Syn ve školce nejí
Milé maminky, prosím o Vaše názory. Mám syna starého dva a tři čtvrtě roku, který od ledna nastoupil na zvykačku do soukromé školky, zatím na dvě dopoledne v týdnu. Plán je takový, že budeme docházku postupně navyšovat, a v dubnu již bude plná školková docházka a můj nástup do práce. Syn to nese dobře, zatím ani jednou nebrečel a nechyběla mu máma, ale je vybíravý v jídle a to jídlo, co mu dávají ve školce, prostě odmítá jíst. Takže tam až do 12ti hodin nejí vůbec nic a vyzvedávám ho pak úplně vyhladovělého, vypadá na omdlení a ještě v šatně zfutruje vše, co mu přinesu. Mám strach, že celodenní docházku tímto způsobem prostě nedá, že pak např. spadne z klouzačky nebo na procházce pod auto, jak bude zesláblý. Doma je také vybíravý, ale u jídla s ním vždy sedím a dělám opičárničky (lžíce je bagrová lžíce, počítáme "papy," jíme za všechny příbuzné apod.), takže mi nakonec většinu věcí sní. Něco nesní, ani kdyby čert na koze jezdil - to ho pak nenutím a respektuji to. Ve školce se s tím nepářou - dají před ně jídlo a co nesnědí během určené doby, prostě hází do koše. Nabízela jsem, že mu tam nechám jeho vlastní jídlo, které by určitě jedl, ale vyrozuměla jsem, že ho nechtějí takto zvykat a rozmazlovat. Takže i když tam to jeho jídlo nechám, prostě mu ho nedají. Co byste poradily? Myslíte, že se to časem poddá?
Ve školce už na tohle není čas. U nás ve školce nenití, když dítěti něco nechutná, ale je zavedeno pravidlo ochutnat. Kolikrát děti ani nezkusí a hned nee apak se diví, že to je vlastně dobré a jdou si třeba přidat.
Jak píše @anelamates zrušila bych za maminku, za tatinka, bagr, ale prostě sednout, tady je jídlo a samozřejmě jíst současně s ním a motivovat, že jak se najíme, pustíme si pohádku, přečteme knížku, budeme tvořit, půjdeme ven, prostě to, co děláte..
Neporadím, jen se háčkuju, protože nás asi čeká něco podobného. Dcerka má 3 roky a je neskutečný nejedlík. U jednoho malého krajíce chleba je schopná sedět klidně 2 hodiny, než ho sní, a to neustále chodím a napomínám, ať jí. A to je tak se vším. Trošku spoléhám na to, že se ve školce naučí, když uvidí ostatní děti. Půjde až od září, tak uvidíme, jak to bude.
@prcekverunka Já jsem na to taky spoléhala, ale zatím to nevypadá dobře☹
Zkusila bych to zatím nechat a počkat. Dcerka je taky nejedlík. Chodí (spíš pořád marodí, takže vždy max.polovinu dnů) do školky od září. Ze začátku taky nechtěla moc jíst. Ke svačině mají vždy pečivo (většinou chleba, naše je rohlíková) s pomazánkou (doma neděláme), ovoce nebo zelenina a nějaký mléčný nápoj (kakao, kapučíno, dnes třeba špaldový nápoj). Takže aspoň něco vždycky zobla, minimálně to kakao. K obědu polévka a hlavní jídlo. Zůstává i na spaní (dobrovolně), takže ještě odpolední svačina (většinou nějaký pudink, jogurt, sušenka a ovoce).
Ze začátku chodila protivná, unavená, ukňouraná...
Byla to velká změna režimu. Takže jsem nosila nějakou mlsku, abych jí dotáhla do kopce domů. Teď už je zvyklá, energie má na rozdávání a hlavně se vždy při čtení jídelníčku olizuje nebo hlásí, co nebude jíst 🙂
Snažila bych se vždy domluvit, co by si z nabízeného jídla dal (u nás to bylo vždy snažit se ochutnat. Co když je to dobré, jen to nemůže vědět, když to z domova nezná? Popř.suchý chleba nebo rohlík. Vybrat z polévky nudličky, oblíbenou zeleninu... Z hlavního jídla přílohu - cesta nejmenšího odporu). Snažila bych se omezit dojídání v šatně nebo cestou domů. Aby se nespoléhal na to, že když bude hladovět, maminka donese...
Přeji pevné nervy.
@mysicka_lb a nemůže to být i tím, že spoléhá na to, že ty mu pak něco dáš? Tohle dělal syn, že nechtěl svačinku a pak hned, cos mi koupila. Řekla jsem mu, že nic, že měl přece svačinu. Doma dostal třeba až za 1,5hodinu..
Malá taky ve školce toho moc nenají, ráno ale snídá a hned jak příjde domů tak chce jídlo. Když se ji ptám jestli něco jedla tak řekne že jo ale když chci věďět co měli tak ji trvá dost dlouho než z ní vypadne co vůbec měli. Já si to dovedu představit jak to asi vypadá, doma se ji většina jídla taky nehodí, oběd dvě lžičky a dost a pak mi neustále říká, že má už hlad ať ji dám něco dobrého - sladkosti. A taky ji to trvá hrozně dlouho, mladšího nakrmím sní větší porci než ona a ona sotva snědla lžičku dvě za celou dobu, takže ve školce to po 20minutách sbalí a jdou, takže nic moc nesní to je mi jasné.
Se mu nedivim...ze mu ve skolce nechutna...mi by taky nechutnalo...a mym detem taky ne...a hlavne jsou zvykle na jinou stravu
Pribalila bych mu neco s sebou...vekem se to urcite zlepsi
@lajla a vy jste nekdy jedla jidlo z te konkretni skolky, ze vite, ze to jidlo je tak hrozne, ze by jste ho nejedla. jasne ze to vase deti neji kdyz uz dopredu vite, ze to jist nebudou a k tomu je vedete.
Kazde dite chodi do jine skolky a v obou vari skvele a velmi chutne a i velmi zdrave. Nechapu co je na strave ze skolky tak strasne zavadneho a nepozivatelneho.
urcite bych nedavala jine jidlo, jinak se to tezko nauci, kdyz bude stale jist jenom to co chce on. navic teda u nas by to skolka nedovolila z hygienickych duvodu, nehlede na to, ze tak to dite urcite skvele zapadne do kolektivu, kdyz deti uvidi, ze on muze neco jineho nez vsichni ostatni.
Třeba v naší školce dobře vaří,netvrdím,že vše. Mě by se jako učitelce nelíbilo,že mi jedna matka nabourává jídelní řád. Pokud je alergie,dieta,chápu to. Ale jinak to je jen rozmazlenost. Syn taky vše nejí,tak dostane suchý rohlík,chleba.
Nam to pomohlo.rozjedly se.na nas vkus moc masa a omacek
Hezky vecer
Brala bych to takto - pokud jsem dítě někam přihlásila, znamená to pro mne automaticky, že souhlasím s místními podmínkami. tedy i se sztravováním. A nebudu komplikovat život někomu tím, že budu trvat na tom, že to a to moje děti nejedí. Přece když se mi tam nelíbí školka, tak zkrátka bud dám dítě jinam anebo jsem s ním doma, ne?
bala jsem se toho taky a hodne, mala je nejedlik, taky u jidla nekdy delame opicky atd... protoze jinak vydrzi nejist nic a je hubenour - a nastoupila do soukrome skolky, kde je vyborny pristup a vse se podalo, vyborna komunikace s personalem, ktery nenuti, ale nabizi. Nabizel i moznost vlastniho jidla (myslim ze by to nemel byt problem v zadne soukrome skolce, kterou si clovek plati) ale to jsem odmitla a doufala, ze se to samo srovna a pomalu se to srovnavalo. Vim, dopredu jidelnicek a pokud je tam vylozene jidlo ktere vim, ze nesnasi daji ji piskot, rohlik, nebo k obedu suche brambory s vajickem bez spenatu. Nekdy jsem pro ni po obede dosla a cekala pul hodiny nez doobedva, ale pomalu se to lepsilo a po 4 mesicich ji "skoro normalne". Kolektiv deti udelal sve a jsem pozpatku moc rada, ze jsou vlastni jidlo nenosila, protoze tak by to asi vse trvalo o moc dele, doma je dale vybirava (a vim, ze je to nase chyba), ale ve skolce sni skoro vse, chtelo to cas a trpelivost panich ucitelek
Pokud je mu teprve dva a tři čtvrtě roku a adaptaci zvládl bez pláče, tak bych řekla, že je nadstandardně šikovný. Je ale dost dobře možné, že ten stres se školkou spojený se projevuje právě v nejezení, namísto toho pláče.
Já osobně bych břemeno tohoto stresu určitě neuvalovala na to dítě (buď se přizpůsobíš, nebo budeš hladovět), nýbrž na ty učitelky - a tím spíš, že jde o soukromou MŠ. Chápu, že se jim nechce chystat jednomu dítku něco extra, nicméně u nich je to jen o té pohodlnosti, zatím co u dítěte je to o psychice.
Můj syn při nástupu do MŠ např. odmítal nejen jíst, ale i pít z čehokoliv jiného než z vlastní lahvičky, resp. brčka. A učitelky to bez problémů respektovaly a chystaly mu pití zvlášť - a to i ve státní školce. Takto to vyžadoval cca rok a půl; teď už pije jako ostatní děti. (Nejezení u něj přetrvává doposud, ale chodí jen na dopoledne, takže bez problému vydrží. Učitelky mají instrukce, aby to ignorovaly - při vší úctě mám pocit, že to je to nejlepší, co mohou dělat).
tak mu svačiny do šatny nenoste, on si na to zvykl a vyplatí se mu počkat a nejíst ve školce, když ví, že vy mu hned dáte jídlo, vlastní jídlo do školky nenoste, uvidí to ostatní a budou chtít také svoje a jídelnu můžou zavřít...
Syn prvni rok ve skolce jedl jen suche pecivo a mel vlastni piti, druhy rok pecivo a polivku, treti rok obcas i namazany, polivku a trosku druhyho plus skolkove piti a ctvrty rok jedl celkem normalne. Ale on teda neji ani doma, i kdyz ve skolce nejedl, doma to nebylo nijak lepsi, sladke a pochutiny nej dodnes vubec (9) a stale ji malo a hodne si vybira...
Asi ti nezbude nic jiného, než si bud najít školku, kde mu budou ty opičárny dělat, anebo změnit svůj přístup a přestat dělat opičky doma. Neboj se, hladem ti neumře. Vysvětlovat, že prostě ted je jídlo, a jí se, a žádný bagr ani počítání a za maminku a za tatínka. Jídlo není žádná milost, kterou ti on dělá. Nasadila bych přístup jez nebo nech být. A do školky bych mu jídlo nenosila, nechala bych to domů pěkně ke stolu.