji baví v koupelně na sebe lít vodu...

@luci1207 A k tomu nošení...jako jo, nosím prostě, když to potřebuje. Ale třeba půl hodiny v kuse opravdu nedám a jakmile ji položím na zem, tak řev. ☹

Nejsi hrozná matka, každá se snažíme dělat to nejlepší a zvlášť, pokud je to první dítě. Taky mám doma vzteklouna, začala tedy až ve dvou letech, ale někdy je to o nervy. Má lepší a horší období. Po narození ségry před 2 měsíci má zrovna to lepší období kupodivu. Jinak jsem ji taky nemohla kolikrát nechat samotnou a vztekala se, ale byla jsem tvrdá a řekla ji “já ale uvařit musím, jinak nás budou bolet bříška, tak se klidně vztekej” a většinou za chviličku přestala (nechat ji vyřvat třeba půl hodiny bych nevydržela). Kurz Nevýchovy jsem si koupila a musím říct, že na vztekání nám funguje buď u ní jen sedět a nebo prostě zvýšit hlas, domluva nefunguje, neposlouchá. Takže u tebe bych zkusila “ty si chceš stavět kostky? Hm, já vím, ale já potřebuju vyndat prádlo ze sušičky, aby nebylo zmačkaný. Tobě to vadí? Hm, ale já musím, tak máš smůlu, pak si budem stavět kostky” a šla bych, případně bych za ní chodila, aby si nepřišla opuštěná. Ona to časem pochopí, změna neni hned. Jinak já dceru v těhotenství odnaučila nošení, takže se místo toho mazlíme. A děti jsou nošenci, nevidím na tom nic špatného.
Jinak se spánkem se to opravdu mění, dcera usínala vždy kolem 20h u prsa (do dvou let), pak usínala asi 2 měsíce sama po odstavení a najednou si to posunula na 21h a sama neusne 🤷‍♀️ Přes den nechtěla spát, usínala dřív jen v kočáře, najednou bojkot, tak jsem zavedla spaní ve 14h doma, odvedla ji do ložnice, že teď se spinká a nechala ji tam, naštěstí naříkala jen 5 min a spala (víc bych nevydržela 😂), postupem času usne jedině se mnou 🤷‍♀️ A neudělám nic. Vyřvat ji nenechám a navíc se jí kvůli sestřičce snažím hodně věnovat. Naštěstí akceptuje uspávání ve třech

a nemáš třeba ohrádku nebo cestovní postýlku, kde bys jí dala pár hraček a takhle třeba po chvilkách uklízela? nebo i do postýlky, v roce a půl už jí máš určitě sníženou dole...

Ahoj! Co se tyce spani - dve veci - prvni rezimova, kdyz usina tak pozde odpoledne, mozna uz by nepotrebovala pres den spat? Nektere deti maji potrebu spanku mensi, vidim to na mladsi dceri ktere je ted 19 mesicu a velmi casto po obede vubec neusne. Nekdy usne, nekdy si tam povida tak dlouho ze ji nakonec reknu at uz teda vstane a jde si hrat (to uz je treba ve tri), nenecham si usnout tak pozde, a pak do vecera v pohode vydrzi, dame ji spat o neco driv a rano se vzbudi normalne. K uspavani, nam se osvedcila metoda podle knizky Kazde dite muze dobre spat, neni to o vyrvavani ale o tom ze ji nechavas usnout vleze v postylce a chodis tam jak uznas za vhodne - idealne v neustale se prodluzujicich intervalech, ale pokud na to nemas zaludek tak klidne co dve minuty. Ovsem asi to bude chvili trvat vzhledem k veku dcery, nam se u obou dcer osvedcil vek okolo 10 mesicu, pak uz asi cim je to dite starsi tim je to pro nej tezsi.
A pak k tomu noseni. Kontaktni rodicovstvi nastudovany nemam, ale ja svoje holky naucila ze kdyz se chteji tulit tak v sede na zemi nebo na pohovce, nepoponasim je a pro ne je to stejne.
Jinak nektery deti jsou proste vzteklejsi nez jine, to tak je, temperament, nemusi to vubec byt ze by sis ji rozmazlila. S moji starsi to bylo taky hodne tezke, od 18 mesicu az tak do tri let, ted uz je to lepsi, je ji tri a pul. Chce to pevne nervy a premyslet dopredu co ti stoji a co ti nestoji za nasledne diskuse, jeste nez reknes "ne ted ne" nebo "ne tohle nemuzes" 😉

@aneta_v Ano, domluvu jsem se snažila aplikovat a moc to nefunguje 🙂 Někdy mi spíš přijde, že čím víc na ni mluvím klidným hlasem, tím je to horší. Asi se to holt bude muset přetrpět, nebo nevím. Začínám si myslet, že je to asi povaha. Start do života měla o něco těžší a asi se to s ní táhne..

@veruuu_kubesovic Postýlku jsme zrušili, snažila se z ní utéct, takže spí s námi v posteli a asi i proto spí celou noc. Jinak se budila. A ona je objevitel, musí být pořád v pohybu a pořád někam chodit, přenášet věci z bodu A do bodu B nejlépe na úplně druhé straně bytu 😀 Kdybych ji někam zavřela, tak to nedopadne dobře.

@lenka421 Jo, to ona asi už nepotřebuje spát, ale pak večer je právě ta příšerná scéna, kdy už je přetažená a prostě neusne a neusně. Postýlku nemáme, spí s námi ve velké posteli. A tam když ji nechám samotnou, tak z ní sleze, buší na dveře a řve. Prostě k usnutí mě asi potřebuje a nevím, jestli ji tohle jde odnaučit. 😉
Ano, asi to je opravdu taková povaha, začínám si to už také myslet.

Já teda nemám moc ještě co radit - mám teprve ročního, ale myslim, že je důležitý být konzistentní - ne jednou nechat vyřvat, pak utěšit, pak zase jinak, nebo jednou nechat vztekat, pak hned přiběhnout a utěšovat. Zvolit pokaždé a stále stejný přístup.

Co se tyce prvni otazky, je to klasicke vymezovani hranic, tam bych byla neoblomna a sla bych delat to, co zrovna potrebuju (domacnost sice neni nad ditetem, ale chcipnout hlady a ve spine taky nemuzem). A kdyz se sama vymotala, at se taky sama uklidni, nejake chovani, utesovani a odprosovani bych nepraktikovala, jen bych pak nabidla jinou zajimavou cinnost k prostridani prace/zabava. Kdyz uvidi, ze jeji pokusy vynutit si vasi 100% pozornost nefunguji, casem toho necha.

Ohledne spani to mel starsi syn v presne stejnem veku uplne stejne a byl to signal k ukonceni odpoledniho spanku. Jak ja zavidela treba sestrenici, ze ji holcicka po obede jeste ve trech letech spala tri hodiny! Nas kolem toho roka a pul po odstavu, kdy jsme prisli o spolehlive uspavani kojenim, usinal po obede pozdeji a pozdeji a vecer radil jak cerna ruka. Tak jsme proste spanek zrusili a chodil o to drive spat vecer. Pomahalo vzit ho ven, kde na myslenky na spanek "nemel cas", po nejakou dobu mival kolem pate chvilku u pohadky, kdy "byl vypnutej" a jen ziral a nereagoval, ale pak jeste sebral sily a cca do sedmi jsme to nejak doklepali... Hodne se tim srovnal rezim a stal se predvidatelnejsim. Jenze tou dobou jsme uz meli druhe mimino a bylo to zase v haji 😉. Ani pri vekovem rozdilu 21 mesicu jsem nikdy nemela obdobi, ze by mi obe deti spaly zaroven a ja si mohla jit lehnout s nimi.. To se stalo za celou dobu tak trikrat 😉!

Nenechala bych dite po obede spat tri hodiny.Jestli usne takhle pozde tak pul hodiny a dost.
Jinak kdyz jdes treba veset pradlo tak ji zkus zapojit.

@monaluza Ano, to dělám, jenomže ona v tu chvíli je tak rozjetá, že na nějaké moje další aktivity kašle a potřebuje prostě ode mě utěšit. Možná proto se jí snažím vyhovět, protože vím, co přijde a nejde tomu nějak zabránit.
Odpolední spánek je asi už nadobro zrušený, to je teď jasný. Jde mi ale o to večerní uspávání, kdy po celodenním nespaní už je tak přetažená, že uspávání je horor, viz. dnešní vyřvání a následné nošení. Je jasné, že přes den spát nebude, když vstává v 10 dopoledne. Ještě jsem přemýšlela zkusit jí vzbudit ráno třeba v 7, ale říkám si, že není dobré jí zasahovat do spánku..pro vývoj mozku a tak vůbec..

@zelenaesmolda Však to píšu. Jednou jsem to tak udělala a byl to děs. Nejen, že bylo vidět, že jí to nesvědčí, ale celý "režim" šel do háje, celé se jí to posunulo a je to snad ještě horší, než to bylo. A do prací ji zapojuji, dnes sama naskládala celou pračku. 🙂

Syn tedy odpo spí jen vyjímečně, ale taky to zkouší. Jinak,když fakt chytne rapla,že se až dáví,caknu na něj vodu. Za prvé ho to vytrhne ze záchvatu vzteku a za druhé ho voda děsně baví. On to na nás zkouší, ale já jsem už od začátku pro,tohle netolerovat.

Když ji jednou vzbudíš a myslíš, že jí tím vylepšíš režim, tak to fakt nemůže klapnout. Chce to vydržet aspoň 3 týdny. Ráno vzbudit např. v 7, po obědě dát spát. Když neusne ani po dvou hodinách, tak holt vzít z postele a vydržet do večera. Když bys ji měla odpoledne budit, tak nebudit přímo, ale nejdřív třeba v ložnici utřít prach, pak pustit hudbu, prostě postupně navyšovat ruch kolem ní. A hlavně být konzistentní a stát si za svým. Jednat s ní hezky, mile, s láskou, ale zároveň pevně a rozhodně. Jsou prostě věci, o kterých rozhoduje rodič a ne dítě.

Napíšu Ti mou zkušenost.Se spaním bych ji tak dlouhou spát nenechávala.Max půl hodiny.
A k ostatnímu.Ja mám dceru hodně kontaktní.Hodne ubercenou a někdy až hysterickou.
Do dvou let jsem ji měla prakticky na rukou.Prozdvala celé dva roky,pak se to zlomilo.Ted jsou ji 4 .Je pořád kontaktní.Ale školu zvládá v pohodě.Je tam nejhodnější dítě.Doma je taky šikovná.Vyklidi myčku,pomůže s prádlem ,uklidí si pokojíček atd. Ale ty emoce v ní jsou.Je prostě taková povaha.Kolikrat ječí kvůli kravine.Hodne ji vysvětluju a mluvíme o tom jak danou situaci řešit.Manžel ji taky skousel nechat vyrvat,ale to jsem mu zatrhla.Bylo to k ničemu.Tvoje holčička je ještě malička.Az bude starší bude líp a všechno Ti to vrátí 💙Mne když Eli řekne jak mne miluje a jak miluje všechny děti ve školce a paní učitelky,tak úplně taju 😍
A jestli chcete druhý,tak určitě do toho jdi.Ona si zvykne 😜Jestli se bojíš ,že by si to nedala ,tak počkej až bude ve školce.Budes mít pak na miminko víc času.
Drž se 💙

Ahoj, ja myslim, ze si vedes dobře jen prostě je prdolka vic sva🙂Zacnu ale rezimem... tam souhlasím s výše psanym, ve 3 spat nikdy😁Zakopany pes bude v tom, ze to ma cele posunute... Chvíli to potrva ale zkus ji budit v 7.Myslim,ze si zvykne tak do 3 dni a bude to lepsi. A zbytek😁, no legrace... Mozna bych ji, v pripade, ze víš, ze dopere pracka a budes vydávat prádlo, dopredu rikala a připravovala ji na to. Ony ty deti jsou chytre ale casto jsme na ne moc rychli a potrebuji pripravit🙂Usinani... Tam asi opravdu je naucena z miminkovskeho veku. Ale zkus ji zase zapojit a pripravit ji ja to, ze to bude jinak. Treba, ponosim te na 2 pisnicky (budes zpívat 2 oblibene🙂 a pak si s tebou lehnu, protoze mě jinak boli zada.Zkus no, drzim pesti👍

@amazonkajanik Zkousela jsem ji trochu pocakat vodou. Koukala, co se deje a pak řvala dál 😂

@zmrzlinka Takze vydrzet a bude to lepsi? Zatim to tak vypada, ze nic lepsiho nevymyslime..

@e_v_k_a83 Nahodou jsem dnes ranni probuzeni zkousela..otevrela jsem ji do pokojicku dvere a zapla kavovar v kuchyni, ktera je hned vedle a nic. Naskladala jsem mycku, umyla zbytek nadobi, zapla pracku, vyfoukala si vlasy a s ni to ani nehlo! 😀 Rekla jsem manzelovi, at se jde na ten nas ukaz podivat, stali jsme nad ni, normalne se bavili a ona se ani nepohla. Hladila jsem ji po zadech, lechtala na pate a s ni to ani nehlo 🤷‍♀️😂 Mohla bych vedle ni palit z kanonu a ona by to zaspala..
Ale tohle mela uz v porodnici. Nosili mi ji na kojeni a ja nekojila, protoze porad spala (mela novo zloutenku), bylo to sileny. Rikaly sestry, ze tohle uz dlouho nezazily a ze je skoda, ze jsme ji nepojmenovali Ruzenka 😀

Co se týká spánku,tak bych ji ráno budila dřív. Nejdřív třeba o půl 10, po pár dnech v 9 a tak pokračovat třeba do půl 9 nebo do 8, jak to bude vyhovovat. To samé s odpoledním spánkem. Nedivím se, že nechce po o spát, když před chvilkou vstávala. Zavedla bych režim, že se vstane (probudíš), po obědě si zaleze do postele a budete číst/prohlížet knížku nebo si povídat nebo dělat jinou tichou činnost,aby třeba usnula a večer když bude unavená,tak hned do postele, klidně v 18 (pokud neusne po o). Časem si na režim zvykne. Ale i směrem ke školce je potřeba,aby se naučila vstávat dřív. Já třeba syna budím tak, že mu otevřu dveře a dál normálně dělám hluk. Někdy se probudí líp, někdy hůř. Ale tak to máme všichni.
Pokud potřebuješ doma něco udělat,tak ji buď zapojit, aby ti vydávala prádlo ze sušičky nebo se s ní domluvit, že až to vyndáš,tak si půjdeš hrát. Měla by si zvyknout, že není vždycky po jejím. Střídat to, teď půjdu s tebou a příště zase nejdřív práce pak hraní. Ale je to těžký. Držím palce, ať se to zlepší 🍀

Naše prostřední dvouletá je taky vzteklinka, navíc velký mamánek. Docela funguje, když ví, co a jak bude. Potřebuje řád a jasno - takže jí s určitým časovým předstihem říkám, co se kdy bude dít. Třeba - teď snídáme, potom se podíváš na pohádku, já mezitím ustelu postýlku a potom si spolu budeme hrát. Průběžně připomínám, vždy k tomu něco dodám, třeba že za chvíli dopere pračka a budeme spolu věšet prádlo, pak uvaříme, pak pujdeme pro ségru do školky... Občas chce samozřejmě něco ve chvíli, kdy nemůžu (protože přebluju miminko třeba). Pak ječí, no. Prostě ji nechám ječet, několikrát jasně zopakuji, proč teď nemůžu. A pak, jakmile můžu, ji samozřejmě utěšuji. Taky chce chovat, takže prostě pochovám, nechám, ať se uklidní, pak jí znovu v klidu vysvětlím, proč to nešlo, ona zakýve hlavičkou, že chápe a jdem sj hrát. Čím je starší, tím rychleji se dokáže uklidnit a tím méně časté tyhle scény jsou.

Co se týče spaní, tak moc neporadím, tohle moc neznám, tam si holky naštěstí samy nastavily celkem fajn režim a jediný problém byl, aby se jim sjednotil 🙂 Jen bych dodala, že k usínání mě potřebuje i nejstarší dcera (3,5r). Takže večer uspávám tři děti a uspávat budu, dokud to budou potřebovat. A když vím, že nejmenší usne v nosítku za dvě minuty, zatímco v posteli to bude trvat hodinu, tak ji do toho nosítka dám. Ušetří to trápení mně i jí. Nějakou dobu tak usínaly všechny tři naše děti a samozřejmě to postupně přešlo. V tomhle jsem dost "pohodlná", je pro mě jednodušší vyhovět dítěti, když vím, že to funguje.

To víš ,že bude dobře 💙Nastavit režim,pravidla a bude to dobrý.

To není povahou, ale tím chaosem okolo. Ty sama si nejistá, zda děláš dobře, jednou ji vyhovis, podruhé ignorujes, pak něco děláš na sílu. To děcko je pak zmatené a podle toho se pak chová. Souhlasím s názory @jajulin, @ondul

Myslím, že období vzdoru už dorazilo. Myslím, že princezna 1) neumí ovládat svůj vztek a sama se uklidnit (což v tomhle věku umět nemůže) 2) moc dobře ví, jak hrát divadlo, aby získala pozornost (což není dobré a je vhodné odnaučit).
Budu znít asi hodně drsně, ale několik scén za den (řekněme 5), kdy dítěti řeknu "ne, teď tě neposlechnu, protože xy, ale uděláme to až xy" je prospěšných, i kdyby je dítě celé prorvalo. Důležité je ale říct proč a kdy bude možné přání splnit (nesmlouvat, oznámit). Že budeš muset z počátku uklidňovat nošením, je ok. Ale zkiusejte i jiné způsoby.
Co se "sama s ublíží" týče, píšeš, že je královna dramatu: myslím, že poznáš, kdy si fakt ublížila a kdy hraje divadlo. Zkus divadla mnohem víc ignorovat (ve školce jsem viděla i "ne, vyskoc, žádný slzy tu nechci" a fungovalo to)
Co se spánku týče, měňte buď režim, nebo způsob uspávání - ne obojí zároveň.

A ještě poznámka zdánlivě bokem: neotroc dítěti. Promysli si, co fakt potřebuje dítě, co ty, co muž a domácnost a podle toho nastav pro všechny hranice, co je a co není ok. A drž je. Tohle je na tom asi nejdůležitější (na celém zvládnutí vzteku) a zároveň nejtěžší. Držím palce.