Stalo se mi dnes na hřišti
Ahoj holky, budu ráda, když napíšete své postřehy a zhodnocení následující situace:
Dnes jsem byla s dcerkou ( 2 a čtvrt roku) na hřišti, dcerka si hezky hrála s nakládacím velkým autem - nebylo její, ale erární, pro všechny. Nakládala do něj písek a hračky a chtěla to vozit. Pak přišel asi podobně starý chlapeček s maminkou a jen se dcerka otočila pro jinou hračku, vysypal jí z auta všechen "náklad" a sedl si do něj. Moje dcerka není žádný agresivní dravec, co by se s ním začala strkat a prát, tak postě jen stála a smutně koukala. Maminka říkala chlapečkovi, že si tam holčička hrála a že můžou nakládat spolu. On nic, tak to maminka vzdala a on tam pořád seděl. Tak jsem k němu šla já a vlídně jsem ho poprosila, jestli by to auto neuvolnil, že si si ním Elinka hrála dřív a že si mohou hrát spolu. Ale on nic a jeho maminka dělala, že mě nevidí. Tak jsem vzala dcerku za ruku a odvedla jí k bábovkám a řekla jsem jí, tak aby to druhá mamka slyšela, že chlapeček je sobecký a že se to nedělá a že tam chcebohužel sedět sám a že si teda musíme počkat, až odejde. Cizí dítě bych samozřejmě násilím z auta nesundávala, ale čekala jsem , že jeho matka nějak zareaguje, prostě ho odvede jinam, když vidí, že si tam předtím hrála moje dcerka , ne? To se přece nedělá, zabrat někomu rozehranu hru? Trochu mi přijde, že ty liberální respektující výchovné směry některým rodičům přerůstají přes hlavu. Respektující výchova ok, vysvětlovat, domlouvat se...chápu, taky praktikuju,,,ale vše má své hranice, odsaď pocaď... Jsem z toho smutná. Měla jsem víc bránit své dítě? Nechtěla jsem zase ale vyvolávat konflikt.. Jak byste reagovaly vy?
No,když píšete,že se dcerka otočila pro jinou hračku,asi chlapeček pochopil,že už je auto volné a může si ho vzít on. Jeho matku možná trošku chápu,kdyby ho násilím vzala,ublížila by zas svému dítěti a kluk by jistě spustil křik a z klidného pěkného dopoledne by byl kravál... Takové dětičky jsou ještě opravdu moc maličké,nějaké vysvětlování asi nepochopí... Vás chápu,že Vám bylo dcerky líto,ale to je prostě dětský kolektiv. Nemůžete za ní stát a řešit věci pořád,bude starší,přijde školka,škola,nebudete tam s ní a ona si bude muset poradit sama. Tohle bych fakt neřešila. Děti si toto mezi sebou musí vyřešit samy,toho ještě bude,opravdu,máme čtyři děti 🙂 a kdybych měla řešit každou takovou "křivdu",nedělala bych pomalu nic jiného... Zasáhla bych pouze v tom případě,že by dítěti někdo opravdu ubližoval,když by hrozil nějaký úraz nebo by jiné dítě bylo opravdu agresivní nebo o dost starší a byl by to věkový nepoměr. Hádat se kvůli dětem (maličkým,které to ještě ani pořádně nechápou a odpoledne už o tom ani neví) na písku mi opravdu přijde zbytečné... 🙂
@slunickova123 Zachovala bych se jako ty,s cizím dítětem člověk těžko něco udělá,ještě když šlo o erární auto,snažila bych se dceři vymyslet jinou zábavu. Maminku kluka,ale nechápu,měla ho z toho auta vyndat a hotovo,já jsem tedy hodně tolerantní a respektující rodič,ale ne tím způsobem,že na to doplatí jiné dítě,to se prostě nedělá... Máš hodnou a rozumnou holčičku,ta moje by v té situaci stropila scénu 😒
Já myslím, že by zasloužila maminka pár na zadek. Tohle se nedělá tečka. Potom to těžko vysvětlíte svému dítěti, že ono tohle dělat nemůže a cizí ano. Zachovala bych se asi stejně jako vy. Možná bych byla sprostá protože mě tohle vytáčí. 😀
Třeba byla jen maminka už ve smrti a z představy hysteráku její ratolesti jí bylo nevolno a tak se na to vyprdla. 🙂
Čímž jí tedy neomlouvám, jen že tohle, jen v jiných obměnách, zažívám pořád a často ani nezahlédnu rodiče druhého dítěte, protože mamky plkají u stolečku nad termoskou a prdí na děcka.
Bude hůř, tohle byla ještě pohoda a mávla bych nad tím rukou...
Ja nevim, chapu, ze je dcera malinka, ale podle me se nestalo nic strasneho. Chlapecek ji zabral hracku, mozna si i myslel, ze je volna, ale nedoslo k nasili ani nicemu jinemu. Podle me si to klidne mohly vyresit deti mezi sebou. Asi bych na tvem miste dcerce poradila, co muze delat - poprosit chlapecka, aby si hral s ni nebo s necim jinym nebo si najit jinou hracku.
Řešíš prkotiny, nestalo se nic co by stálo za řeč a chlapeček sobec opravdu není. Je to dítě, které si hrálo s hračkou, od které se jiné dítě odvrátilo.
Možná ta druhá maminka má více dětí a už ví, co má cenu řešit a co děti zvládnou samy (a leckdy mnohem lépe než dospělí) 😉
Myslím, že nikdo z dětí psychickou ani fyzickou újmu neutrpěl, a to je hlavní 🙂
Proto sme si na písek nosili svoje hračky...... když jedna holčička z ruky dceři vytrhla kyblíček, ohradila sem se, že je Chár, že už tak si hraje s našima hračkama... maminka po mě začala ječet, že to sou jejich hračky, že my si hrajeme s jejich hračkama (došla až po nás) .... no já byla v klidu, protože sem starý nedůvěra a všechny hračky na písek sme měli jak paka podepsaný 😀 ani se maminka neomluvila 😝
Asi mate jedno ditko, ze? Resit tohle doma,tak zesedivim...klukum rimam, at si hracky nervou z rukou, jinak si sve problemy musi vyrikat sami....
Autíčko bylo erární, dcerka se otočila a chlapec ji vystřídal a hrál si taky. Já bych řešila až tehdy pokud by byla hračka vaše a vyloženě by se malá nechtěla elit, nebo v případě křiku,tahani apod. Tohle mi přijde v pořádku, jak se píše výše vysvětlování zas tak často nefunguje, jak bysme rady. Navíc se pak hezký ukáže v kolektivu, jaký typ je dítě,jak se zachová v takových situacích a poté se pak mužem připravit na příště.
Někdy mám sama pocit, že etem dáváme málo prostoru řešit situace sami a furt jim říkáme co a jak delat, jasné je to o výchově, musme jít příkladem ale odsad podsad. Mě se teda nezdá, že by druhá maminka výrazně pochybila, s takovými situacemi to je na každodenním pořádku.
Nevím,jestli Chodíte někam do kroužku mezi děti, tam se taky dá hezký formovat ty pravidla, protože tam to musí vvsichni respektovat, na hřišti to je spíš džungle, kde pravidla moc nejsou.
Riesis blbosti. Chlapec si zobral hracku s ktorou sa nikto nehral. Nevytrhol ju tvojej dcere z ruky. Ostatne uz bolo povedane.
Mám podobný názor jako maminky nade mnou. Taky mám silný smysl pro spravedlnost, nicméně mezi takto malými dětmi dojde každý den nejmíň k milionu podobných "křivd" a možná, že to ani není špatně - že takto děti poznávají různé emoce a učí se s nimi pracovat. Udělala bych to co Ty - snažila bych dceři vysvětlit, že to od chlapečka nebylo správné a jak se zachovat měl. Ale nesnažila bych se do toho zatahovat jeho maminku - zase tolik se toho opravdu nestalo.
Moje dcera by se zachovala asi stejne jako chlapecek. Chodit s ni na hriste byla muka, neustale jsem resila nejake konflikty, kdy dcera brala detem hracky, vetsinou to koncilo revem, vztekanim. Tahlo se to pak celym dnem. Nekdy uz jsem proste na nektere veci nereagovala, protozd vim, jak by to zkoncilo. Takze chapu maminku chlapecka. Ono kdyz si pak vyslechnete jeste takove reci, jake to Vase dite je,tak to neni nic prijemneho. Vysledkem bylo, ze jsme na hriste moc nechodili. Syn je pravy opak a kdyby mu nekdo vzal na hristi hracku , neresila bych to , protoze s nekterymi detmi proste nehnete.
Mně teda než konflikt s autíčkem přijde husté to, že jsi ve finále chlapečka nahlas nazvala sobcem. V tomto věku si děti hrají vedle sebe, neumí si hrát spolu, nerady se dělí, do toho musí dozrát a to se děje tak kolem třetího roku, i později spíš....Paní nemusela ani zastávat nějakou liberální výchovu, možná jen neměla sílu/chuť řešit takovou drobnost....Po tvých intervencích ho teda měla sundat, když viděla, jak ty to řešíš a že ti to vadí.....ale osobně mi to celé přijde jako banalita:D
Děkuji všem za reakce. Dcerka není zrovna průbjná a energická jako jiné děti, podvědomě mám pocit, že bych jí měla bránit. Proto mi jí bylo líto a chtěla jsem to řešit. Když by situace nastala opačně, tedy dcerka někomu obadila auto, taky bych zasáhla. Asi to mám jinak než většina z vás. Ale díky za postřehy, příště to třeba nechám být.
@slunickova123 tak to je jasné, žádná nechcheme, aby někdo nějak ubližoval našim dětem....Časem se otrkáte :D, jak už někdo psal, hřiště je tak trochu džungle. Ale i v džungli musí panovat nějaká rovnováha....
Já jsem teda mezi děcka, pokud se nezačaly vyloženě prát, mlátit apod. nikdy nezasahovala, ať si svoje vyříkají samy. V tomhle věku navíc ty děti většinově ještě nechápou pojem kolektivní hra, takže sice můžeš požádat svoji dcerku/cizího chlapečka, ať tomu druhému hračku půjčí, ale pokud to neudělá, není to problém toho dítěte ani výchovy, to je prostě problém toho věku. Vysvětlovat dítěti, že je v pořádku hračku půjčit, je samozřejmě OK, ale v tomhle věku bych to druhé dítě rozhodně nenazývala sobcem. Máme zhruba stejně staré děti (mojí prostřední bude 2,5 roku), a prostřední dcera taky nedokáže pochopit, že chrastítka patří té nejmladší - ona momentálně té nejmladší hračky "půjčí", ale jinak je vše "její" 😀. Za chvíli to přejde 😉
@loafeer naprostý souhlas, myslím si, že pokud jedno z dětí nepláče, že se mu děje něco hrozného, tak do toho rodiče nemají vůbec zasahovat 😉 Holčička si mohla za chvilku začít hrát s klučíkem a byl by klídek, třeba by se za chvilku rozkoukal, ale některé maminky mají ten ochranitelský pud přehnaný.
Taky se musim maminky zastat, protože mam taky hyperaktivniho a vzteklého chlapecka v tom veku, který je schopny se o hracky rvat do krve. Vlastnictví taky ještě nechape. Ono se to snadno odsoudi, ale i když se ho snazim vest k ucte a respektu, tak to v tomhle veku moc odezvy nemá a občas proste na další hysterak na hristi uz nemam nervy, tak nekdy uz proste nezasahnu. Taky ho nechci porad dokola jen peskovat, kdyz to proste stejne nemá ucinky... Asi pak taky nekdy prijdu maminkam s hodnymi dětmi "nevychovana" a moje dite "sobecke", ale verte, ze se snazi mnohem vic nez vy - jen na to v tu chvili uz proste není sila.
No a hlavně,rodiče jsou ke svým dětem prostě neobjektivní 🙂 To,nad čím u svého mávnou rukou nebo to prostě v tichosti přejdou,u jiných hrozně řeší a hned jim,některým,ostatní děti přijdou zlobivé a nevychované a jejich matky hloupé a bez zájmu. Právě proto je v různých sporech mnohdy zapotřebí někdo nezaujatý,objektivní svědek,který po pravdě řekne,bylo to tak nebo tak. Rodiče často u svých dětí chyby nevidí... Asi to tak trošku máme každá v sobě,ne? Ochraňovat své děti a vidět jen to dobré v nich,i když u ostatních dětí samozřejmě vidíme ty špatné vlastnosti... 😉
Právě proto lepší fakt takové nepodstatné blbosti neřešit a hlavně nikoho neurážet a nemluvit o jiných malých dětech zle nebo vulgárně,to se prostě nedělá a nám samotným by se taky určitě nelíbilo,kdyby o našich dětech nebo našim dětem říkal někdo cizí něco nehezkého.
@slunickova123 Já jsem tohle taky hodně řešila, když byla dcera takhle malá. teď je o rok starší a už si poradí, teď ji spíš musím hlídat, aby ona nikomu nic nebrala. Ale tehdy to byl děs. Nosily jsme si vlastní bábovky na písek. Jen jsme je vysypaly vrhly se na ně ostatní děti, jak sršni a tahaly je po celém hřišti. Často jejich matky ani nedohlédly, aby ty bábovky vrátily, takže, my je pak hledaly různě poházení. Měla jsem je podepsané a nosila jsem seznam, co je naše. dcera reagovala vždycky pláčem. něchtěla, aby jí na to někdo sahal, držela si tašku s bábovkama a plakala. Dělala to tak od roka do těch dvou a něco určitě. Cizí mámy se vždycky zastávaly svých dětí" on si to jen půjčí" jenže dcera byla prostě malá a nedokázala to pochopit. Někdy na to šly maminky od lese. jejich děcko hrabalo mojí dceři po bábovkách a maminka mu řekla "musíš se nejdřív holčičky zeptat"...sitauce absurdní. její syn neuměl ještě mluvit a moje dcera obsah nechápala. Držela se hraček a řvala.
Vygradovalo to, že dcera měla strach z hřiště, z dětí a dodnes má noční můry, že jí někdo něco vzal a nevrátil. V noci se mi budila a chtěla kontrolovat hračky. Musely jsme přestat chodit na všechny kroužky. Viděla děti a bála se. Někdy třeba jela na odrážedle a jiné dítě si to chtělo půjčit. malá nechtěla slézt a cizí maminka jí začala domlouvat, že nemá být lakomá, že jinak bude mít v životě problémy. Já se styděla, byla jsem taková nula, že jsem se své dcery nedokázala zastat.
Koupila jsem si knihu od psychologa, kde se píše, že do tří let není dítě schopno pochopit, co znamená "půjčit". nemá to smysl po dětech chtít, pro ně to je navždy. malá mi kolem dvou let nechtěla chodit vůbec ven. A teď ve třech je úplně dobré. Fakt pochopila, že půjčit není na vždycky a hračky půjčí. Já jí teda nedovoluju, aby si jen tak brala cizí hračky. Když si začne hrát se stejně starou nbo starší holčičkou a obě to baví, tak ok. Ale někdy jí nedovolím, aby si brala hračky od mladších.
nechápu politiku dětských hřišť. Půjčit někomu něco má být dobrovolné, ne dítě nutit, že musí a ještě se z toho radovat. A hlavně to chce správný věk. Tříleťáci si kolikrát začnou půjčovat sami, vidím to na dceři. Mají motiv, stojí o společnou zábavu. Motiv nesmí být strach z rodiče, ani z trestu. A dvouleté děti ještě nestojí to hrát si spolu, na to se rodičům vyprdnou, to není zajímavá nabídka. Podle mne, každá máma si tam má hlídat své děti, jestli někomu něco nebere, nebo někoho nebije se stejnou samozřejmostí, jako to jestli se nechystá zranit.
Já zažila i v herně, že mi 5 letý kluk a dvouletou dceru vyhodil z autíčka(zvednul jí , hodil na zem a sedl si tam sám) a máma dělala, že to neviděla. Tak to není výchova. Já si svojí dceru hlídám, protože ona taky není andílek. Teď má období, že žaluje na děti, které jí nic neudělaly. Ale já jí hlídám, tak mám přehled, co se stalo a řeknu jí, že jsem všechno viděla a chlapeček jí nic neudělal a ať přestane, nebo odcházíme. Děti zkouší všelicos, ale mámy je mají hlídat. A kolem dvou let si hračky ještě nepůjčují. Já myslím, že máma chlapečka měla vzít a ukázat mu jiné hračky, pokud si s autem hrála tvoje dcera. Byl tam naložený písek, který byl v tu chvíli majetkem tvé dcery. Ale ze skušenosti vím, že rodiče to často nechávají na dětech. Jenže děti jsou tam různě velké. Proč by rok a půl staré mimino mělo půjčovat bábovky pětiletému. Pokud mimino řve, má máma toho staršího zasáhnout a ne říkat miminu dospěláckou nesrozumitelnou hatmatilkou, že bude mít v životě problémy, když nepůjčuje hračky. A půjčit-to má být vždycky dobrovolné. jasně přemlouvat, vysvětlovat, že je to hezké. když dítě něco půjčí tak reagovat nadšeně, povzbuzovat ho v tom. Nedělat z něj lakomce. Ale rvát mu z dětských slabých prstíčků "no tak, pujč to chlapečkovi, neřvi a půjč to chlapečkovi" to je taky hrozné.
Neboj malá si to nebude dlouho pamatovat, děti zas vidí něco jiného a zas se upnou na jinou hračku. Zklamání k životu patří. Nemohlas cítí dítě rvát za vlasy z bagru dolu. Děti by se měly naučit, že když je něco někoho, tak na to nemůžou jen tak sahat. A až pak se můžou učit půjčovat. Až když se cítí bezpečně a je jedno, jestli je auto erární a měly jste ho první, nebo vaše. První bych cvičila ohleduplnost"nene, s tím si hraje holčička" případně se maminka maminky může zeptat, jestli už je auto volné. Ale až, když děti mají jakýs takýs pocit bezpečeí, a pocit, že to mají pod kontrolou a mohou něco půjčit a chápou, co to znamená, dá se to po nich trochu chtít a směřovat je tomu. Při představě, že se mi cizí ženská vrhne na kabelku a šmátrá mi mojí rtěnku, nebo mobil, tak mi to taky není příjemné. Kámošce ráda půjčím, když se zeptá. Ale cizí ženský, co se domáhá mého mobilu bych se taky vyhla obloukem. Jak se mají cítit ty děti.
Bych neříkala ze chlapeček je sobec, pže není. Resp. Je, ale tak jak je "sobec" každé jiné dítě v tom věku. Říkat to ještě tak aby to slyšela jeho maminka mi připadá skoro hloupe. Holcicce bych vysvetlila ze chlapeček třeba neumi nebo nechápe ze se ma podělit nebo si hrat společně (nebo nechce) a snazila bych se ji podpořit aby to zkusila vyřešit sama. A kdyz ne tak ne, nic se dohromady nestalo, nikdo nikoho nebacil a podobné veci a situace jsou mezi dětmi dost běžné.
Matky jedinacku ve veku kolem dvou tri let jsou pohroma hrist. Diteti za zadkem, vse musi byt prudce vychovny, dite by si hralo samo, ale mamina musi sedet hned vedle a valit mu moudra do hlavy. Poridte si dalsi jedno dve tri ditka, budete pak resit jen skutecne dulezite veci.
@hadroslava Nesouhlasím! Kolem dvou tří let to dítě potřebuje dohled. Hrát samo ano, když je klid. Ale musí tam být někdo, kdo mu zachytí ruku a řekne "Ne", když se dítě chystá vzít někoho kbelíčkem po hlavě, vyrvat mu hračku z ruky, cpe si písek do pusy, nebo ho hází do očí někomu jinému. Neříkám valit moudra do hlavy, to je na nic, ale zabránit škodě, nebo úrazu je potřeba.
@hadroslava Dík za vysvětlenou, alespon už názorně vím, jaká jednou budu.
Fuu po prvom precitani sa mi zdalo, ze si ho sebcom nazvala tak, aby to nebolo pocut. Asi mi mozog nebral opacny primitivizmus... to je fakt silna kava. Aby sa ti nestalo, ze niekto o tvojej dcere povie nieco skarede a nepravom. Mas stastie, ze matka chlapceka ta vyhodnotila asi ako hysterku, lebo ten "sebec" bol dovod, aby sa do teba pustila.. prepac, ale ten chlapec sa spraval primerane veku. Jediny kto to prehnal si ty a dufam, ze ked tvoju malu niekto skaredo oznaci, nalezite si to uzijes..
@pincola Ale to se nevylučuje s tím, co píše @hadroslava. Jasně, že asi žádná z nás nenechá svoje dítě v tomhle věku na hřišti bez dozoru. Ale pokud si v pohodě hraje, tak nevidím důvod do ničeho zasahovat. Pokud bude brát hračky jinému dítěti, kterému se to nebude líbit, zasáhnu a hračky vrátím, máme svoje. Prostřední dcera nemá problém na hřišti svůj kyblíček půjčit, protože pochopitelně ostatní děti mají pro ni v tu chvíli kyblíčky lepší 😀. Ale dělat z toho nějaké drama, to fakt ne 😉
@pincola moc hezky popsané, cítím to úplně stejně. Moje malá (22 měsíců) má teď období, že jakmile jsou na hřišti děti, odchází. Nechce s nima být. Nechce sdílet skluzavku, nechce si s nima hrát na písku, o půjčování hraček ani nemluvím. Netrvá to dlouho, dřív byla mezi dětmi ráda. Ale nenutím, nechávám to na ni. věřím, že je to jenom období, které zase přejde. A ráda tady čtu, že to tak asi bude 🙂
@somalicats S tím souhlasím. nechat v klidu hrát, ale být nastražená zasáhnout, když se něco děje.
@visnule neboj, bude to dobré. Hodně věcí s věkem fakt mění. Netrap se tím. Malá to to měla uplně stejně, nechtěla na hřiště, nechtěla na plavání, bále se už absurně i o botičky a oblečení😀 A teď je v pohodě🙂 naopak děti hledá a chce si s nimi hrát. Nic bych nelámala přes koleno, přejde to samo🙂
Zdravím 😉 myslím si, že jste udělala dobře. Maminka chlapečka je evidentně rozumově někde jinde. Pokud nereagovala ani na Vás ani se nezajímala o vyřešení situace, asi bude její syn po ní a budou to zase lidé s nižší úrovní...
Kdyby jste reagovala více, mohlo by dojít ještě ke konfliktu mezi Vámi a dotyčnou maminkou 😉 Hold někteří lidé takový byli - jsou a bohužel i budou. Nestresujte se a příště malou uchlácholte, jako jste to udělala a možná doporučím ji koupit vlastní autíčko a bude to vyřešené (Mimochodem toto auto jsem měla jako malá taky a milovala ho, vozila jsem se na něm možná do 6 let a brášku poté taky) 😀