Taky měly vaše děti období kňourání?

Moje 20ti měsíční batole je poslední dobou velký ukňouránek a občas mi to opravdu leze na nervy. Vzbudí se ráno a hned za mnou všude pobíhá a kňourá "mama", "mama"... často nechce ani tatínka nebo babičku, pořád mně.. vždycky jsem věděla, že můžu kamkoli odejít, a že syn bude s tatínkem spokojený, ale teď je to jak kdy.. občas má v mojí nepřítomnosti záchvaty, že mě volá a hledá. Taky jste to tak měli? Přejde to? Je to to samé i venku, dřív si krásně hrál např.na hřišti sám v pískovišti, teď u všeho vyžaduje moji asistenci.. zrovna v nejhorším období, kdy na mě začíná doléhat únava třetího trimestru a potřebovala bych spíš sedět na lavičce, než u něj pořád být. Myslíte, že to může souviset s tím, že ví, že bude mít brášku? To kňourání mi občas fakt drásá nervy, jdu si s ním hrát a jakmile položím kostičku jinam než chce, hned kňourá... nachystám mu jiný jídlo než to, který chce, a hned zase kňourání.. až si říkám, jestli není prostě jenom rozmazlený.