Syn 8,5 mesice uprrdnostnuje partnera. Ja vim, ze bych mela byt stastna, ze maji hezky vztah, ale mne je to lito. Ja s nim delam ty neprijemne veci (cviceni, cisteni zubu, oblekani..), doma mam povinnosti, maly se na mne sape, casto ho musim trochu ignorovat, jinak bych nic neudelala, pak mam vycitky. Partner se mu venuje cca hodinu denne max. (po kouskach), delaji blbosti i se mazli a maly je u nej tak stastny, jakmile mi ho vrati, nechce u mne byt a kdyz prijde do mistnosti muz, maly chce jen k nemu, v naruci si na jeho rameno poklada hlavicku a je klidny a uplne zlaty. U mne takovy temer nikdy neni. Mam pocit, ze mne jen vytrpi. Je mi z toho hrozne smutno, protoze syna miluji. Myslite, ze se to muze jeste zmenit? Taky mne napadlo, ze jsem mela cisarsky rez a prvni chvile u nej byl muz, byl s nami celou dobu i v porodnici, tak mozna proto...
@lela82 synovi 2,5 a mame to doma stejne☺️ Ty tatinci jsou na ty kraviny a ty deti to moc dobre vi😂 ja cistim zuby,ja vysavam nudle,ja davam sirupy kdyz je nenocny,ja mu striham nehty, ja od rama do vecera Na nej kricim at to nedela at neleze kam nema at se v tom jidle nestoura a poradne ji..tatinek si jen hraje😂ja ho vlastne chapu😂
@lela82 Oni to děti tak většinou mají. Ja jsem tohle měla u obou děti. Na víc manžel jezdil kamionem takže s nama třeba 4-6dni vkuse nebyl. Jen co přijel domů. Tak to bylo tatínek sem tatínek tam. Chci jít spát s tatínkem. Pak se to otočilo a zase měl období kdy všechno musela dělat maminka. 🤣🤣
Je to nefer, my je odnosime, porodime, odkojime, v noci vstavame a pak sleduju, jak je maly stastny, kdyz si ho partner vezme do naruce a kdyz mi ho vrati a chce zpatky k nemu, citim se uplne hrozne... Ja na nej az zarlim, kdyz vidim, jak spolu lezi na posteli, maly polozenou hlavicku na muzove hrudi a jen si tam tak spolu lezi... Kdyz je doma, jsem pro nej vzduch... Bere mi to i energii do te narocne pece... Asi to je karma, hrozne dlouho jsem se smirovala s tim, ze cekam chlapecka a ne holcicku a ted bych dala cokoliv, kdyby mne mel alespon stejne rad jako muze...
No kez by se to jednou taky otocilo a mohla jsem si to uzit... Dekuju za podporu a sdileni...
@lela82 neboj, ono se to otočí a pak budeš ráda vzpomínat na ty chvíle, kdy sis mohla odpočinout. Protože tohle období, kdy s taťkou vydrží jen když dělají kraviny nebo se nějak zabaví a to většinou není déle než deset minut je hrozný, náš malej za mnou leze i na záchod 😀
No, on se u partnera prave i uklidni a prestane plakat, ono to neni jen o tom, ze spolu delaji kraviny, on ho vnima jako sveho ochrance bych rekla... Je to fakt ocividné a mam strach, az zacne mluvit, ze s tim budu konfrontovana jeste vic...
Tatínci jsou i víc vzácní, tak ty děti se na ně víc těší. S mamkou jsou skoro pořád. U nás to bylo od malička, malýmu byl měsíc a prořval tři dny co byl manžel na sluzebce. Když se vrátil, tak ho pochoval a bylo ticho 😁😁 první slovo bylo táta a teď ve dvou letech táta všechno umí, máma neumí a tak no 😁 ale stejně máma je jen jedna a myslím si, že nás zbožňují, jen prostě jsme s nimi hodně a musíme s nimi řešit víc než jen blbinky a hry 😊
@lela82 u nás to taky dlouho bylo tatínek a táta a máma je vzduch. Máma byla samozřejmost, táta vzácnost. Teď jsou dceři 3 roky a otočilo se to. Všechno chce dělat se mnou a moc si to užívám ☺️. Jen chlap to nemůže rozdejchat, protože byl zvyklý na tatínkování a momentálně žárlí on 😀🤷♀️. Uvidíte, časem se to srovná 😁.
Jo holka, život je nefér.. Obě dcery to tak měly, jak se píše máma je servis a tatinek za odměnu. Trochu se laska i ke me projevila pri nemocech a bolistkach, to tihly je mně. Jo, a trvá to prakticky dosud, v menší míře - jsem na povinnosti, táta na zábavu. Já to mam taky tak, ve vztahu k rodičům.
@lela82 já to mám úplně stejně. Taky mi tady půlroční celej den vrčí, prudi, poplakava 😁 přijde tatínek a je samej úsměv, povídá (se mnou vůbec😂), mazlí se, usíná na něm 😂 ale já jsem šťastná, s první dcerou jsem byla sama a prala jsem si, aby měla taťku, že kterýho by byla vyprdla 🥰 takže když je ideálně najdu oba na přítelovi, jsem vážně nejšťastnější ženská na světě ♥️
@lela82 neboj se a nevzdavej se. Vubec to neni tim prvnim kontaktem, obe me deti cs a u tatinka v podstate prvnich 24 hod, on byl s nimi, ja na jip. S mladsi od 3m v noci i spal, kdyz presla na UM. A stejne jako tvuj mela obdobi,, ze preferovala tatu. Kolem 15m se to srovnalo. Ted nas ma nastejno. Je to v porovnani se starsim, ktery se do 3let ani nehnul od me nohy, je to uleva.
Nebud smutna, je to i hormont, porad nejsou uplne ok po porodu, nebude to tak dramaticke. Srivna se to, vid to jako plus a neboj se, mama je jen jedna, fakt.
Holky dekuju... Tak budu verit, ze pro nej budu taky jednou ta milovana... A vidim, ze jsou i holcicky na tatinky... Ja jsem si prave rikala jako tehotna, ze skoda, ze necekam holcicku, ze jsou k tem maminkam cely zivot bliz...
Vypráví mi totéž kolega...s malým max. 1–2 hodinky denně a syn ho totálně žere a u maminky nechce být. On si to vysvětluje tím, že je pro něho "vzácný" a právě s ním nedělá ty povinnosti a nepříjemné věci, ale táta s ním "blbne" a je zárukou zábavy. Ale jak vidíš, je to celkem normální :- )
Ahoj, zrovna jsem premyslela nad tím samým. Synovi je 9 měsíců, a od zacstku je hlavně na tatínka. Furt říká jen “tata” když přijde hned k němu nadšeně leze, taha za nohu. Večer na něm usina a jakmile je tu on. Tak neexistuji. Ale já si furt říkám, ze se to otočí. Však kluci jsou mamanci.....Říkali. 😄
@lela82 u nas je to vazne naopak. Starsi, ted 5lety kluk, by beze me snad ani nedychal. Mladsi, dcera, je spis tatinkova. Ted se to rovna, jak jsem psala, ale pred pul rokem, rokem jsem klidne se starsim na pul dne odjela na vylet a vedela, ze po mne plakat nebude. Takze nebude tak zle, vazne. Navic to jsou vazne ty debilni hormony, vsechno vnimane dramaticteji nez v realu je. Bude dobre.
@95newmommy2020 jojo... taky mi to rikali 🙂)))
Take si uvedom, ze dosud si k tobe decko tvorilo pouto, nyni se pomalu dostava do veku, kdy vi, ze maminka byla, je, bude, je si tebou jisty, zacina proto objevovat sve okoli (lidi a veci kolem sebe) a od tebe se vice vzdaluje, dela to proto, ze vi, ze ho mas rada, jsi tu pro nej, neboji se jit dal od tebe, protoze vi, ze tu jsi za jakekoliv situace, a jak jiz bylo zmineno, chlapa cely den nevidi, delaji s nimi blbiny, ne vsechny ty neprijemne veci, dcera 2 roky, chlap rano odchazi pred jejim probuzenim, vraci se kolem 7 vecer, tak na nem doslova visi do 10 hod, nez kde spat, ja v tu chvili jsem vzduch, neposloucha me, nevnima, nereaguje, jen tata tata, necha se ode me vykoupat, ale mazleni a hrani je jen s tatou v tuto dobu, kolikrat chce i uspat od nej, coz bylo jeste mesic dva zpet nemyslitelne, jelikoz usinala u kojeni, uzij si chvile klidu, jak uz se psalo, az budes mit prcka jak kouli u nohy, nevzdalis se ani na metr a zachode budes sedet a na kline dite, budes jen vzpominat🙂
@lela82 ale je fakt, ze manzel jim myje zuby, kdyz jsou nemocni tak dava leky, meri teploty, casto je oblika. Proste dela i ty neoblibene veci. A ja casto blbnu a vymyslim zabavne hry. A je fakt, ze kdyz neco potrebuji, jdu. Vsechno ostatni pocka. Aby brecela a ja nesla, to neexistovalo ani u jednoho. Vse delali se mnou anebo se to udelalo, az byl muz doma. Zadne "ja ted musim uklizet, ty si hrej sam nebo cekej" neexistuje doted
U nás prvorozený syn je mamánek jak vyšitý, dcerka je tatánek už od narození (musela, hodně jsem se věnovala synovi, aby ji nevnímal jako tu, co mu sebrala maminku)...no ale nejspokojenější jsou oba, když jsme všichni pohromadě 🙂 Taky mám ke každému z rodičů jiný vztah , jinak se chovám (máma je má psychická podpora, s tátou máme společné zájmy), ale neznamená to, že mám jednoho z nich ráda víc nebo míň.
@lela82 ahoj, neber si to tak. Mám to stejné, využij to pro sebe. Nech je vyblbnout, dej si zatím kafe, trochu zarelaxuj a využij toho. Potřebuješ i čas pro sebe. Malý Tě miluje, neboj. Ale uplně Ti rozumím, mě nejvíc mrzívá že si ještě muž jde sám něco uvařit a nepotřebuje mě na nic. To si přijdu už uplně nepotřebná. 🤗
Máme to tak u obou dětí. Prcek (2r) každý večer chce jít spát s tátou a volá "mámu, ne!" 😀 Neřeším, je mi někdy manžela líto, protože na něm oba visí hned, jak otevře dveře. Se mnou jsou celý den, tak chápu, že tatínek je jim vzácný 😉 A on je na ně ťuťu ňuňu, já jsem ta matka, co po nich musí taky zařvat někdy 😉 Dcera tohle období měla asi dva roky, pak to prostě přešlo.
@lela82 : u nas se to střídá , když byl muž tři měsíce doma ( máme syna 2,5 a dvojčata 5m ) a ze začátku se staral o syna, ať já mám klid na dvojčata a syn nechtěl ani obejmout. Prostě vše jen táta. Táta dá kakao, táta chci atd. Teď se to střídá, když je chlap v práci ( někdy je i tři dny na sluzebce) , tak se malý nehne ode mě na krok doslova ( na záchodě mi podává toaleťák, při vaření mi předkládána skříňky a nebo si maluje na kuch. Stole, pro uspávání dvojčat mi je budí, protože jim říká ahoj a píští radosti ze se na něj usmívají a.ja jo vyhánim si hrát tak kde zrovna nějaké dítě nespí atd a pak přijede táta, má jeden den volno a je zase tati, tati období ( muž ho vezme na koupaliště, hřiště , k babičce na chalupu kde to má moc rád )...
@lela82 jen klid, u nás je to stejné. Syn má tedy už 1,5 roku, ale i jeho první slovo bylo táta a pořád dokola jen táta táta táta. A to se viděli jen ráno než odjel do práce a z práce přijížděl po páté odpoledne. Takže se mu věnoval dejme tomu od šesti do osmi. Hráli si spolu, mazlili se a já nic.
Už mě začal brát na milost, hlavně co se naučil máma tak mě pořád volá. Ale začíná se to otáčet, teď už moc k příteli nechce, pořád musí být v mé blízkosti. Takový začarovaný kruh. Ale věřím, že se to srovná 🙂